MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Moto: Netvrdím, že tohle všechno je pravda, ale takhle si to pamatuji.
Jiří Kodet
Tedy, ne že bych na tom měl nějakou zásluhu, ale troufám si říct, že jsem se tak trochu nachomýtl k tomu, když to všechno začínalo, konkrétně když to začínalo na „matematice“ na Přírodovědecké fakultě v Brně. Myslím, že některé věci, o kterých budu psát, si už málokdo pamatuje. Nevím, kolik lidí dnes ještě dnes tuší, co to byl Listserv nebo Gopher. Byla by škoda, kdyby tyto pojmy z internetového dávnověku upadly v zapomenutí úplně.
Nedělám si nárok na přesnost, úplnost, ba ani správnost svých vzpomínek. Hodně informaci, které uvádím, se dá dohledat na internetu, ale ani to není zárukou správnosti. Velmi dobrým zdrojem informací o počátcích internetu v našich zemích je Zpravodaj Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity. Jsem si také jist, že někteří pamětníci z Fakulty informatiky nebo z Ústavu výpočetní techniky by mě mohli doplnit nebo opravit.
Do textu jsem zařadil odkazy na další zdroje informací k uváděným tématům. Snažil jsem použít zejména informace na anglické verzi Wikipedie, kde je, jak předpokládám, poměrně velká pravděpodobnost, že tyto informace budou k dispozici ještě dlouhou dobu. Jen u ryze českých témat jsou odkazy na české zdroje, několik odkazů je na zdroje, u kterých není moc jisté, jestli se po nějaké době neztratí.
Kromě tohoto úvodu moje vzpomínky zaplnily celkem 10 kapitol, pokusím se je zveřejňovat po týdnu.
Dokončeno v lednu 2024.
Tiskni Sdílej:
myš připlavala outputem do cpu přelezla user interface a skočila na zem a zustala tam páč asi jakoby neví jak se jako dostat zpátky do žumpy :O :O :D ;D