TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Původním posláním Junkbusteru bylo, jak již název napovídá, blokování nežádoucích (z hlediska uživatele) reklamních bannerů a jiného podobného webového „smetí“. Postupem času – zejména po přerodu v Privoxy – se však z něj vyvinul více komplexní nástroj, jehož schopnosti by se obecně daly shrnout následovně:
Než se podíváme dále, co jednotlivé vlastnosti obnáší konkrétně, bude vhodné se maličko seznámit s instalací a způsobem konfigurace Privoxy.
Pomineme-li šablony pro webové rozhraní, konfiguruje se Privoxy pomocí čtyř typů souborů umístěných ve stejném adresáři:
config
actionsfile
v základním konfiguračním souboru – zde přiřazujeme vybraným webovým stránkám/doménám jednotlivé akce typu blokování či filtrování obsahu. Souborů s akcemi může být definováno více, uplatní se všechny.filterfile
v základním konfiguračním souboru. Obsahuje soupis změn, které se mají s načítanou webovou stránkou provádět, souborů s filtry opět může být více.trustfile
v základním konfiguračním souboru, obsahuje seznam webových stránek či domén, ke kterým je povolen přístup.Konfigurační soubory Privoxy mají dvě příjemné vlastnosti – jsou nad poměry dobře dokumentovány a většina změn v nich se aplikuje ihned, bez nutnosti restartu programu, čehož se dá dobře využívat při dynamických změnách nastavení.
Privoxy zajisté najdete v repozitářích své distribuce, po instalaci byste ji měli hledat v prvé řadě mezi službami. Aktuální verze proxy-serveru nese označení 3.0.6, většina dále popisovaných funkcí je však přístupná již od (dva a půl roku staré) verze 3.0.3. Pro základní běh proxy-serveru může být základní konfigurační soubor relativně strohý:
confdir /etc logdir /var/log/privoxy actionsfile moje-akce filterfile moje-filtry logfile privoxy-log jarfile cookies-prison debug 512 listen-address 127.0.0.1:8118
Parametr confdir
udává, kde se mají hledat další konfigurační soubory definované direktivami actionsfile
, filterfile
a (v ukázce nepoužitý) trustfile
(viz minulý odstavec). Podobně logdir
je cesta k adresáři s logovacím souborem (logfile
) a volitelně s úložištěm zadržených cookies (jarfile
). Parametr debug
specifikuje činnosti, které se budou do logovacího souboru zaznamenávat; hodnota 512 znamená použití CLF (Common Log Format). Konečně listen-address
udává rozhraní a port, na kterém proxy-server bude naslouchat požadavkům. Hodnota 127.0.0.1:8118 z příkladu je výchozí, tj. použije se i v případě, že tento parametr vůbec nebude zadán. Pokud bude zadán pouze port, Privoxy bude naslouchat na všech dostupných rozhraních.
Samozřejmě, aby Privoxy bylo k užitku, je zapotřebí nakonfigurovat prohlížeč, aby používal proxy-server naslouchající na zadané adrese a portu. Používání Privoxy lze ověřit na interní adrese config.privoxy.org (zkratka: http://p.p/), což je zároveň vstup do webové administrace (o ní se více zmíníme později).
Tato vlastnost Privoxy má kořeny v původním poslání proxy-serveru k blokování reklam. Vychází z předpokladu, že reklamní prvky na stránkách se stahují ze známých umístění, respektive v typicky pojmenovaných doménách či cestách jako ads.example.com či www.example.com/banner. Privoxy umožňuje v souboru s akcemi spravovat „blacklisty“ nežádoucích domén či cest, přičemž v jejich definicích jsou povoleny zástupné znaky či regulární výrazy pro elegantní podchycení nejrůznějších situací. Malá ukázka:
{+block} ad*. .example.net/.*\.jpg /(.*/)?ad(/|s|v|images|cycle|rotate|mentor|click|frame) {-block} adsl. www.example.net/foto.jpg
Složené závorky uvozují příkazy proxy-serveru, v ukázce +block
zapíná akci blokování a -block
pak zpětně povoluje výjimky. Definice domény může být „neúplná“, například vzorek .firma.
vyhoví jakékoliv doméně obsahující slovo firma, a může používat klasické zástupné symboly
– *
pro nula a více libovolných znaků, ?
pro
právě jeden znak a intervaly znaků v hranatých závorkách, například
[1-5a-f]
. Definice cesty začíná lomítkem a může obsahovat (Perl-kompatibilní) regulární výrazy.
S instalací Privoxy získáváme poměrně rozsáhlý seznam známých reklamních serverů a obecných pravidel pro blokování reklamy, který můžeme prakticky ihned začít využívat; zejména při brouzdání na zahraničních webech je docela dobře použitelný. Nic nám však nebrání využít této funkce pro blokování jinak nežádoucích stránek, respektive neblokovat nic a použít jinou zajímavou funkci tohoto proxy-serveru.
Tato metoda na to jde s blokováním z druhé strany – budováním bílých listin, whitelistů. Při použití tohoto experimentálního režimu je vše blokováno a pouze to, co je uvedeno v bílé listině, je povoleno. Seznam důvěryhodných domén je veden v samostatném souboru (definován direktivou trustfile
) a na rozdíl od podobného zápisu
{+block} * {-block} povolena.domena.cz
má lehce jinou syntaxi s drobnou vychytávkou:
~povolena.domena.cz +duveryhodna.domena.cz
Řádek s vlnovkou na začátku předznamenává klasické povolení definované domény či cesty (opět je možné používat zástupné znaky v definici domény a regulární výrazy v popisu cest), zatímco znak plus na začátku nejenom že dané umístění povoluje, ale navíc sděluje, že veškeré odkazy v tomto umístění jsou také povolené.
Pokud bychom například chtěli za ukázkové konfigurace navštívit server www.zakazane-ovoce.cz, budeme zablokováni. Kdyby však libovolná webová stránka na serveru duveryhodna.domena.cz obsahovala odkaz na www.zakazane-ovoce.cz, budeme kliknutím na tento odkaz vpuštěni, navíc Privoxy dynamicky přidá odkazovanou doménu do seznamu povolených (ovšem s vlnovkou na začátku a samozřejmě pouze v případě, že se v tomto seznamu již nenachází). Pro příště tak bude možné navštívit okusit zakázené ovoce přímo, bez přístupu skrze „důvěryhodného odkazovatele“ (trusted referrer).
Sluší se dodat, že vstup na „nedůvěryhodnou“ stránku si lze vynutit, pokud nebylo Privoxy přeloženo s parametrem --disable-force
. Stačí v URL mezi doménu a cestu dopsat „vynucovací“ řetězec, obvykle privoxy-force. Zneplatní to však všechny relativní odkazy na stránce, takže lze očekávat stránku bez stylů a bez obrázků, viz obrázek.
Druhý díl povídání o Privoxy se zaměří na změny hlaviček a obsahu načítaných stránek, zmíníme též manipulaci s cookies a další drobné vychytávky tohoto proxy-serveru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: