Níže jsem sepsal nějaké letmé zážitky, aby tu bylo taky co číst (protože z blogové produkce posledního týdne nebo dvou jsem vyloženě zklamán 
) a o čem flamovat.Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2024 02:15
Nejsem žádným příznivcem tohoto sportu, ale náhodou mě dneska napadlo zkusit si nainstalovat SUSE (konkrétně ve verzi 10.1 beta 1). Žádný extra důvod to nemá, prostě si ho jenom stáhnul kamarád, tak jsem si to půjčil a zkusil taky Níže jsem sepsal nějaké letmé zážitky, aby tu bylo taky co číst (protože z blogové produkce posledního týdne nebo dvou jsem vyloženě zklamán ) a o čem flamovat.
Nuže, celé tohle SUSE se rozkládá na pěti CD a zdá se, že DVD od toho není. Trochu nepohodlné, ale což. Budu hodně promíjet, protože je to přeci jen beta, takže se dá čekat leccos.
První instalační zážitek nemá se SUSE co dělat, prostě mi nešlo nabootovat z CD. Řešením nakonec bylo několikrát zkusit připojit a odpojit mechaniku. Mám velmi hi-tech počítač, protože jestli bude daná součástka fungovat či ne určuje pár mikrometrů, o které ji stačí víc nebo naopak míň zastrčit a ona fungovat přestane nebo zase naopak začne. Prostě kvalita
Nabootovat se nakonec povedlo. SUSE se vyvedlo barevnou obrazovkou s nějakýma obrázkama a začalo se cosi dít. Jistě jste si už stačili všimnout čí text čtete, takže myslím, že se nebudete divit, když nyní přednesu něco málo na adresu susí grafiky Totiž můžu zodpovědně říct, že u SUSE mají barvičky jistě rádi a snaží se každou vhodnou obrazovku nějakým hezkým obrázkem dokreslit, ale moc šťastnou ruku nemají. Moc pěkná je ještěrka na startovací obrazovce OpenOffice.org, ale jinak teda žádná sláva. Obrazovky bootovací jsou vyloženě ošklivé, obrazovka grubu dost přeplácaná. Ale to snad ještě zlepší.
Instalace samotná je něco, k čemu se moc říct nedá Možná bych mohl skončit jenom u toho, že to není Anaconda Ale to by asi nebylo ono. To bych mohl podobně zredukovat celý text
Tedy, instalace mi přišla lehce podivná a trochu nezvyklá. Instalátor se zeptal na jazyk a hned potom nekompromisně přepnul klávesnici na jakousi úchylnou českou zmršeninu. Fuj, hnus. Na instalaci těch háčků fakt moc potřebuju.
Prokousávání se instalátorem je také takové divné. Instalátor má moc rád takové obrazovky, kde vám zobrazí přehled, co jako hodlá udělat a dá vám možnost to přenastavit. To si ale prohlédnete na screenech. Podstatné je, že se pod tím skrývají prakticky všechny důležitosti instalace a není vám vždy jasné, že to tam je. Kupříkladu na bootloader jsem nenarazil (jeho nastavení), ale je jenom možné, že jsem to přehlédl.
Vyměňování CDček je protivné… ale kdo by to čekal, že.
Pobavila mě hláška u požadavku na rootovské heslo, totiž cosi ve smyslu: Nezapomeňte to co sem teď píšete! Instalace pak záhy končí, ale mám z ní opravdu dojem, že autoři ani sami nevěděli co je důležité a co ne a nějak to podle toho rozdělili. Instalátor vám nutně vecpe obrazovku, kde se musíte rozhodnout proti čemu se chcete přihlašovat (která začátečníková absolutně nic neřekne a může z ní být asi i pěkně zoufalý), ale výběr balíčků je až na požadavek a přišlo mi, že i dost schovaný.
Výběr balíčků byl vůbec takový hnusný. A hlavně se tam bůhvíproč snad v každé kategorii vyskytuje apache
Opět, beru, že je to beta, ale pomalé je to. A to mi přišlo, že dost. Po přihlášení vás na GNOME upoutá docela pěkný obrázek s ještěrkou, na druhou jsem si hned všimnul, že před vámi tají existenci přepínaní ploch, na což se musí přidat applet a přidat v něm plochy. Nevědět, že to GNOME umí, asi bych to nevěděl ještě teď. SUSE si taky evidentně hraje s gnomím menu, které je jaksi pokusně rozkouskováno ještě do jedné vrstvy, což mi přijde silně zbytečné až hloupé, protože to normální je přehledné dost. Jinak jsem toho názoru, že vytváření ještě jedné úrovně členění, když nám nakonec v každé nabídce zbyde jediná položka, maximálně dvě, moc užitečné už není.
Jako přehrávač vám SUSE v GNOME nabídne mimojiné Banshee (na cédéčkách je pak ještě třeba XMMS, ale už ne Beep media player, úchylárna), což je přehrávač veskrze divný, jehož ovládání mi nebylo dáno pochopit a způsob jak ho donutit dělat co chci jsem taky ještě nenašel. Nicméně se SUSE nějak nepovedlo najít moje fedoří oddíly na LVM, tak jsem si ani nic pustit nemohl, takže boje s Banshee jsem byl ušetřen
Pak jsem zklamaně zkusil KDE, s tím, že to v SUSE bude asi vypadat o něco líp. No, asi. Úvodní splashcreen mě dost vyděsil (je stejný jako při bootování, jenom má jiné ikonky), ale stane se Jinak to KDE vypadá stejně jako GNOME, jenom má hnusnější pruh Nabídka je pak ještě strukturovanější (tedy ještě nepřehlednější), ale žádná extra změna. Jenom mě překvapilo, že se vám v KDE sám pustí nástroj na hledání Beaglem, což se v GNOME nestalo. Čekal bych to naopak. Beagle jsem si ale nevyzkoušel, protože nemám co bych hledal (nejsou fedoří disky) a ani se mi nepovedlo pustit démona
A nic. SUSE mě ničím nepřekvapilo. Srovnání s Fedorou se mi jeví jako nejvhodnější, ale zároveň je to věc, která se mi asi objektivně nemůže podařit. Ve výsledku jsou si tyhle dvě distribuce dost podobné, odlišnosti jsou na každém kroku, ale výsledek od sebe nemá daleko. Ve Fedoře máte toto, v SUSE je to něco jiného, co vypadá úplně jinak, ale nakonec dělá podobným způsobem to samé. No, kdo by to čekal Asi jde o zvyk. Třeba YAST mi přišel o poznání ošklivější než nástroje z Fedory, na druhou stranu je shrnuje do jediného místa (otázka, jestli to má být výhoda) a pravděpodobně nabízí víc možností.
Užitečný závěr? Co mohu říct po několika hodinách je, že SUSE je prostě jiná varianta Fedory, co vám nabídne podobné možnosti, jenom jinak zabalené, vyberte si co se vám bude víc líbit Já volím jednoznačně klobouk
Ono se ještě uvidí kdo nakonec vyhraje titul grafomana roku
Tiskni
Sdílej:
31.1.2006 20:28
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
??? A to proč? Sata ovladač na disketě? Bugovité ovladače ke grafice? Nebo co?
Slackware budu používat do té doby než objevím distro ještě z lepšími parametry než má Slackware. Musím oproti svým předchozím prohlášením o Arch Linu uznat, že má spoustu dobrých vlastností jimiž se Slackwaru vyrovná a v některých i předčí. Je to asi fifty fifty.
31.1.2006 20:51
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Nedavno jsem instaloval OpenSuSE 10.0 dvema lidem a muzu rict, ze instalace pro mne byla pokazde sok. Poprve jsem ani nenasel vyber instalovanych balicku, tak u cloveka, ktery vyuzije jen openofice a firefox bylo zrejme vse co se na tech 5-ti CD nachazi. Ta ceska klavesnice je fakt uchylna, obvzlast pro cloveka, kterej ji prakticky nikdy nepouziva. Start je pomaly (ovsem to mi pripada kazdy system ktery se nenastartuje drive nez za 40s). Vyber balicku znacne chaoticky a kdyz jich vetsinu odznacite tak se stejne nainstalujou.
Ale oba dva uzivatele byli nadseni
Na jeden ze včerejších zápisků jsem se kouknul až dneska (nebylo tam moc komentářů, tak jsem usoudil, že to možná bude i smysluplné) a zjistil, že to vůbec není to co jsem čekal a že jsem to moh s klidem přečíst rovnou
1. Klávesnice se dá přepnout jednak v nastavení na té hlavní obrazovce, jednak klasicky oběma shifty. Default je podle vybraného jazyka.
2. Ten netypický model instalace, kdy si veškerou předinstalační konfiguraci nastavujete z jedné hlavní obrazovky, je tam hlavně proto, aby byla jistota, že se všechny potenciálně destruktivní operace budou dít až po definitivním potvrzení, že se má začít. Celkem jsem si na to zvykl, takže jsem pak byl docela překvapen, když jsem u Mandrake nastavil rozdělení disku a on ho hned rozdělil a začal vytvářet filesystémy.
3. Bootloader se nastavuje, stejně jako většina ostatního pod tou pravou záložkou. Taky mi moc nesedí, že je to od 10.0 rozdělené na "pro blbé" a "pro chytré", ale je fakt, že těch položek už bylo moc.
4. Co se týká výběru balíčků, dá se provádět na třech úrovních. Nejjednodušší je výběr jedné z asi pěti připravených konfigurací. Na druhé úrovni jsou "výběry" - připravené sady balíčků pro vybrané oblasti použití; podle zmínky o tom, že Apache je skoro v každé kategorii, tipuji, že jste zůstal tady. Na třetí úroveň (pro fajnšmekry) se dostanete, když si vlevo nahoře (filtr) vyberete skupiny balíčků. Tam jsou teprve všechny balíčky uspořádané do přehledného stromu, kde se nic nepřekrývá.
5. Jako výhodu YaSTu bych neuvedl ani tak integraci jako spíš konzistenci. Například to, že při instalaci se používají přesně stejné moduly jako v nainstalovaném systému. To bohužel v jiných distribucích nebývá pravidlem.
).
3. Předtím jsem mluvil o předinstalační konfiguraci, tj. tom, co se děje před kopírováním balíčků, tohle je až po něm. Je pravda, že zrovna tohle by mohlo být trochu méně "na ráně", ale na druhou stranu to má dost bezprostřední vliv na následující modul. Možná by pomohl vysvětlující nápis "nevíte-li, na co se vás ptáme, nechte to, jak to je" (možná tam dokonce je).
4. Možná ano, ale ty předvybrané sety se pro základní nástřel docela hodí. Většinou stejně dolaďování na úroveň jednotlivých balíčků provádím až po instalaci. Ale měl by být méně ukrytý ten výběr podle stromu.
Ale určitě jsem si říkal, že právě takový napis by tam měl být, takže tam nejspíše není. Každopádně když to někdo bude chtít měnit, tak si myslím, že bude vědět kde to hledat nebo minimálně bude vědět, že to chce hledat, tak by to nemuselo být tolik na očích. Navíc bych řekl, že takové instalace se mu pak spíš oplatí dělat nějak automatičtěji.
4. No, tady v té betě byl výběr GNOME/KDE/Jiný (netuším co tam bylo pod tím), přičemž volba GNOME znamenala desktop bez KDE (nevím co by znamenala volba KDE, ale celkem bych čekal to samé jenom s prohozenými jmény ). Pak už tam byla jenom ta volba podle kategorií s možností zaškrtnout kategorii celou (což mi přijde docela hloupý, protože kdo by chtěl všechny balíčky třeba z oblasti webových prohlížečů -- chci jeden nebo dva, většinou…).
4. KDE je prostě desktop pro pracovní stanici s KDE, Gnome totéž s Gnome. Ještě jsou tam dvě varianty: minimální grafický systém (systém s X serverem a jednoduššími window managery, žádné KDE, žádné Gnome) a minimální systém (bez X serveru a bez spousty dalších věcí). Ale tím podrobným výběrem jsem myslel tohle.
. A dodržuji pravidla. Svoje.
. Tedy každá cesta byla experiment. A dodržoval jsem na ni pravidla, která jsem si časem vytvořil. Já vůbec používám obdobné metody, na cestě v práci a vůbec v životě. Zatím to funguje. A někteří, včetně mně mají za to že úspěšně.
Už jich tam mají dost…
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
