Portál AbcLinuxu, 26. května 2024 04:15
Linuxová webkamera - 2
Články
-
Linuxová webkamera - 2
V druhém a závěrečném díle je popsána konfigurace Apache, vytvoření souboru s hesly pro autorizovaný přístup, příprava prezentační stránky a také instalace Linuxu na flash.
Webový server Apache
Autorizovaný přístup
Ovšem zmíním se o vytvoření souboru s hesly pro autorizovaný přístup.
Jak jsem už psal ve výtahu konfigurace, musíte si podporu autorizace
zapnout pro daný adresář. A musíte vytvořit soubor s hesly, na to máme
příkaz htpasswd a soubor vytvoříme s prvním uživatelem.
htpasswd -c /etc/apache/pristup pepa
Soubor by měl být někde mimo cestu nad document rootem, aby nešel
přečíst z webu šikovně zadaným dotazem na soubor. Tento příkaz nám vytvoří
soubor a požádá nás o hesla pro uživatele pepa. Další uživatele pak už
přidáváme bez parametru -c, ale název souboru uvádět musíte,
autorizačních souborů může být totiž více. Umazávání uživatelů děláme ruční
editací souboru a smazáním patřičného řádku. Vyzkoušejte si to v praxi, je
to tam krásně vidět.
Konfigurace Apache je trochu náročnější. Apache je součástí každé
distribuce a ani bych příliš nekoukal na to, jestli je to poslední verze.
Uvedu opět důležité řádky z konfigurace, ta se nachází v
/etc/apache/httpd.conf.
ServerType standalone
ServerRoot "/usr" |
Server budeme spouštět samostatně bez inetd, takže bude standalone;
direktiva server root je pro binárky Apache, ne pro dokumenty, takže
neplést si to. |
Timeout 300
KeepAlive On
MaxKeepAliveRequests 100
KeepAliveTimeout 15 |
Keepalive jsou jako u předchozího serveru, většinou vám vyhoví
výchozí hodnoty. |
MinSpareServers 3
MaxSpareServers 10
StartServers 3 |
Apache se nespouští jen v jednom procesu, ale má jeden hlavní, který
řídí syny. To jsou procesy, které vyřizují požadavky. Zde řídíme jejich
počet, já snížil hodnotu na 3. |
LoadModule vhost_alias_module
libexec/mod_vhost_alias.so |
Moduly rozšiřují možnosti serveru třeba o PHP, existuje jich velké
množství a další se dají stahovat z internetu. Nelze je tu všechny
jmenovat, ale vězte, že pokud vám nějaká funkce nepůjde, může to být i
nepřítomným modulem. |
Port 80
User nobody
Group nobody |
Port jako v předchozím příkladě určuje, na jakém portu má server
poslouchat, standardně 80. Uživatel a skupina je pro určení uid pro syny.
Hlavní proces běží jako root. |
ServerName thovt.vetrnik.net
DocumentRoot "/home/www" |
Server name nepotřebuje vysvětlování. A náš známý document root, který
tentokrát říká, kde budou stránky. |
<Directory />
Options FollowSymLinks
AllowOverride None
</Directory> |
Zde už začínají omezení přístupu k adresářům a zabezpečení serveru.
Toto je výchozí direktiva, která zakazuje sledovat symbolické odkazy. Boa
tuto vlastnost bohužel nemá, ale ta je také určena jako server, kam nemůže
nahrávat kdokoliv. Zkuste si na Boa serveru vytvořit v adresáři
/home/www symbolický link
ln -s /etc/passwd stranka.html a pak ji
načtěte, výsledek neznalé dosti překvapí. |
<Directory "/home/www">
Options Indexes FollowSymLinks MultiViews
AllowOverride None
Order allow,deny
Allow from all
AuthAuthoritative on
AuthType Basic
AuthName "Webcam server"
AuthUserFile /etc/apache/pristup
Require valid-user
</Directory>
|
Zde vidíte nastavení, zčásti výchozí, pro document root. Pro ukázku je
zde přidána autorizace, aby se na server nedostal kdekdo. Jak vytvořit
soubor s hesly, popíši dále. |
LogFormat "%h %l %u %t \"%r\" %>s %b" common
#CustomLog /var/log/apache/access_log common |
Logy jsou u Apache řešené trochu jinak. Nejdříve si určíte formát logu
a ten pojmenujete, zde common, což je výchozí název. A pak řeknete, kam se
má tento formát logovat. Po úspěšném rozchození logy opět vypínám, zde
pouze zakomentováním. |
Více konfiguračních voleb pro Apache uvádět nebudu, je jich tolik, že
to přesahuje rámec článku.
Prezentační stránky
Pokud nám server běží, můžeme napsat stránku, která bude obraz
prezentovat. Soubor na poskytnutí obrazu bude vypadat asi takto:
<html>
<head>
<script language="JavaScript"><!--
window.offscreenBuffering=true;
imagecache = new Image();
count=Math.round(10000000+(Math.random() * 10000000));
function startstream() {
imagecache.onload=getimage;
imagecache.src = "ramdisk/webcam.jpg";
}
function getimage(){
count = count + 1;
window.status = "Iomojo Cam v1";
document.dynamicimage.src = imagecache.src;
imagecache.src = "ramdisk/webcam.jpg?"+count;
}
function stopstream() {
imagecache.onload='';
imagecache.src=document.dynamicimage.src;
}
//--></script>
</head>
<body onload="startstream()" onexit="stopstream()">
<img width=320 height=240 src='ramdisk/webcam.jpg?' name=dynamicimage border=0>
</body></html>
S tím JavaScriptem jsem se dost nazlobil a přiznám se, že jsem ho obšlehl z
příkladů na netu, prostě ho neumím. Mé stránky ještě obsahují i zobrazení
teploty z čidla, které mám na sériovém portu, a další srandičky jako
ukládání obrázků tlačítkem atd., takže si všechny tyto soubory můžete stáhnout. Stránku s
teplotou generuji cronem každých 10 minut a čidlo můžete sehnat u
Papoucha.
Linux v láhvi
Na konec článku si také ukážeme, jak Linux rozchodit z flashky. Oproti
disku má svá značná specifika. Nejdůležitější je, že flash paměť má oproti
disku omezený počet zápisů a nemá takovou velikost. Samozřejmě můžeme
použít velkou flash, která má v sobě malý disk, ale otázka je, jestli se
nám to finančně vyplatí.
Je v podstatě jedno, jestli se bude jednat o USB klíčenku nebo flash,
která se připojí přímo na IDE. USB klíčenku jsem sice nezkoušel, ale určitě
to půjde také; jen se asi bude muset udělat initramdisk. Linux na takové
médium nainstalujeme podobně jako bychom ho chtěli spouštět na bezdiskové
stanici s root filesystémem na síti.
Nastíním instalaci na flash, kterou připojíme pomocí redukce na IDE
rozhraní. Popis bude dost zajímat hlavně nováčky, které možná trochu
překvapí, co to vlastně instalace Linuxu je. Tato část už není doslovným
návodem, jen nástinem toho, co se s Linuxem dá dělat. Instalace Linuxu na
flash je něco na způsob vytváření vlastní jednodisketové distribuce. Ty se
vytvářejí podobným způsobem, ale kvůli úspoře místa ještě nahrazují
základní programy jedním, třeba Busyboxem. To je program, který v sobě
obsahuje ifconfig, cp, bash a spoustu dalších. Výše uvedené programy (cp,
ifconfig atd.) jsou pak už jen symbolickým linkem na Busybox. Je
samozřejmé, že Busybox je kompromisem mezi počtem funkcí a velikostí
programu. Chybí třeba help ke každému programu.
Linux jako takový se vlastně nemusí instalovat, já sám už to nedělám,
mám připravený základní obraz systému a při instalaci nového stroje prostě
tento systém na nový disk zkopíruji. Pak jen nahraji lilo do MBR:
lilo -M /dev/hda
lilo -C /mnt/etc/lilo.conf
(Při instalaci lilo není samozřejmě konfigurace v /etc, ale
v /etc na disku, kam Linux "instalujeme".) A je hotový základ
systému. Pro instalaci na flash uděláme něco podobného. Nejsnazší je systém
nainstalovat na normální disk a pak na flash zkopírovat jen nutné soubory.
Z plného nainstalovaného systému vybereme jen to, co je potřeba. A jak
poznáme, co vlastně Linux ke svému běhu potřebuje? Zde máte strom se soubory,
které jsou nutné pro nastartování Linuxu. Některé adresáře jsou poznámkou
zkráceny, protože je vhodné je nakopírovat celé.
Výpis je z initramdisku, který jsem vytvořil, když jsem zkoušel
bezdiskovou stanici z notebooku a potřeboval jsem připojit root file system
přes NFS a nějakým způsobem jsem musel zavést modul pro PCMCIA síťovku.
Funkci rc.d zde plní soubor linuxrc (init zde
vůbec není). Ovšem pokud na konci skriptu linuxrc spustíte
bash, máte funkční Linux :-)). Pro použití pro tuto situaci
doporučuji ještě přidat binárky a knihovny balíčků sítě, ssh, sysvinit a
shadow, a samozřejmě adresář /var a připojit jej do ramdisku
stejně jako adresář, kam se budou ukládat obrázky snímané z kamery. Když
budete Linux takto ořezávat, dost se o něm naučíte.
Pokud takto rozchodíte základ systému a bude vám program chybět,
jednoduše ho přikopírujete. S knihovnou to uděláte stejně, ovšem u té je
potřeba spustit po nakopírování ldconfig. Proč totiž
instalovat celý balík s knihovnami, když potřebujete jen jednu, že? To samé
platí o kernelových modulech, v jejichž případě musíte pak spustit
depmod.
Závěr
Tak to je vše. Ať se vydáte jednou nebo druhou cestou (USB nebo kartou;
diskem či flashkou), ať vám tento článek pomůže. Případně vám může ukázat
další možnosti aplikace Linuxu na různých zařízeních a pro různá
využití.
Související články
Další články z této rubriky
Diskuse k tomuto článku
30.12.2005 00:50
victor8 | skóre: 24
| blog:
blog
| Košice
Re: Linuxová webkamera - 2
30.12.2005 07:59
Bob | skóre: 1
Java × Javascript
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
resp. jaks to poznal z myho podpisu na ouplne jinym foru ze jsem to ja :-???