Portál AbcLinuxu, 26. dubna 2024 20:04
V současné době jsme svědky boomu elektronických čteček knih, tabletů a různých mobilních multimediálních zařízení vlastně včetně telefonů. Jejich společným jmenovatelem je hlavně to, že se hodí především ke konzumaci, nikoliv však tvorbě obsahu. Výjimkou budiž například tablet Indamixx nebo v tomto článku recenzovaný "kreslící" tablet Asus Eee Note EA-800. Je smutnou skutečností, že těmto bílým vránám poněkud chybí zdravá konkurence. Bohužel právě Asus Eee Note je toho ukázkovým příkladem...
V Mobilních novinkách jsem se loni o Asusu Eee Note EA-800 zmiňoval hned několikrát, mé zprávy byly vesměs optimistické. Realita už tolik však ne. Uvedení na jednotlivé trhy (typicky ten americký) bylo stále odsouváno a dostupnost v Evropě na tom byla velice bídně i v létě, vlastně půl roku po uvedení. Cena přes dvě sta dolarů je v dnešní době na hranici konkurenceschopnosti. V ČR si ještě připlatíme – tablet přijde na zhruba pět tisíc korun a navíc si nějaký ten týden počkáme, protože zpravidla není skladem. Já jsem takové čekání podstoupil... a pojďme se podívat, zda to stojí za to.
V kompaktním balení dostaneme to základní, tedy nezbytnou brožurku, tablet samotný, dotykové pero, microUSB kabel a nabíječku, do níž se USB kabel zasouvá, a navíc ještě koženkové desky, které slouží jako pouzdro.
Na tabletu na první pohled zaujme zpracování. Šasi je velmi bytelné a elegantní – hliníkové. Ale pravděpodobně ho většinu času neuvidíte, protože se schová do pouzdra. Pouzdro, ono to zase tak moc pouzdro není, jsou to, jak jsem již naznačil, jen desky, které chrání zadní stranu a displej před poškrábáním v zavazadle, ale boky jsou (např. před pádem) nechráněné. Ale aspoň se do těchto desek tablet nacvakává tak, že jen tak rozhodně nevypadne. A také ho v případě potřeby bez použití hrubé síly nevytáhnete. Na čtení v MHD bych si rozhodně netroufal: především kvůli hmotnosti něco přes půl kilogramu – to už na držení v jedné ruce moc není, ačkoliv je to stále snesitelná hodnota pro přenášení.
Přední straně samozřejmě dominuje displej. Je krytý sklem a plastovou vrstvou, která rozptyluje světlo. Neměl by se tedy jen tak snadno poškrábat a otisky na něm zůstávají jen minimálně. To ale především proto, že nemá smysl na něj sahat prsty, když reaguje pouze na dotyk pera. Vedle displeje jsou při dolním okraji dotyková tlačítka, na nich už otisky vzhledem k častému používání ulpí.
Na horní hraně se ve žlábku ukrývá zacvaknuté pero. Na přesně opačné straně tabletu najdeme skupinu portů a tlačítek. Zleva to jsou: ve štěrbině skryté tlačítko pro tvrdý restart, 3,5mm jack pro sluchátka, microUSB port, slot na microSDHC kartu, maličky reproduktor a nakonec obligátní vypínací tlačítko.
Nebudu zde opisovat přesné specifikace hardwaru, spíše okomentuji zkušenosti s používáním.
Uvnitř tiká Marvell xScale PXA303 podpořený 256 MB paměti. Stačí to? Reakce uživatelského rozhraní by občas mohly být svižnější, ale při očekávaném použití jsem nezaznamenal zásadnější problém.
Jako úložiště dat slouží jednak interní (uživateli bez synchronizačního softwaru nebo šroubováku de facto nepřístupná) microSDHC karta o kapacitě 4 GB, jednak skrze vnější slot přístupná microSDHC karta – zkoušel jsem 16GB exemplář bez komplikací.
MicroUSB slouží pouze k nabíjení a synchronizaci, kdo doufal v "hostitelský režim", musí si nechat zajít chuť. Bluetooth pro komunikaci s okolím chybí a WiFi má prachbídný příjem signálu, naprosto minimální využití v aplikacích a v neposlední řadě se mi ani nepodařilo připojit se k Eduroamu, jak zmiňuji níže.
Osmipalcový displej s rozlišením 768×1024 je docela jemný a dají se na něm rozumně číst texty v PDF o rozměru A4. Jelikož se jedná o (monochromatický) LCD, není problém s překreslováním oproti elektronickému inkoustu. Ale samozřejmě na druhou stranu je kontrast podstatně horší. Vzhledem k absenci podsvícení je paradoxně nejlepší při dostatku světla, tedy především venku za jasného dne. Díky matné úpravě povrchu se displej neleskne a je docela příjemný na dotek.
Aktivní digitizér od Wacomu je vcelku jistota. S dodaným perem (může fungovat i s jinými kompatibilními pery pro Tablet PC) je poměrně přesný, ale hodně záleží na kalibraci. Když nezanedbatelně změním úhel naklonění pera, dočkám se nepřesností. Nebo když tablet půjčím nějakému pravákovi. Také se mi dosud nepodařilo ovládnout snímání více úrovní přítlaku, asi na hrot moc tlačím. Zajímavostí je, že pero původně mělo mít postranní tlačítko, ale nenašlo se pro něj využití v softwaru, takže není vyvedeno na povrch.
Dotyková tlačítka vedle displeje jsou kapacitní, což je například pro mě překážka, občas na mě nereagují. Využití najdou při obracení stránek v knihách nebo pohybu v některých nabídkách, když se člověku nechce vytahovat pero. Ale pro čtení by jistě byla příjemnější tlačítka pro přepínání stránek po bocích tabletu.
Dvoumegapixelový fotoaparát nestojí příliš za řeč. Asi by posloužil k dokumentaci autonehody, ale ruku na srdce: jak rozšířené jsou dnes telefony, které neumí totéž a snad i lépe? Mikrofon je použitelný tak maximálně na zaznamenávání osobních poznámek, pokoušet se s ním nahrávat např. přednášku je zbytečné. Podobně nestojí za řeč reproduktor a bohužel ani výstup na sluchátka.
Výdrž na baterie vcelku odpovídá tomu, co uvádí výrobce, tzn. 13,5 hodiny používání bez WiFi, 10 dnů v uspaném stavu. Když to zkombinujeme, dostaneme se k reálným číslům. Při asi hodině psaní poznámek a hodině čtení článků v PDF denně nabíjím co tři dny a ještě mám rezervu.
Po spuštění (trvajícím slušné zhruba čtvrt minuty) se zobrazí spouštěč aplikací: 14 položek ve dvou sloupcích. Při spodním okraji je lišta s několika volbami jako spuštění aplikace, sejmutí snímku obrazovky atd. Liší se aplikaci od aplikace. Tyto volby lze aktivovat pomocí dotykových tlačítek pod displejem – bez použití pera. Nahoře je lišta druhá, globální. Na ní jsou především hodiny a oznamovací oblast, resp. několik ikonek pro rychlou změnu hlasitosti, zobrazení stavu baterie, připojení k WiFi, odpojení nebo skenování obsahu paměťové karty atp.
Přepínání aplikací se neřeší. Připomíná to PalmOS: ze spodní lišty nebo pomocí dotykového tlačítka můžeme kdykoliv přejít na obrazovku spouštěče a při spuštění se nám aplikace zobrazí ve stavu, v jakém jsme ji posledně zanechali.
To nejpodstatnější první: poznámkový blok. K dispozici je 42 šablon (pozadí: prázdné, různě linkované), několik kreslících nástrojů (tužka, pero, zvýrazňovač, guma) o několika tloušťkách stopy a stupních šedé (displej je přeci jen monochromatický). Nechybí výběr, kopírování/vkládání a funkce zpět/vpřed. To je nezbytný základ. Ale více tu toho o moc není. Ještě vložení obrázku nebo "tabulky". Ani text vkládaný pomocí softwarové klávesnice není možné přidat. Nakonec, jako "elektronický papír" to postačuje. Poznámky je možné jednoduše organizovat (podle názvu a štítků). Ukládají se ve vlastním formátu a pro jejich export do použitelného stavu je nutný software od Asusu pro MS Windows. Nebo vlastně ne tak docela, je tu možnost exportovat stránku na kartu ve formátu GIF a rozlišení 768×888. To může být postačující.
Dokumentační schopnosti by měl doplňovat fotoaparát, mikrofon a pak ještě poznámkový bloček, do nějž se píšou poznámky výhradně na virtuální klávesnici. Aplikace jsou to vskutku na funkce skromné a k hardwarovým specifikům jsem se již vyjadřoval. Psát poznámky na virtuální klávesnici je utrpení a bohužel to nevylepšuje ani rozpoznávání písma á la Graffiti známé z PalmOS. Jak už jsem zmínil, tyto poznámky stejně nejde kombinovat s črty z "kreslící" aplikace.
Čtečka dokáže zobrazovat PDF a ePub. Díky specifikům displeje, možnosti plynulého posouvání, přibližování/oddalování a otočení textu na šířku je to docela použitelné i v případě PDF určených pro papír formátu A4. Příjemné je, že do textů si jde vést poznámky (črtat perem i ťukat na virtuální klávesnici). Výsledek si lze exportovat do obrázku v PNG. Samozřejmě nechybí ukládání záložek a jednoduchá organizace knih pomocí štítků. Další užitečnou funkcí je slovník. Význam perem označeného slova se zobrazí ve vyskočivší bublině. Krom toho je tu slovník i jako samostatná aplikace. Ve výchozím stavu obsahuje Longman Dictionary of Contemporary English, ale jdou do něj s trochou úsilí dostat i vlastní slovníky pro StarDict.
Tak trošku do počtu tu jsou prohlížeč fotografií a hudební přehrávač. První k tomu prohlížeči obrázků: skoro nic neumí, jen zobrazí (zmenšený) obrázek (ve formátu PNG, JPG, GIF nebo BMP), umožňuje ho přejmenovat, smazat nebo mu přidat štítek... a to je vše. Ani jsem nepřišel na to, jak obrázky přibližovat/oddalovat, jde-li to vůbec. Přehrávač zvuků na tom není o mnoho lépe. Prostě jen postupně přehrává všechny skladby na kartě -- tedy v příhodném formátu, totiž MP3 (ani s Ogg Vorbisem jsem nepochodil). Žádné třídění podle metadat nebo aspoň adresářové struktury. Navíc v kombinaci s kvalitou zvukového výstupu je to velké zklamání.
Další aplikací je webový prohlížeč. Má samozřejmě sloužit k prohlížení webu při připojení k Internetu přes WiFi. Na tuto funkcionalitu jsem ale rychle zanevřel. Doma se sice k síti zabezpečené pomocí WPA2 připojím, ale u Eduroamu ve škole jsem nepochodil (nepodporovaná metoda autentizace) a i příjem signálu je mizerný. Samotný prohlížeč pak dílo dokonává. Nikoliv neprávem má přizvisko "Experimental". Je nestabilní a neohrabaný. Je orientovaný na šířku displeje, zvládá záložky, karty a nějaké další funkce, ale jeho ovládání je tak nešikovné (např. na pozici pera se zobrazuje kurzor a posouvání po stránce se realizuje posuvníkem při okraji, není uzpůsobené dotykovému displeji), že jsem ho použil toliko jednou: poprvé a naposledy.
Naneštěstí chybí správce souborů. Jediný jeho náznak je "koš", v němž se shromažďují "smazané" soubory. Jinak si jednotlivé aplikace samy vyhledávají soubory na příslušných místech a uživatele k adresářové struktuře nepustí.
Dále tu máme už jen kalkulačku a dvě hry. Klasické sudoku a Bubble Breaker aka SameGame. Nic víc. Ocenil bych aspoň např. jednoduchý kalendář.
Po připojení microUSB kabelem k PC se Eee Note začne nabíjet a na jeho displeji se zobrazí nabídka čítající pět možností:
/book, obrázky do /photo a hudbu do /music.Podle jednotlivých režimů se zobrazují ve výpisu lsusb různé kódy: 0b05:17a1 (1 a 3), 0b05:179e (2) nebo 0b05:179f (4).
Několikrát jsem se setkal s tím, že se Eee Note při odpojování oddílu paměťové karty zasekl a musel jsem ho restartovat.
V dnešní době se výrobci hardware předhánějí v tvorbě "ekosystémů" pro svá zařízení. Poskytnout k multimediálním zařízením služby, obchod s aplikacemi, hudbou, knihami – přihodit k tomu nějaké ty sociální sítě, datové úložiště apod. V tomto ohledu excelují Amazon, Apple, Google. Nikoliv však Asus, alespoň co se Eee Note týče. Synchronizace s Evernote a podpora knih s Adobe DRM, to je vše. "Hype" se sice při uvedení Eee Note EA-800 tak nějak dosáhlo, jenže pak Asus nebyl schopen dodat výrobek na trh. Už na přelomu let 2010 a 2011 se po webu objevovaly poměrně pozitivní recenze v angličtině, jenže Eee Note se objevil na trhu asijském a pak dlouho nic... Do USA se dostal až v létě 2011 a v Evropě to nebylo jiné. Dlouhodobá situace je taková, že EA-800 sice má nejeden obchod v nabídce, nicméně při objednávce si na doručení nějaký ten týden počkáte, protože zpravidla není skladem. Navíc cena v našich končinách kolem pěti tisíc korun je na pováženou. Navíc se už poměrně dlouho hovoří o vyšším modelu, který by měl mít mj. barevný displej. Kde nic, tu nic.
Neschopnost Asusu dodat Eee Note na trh se také odrazila na tom, jak vypadá, či spíše nevypadá komunita. Takové Maemo si tak nějak v podstatě navzdory Nokii vybudovalo mohutnou komunitu – a jsou to právě komunitní příspěvky, které činí např. Nokii N900 tak atraktivní. Asus Eee Note EA-800 v sobě má nemalý potenciál, jenže ten byl takřka uhašen nedostupností.
V čem ten potenciál spočívá? Jednak jde o pozoruhodný hardware, jednak uvnitř najdeme Linux a můžeme rozchodit Qt. Možnost připojení se přes telnet už jsem zmiňoval. Žádné "rootování" nebo "jailbreak". Na tabletu si jde rozběhnout FTP server pro snazší výměnu souborů, nainstalovat běžnější aplikaci v Qt atd. Bohužel dokumentace za mnoho nestojí. Stránky FreeeNote.org jsou na první pohled ne právě udržované (doplnění: Peter Barrette (?) provozuje obraz webu) a fórum také aktivitou nepřekypuje, ačkoliv základní věci jako terminál nebo jednoduchého správce souborů nachystané jsou. Oproti třeba takovému nooku jde rozhodně o zklamání.
Aspoň se musí nechat, že Asus za poslední rok opravil několik nedostatků ve firmwaru (např. dřívější nemožnost otočit knížku na šířku displeje) a netutlá zdrojové kódy k použitému svobodnému softwaru, naopak je najdeme na webu bez jakéhokoliv utajování.
Ačkoliv jsem v článku dosud hodně rýpal do chybějící funkcionality a nedodělků, Asus Eee Note EA-800 svůj účel plní: jako "elektronický papír" a prohlížeč PDF slouží dobře, výdrž na baterie není špatná, zpracování také ne. Jen je třeba k němu přistupovat jako vlastně k jedno- nebo dvouúčelovému zařízení. V některých ohledech mi připomíná staré palmy. Navíc je tu potenciál pro rozšiřování. Nabízí se ale otázka na to, zda je cena adekvátní. To už je na každém z nás.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.