Portál AbcLinuxu, 8. května 2024 23:17
V posledních letech zažívají boom tablety, ovšem především jako jednoúčelová zařízení určená pro konzumaci obsahu. Vedle nich však existují grafické tablety (polohovací zařízení) a konvertibilní tablety (subnotebooky s otočným dotykovým displejem obvykle reagujícím na dotyk pera). Pojďme se podívat, jak se dají použít v kombinaci s linuxovým desktopem (prostředími a aplikacemi primárně určenými pro desktop).
Tento článek nebude o tabletech tak, jak je v podstatě definoval Apple svým iPadem. Dnešním tabletům předcházelo několik typů zařízení tak trošku paradoxně prosazovaných mj. Microsoftem. Byly to handheldy/PDA, UMPC a v neposlední řadě také Tablet PC. PDA byla postupně vytlačena „chytrými“ telefony, za přímého nástupce UMPC můžeme v podstatě považovat současné tablety a konečně Tablet PC? Sice se nikdy nedostala do mainstreamu, ale své místo na trhu si jistě našla. Co to vlastně takové Tablet PC je? V podstatě bežný laptop (nebo specifičtěji subnotebook), ovšem má dotykový displej, který je zpravidla otočný tak, že klávesnice se pod ním může schovat.
K čemu se takové zařízení hodí? Kromě běžného použití jako laptop se na něm díky dotykovému displeji dají pohodlně ručně zapisovat poznámky, črtat diagramy a vůbec kreslit. Také čtení na výšku se schovanou klavesnicí může být pohodlnější.
Co se týče podpory hardwaru pod GNU/Linuxem, je to kus od kusu. Obvykle potřebujeme vedle běžné funcionality laptopu také funkční
Jak jsem naznačil, situace se liší model od modelu — např. FS Lifebook P1510 vyžadoval notnou dávku práce, naopak thinkpady jsou poměrně dobře dokumentovány, třeba můj X200T fungoval v podstatě „out of the box“. Konkrétními postupy se zde zabývat nebudu.
Velmi podobného, byť ne tak elegantního, výsledku lze dosáhnout s běžným počítačem a grafickým tabletem jako polohovacím zařízením; na GNU/Linuxu jsou vcelku bezkonkurenční volbou tablety značky Wacom.
Nebudu se zde zabývat záležitostmi jako multitouch, jiné typy dotykových displejů apod. — řadu informací ovšem jde aplikovat i tam.
Aby bylo uživatelské rozhraní možné ovládat pouze pomocí dotykového displeje (a příp. několika málo tlačítek navíc), potřebujeme
První dva body (a samozřejmě i bod třetí) by měla řešit především uživatelská rozhraní určená právě pro zařízení s dotykovým displejem. Právě proto vznikají projekty jako Plasma Active, Marble Mobile nebo Krita Sketch. V následujícím textu se však omezíme na tradiční desktopová prostředí a aplikace pro ně určené, a to především z toho důvodu, že na konvertibilním tabletu člověk se obvykle k výhradně dotykovému ovládání uchyluje jen část doby používání.
Tablet PC se nabízí, jak bylo zmíněno výše, k několika věcem, a sice
Pokud jde o poznámky, na MS Windows je populární především OneNote, součást některých verzí balíku MS Office, a v základní výbavě verze systému Microsoftu pro Tablet PC je jednodušší Windows Journal. Svobodné alternativy pro GNU/Linux jsem rozebíral ve starším článku — za zmínku stojí hlavně Xournal, Jarnal a vlastně také Okular pro anotaci typicky PDF.
Co se prohlížení dokumentů týče, chceme v prvé řadě pohyb obsahem pomocí nástroje „ruka“ (uchop a táhni). V případě prohlížečů obrázků nebo PDF a podobných formátů to není až takový problém. Narazil jsem pouze u Evince, v němž je posouvání přiřazeno třetímu tlačítku polohovacího zařízení, které je s dotykovým displejem dostupné hůře nebo vůbec, a nejde to jednoduše změnit — musíme se tedy spokojit s výběrem textu, použitím obezliček nebo rovnou přechodem na jinou aplikaci, např. zmíněný Okular. Ve webových prohlížečích je ale situace složitější:
Na tomto místě by také měla rozhodně padnout zmínka o aplikaci pro čtení knih FBReader, umožňuje nastavení ovládání vhodné pro dotykové displeje.
V běžném GUI určeném pro desktop se využívá toho, co nám poskytují klávesnice (obvykle s aspoň ~80 klávesami, z toho několika modifikátory) a polohovací zařízení se třemi tlačítky a kolečkem, typicky myš nebo méně často trackpad, trackpoint, trackball atd. Takové možnosti s tabletem obvykle nemáme, v krajním případě disponujeme pouze možností přesouvat kurzor a alternativou k primárnímu tlačítku myši. Potřebujeme tedy vyřešit nedostupnost
Samozřejmě, někdy máme k dispozici pero s více tlačítky nebo třeba kompaktní klávesnici, ale pokud toto zanedbáme, nabízejí se následující možnosti:
O emulaci aspoň sekundárního tlačítka užitečného pro přístup ke kontextové nabídce se nám mohou postarat části desktopového prostředí, které odpovídají za přístupnost hendikepovaným. (Bohužel, mezi nástroji KDE jsem tuto funkci nenašel.)
Totéž umí mimochodem i virtuální klávesnice Onboard, na kterou se podíváme příště společně s dalšími podobnými aplikacemi — včetně např. CellWriteru, který poslouží i k rozpoznávání ručně psaného písma.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.