Portál AbcLinuxu, 26. dubna 2024 11:35
Během minulého týdne se do prodeje dostal Mandrake 9.2 GPL set brněnské společnosti QCM. Tato novinka stačila sklidit první úspěch v podobě Křišťálového disku na veletrhu Invex 2003. V této recenzi se jí doslova podíváme na zoubek.
Distribuce Mandrake Linux GPL set je u nás již dost "profláknutá", seženete ji snad v každém dobrém knihkupectví a někteří dodavatelé hardware Mandrake GPL set nabízejí jako systém pro svoje počítačové sestavy. Je to vlastně Mandrake Linux 9.2 Download Edition, kterou si můžete stáhnout z internetu, s mnoha doplňky. Doporučená cena setu je 361 korun.
V balení najdete především čtyři lisovaná CD s vlastním Mandrake Linuxem. První tři média se nijak neliší od verze Download Edition, čtvrté nese název Doplňkové CD a najdete na něm doplňující balíčky a také software, který jen tak v každé distribuci není! Dále tu je nepřéhlednutelná 130 stránková brožura formátu A5, errata (1 list formátu A5), kupón na slevu při koupi software u společnosti PCS a pozvánka na LinuxExpo 2004. A také by vás mělo zahřát u srdíčka, že podpoříte open source nezanedbatelnou částkou. Pro ty, kteří se rozhodují mezi tím, zda začít stahovat a vypalovat nebo koupit GPL set, tu mám hned na začátek seznam věcí, které najdete na čtvrtém, bonusovém CD:
Asi nejdříve upoutá váš zrak příručka [PDF]. Jedná se o klasickou instalační příručku s názvem Instalace a jemný úvod do systému (ačkoliv obálka hlásá něco jiného), nenapsal ji nikdo jiný než sám velký mdk-guru Ivan Bíbr a o tisk na recyklovaném papíře se postarala tiskárna Dubí. Je to jedna z těch povedenějších příruček. Autor detailně popisuje celou instalaci a všechny možnosti, které mohou nastat. Další část je věnována prvnímu přihlášení, seznámení s Linuxem, možnostem konfigurace systému Mandrake, často kladeným otázkám a také popisu instalace linuxových ovladačů pro grafické karty ATI a NVIDIA. Celkovou úpravu a vynikající sazbu systémem LaTeX, kterou provedl sám autor, trošku kazí poněkud tmavší obrázky a pár překlepů.
Další screenshoty instalátoru: 1 a 2
Pustíme se tedy do instalace. Ta probíhá stejně pohodlně, jak jsme již nějaký ten pátek u Mandrake zvyklí - tedy pomocí grafického průvodce. Jako obvykle Mandrake nenašel mou myš Genius WebScroll USB, takže jsem byl nucen provádět instalaci bez ní. Bohužel ne všude jsem se pomocí klávesnice dostal (např. uložit si aktuální výběr balíčků jsem nemohl). Mandrake 9.2 má zbrusu novou možnost přerozdělit Windows disky (FAT/FAT32/NTFS) bez ztráty dat, což jsem raději nezkoušel (tato vlastnost není zcela odladěna a instalační příručka správně hlásá zálohovat data).
Výběr balíčků se nezměnil a i když je trošku omezený, pro normální instalaci bohatě postačí. Já nejsem člověk, kterému k životu postačí textový editor, přehrávač MP3 a minolovka. Proto vás musím upozornit, že se do základní instalace nevešel třeba Midnight Commander, takže jej nezapomeňte označit v detailním výběru. Ale už si začínám na myš pomalu zvykat, zapříčinil to Konqueror.
Zbytek instalace probíhá stejně jako u předešlých verzí této populární distribuce. Jako milou vlastnost považuji možnost vytvořit uživatele i superuživatele bez hesla. Tato vlastnost se hodí, pokud bude počítač používat jen jeden člověk. Nemusíte opakovaně zadávat heslo při každém spuštění konfiguračních nástrojů a pokud správně nastavíte služby, nemusíte se obávat žádného průniku z internetu. Navíc je k dispozici jednoduše konfigurovatelný firewall.
Při prvním spuštění se na mě usmála grafická verze zavaděče LILO v novém modrém provedení, které se mi líbilo. Po výběru nově nainstalovaného systému jsem byl překvapen. Proces zavádění je v této verzi ukryt a po celou dobu vidíte podobnou obrazovku, jako u zavaděče. Uprostřed je informace, že se Mandrake 9.2 právě zavádí a také ukazatel průběhu. Klávesou ESC se můžete přepnout do obvyklého textového zavádění. Tato vlastnost se mi líbí, nezkušený uživatel už nemusí sledovat hlášku, že se mu spouští postfix a mountuje kořen (fantazie nezkušených uživatelů nezná hranic).
Při prvním přihlášení se spustí obvyklý průvodce, který umožňuje pohodlné zvolení správce oken. K dispozici jsou pěkné náhledy, takže si nezkušený uživatel může vybrat. Poté se ještě spustí průvodce nastavením internetu a jste požádáni o vyplnění krátkého dotazníku (můžete ho naštěstí přeskočit - nesnáším dotazníky). Nejprve se zaměříme na KDE, které je bezpochyby nejpoužívanější a zřejmě i nejpřítulnější pracovní prostředí pro Linux. Dovolil jsem si tuto část pojmout více obrázkově.
Další screenshoty KDE: Scribus, utility, KOffice, OpenOffice.org, Xine a MPlayer, audio.
Ostatní správce oken jsem prohlédl jen tak letmo, protože jsem si na ně nezvykl. Tady u mě jasně vede prostředí GNOME (screenshoty: AbiWord, konfigurace). Je to vynikající prostředí s vyhlazenými fonty, spoustou programů a díky stylu Galaxy vypadá docela jako KDE. Mandrake 9.2 GPL set je orientován spíše na KDE, což je škoda, protože pro GNOME existuje spousta aplikací, které se na čtyři CD zkrátka již nevešly (už se pomalu začínám těšit na Mandrake 10 GPL DVD). Pro skalní příznivce xtermu a xclocku tu jsou alternativní správci oken, které jsem nastartoval jenom proto, abych pořídil obrázky (WindowMaker, Enlightenment). Musím ale přiznat, že v případě správce Enlightenment jsem kulil oči a nastavoval uši.
Konfigurační centrum je pravidelně silnou stránkou této distribuce. Potěšilo mne, že po instalaci ovladače NVIDIA mi modul nastavení grafické karty provedl všechno sám, včetně správné konfigurace rozšíření GLX. Nastavení jsem jen zkontroloval a mohl se začít kochat skvělými OpenGL hrami, kterých je v Mandrake víc než dost, a s Bonus CD si jich užijete opravdu hodně. Zde bych zmínil především závodní hru Torcs, která je opravdu hodně chytlavá a také letecký simulátor Flightgear, který až tak chytlavý není (podařilo se mi jen pojíždět), ale webové stránky naznačují, že se jedná o povedenou hru. Nemohl jsem nevyzkoušet hru Quake2 - stačilo pouze stáhnout z internetu demo pro Windows a doinstalovat příslušné soubory.
Další screenshoty her: ClanBomber, chromium, pingus, KDE hry, TuxRacer
Konfigurační centrum dokonce bezproblémově nastavilo moderní zvukové ovladače ALSA a po restartu již vše fungovalo tak jak má. Jediný zádrhel byl v tom, že mi na mé kartě Audigy nefungovalo ovládání PCM hlasitosti, takže zvuk nešel ovládat pomocí aplikací, a já byl nucen použít vždy alsamixer (tvrdí mi, že mám zvukovku TriTech). Na příčinu chyby jsem zatím za těch pár dnů nepřišel, ale v minulé verzi vše fungovalo dobře. Pokud bych se měl zmínit o podpoře multimédií, tady je nabídka skutečně široká.
Jelikož se věnuji tvorbě audia a videa, řádně jsem provětral všechny náležité programy. Ve startovacím menu najdete kromě ovládání hlasitosti na tisíc způsobů hlavně programy pro editaci vzorků (míněno surových audio dat WAV). Byl jsem mile překvapen, že většina programů fungovala poměrně stabilně - včetně těch vícestopých. Co v této distribuci ale nenajdete, jsou MIDI sekvencery, které si musíte zkrátka stáhnout zvlášť (MuSE, Jazz++). Nakonec se musím zmínit o speciální multimediální binárce jádra, která má v sobě úpravy pro rychlý běh audio a video aplikací. Spolu se systémy ALSA a Jack se z Linuxu pomalu ale jistě stává konkurent operačního systému MacOS, který dlouhou dobu neměl v tomto směru konkurenci (šlapou mu na paty levnější Windows, protože byl na ně portován zvukový systém ASIO společnosti Steinberg).
V nabídce je hned několik videopřehrávačů. Mohl snad jen vyzdvihnout přehrávač MPlayer včetně široké škály kodeků mpeg4 a divx. Díky Bonus CD najdete i několik programů pro střih videa (např. Kino fungoval výborně s mým IEEE řadičem a kamerou Sony TRV310E a přehrával i Windows formát MSDV1 AVI).
Podpora grafiky je, jak jinak, na jedničku. V čele všudepřítomný Gimp (na Bonus CD najdete i vývojovou větev 1.3). Stahování fotografií z digitálního aparátu bylo "děsně" složité. Po připojení kamery Olympus C4000Z zabzučela moje externí ZIP mechanika, což bylo dobré znamení. V adresáři /mnt/camera jsem si fotky prohlédl a za pomoci jednoho z programů na stahování fotografií vytvořil album. Chybí už jen podpora pro upload do digitální foto sběrny.
Situace s fonty se o moc neliší od poslední verze. Ze zhruba 100 instalovaných fontů je na češtinu připravena necelá dvacítka. Jmenoval bych zejména základní fonty Sans, Serif a potom také kvalitní vyhlazené rodiny URW, Luxi, Nimbus a Bitstream. Zbytek jsou většinou nevyhlazené (např. Helvetica vypadá otřesně a bohužel ji používá ještě hodně aplikací) nebo bez češtiny.
Mandrake má výborný balíčkovací nástroj urpmi, se kterým můžete efektivně instalovat balíčky včetně závislostí. Typicky instalace probíhá tak, že na konzoli napíšete jeden příkaz a než byste spustili ovládací centrum, balíčky jsou již nainstalovány. Co se mi ovšem nelíbilo, bylo právě ovládací centrum - instalace balíčků. Tato grafická nadstavba sice spolupracuje se systémem urpmi, ale v některých případech (mplayer1.0-pre z BonusCD) instalace balíčku skončila s chybou: "Balíček nemůže být nainstalován". Tečka. Přitom příkazem urpmi vše nainstalovat šlo. Magie.
Druhou věcí, která mi leze na nervy, je fakt, že některé balíčky, které se v distribuci SuSE (možná i Debian) nevylučují, se v Makdrake 9.2 vylučují. Například emacs a xemacs. Ještě bych se také zmínil o způsobu, jakým urpmi balíčky instaluje. Ty jsou nejprve staženy do adresáře /var, což je v případě instalace ze sítě pochopitelné. Pokud ale instalujete z CD, pak se tam balíčky kopírují před instalací taky. Proč, to nevím. Zbytečně to pak zdržuje vlastní instalaci, protože hlavička disku musí pořád přeskakovat z místa na místo. Zkusil jsem takto nainstalovat všechny balíčky (urpmi -a -auto `urpmq -list`) a trvalo to hodně dlouho. Přitom všechny závislosti v databázi uloženy už jsou.
Mandrake 9.2 GPL set je skvělá volba zejména pro ty, kteří chtějí snadno spravovatelný funkční systém. Najdete v něm několik drobných chyb týkajících se zejména špatně zobrazené češtiny, na které ale brzy budou k dispozici záplaty a které v žádném případě neuvidíte, pokud nepůjdete pod pokličku. Žádná anabáze problémů s Unicode jako ve verzi 9.1 se nekoná.
Plusy
Mínusy
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
