Tak buď tedy je 2.6 současné stabilní jádro, tj. to, co všichni používají, co má smysl standardizovat, a potom je dobře, že backportuje věci, protože lidi, co mají ještě 2.4, mohu být kompatibilnější s 2.6 a používat některé jeho vymoženosti, než by byli s vanilla starým jáder.
Nebo je 2.6 stále příliš experimental, stabilní je 2.4, a potom je dobře, že backportuje věci, protože proč by lidi nemohli převzít z nestabilních jader featury, které se jim hodí (a jsou rozumně backportovatelné -- ponechávám teď stranou, jestli tedy zrovna RH tu mez občas nepřekračuje). Pokud bych ty věch chtěl používat jinak, musel bych mít experimentální jádro a o standardech si nechat zdát.
Takže jediný problém je, co když tam ty nové věci nechci -- no a pak si stáhnu jádro z kernel.org a zkompiluji...
Tak buď tedy je 2.6 současné stabilní jádro, tj. to, co všichni používají, co má smysl standardizovat, a potom je dobře, že backportuje věci, protože lidi, co mají ještě 2.4, mohu být kompatibilnější s 2.6 a používat některé jeho vymoženosti...
Trochu se mi zdá, že ta věta sama sobě odporuje. Shodneme-li se na tom, že 2.6 je to jádro, které "má smysl standardizovat", pak do toho moc nepasuje backportování jeho funkcí do 2.4. Místo aby se podpořil přechod na nové, stabilní jádro, vytváří se prostor pro nezdravě dlouhé setrvávání u toho starého.
Vyhovuje-li někomu řada 2.4, ať ji používá. Stále jsou v ní opravovány chyby a dokonce jsou tam přidávány i některé důležité vlastnosti (v poslední době třeba podpora SATA). Ale vyžaduje-li někdo funkce jádra nového, ať na něj přejde. Backportují-li se nové věci ze stabilního do starého jádra, je to podle mě zbytečné tříštění úsilí.
Jiná věc je backportování z nestabilního jádra, to by smysl mělo. Ale to není tento případ (i když je to právě myslím to, o čem mluví Torvalds v tom článku).
Co tak zásadního RH backportoval do 2.4 od doby vydání 2.6? IMHO věci, proti kterým by mohl někdo brojit z důvodů kompatibility (jako NPTL), už tam dávno byly za časů 2.5 -- proti čemuž nic nenamítáš.
Popravdě řečeno žádné konkrétní příklady neznám. Moje polemika vychází pouze z informací získaných z toho včerejšího článku. Jak už jsem u té včerejší zprávičky někde psal, Red Hat moc neznám, takže je možné, že ten člověk ze SUSE/Novellu prostě přeháněl a já mu to zbaštil. Založil jsem ten argument na tom, že nepřeháněl .
Tak věta si neodporuje. Nevidím moc velký rozdíl mezi tím, když do jádra 2.4 přidá [lepší] podporu SATA Marcello a když si ji tam přidá RH -- v obou případech budou existovat jádra 2.4, která ji umí, a jádra 2.4, která ji neumí. A oba mají stejné motivy.
Já v tom vidím velký rozdíl. Pokud to udělá pouze Marcello a ostatní to převezmou, nedochází k duplicitní práci. Ostatně na tom příkladu SATA jsem chtěl pouze ukázat, že i bez individuálně backportovaných funkcí lze staré jádro dál využívat. Ale vznikne-li potřeba funkcí nových, bylo by lepší programátorské úsilí nasměrovat na novou stabilní řadu místo vyšperkovávání té staré.
Ale někdo přece musí nejprve tu featuru backportovat -- a Marcello osobně to asi vždycky nebude. Když je backportovaná, tak ji může Marcello zařadit nebo nemusí.