Jak na programy z Arduina v ATmega8 bez bootloaderu

14.5.2011 01:27 | Přečteno: 25114× | Obecné IT | poslední úprava: 4.12.2011 23:09

V tomto blogpostu jsou popsány dvě věci - jak použít Arduino jako programátor pro rodinu AVR a jak použít programy z Arduina v ATmega8-16PU bez nutnosti bootloaderu a dalších opičin.

Arduino mám už nějaký ten pátek a musím říct, že je to skvělá věc. Stovky knihoven, jednoduché, přesto mocné a snadno pochopitelné API, zabudovaná podpora USB, příjemné, multiplatformní IDE .. co víc si přát? Jediný jeho "problém" je cena. Přeci jen stojí nemalé peníze a tak není úplně optimální ho zabudovávat do projektů na trvalo.

Naštěstí existuje způsob, jak tento problém odstranit - nepoužívat celé Arduino, ale jen samotný čip s regulátorem napětí. Je jasné že přijdete o možnost komunikace s počítačem, ale to se mi nezdá jako nevýhoda - předpokládám že na Arduinu program ozkoušíte a pak ho již funkční vpálíte do standalone ATmegy. Doma se mi už delší dobu válí pár ATmega8-16PU ještě z doby kdy stály cca 70kč, takže to budu demonstrovat na nich. Pokud je nemáte, můžete klidně použít jejich novější verzi - ATmega88, nebo něco výkonnějšího.

Jak na to?

Celý postup se dá rozdělit do těchto kroků:

I. Zapojení podle schématu

Na začátku je zapotřebí zapojit obvod podle následujícího schématu:

II. Upload programátoru do Arduina

Dál následuje přeměna Arduina na programátor. Jedná se o velice jednoduchý krok - stačí si stáhnout mega-isp sketch. Poté co jej flashnete do Arduina se z něj stane primitivní, ale pro naše účely postačující programátor.

III. Změna konfiguračního souboru

Protože Arduino IDE normálně používá jiné čipy, je zapotřebí mu sdělit že chceme kompilovat pro náš mikroprocesor. Ve složce arduino-00{V}/hardware/arduino (kde {V} je současná verze, v době psaní článku 22) najdete soubor boards.txt. Otevřete ho a přidejte na konec cosi jako:

atmega8noxtal.name=ATmega8-noxtal @8MHz

atmega8noxtal.upload.protocol=stk500
atmega8noxtal.upload.maximum_size=7168
atmega8noxtal.upload.speed=38400

atmega8noxtal.bootloader.low_fuses=0xe4
atmega8noxtal.bootloader.high_fuses=0xc4
atmega8noxtal.bootloader.path=atmega8_noxtal
atmega8noxtal.bootloader.file=ATmegaBOOT.hex
atmega8noxtal.bootloader.unlock_bits=0x3F
atmega8noxtal.bootloader.lock_bits=0x0F

atmega8noxtal.build.mcu=atmega8
atmega8noxtal.build.f_cpu=8000000L
atmega8noxtal.build.core=arduino

Povšiměte si hlavně řádek s parametry build.f_cpu a build.mcu, kam dosaďte frekvenci na které váš čip poběží (8000000L je vhodné pro interní oscilátor) a vámi používaný čip (parametr je pro avr-gcc, najdete ho v manu). Upravený soubor uložte.

IV. Kompilace programu

Spusťte IDE. V záložce Tools/Boards se vám objevila nová deska (ATmega8-noxtal @8MHz) - vyberte jí.

Nyní si něco naprogramujte, můžete použít třeba základní sketch z File/Examples/Basics/Blink, nezapomeňte však na potřebný výstup připojit diodu. Já jsem použil toto:

#define LEDPIN 8

void setup(){
  pinMode(LEDPIN, OUTPUT);
}

void loop(){
  digitalWrite(LEDPIN, HIGH);   // sets the LED on
  delay(1000);                  // waits for a second
  digitalWrite(LEDPIN, LOW);    // sets the LED off
  delay(1000);                  // waits for a second
}

Nyní program zkompilujte kliknutím na ikonu šipky v levo nahoře. Nepokoušejte se program uploadnout, nevložil by se do čipu, ale do Arduina!

V. Upload

Doufám že máte nainstalované avrdude, pokud ne, nainstalujte si ho.

Další část je poněkud .. nečistá. Otevřete si /tmp a najděte složku se jménem začínajícím na build. Nezavírejte během toho IDE, jinak se smaže. Otevřete si v ní konzoli a zadejte příkaz

avrdude -C /etc/avrdude.conf -p m8 -c avrisp -b 19200 -P /dev/ttyUSB0 -U flash:w:`ls *.hex`

Za m8 dosaďte váš čip dle manuálu avrdude.

bystrousak@kitakitsune:/tmp/build5859820408225631991.tmp$ avrdude -C /etc/avrdude.conf -p m8 -c avrisp -b 19200 -P /dev/ttyUSB0 -U flash:w:`ls *.hex`

avrdude: AVR device initialized and ready to accept instructions

Reading | ################################################## | 100% 0.12s

avrdude: Device signature = 0x1e9307
avrdude: NOTE: FLASH memory has been specified, an erase cycle will be performed
         To disable this feature, specify the -D option.
avrdude: erasing chip
avrdude: reading input file "AtMega8_sigle_blink.cpp.hex"
avrdude: input file AtMega8_sigle_blink.cpp.hex auto detected as Intel Hex
avrdude: writing flash (812 bytes):

Writing | ################################################## | 100% 1.27s

avrdude: 812 bytes of flash written
avrdude: verifying flash memory against AtMega8_sigle_blink.cpp.hex:
avrdude: load data flash data from input file AtMega8_sigle_blink.cpp.hex:
avrdude: input file AtMega8_sigle_blink.cpp.hex auto detected as Intel Hex
avrdude: input file AtMega8_sigle_blink.cpp.hex contains 812 bytes
avrdude: reading on-chip flash data:

Reading | ################################################## | 100% 1.46s

avrdude: verifying ...
avrdude: 812 bytes of flash verified

avrdude: safemode: Fuses OK

avrdude done.  Thank you.

bystrousak@kitakitsune:/tmp/build5859820408225631991.tmp$

Co dělat když to nejde

Pokud se vám stane, že avrdude vypisuje cosi jako

avrdude: AVR device initialized and ready to accept instructions

Reading | ################################################## | 100% 0.12s

avrdude: Device signature = 0x000000
avrdude: Yikes!  Invalid device signature.
         Double check connections and try again, or use -F to override
         this check.


avrdude done.  Thank you.

neklesejte na mysli a zkontrolujte zapojení drátů - tahle chyba typicky nastává pokud dráty nemají kontakt, čip je zablokovaný (teba jste v minulosti použili špatné fuse), nebo vypálený.

Odkazy

• Piny - porovnání pinů ATmega8 s označeními použitými v Arduinu
• Atmega Standalone - nějaká ta teorie, ovšem zdaleka ne všechna
• Programming an atmega with the Arduino IDE - odsud jsem kdysi získal inspiraci
• kitakitsune.org - něco pro zlepšení SEO :P
• ATmega8 s nějakými těmi stabilizačními obvody

Závěr

Jedná se o poměrně užitečnou schopnost IDE, protože kdo někdy zkusil programovat AVR v čistém C, určitě mi dá za pravdu že programovat Arduino je mnohokrát jednodušší a komfortnější. Doufám že tento blogpost pomůže těm kteří by to sami nezvládli a ukáže možnost těm, které to nenapadlo. Pokud někdo cítí tu potřebu, text je možné šířit pod licencí CC BY-NC-SA..

Na závěr bych rád poděkoval AsciiWolfovi, že mě svými dotazy donutil tohle sepsat :).

       

Komentáře

[Bystroushaak]

Příloha:

• DSCF1291.JPG (364097 bytů)

V příloze je fotka, jak vypadá propojení Arduina s čipem pro jeho programování.

[Petr Tomášek]

A nebylo by úplně nejjednodušší se na Arduino vysrat úplně?

[qiRzT]

Pro někoho možná jo, ale já jsem rád za hotovej plug&play kit, kterej jen připojim k počítači a můžu experimentovat. O pájku nemusím ani pohledem zavadit a to nemluvím o cuprexitu, chloridu, vrtačce a hromadě dalších věcí. Ne že bych s tím neuměl, ale je to strašný práce a hlavně času a když si chci jen tak hrát, tak mě to odradí.

Jinak Bystroushaakovi dík za článek, budu jen rád, když budou další

[Petr Tomášek]

Jejda, to je pěkná ptákovina, připájet 6 drátků na PARPORT snad není takový problém a zbytek jde už bez problému dělat na nepájivém kontaktním poli...

Fakt nechápu toho, kdo u AVR-ka kupuje tyhle předražený kity... (chápal bych to u součástek, který se nedělají v DIP/PDIP/DIL pouzdře...)

[Konqui]

Netřeba nic pájet, zhotovil jsem si jeden ISP programátor (lze koupit i hotové řešení), u kterého mám přímo piny do nepájivého pole.

Až když je celé zapojení funkční a má být někde nasazeno, navrhnu schéma, DPS, vyleptám, zapájím a hotovo (v tom lepším případě, daleko častěji se stává, že je to celé nahovno a nefunguje )

[Hrabosh]

S šesti drátama na paralelní port to jde sice taky, ale ten už dnes nemají všechny počítače, dá se celkem jednoduše zničit a navíc pokud něco opravdu testuješ a ladíš, bývá problém mít na jednom pinu zapojenou nějakou periferii a zároveň pin toho paralelního portu. Většinou to komplikuje jak programování (Par. neutáhne tu periferii), tak normální chod (uP se tahá s LPT o úrovně).

Takže pokud paralelní port, tak se hodí dát tam aspoň buffery, co se dají vstupem EN(able) přepnout do hiZ ... já používám "Altera byte blaster" kabel odsud: http://real.kiev.ua/old/avreal/en/adapters.html

[qiRzT]

Připájet 6 drátků je určitě větší problém než propojit dvě zařízení usb kabelem. Když k tomu přičtu kvalitu provedení, bezpečnost (z pohledu počítače i samotného zařízení), dostupnost paralelního portu, tak se mi vyplatí ten kit. Je to jednoduchý a prostě to funguje. Nikomu to nevnucuju, ale mě to vyhovuje.

[Petr Tomášek]

No jasně, nikomu to nevnucujete, ale pak člověk naráží na spoustu projektů, které by snad mohly být i zajímavé, pokud by to člověka nenutilo do nestandardními píčovin typu board.txt, nebo digitalWrite()...

[qiRzT]

To je ale problém těch projektů - ne Arduina.

[Bystroushaak]

Aha. Takže když to shrnu, arduino vám vadí proto, že s ním lidi dělají zajímavé projekty a používají ho. Hm.

board.txt je nutné upravit proto, že tvůrci nepočítali s během Arduino programů na standalone ATmegách, ale v Arduinu přes bootloader.

digitalWrite(pin, hodnota) je strašně špatný, *PORTB &= ~_BV(bit) a *PORTB |= _BV(bit) je o hodně přehlednější a intuitivnější, jasně..

BTW: Ve chvíli kdy Arduino používají desítky tisíc lidí se nestandardní píčoviny mění na standardní featury.

[Petr Tomášek]

Aha. Takže když to shrnu, arduino vám vadí proto, že s ním lidi dělají zajímavé projekty a používají ho. Hm.

Vadí mi, že spousta zajímavých projektů je vázána na naprosto zbytečný kus HW.

board.txt je nutné upravit proto, že tvůrci nepočítali s během Arduino programů na standalone ATmegách, ale v Arduinu přes bootloader.

Ano, přesně tohle je ten problém. Sorry, ale já opravdu nemám chuť používat vývojové prostředky (navíc je to propojené s nějakým blbým IDE, což mi taky nevyhovuje) dělané pro určitý vývojový kit...

digitalWrite(pin, hodnota) je strašně špatný, *PORTB &= ~_BV(bit) a *PORTB |= _BV(bit) je o hodně přehlednější a intuitivnější, jasně..

No "digitalWrite" je opravdu intuitivní název ja prase. Navíc ten CamelCase, teda fuj!

BTW: Ve chvíli kdy Arduino používají desítky tisíc lidí se nestandardní píčoviny mění na standardní featury.

Píčovina zůstane píčovinou vždycky...

[qiRzT]

Pokud daný projekt nevyužívá USB část Arduina, není, pro někoho dostatečně šikovného, zas tak velký problém si ten kus HW postavit, resp. realizovat ten obvod - je to víceméně základní zapojení, které ten procesor potřebuje.

board.txt je nutné upravit proto, že tvůrci nepočítali s během Arduino programů na standalone ATmegách, ale v Arduinu přes bootloader.

Ano, přesně tohle je ten problém. Sorry, ale já opravdu nemám chuť používat vývojové prostředky (navíc je to propojené s nějakým blbým IDE, což mi taky nevyhovuje) dělané pro určitý vývojový kit...

Nastavit v konfiguraci jaký konkrétně chip používám, je potřeba snad u každého programátoru, ne? To vývojové prostředí je sice dělané pro konkrétní kit, ale dá se použít univerzálně - viz třeba tenhle blog.

Navíc ten CamelCase, teda fuj!

To je snad otázka vkusu, ne? Nebo snad existuje nějaký objektivní důvod, proč by to mělo být fuj?

[Petr Tomášek]

Objektivní důvod je ten, že se to špatně čte (tj. je to neergonomické s tím pracovat). A navíc míchání s normalnim_stylem je ještě dvojnásob nepřehledné.

[Jirka Keresteš]

Objektivní důvod je ten, že se to špatně čte (tj. je to neergonomické s tím pracovat).

To není objektivní důvod ale subjektivní, protože třeba mně se to čte dobře.

[qiRzT]

... že se to špatně čte (tj. je to neergonomické s tím pracovat)

Máš to něčím podložené?

A navíc míchání s normalnim_stylem je ještě dvojnásob nepřehledné.

Míchaní je na přehlednosti nepřidá, v tomhle souhlasím.

[Jendа]

Pokud daný projekt nevyužívá USB část Arduina

A i pokud používá, pořád je to obyčejný FTDI převodník, který se dá normálně postavit na koleně.

[Petr Tomášek]

A co když chci mít AVRko připojené přes Ethernet, RS-485, nebo třeba prádelní šňůru?

[Bystroushaak]

Arduino zvládá tohle všechno včetně prádelní šňůry (za předpokladu že jí připojíte na servo a budete s ní škubat/dělat na ní vlny).

[Petr Tomášek]

Jakože máte bootloader přes prádelní šnůru? Tak to chci vidět. :-P

[pc2005]

Přemýšlel jsem o spojení starých ISA karet s osmibiťákama. Problém by byl asi se šířkou sběrnice (v nejhorším posuvnej registr ), ale jinak by to mělo jít.

RS-485 je jen diferenciální vedení ne?

Hmm mohlo by jít na konec šňůry přimontovat mikrofon a přes ADC přijímat vibrace? Jako dětský kelímkový mikrofon třeba. Akorát ta šňůra má malou šířku pásma . Hmmm^2 z prádelní šňůry by teoreticky byla zajímavá dynamická FIFO paměť :-O.

[Petr Tomášek]

Přemýšlel jsem o spojení starých ISA karet s osmibiťákama. Problém by byl asi se šířkou sběrnice (v nejhorším posuvnej registr ), ale jinak by to mělo jít.

Hehe, tak to jsme dva. Já mám dokonce někde hotový driver pro 3c509B (anžto se to dá provozovat v 8bitovém režimu) a hrále jsem si i s osmiportovou MOXA RS-232 kartou.

Říkal jsem si, co takhle udělat nějaký úplně primitivní "OS", který by uměl pospojovat nejzákladnější komunikační rozhraní (RS-232, PARPORT, TCP server/klient, možná interní modem).

Nějaká ATmega128*, nebo *256* by na to byla až až...

Bohužel teď na to není jaksi vůbec čas....

RS-485 je jen diferenciální vedení ne?

Jo, ale není duplexní.

Hmm mohlo by jít na konec šňůry přimontovat mikrofon a přes ADC přijímat vibrace? Jako dětský kelímkový mikrofon třeba. Akorát ta šňůra má malou šířku pásma . Hmmm^2 z prádelní šňůry by teoreticky byla zajímavá dynamická FIFO paměť :-O.

Hehehe

[pc2005]

Wow 3c509 mám snad taky. Jinak 8-bit maj i FDD řadiče to by bylo taky zajímavý .

OS by určitě šel, otázka co by ten uC s těma periferia dělal .

Ad RS485 to řeší software ne? Ale asi by mě to trochu zabrat dalo to jo.

[Petr Tomášek]

Wow 3c509 mám snad taky. Jinak 8-bit maj i FDD řadiče to by bylo taky zajímavý .

No, a proč si rovnou neudělat vlastní FDD řadič? :-P

Myslím, že pokud by člověk uplatnil modernější technologie, pak by na normální disk dostal třeba klidně víc, než ~2MB. (Mám na mysli: a) použít rozdílnou hustota zápisu v různých stopách, b) lepší kódování, tj. místo MFM zkusit např. 8b/10b, nebo rovnou 64b/66b, namísto c) lepší opravu chyb, než je CRC.) Je ale otázka, jestli by na takovou věc AVR-ko stačilo

OS by určitě šel, otázka co by ten uC s těma periferia dělal .

No, už jenom pokud by uměl jenom „tupě“ přesměrovávat streamy mezi RS-232 / LP / TPC / souborem na SD/MMC kartě, by to nebylo úplně marné .

Ad RS485 to řeší software ne? Ale asi by mě to trochu zabrat dalo to jo.

No a právě proto není možné použít bootloader pro běžný UART (tj. zmíněné FTDI) na RS-485.

[pc2005]

To by se musela udělat celá mechanika, navíc ona komunikace s mechanikou je dost náročná na časování. To IDE jde zapojit i na LPT . Imho sd karta je levnější .

No ono závisí na té implementaci RS-485 je jen hardware. Nějakej jednoduchej protokol by fungoval. Navíc bootloaderu stačí RX only. I jednoduché kruhové přidělování sběrnice by šlo.

[Petr Tomášek]

To by se musela udělat celá mechanika, navíc ona komunikace s mechanikou je dost náročná na časování.

Pročby? Na FDD rozhraní ovládáš přímo signály jako je vypnutí/zapnutí motoru, posun hlavičky, detekce "díry", takže svobody máš dost . Jo, blbý je, že datový signál už je v TTL, ale i tak si myslím, že by se s tím dalo docela vyblbnout

[pc2005]

Já jsem se zajímal o to jak připojit FDD k PICu, ale po zběžné rešerši jsem došel k názoru, že na to PIC nestačí. Disketovka komunikuje po 500kbps, poslední nerozšířená verze 2.88MB dávala až 1Megabit/s. Přičemž jestli jsem to pochopil správně, tak ty TTL jsou přímo kvantovaný data z magnetického povrchu. Takže zde je první omezení na vylepšení. Nejsou zde žádné hodiny, takže hodiny je nutno regenerovat až v čipu. Zároveň ten systém regenerace hodin musí být extra přesný, aby šlo vůbec znova přečíst data .

Jen pro porovnání i ten nejlepší PIC v provedení DIL co se dá sehnat umí na ADC jen 1.1MSps a má rychlost něco pod 20MIPS. Imho na to uC nestačí, na netu jsem právě nacházel rady ve stylu udělejte to v CPLD.

Na druhou stranu, nějaký pomalejší mód záznamu dat, nekompatibilní s FDD by možná šel, taktéž tam třeba posílat data ze sériáku . Ale i ten sériák by se musel kódovat a určitě by to nedosahovalo efektivity normálního FDD. Hmm ten sériák by možná šel i na vyšších rychlostech než 115200bps, možná si s tím i pohraju .

[Bystroushaak]

Vadí mi, že spousta zajímavých projektů je vázána na naprosto zbytečný kus HW.

WTF? Vždyť smyslem tohohle mého blogpostu bylo ukázat, že programy pro Arduino lze relativně lehce používat i na HW pro který nejsou zamýšleny. Četl jste to vůbec?

Ano, přesně tohle je ten problém. Sorry, ale já opravdu nemám chuť používat vývojové prostředky (navíc je to propojené s nějakým blbým IDE, což mi taky nevyhovuje) dělané pro určitý vývojový kit...

No tak ho nepoužívejte.. Pro Arduino můžete klidně vyvíjet ve vimu a uploadovat to do něj přes konzoli. IDE je zde jen pro usnadnění.

No "digitalWrite" je opravdu intuitivní název ja prase. Navíc ten CamelCase, teda fuj!

Blah blah.

Píčovina zůstane píčovinou vždycky...

To záleží na tom kdo řekne že je to píčovina - pokud je to jeden člověk v diskuzi, pro ostatní se nic nemění na tom že je to feature.

[Martin Habovštiak]

Môžeš prosím napísať ako to naprogramujem cez konzolu? Lebo predsa len vim je vim, v ňom by sa mi robilo lepšie ako v tom javovom čude... ;)

[Bystroushaak]

Môžeš prosím napísať ako to naprogramujem cez konzolu? Lebo predsa len vim je vim, v ňom by sa mi robilo lepšie ako v tom javovom čude... ;)

No, to jsem si možná trochu naběhl. Nikdy jsem to nezkoušel, ale jelikož Arduino IDE používá pro upload avrdude, určitě to možné je.

Osobně mě to nezajímá, takže to zkoušet nebudu, ale po chvilce googlení jsem narazil na tohle: http://www.arduino.cc/cgi-bin/yabb2/YaBB.pl?num=1201441300. Je tam docela pěkně vidět co předat avrdude za parametry. Pokud tě to opravdu zajímá, zkus něco vygooglit nebo si prostuduj arduino forum (hlavně co se týká bootloaderu) a manuál avrdude (odkaz na něj mám v blogpostu).

Teď jsem našel avrdude.exe -V -F -C avrdude.conf -p atmega168 -c stk500v1 -P COM2 -b 57600 -U flash:w:Blink.cpp.hex -vvvv, který je údajně funkční, ale budeš si ho muset převést na linuxový ekvivalent (jiný port, cesta k avrdude atp..).

[Petr Tomášek]

No a proč raději nepoužít standardní unixové nástroje (vim, Makefile) a na Arduino se vysrat?

[Bystroushaak]

Protože je to složité a do jisté míry neergonomické (v IDE stačí napsat kód/použít example a stisknout jedno tlačítko které ho zkompiluje a uploadne do Arduina, sériová konzole se otevírá dalším kliknutím..)?

Chápu že vám to tak vyhovuje, ale to není důvod proč by to mělo vyhovovat každému.

PS: Je zapotřebí rozlišovat Arduino a Arduino IDE.

[pc2005]

V midnight commanderu se dá spustit Makefile pouhým enterem.

[Petr Tomášek]

Protože je to složité a do jisté míry neergonomické (v IDE stačí napsat kód/použít example a stisknout jedno tlačítko které ho zkompiluje a uploadne do Arduina, sériová konzole se otevírá dalším kliknutím..)?

Moje zkušenost je naprosto opačná. Napsat tři písmena a nechat to doplnit [TAB]em, je daleko rychlejší, než šmátrat někde myší po nějakých hloupých tlačítkách

Chápu že vám to tak vyhovuje, ale to není důvod proč by to mělo vyhovovat každému.

Kde jsem psal, že to musí vyhovovat každému? Jenom prezentuji svůj pohled na věc, ostatně úplně stejně jako vy

(P.S. fakt by nebylo lepší si na Abclinuxu tykat? Je mi skoro součin dvou prvočísel, kde rozdíl hodnot obou cifer toho součinu je 2, a přitom mi je popravdě dost nepříjemné si zde vykat :-P )

PS: Je zapotřebí rozlišovat Arduino a Arduino IDE.

Proč? Nejsou snad obě dělány proto, aby se nejlíp dělalo právě v kombinaci obou?

[Jendа]

Je mi skoro součin dvou prvočísel, kde rozdíl hodnot obou cifer toho součinu je 2

2×43?

[Petr Tomášek]

Zalez!

Jo, překouk jsem se, mělo tam být „dvou následujících“, případně „dvou lichých“ prvočísel. Spokojen?

[Jendа]

To není nic proti tomu, že mi za chvilku bude 18, a to abych se pak bál ukázat svůj věk na prstech (palec=1).

[Bystroushaak]

Moje zkušenost je naprosto opačná. Napsat tři písmena a nechat to doplnit [TAB]em, je daleko rychlejší, než šmátrat někde myší po nějakých hloupých tlačítkách

Jenže předtím musíš přepnout kontext, buď si odskočit z vimu (ESC:sh[enter]), přepnout screen (ctrl+a n/p) nebo jen přepnout na jinej terminál (ať už gui (alt+[tab] / pohyb myší), nebo ctrl+alt+Fx). To (kromě screenu) imho zdrží víc než kliknutí myší a to jsi ještě ani nespustil makefile.

Osobně na D/Python vždy používám editor (geany, kate, vim podle chuti) + jeden nebo více gnome terminálů. U Arduina, stejně jako Javy nebo C# kvůli poměrně slušnému IDE ne, protože je to prostě pro mě komfortnější.

[Někdo jiný]

Z Vimu vůbec není potřeba utíkat, stačí ESC:make[enter] a je to. Dokonce funguje i jenom :mak. Nebo se to dá namapovat na nějakou klávesu.

[Bystroushaak]

Nice, to jsem nevěděl, určitě to použiju. Koukám že si budu muset někdy přečíst nějakou komplexnější příručku.

[qiRzT]

V tom IDE je nějaká klávesová zkratka, která zajistí, že se ukážou příkazy, který to spouští. Jen už si ji napamatuju...

[Petr Tomášek]

Vadí mi, že spousta zajímavých projektů je vázána na naprosto zbytečný kus HW.

WTF? Vždyť smyslem tohohle mého blogpostu bylo ukázat, že programy pro Arduino lze relativně lehce používat i na HW pro který nejsou zamýšleny. Četl jste to vůbec?

Jenže to je jen taková obezlička, ne plnohodnotný způsob práce (aneb není to to, na co je to dělaný).

Ano, přesně tohle je ten problém. Sorry, ale já opravdu nemám chuť používat vývojové prostředky (navíc je to propojené s nějakým blbým IDE, což mi taky nevyhovuje) dělané pro určitý vývojový kit...

No tak ho nepoužívejte.. Pro Arduino můžete klidně vyvíjet ve vimu a uploadovat to do něj přes konzoli. IDE je zde jen pro usnadnění.

Jenže to není už standardní způsob použití.

Popravdě tohle mi vadí nejvíc, že se Arduino snaží být všechno, od HW, přes IDE až po podporu totálně nesouvisejících periferií. Něco jako Microsoft, ten se taky snaží pozřít všechno.

Naopak linuxový/etc. přístup spočívá v tom, že do sebe kombinuje spousta různých částí (např. jádro, knihovny, atd.) a tím, že existují nějaké +- zavedené konvence, to všechno nakonec zapadne do sebe.

Možná jsem jen moc velký autista, ale ten první způsob mě neuvěřitelně vytáčí a irituje

No "digitalWrite" je opravdu intuitivní název ja prase. Navíc ten CamelCase, teda fuj!

Blah blah.

Nějaký argument by nebyl?

[Bystroushaak]

Popravdě tohle mi vadí nejvíc, že se Arduino snaží být všechno, od HW, přes IDE až po podporu totálně nesouvisejících periferií. Něco jako Microsoft, ten se taky snaží pozřít všechno.

Naopak linuxový/etc. přístup spočívá v tom, že do sebe kombinuje spousta různých částí (např. jádro, knihovny, atd.) a tím, že existují nějaké +- zavedené konvence, to všechno nakonec zapadne do sebe.

Možná jsem jen moc velký autista, ale ten první způsob mě neuvěřitelně vytáčí a irituje

Arduino hardwarový prostředek obsahující čip z rodiny ATmega, FTDI převodník, napěťový stabilizátor a pár dalších základních věcí. Uvolněný je pod CC licencí.

Arduino IDE je opensource pod GPL (pokud se nepletu) a skládá z jednoduchého editoru, ukázek kódů, API (Arduino se neprogramuje v C/C++, ale Wiringu, což je prakticky C++ obohacené o nějaké to zjednodušující API), uploader založený na avrdude a sériovou konzoli. Vydali ho k Arduinu místo toho aby se studentům (Arduino byl původně školní projekt) snažili vysvětlit jak vše dělat v 5 dalších nástrojích.

Různí výrobci distribuují k Arduinu tzv. shieldy, což jsou desky které se do něj zezhora napíchnou a přidají tak nějakou funkcionalitu - displej, ethernet atp..

Různí lidé publikují pro Arduino knihovny, které se postupem času stávají součástí IDE.

Nějak nechápu, co je na tom celém špatného. Všechno je to opensource, dobře zdokumentované a ve světě široce používané. Arduino je chybějící článek mezi počítači a řídícími jednotkami. Je úspěšný do velké míry i díky IDE a API, protože bez něj je vše složitější a vyžaduje to dlouhý čas na studium.

BTW: Tohle je docela zajímavý dokument: http://arduinothedocumentary.org/

Nějaký argument by nebyl?

Argument jsem uvedl níže (v jiném threadu), ale začínám mít pocit že to nemá smysl. Nemůžu se hádat o objektivitě subjektivního.

[Petr Tomášek]

Nějak nechápu, co je na tom celém špatného. Všechno je to opensource, dobře zdokumentované a ve světě široce používané. Arduino je chybějící článek mezi počítači a řídícími jednotkami.

Není. Všechno tady už bylo předtím, jen Arduino se všechno snaží seškatulkovat do jednoho prostředí. Což je špatně.

Je úspěšný do velké míry i díky IDE a API, protože bez něj je vše složitější a vyžaduje to dlouhý čas na studium.

Kecy.

[Bystroushaak]

Není. Všechno tady už bylo předtím, jen Arduino se všechno snaží seškatulkovat do jednoho prostředí. Což je špatně.

To by pak bylo špatné každé IDE.

Kecy.

Osobně jsem poznal prvně Arduino a poté teprve rodinu AVR, avr-libc, 8051 asm a C bůh ví jaký proprietární C kompilátor pro 8051. Naučit se dělat s Arduinem bylo lehčí než s AVR i přesto, že ve chvíli kdy jsem šel do avr-libc jsem měl jisté znalosti mikrokontrolerů, assembleru, C/C++ (za 2 u zkoušky na VŠ, ing. Špánek na TUL).

Na základě mé subjektivní zkušenosti tvrdím, že zvládnout programovat Arduino je o moc lehčí než avr-libc/procyon a za tím si stojím.

[qiRzT]

Naopak linuxový/etc. přístup spočívá v tom, že do sebe kombinuje spousta různých částí (např. jádro, knihovny, atd.)

Tohle přesně Arduion dělá - SW je jen nadstavba na klasickými nástroji (avrdude, avr-libc) plus nové IDE, HW samotného kitu je minimum toho, aby se to dalo snadno připojit k počítači a začít programovat, zároveň navržené tak, aby se k tomu dalo připojit mnoho dalších modulů.

a tím, že existují nějaké +- zavedené konvence

Tady už to o Arduinu neplatí, ale ony i ty staré konvence musely nějak vzniknout.

[Hrabosh]

Někteří lidé dělají věci jinak, než ty. Smiř se s tím ...

[Bystroushaak]

PARPO.. co? Myslíte tu tu sběrnici, kterou přestali v masivním měřítku na počítače osazovat někdy koncem minulého tisíciletí?

[pc2005]

Partport je jenom datové slovo hradlované strobe signálem. Jakákoliv periferie s přerušením na GPIO ho dokáže plně emulovat.

[Bystroushaak]

Hm.

[pc2005]

Tím chci říct, že se v jisté formě do kompů montují pořád. Jinak zrovna u těch uC je často vidět v shrnutí I/O, že: parallel port GPIO.

Jinak ten ATMEL se dá samozřejmě naprogramovat přes to samotný GPIO, který je na čipech stále víc a víc.

Škoda jen, že PC platforma stále moc neimplementuje JTAG sběrnici do PCI a PCIe portů, to by bylo pak triviální .

[Bystroushaak]

No, já souhlasím, jen mám problém s tím, že ty porty nejsou vyvedené a neznám nikoho kdo by se s tím dělal. Další věc je, že dneska má spousta lidí notebooky (u nás třeba celá rodina, doma máme 7 požívaných počítačů a 6 z nich jsou notebooky) a tam ty porty budou vytahovat jen s těží. Kupovat si USB2PARPORT převodník je zbytečné - to už si stejně dobře můžou koupit to Arduino - cena bude trochu větší, ale možnosti taky.

[pc2005]

Jo tak notebook moc I/O fakt nemá . Osobně bych ale za arduino tolik peněz nedával, spíš bych si koupil atmel navíc a udělal si z něj USB programátor, funkčně by to vyšlo nastejno (klidně emulace LPT/COM/GPIO) ale bylo by to levnější.

Jinak programování přes COM bych se nebál, kámoš to úspěšně používá dlouho. A USB2COM převodník se už vyplatí.

BTW byla by sranda udělat programátor třeba přes VGA port .

[Jendа]

BTW byla by sranda udělat programátor třeba přes VGA port .

Nestačilo by přes zvukovku?

[Bystroushaak]

Wow, tak na to se těším, vypadá to jako super projekt.

[pc2005]

Masakr, ale tam musí být modulace, protože ve zvukovce bude kondík jako prase a tam bych se logickejch hodnot bál. Navíc ten sériák pak jen stěží dá nějaké vysoké rychlosti (leda by tam byl QAM).

Jinak ono to už existuje . Dokud jsem si jiným pokusem neodpálil zvukovku, tak jsem si s tím i hrál (potřebovalo by to nějakej autogain control mixeru).

[Petr Tomášek]

Na slušných deskách ji najdeme dodnes...

[pc2005]

Na parport se drátky zásadně zastrkujou do těch děr .

[Konqui]

To už mi mnohem lepší a variabilnější přijde nepájivé kontaktní pole, ISP programátor, případně i JTAG. Taky za desetinovou cenu a lze experimentovat s čímkoliv od Atmelu...

[Bystroushaak]

To záleží na tom co je cílem. Pokud myslíte jestli by nebylo jednodušší programovat v čistém C a koupit si programátor za několik stovek (na aukru prodávají usbasp tuším za 500, ten je asi nejlevnější), nebo počítač s paralelním portem, tak ne, jednodušší by to fakt nebylo.

Programoval jste někdy pro Arduino? Programovat pro Arduino je docela radost, připodobnil bych to k pythonu, který má taky spoustu jednoduše použitelných knihoven na všechno. Když to porovnám třeba s takovou Procyon, rozhodně bych si vybral Arduino API. Navíc to není binární volba - pokud použiju Arduino, můžu klidně přidat i Procyon.

[Petr Tomášek]

Programoval jste někdy pro Arduino? Programovat pro Arduino je docela radost, připodobnil bych to k pythonu, který má taky spoustu jednoduše použitelných knihoven na všechno. Když to porovnám třeba s takovou Procyon, rozhodně bych si vybral Arduino API. Navíc to není binární volba - pokud použiju Arduino, můžu klidně přidat i Procyon.

Teda nevím, ale to API mi připadá jako největší sračka (a nejvíc mě odrazuje to, že HW kit spojován s jakýmsi pofiderním API). Osobně jsem si vždy vystačil s avr-libc.

[qiRzT]

Dá se to používat nezávisle na sobě.

[Bystroushaak]

Jak moc jste na to API koukal? Proč je horší než klasické C API z avr-libc?

Osobně jsem si zkusil programování v čistém C, žádné velké projekty (pár set řádek), ale stačilo mi to. Dokumentace bídná, hodiny googlení, neintuitivní API a výsledný kód rozhodně není snadno čitelný. Ve škole jsem zkoušel i nějaký proprietární kompilátor C pro 8051 a ten na tom byl co se přehlednosti a jednoduchosti použití týče o řád lépe než kde je avr-libc.

[Petr Tomášek]

Už jenom to, že používá CamelCase je diskvalifikuje. Ve svých programech bych se rád vyznal, CamelCase je prostě hnus, špatně se to čte...

[qiRzT]

Je nějaký objektivní důvod proč je to hnus? Nebo se to jen tobě špatně čte?

[Petr Tomášek]

To není dostatečný objektivní důvod?

[qiRzT]

To, že se to _tobě_ špatně čte, není objektivní důvod. Např. já s tím žádný problém nemám. Jestli nemáš po ruce nějakou studii, nebo aspoň výsledky ankety, tak je to subjektivní.

[Petr Tomášek]

Pochopitelně, že to je objektivní důvod. Subjektivní důvod by byl, kdybych si jenom myslel, že se mi to špatně čte.

[qiRzT]

Tak to máš těžký. Já se objektivně spokojím s tím, že se mi to čte dobře a na tvoji objektivitu zvysoka kašlu. Z čehož vyplývá, že to fuj není a je to dobrá věc.

[Hrabosh]

objektivní

subjektivní

[Petr Tomášek]

čtení CamelCase mi objektivně trvá dýl, než podtrzitkove_konvence. Klidně ti moje měření zreprodukuju

[qiRzT]

Mě se to objektivně čte stejně, taky bych to určitě nějak dokázal změřit.

[Bystroushaak]

Už jenom to, že používá CamelCase je diskvalifikuje. Ve svých programech bych se rád vyznal, CamelCase je prostě hnus, špatně se to čte...

Heh. Podtržítková notace se používá snad jen v C, které je tak zastaralé, že nemá ani namespace. Všechny ostatní jazyky používají pro názvy fcí/metod nějakou variantu CamelCase, z čehož imho plyne, že je lepší (jinak by to nikdo nepoužíval).

[pc2005]

No mě se CamelCase taky nelíbí (už jsme dva? ). Nejvíc mě vadí když zapomenu na shift v pravý čas a pak mě překladač nadává, že tu funkci nezná.

Jinak analogicky: většina lidí používá Windows...

[Bystroushaak]

Jinak analogicky: většina lidí používá Windows...

Většina laické veřejnosti používá Windows. Jinak u programování máš jednoduchý a snadno uskutečnitelný výběr a osobně znám jen pár lidí (když nepočítám tuto diskuzi) kteří nemají rádi CamelCase. Na VŠ jsem se setkával s desítkami a stovkami dalších lidí, měl možnost nahlížet do jejich zdrojáků, navíc mě programovaní baví a je to můj koníček. Zatím jsem postřehl jen to, že CamelCase nemají rádi Céčkaři, hlavně z historických důvodů.

Další věc je, že mi přijde absurdní odsoudit Arduino za takovou blbost, jako CamelCase v API. Je to jak ženský co odsoudí chlapa podle toho co si zrovna vzal na sebe.

[pc2005]

No tak programovat se dá i v hexakódu a stejně tak i v Karlovi . U camel case bych se pak bál, že mě někdo napíše dvě funkce a každá bude mít jinou velikost jinde. To už bych pak rovnou začal psát v diakritice.

Jo rozhodně bych Arduino za tohle neodsuzoval. Obávám se ale, že tento fakt posunuje Arduino k té laické veřejnosti. Programovací prostředí bych za to ale odsoudil lehko . Na druhou stranu já bych to psal stejně rovnou v konzoli a spouštěl makefile.

Arduino mě přijde, že je za moc peněz málo muziky.

[Bystroushaak]

On jeden z ideálů Arduina je umožnit programování mikrokontrolerů laikům - umělcům, studentům a dalším. Sám se za laika nepovažuju (na druhou stranu, nějak velký odborník taky nejsem, jen pár semestrů ve škole a domácí pokusy) a přesto mi Arduino vyhovuje o hodně víc než čistá ATmega a avr-libc.

[pc2005]

No a právě protože je arduino a IDE určený laikům, tak by imho měla platit ta analogie s Windows. Ne každé přiblížení k BFU je dobré. Pokud se v tom IDE používá céčko, tak bych radši používal céčkovskou tradici jmen. Když vymyslím třeba puttopin, tak to může být PutToPin nebo PutTopIn (třeba nějaká obskurní funkce s LIFO ). Přičemž stačí u prvního stisknout shift pozdě a volání funkce bude OK, ale člověku bude trvat hodiny než to najde. U put_to_pin by chyba byla vidět hned.

P.S. Je fakt, že tyhle funkce jsou dost blbě pojmenovaný , ale na nic jinýho jsem zatím nepřišel.

[Bystroushaak]

Používá se tam C++/Wiring. Jinak to máte všichni takový problém s shiftem? :P

[pc2005]

Ale používat se bude jen podskupina céčka ne? Moc se mi nezdá, že by mělo programování tříd a apod. nějaký účel v uC.

No já hlavně s pravým altem, který mám jako přepínač sady. Řadiči se očividně nelíbí když má vypočítat sekvenci písmen s omezením na dva současné stisky kláves.

[Bystroushaak]

No, třeba sériová komunikace je řešená jako objekt - Serial.prinln().

[pc2005]

Tyjo tak teď nevím zda to nejde i v pure C pomocí ukazatelů ze struktury na funkci.

[Bystroushaak]

Já myslím že jde, už pár let vysedávám na IRC s člověkem který si tak kdysi podle svých slov udělal vlastní OOP v C a skutečně to používal :)

Popravdě netuším jestli to tak má řešené i Arduino API, imho spíš ne, protože by to chtělo nějaké ty dereference.

[pc2005]

No ono vlastně jde C++ preprocesorovat do C, takže ty objekty budou imho jen rozšíření referencí.

[trekker.dk]

Samozřejmě, že to jde. Linuxové jádro je takových věcí plné. Jádro je mimo jiné krásná ukázka toho, že OOP lze velmi úspěšně provozovat i v C.

[pc2005]

Jo jde to, asi jsem byl nějak mimo v tu chvíli :-/. BTW mě vždycky připadalo, že tyhle objekty a reference jsou to samý, akorát se tomu daly jiný marketingový jména.

[Petr Tomášek]

Podle mě to k dokonalosti dostal gobject (součást glib/gtk+)...

[trekker.dk]

šechny ostatní jazyky používají pro názvy fcí/metod nějakou variantu CamelCase

Máš docela omezený pohled. Třeba v takovém Ruby (které ani omylem nemůžeš prohlásit za zastaralý jazyk) se doporučuje používat podtržítkovou notaci. Důvod je jednoduchý, camel case se blbě čte lidem, kteří jako svoji primární abecedu nepoužívají latinku.

[Bystroushaak]

No, bez mučení přiznávám že jsem nedokonalý. Zkusil jsem si v životě: C, C++, C#, Javu, D, PHP, Pascal, Python JavaScript, Basic (proc PC i pro Atari), nějaký plc jazyk a pár dalších obskurních. Ve většině z těch použitelných a používaných se používá CamelCase.

[trekker.dk]

Ve většině z těch použitelných a používaných se používá CamelCase.

To je dost odvážné tvrzení. Teda pokud to nemá být interpretováno jako "pro každý jazyk z vyjmenovaných existuje alespoň jeden projekt, který používá camel case."

Osobně bych řekl, že pro spoustu z těch vypsaných jazyků se používá obojí. V C - jádro, GTK+ - zásadně podtržítka. Když zmiňuješ PHP, tak základní knihovní funkce jsou s podtržítky. Basic bych ve vlákně, které začalo nějakou poznámkou o zastaralých jazycích, možná ani nezmiňoval. V Pascalu jsem podtržítkovou notaci viděl taky, i když uznávám, že Delphi automaticky vnucují camel case. I u toho Ruby jsem viděl obojí.

A tak dál... prostě tvrzení, že se camel case používá všude a proto je lepší, ti nesežeru - vychází z něčeho, co se dá až moc snadno vyvrátit.

[Bystroushaak]

A tak dál... prostě tvrzení, že se camel case používá všude a proto je lepší, ti nesežeru - vychází z něčeho, co se dá až moc snadno vyvrátit.

Však jsem neřekl že všude, ale ve většině z těch používaných co jsem vypsal (mezi které třeba basic nespadá, protože používaný není), s těmi co jsem nevypsal nemám zkušenost, takže se k nim nevyjadřuju.

[trekker.dk]

Však jsem neřekl že všude, ale ve většině z těch používaných co jsem vypsal

... jenže to právě není pravda. Ve spoustě těch, které jsi vyjmenoval, se podtržítková notace používá taky a není to žádná výjimka.

[Bystroushaak]

C#, Java, D, Python a JavaScript - tyhle všechny (když vynechám pascal/delphi jako nepoužívaný) z toho seznamu používají ve svém API CamelCase a programátoři co v nich píšou převážně taky. C, C++ a PHP ne. 5:3 mi přijde jako většina.

Opět se jedná o subjektivní preference daného programátora. Osobně mi nedělá problém psát oběma styly podle jazyka a požadavků které jsou na mě kladeny, přijde mi proto nesmyslné odsoudit Wiring jen za to že používá CamelCase.

Každopádně v tomhle threadu končím s diskuzí, ani nevím jak jsem se nechal zatlačit někam kam jsem nechtěl a obhajuju něco co je mi prakticky ukradené, navíc už k tomu nemám co víc říct.

[trekker.dk]

C#, Java, D, Python a JavaScript - tyhle všechny (když vynechám pascal/delphi jako nepoužívaný) z toho seznamu používají ve svém API CamelCase a programátoři co v nich píšou převážně taky. C, C++ a PHP ne. 5:3 mi přijde jako většina.

Tak si připočti to Ruby a máš najednou 5:4. Pak můžeš škrtnout D jako jazyk, který se (AFAIK) taky moc nepoužívá a máš 4:4 (no ok, 4.5:4 za to Delphi), což je v podstatě půl na půl. Ano, je to nad půl, ale rozhodně se to nedá označit za většinu, která následně má ukazovat na nadřazenost camel case.

[Bystroushaak]

Jak si můžu připočíst Ruby, když ho vůbec neznám? Původně se jednalo o seznam jazyků, ve kterých jsem někdy programoval něco většího než hello world. Na započítání všech jsem moc línej.

[trekker.dk]

Potom by ses ale měl vyhnout kateforizujícím tvrzením typu všechny ostatní jazyky používají nějakou variantu camel case...

[Bystroushaak]

Pravděpodobně jsem to napsal nejednoznačně, ale měl jsem na mysli většinu ze seznamu co jsem vypsal jako jazyky které jsem používal, ne většinu všech na světě (všechny jsem nezkoušel, takže o nich nemůžu nic moc prohlašovat).

[pc2005]

..Java..

Tak proto se mě v ní tak špatně psalo :-O.

[Bystroushaak]

Uh? :)

[pc2005]

Měli jsme na vejšce asi dva semestry Javy a právě to psaní těch velkejch písmen mě strašně zdržovalo, často jsem nenapsal velký a pak jsem se musel pracně vracet. Rychlostní psaní je u mě totiž bez diakritiky a velkejch písmen . A to mám ještě vyhodu v tom, že jsem si nadefinoval diakritiku na klávesnici tak, aby byl mezi klávesou v "cestine" a klávesou v "češtině" rozdíl pravýho altu.

[qiRzT]

... camel case se blbě čte lidem, kteří jako svoji primární abecedu nepoužívají latinku.

Takle si představuju argument, ne něco ve stylu "mě se to blbě čte".

Dík za zajímavou informaci.

[Petr Tomášek]

šechny ostatní jazyky používají pro názvy fcí/metod nějakou variantu CamelCase

Máš docela omezený pohled. Třeba v takovém Ruby (které ani omylem nemůžeš prohlásit za zastaralý jazyk) se doporučuje používat podtržítkovou notaci. Důvod je jednoduchý, camel case se blbě čte lidem, kteří jako svoji primární abecedu nepoužívají latinku.

Možná proto se mi CamelCase tak blbě čte - i když latina je moje „rodné písmo“, dost čtu v nelatinkových písmech :-P.

[error414]

jako programatora bych vas nevzal ani zadarmo

[Petr Tomášek]

jako šéfa já Vás ani za milion měsíčně.

[luta]

kde jsou ty časy kdy atmega8 stala 35kč a atmega16 70kč .. tehdy to byly bezkonkurenční low-cost MCU

[trekker.dk]

To jo, když jsem po roce kouknul do ceníku, tak jsem nevěřil vlastním očím...

[Bystroushaak]

Jo, taky mě to vyděsilo, tak jsem se na to ptal v hw konferenci. Dostalo se mi částečné odpověďi na to proč zdražily a jedné rady.

[luta]

ja mam nastesti zasoby. Megy168 za 30kc snad v 10ti kusech..misto megy32 apod. pouzivam rovnou megu128. az dojdou zasoby tak jdu naplno do arm. Zatim na to nemam moc cas ale s avr je uz pomalu konec

[Jendа]

nepoužívat celé Arduino, ale jen samotný čip s regulátorem napětí

Nebo i bez něj. Napájím ATmegu 168 z baterky z mobilu (3 NiMH články v sérii, ~3,7 V) a funguje to .

Arduino bootloader v něm ale mám, přecijen je jednodušší připojit se při flashování firmware přes sériák než vyvádět další piny pro programátor a shánět Arduino.

Jediný problém, když jsem to poprvé v životě programoval, byl, že jsem si nepřečetl, jak to správně programovat s využitím interních hodin.

neklesejte na mysli a zkontrolujte zapojení drátů - tahle chyba typicky nastává pokud dráty nemají kontakt, čip je zablokovaný (teba jste v minulosti použili špatné fuse), nebo vypálený.

Nebo když máte špatně nastavený takt hodin.

[Bystroushaak]

Arduino bootloader v něm ale mám, přecijen je jednodušší připojit se při flashování firmware přes sériák než vyvádět další piny pro programátor a shánět Arduino.

No, ty 4 piny není tak moc složité vyvést. Jinak k flashování není nutné použít Arduino, stačí jakýkoliv ISP programátor, při sériové komunikaci je stejně něco dalšího zapotřebí, minimálně převodník úrovní z RS232 na TTL.

Jinak původní idea byla taková, že na Arduinu ten program odladím, mám k dispozici sériovou konzoli pro debugování, jakmile jsem s programem spokojen, nahradím Arduino nějakou ATmegou.

Nebo i bez něj. Napájím ATmegu 168 z baterky z mobilu (3 NiMH články v sérii, ~3,7 V) a funguje to .

Nejspíš to bere jako 3.3V úrovně LVTTL. Jinak Atmel tuším vyrábí i nízkonapěťové čipy co jedou na 1.5V :)

[Jendа]

No, ty 4 piny není tak moc složité vyvést.

No jo, ale Arduino bootloader mi nijak nevadí (zabírá tuším necelé 2 kB paměti), tak jsem nějak nenašel důvod, proč bych si komplikoval život. Sériák tam (a je to venku ;) stejně musí být kvůli konfiguraci.

Jinak původní idea byla taková, že na Arduinu ten program odladím, mám k dispozici sériovou konzoli pro debugování, jakmile jsem s programem spokojen, nahradím Arduino nějakou ATmegou.

No já to udělal úplně stejně. A - upřímně řečeno - přijde mi fascinující, že jsem se pro to naučil programovat v podstatě za pár hodin.

[Bystroushaak]

No já to udělal úplně stejně. A - upřímně řečeno - přijde mi fascinující, že jsem se pro to naučil programovat v podstatě za pár hodin.

Jj, je to fajn.

[Petr Tomášek]

No vidíte a já měl tento pocit s "plain" avr-gcc + avr-libc. Stačil jeden článek kdysi dávno na Ábíčku...

[Bystroushaak]

Teď jsem byl upozorněn na zajímavou věc - Arduino IDE nejspíš umí používat arduino jako programátor, stačí jen zvolit v boards.txt jako programátor arduinoisp. Jdu to otestovat a kdyžtak podle toho blogpost upravím.

[Bystroushaak]

Tak ne. Umí to přes Arduino vpálit bootloader do ATmegy, ale aby to nahrálo aktuální sketch, tak k tomu jsem ho nedonutil.

[AraxoN]

Ono by to nejak malo ísť - Avrdude by to mal podporovať - ale ja som tiež zlyhal. Nakoniec som si spravil sériový programátor "ponyser" a flashujem svoje obľúbené ATtiny s ním.

[Bystroushaak]

No, avrdude to podporuje v pohodě, jde o to že nemůžu donutit to Arduino IDE aby mu předalo správné parametry, takže to tam musím přes Arduino flashovat ručně z konzole.

[Radek Buš]

No o to nahrání bootloaderu sjme se právě snažil stáhl jsem si z netu toto: http://www.ngcoders.com/downloads/arduino-atmega8-bootloader-2-second-autoreset

to naprostojednodušepřetázhnudo programovacáíhoprostředí arduina a pak navolm board jako atmega8 a dám burn (vypálit) bootloader ovšem jediný kde se jeví že to má snahu něco dělat a nevyblelje to ihnet chybu je w/ AVR ISP a tenpořátjenpíše že to muže chyvíli trvat a že to teda vypaluje jenže to nevypálil teda čekal jsme asi 5 minut ale podle mého by to stejně neudělal. Nevíte kde je problém? mohl by mě někdo uplně polopaticky vysvětlit jak by se dala naprogramovat díky arduinu v klasickým IDE jazyku ( digitalWrite(pin, hodnota); ) nějak naprosto jednoduše atmega8-16PU. Předem díky. jo a tu atmegu když sem tam nahrával ten bootloader tak jsme měl normálně v patici na arduinu možná že tam je ta chyba....nevím.... poraďte prosím. Kdyžtak na mail radek.bari@volny.cz nebotadydodiskuze všem budu moc vděčný za jakoukoliv radu.

[Bystroushaak]

Zajímavé: http://code.google.com/p/arduino-tiny/

[Bystroushaak]

Related: https://www.youtube.com/watch?v=30rPt802n1k

[Petr]

Mě to píše toto "programmer is not responding" poraďte už si nevím rady

[Milan]

Chtěl jsem odzkoušet Tvůj zajimavý návod, jen mi v posledním bodu (V.upload) nechtělo proběhnout nalití přes cmd. Programuji přes windows. a složku tpm nemužu nikde najít... Děkuji za radu

[tomas]

zdravim chci se zeptat jak nahrat bootloader do noveho atmega328 pres arduino nano v3

[Honza]

Zdravím poradí někdo jak mohu s Arduino Mega2560 nahrát program do AtMega8 procesoru?