Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 05:42
Dotazník
27.3.2013 19:02
| Přečteno: 905×
| Osobní
| poslední úprava: 27.3.2013 19:18
pro diplomku mojí něžné polovičky.
Žena dělá diplomku o cestovním ruchu na Slovensku a potřebuje dotazník. Pokud máte pět minut, prosím vyplňte zde. Za odměnu animace náhodného bláznivého zvířátka.
A aby to nebyl jen takový suchý zápisek. Jako první společnou dovolenou jsme si dali "Tour de Slovakia". Sedli jsme do auta a objeli Slovensko dokola. Severem na východ za týden, jihem zpátky do Bratislavy za poslední den - chtěli jsme stihnout návštěvu Banskej Štiavnice, zavřeli nám (skoro) před nosem a jelo se domů. Tak jsme se do BŠ vrátili za rok a prolezli (skoro) všechno.
Ale proč to píšu. Nocleh jsme si zařizovali vždycky na místě. Jednu noc jsme hledali někde okolo Spišského Podhradí. Minuli jsme (pracovně nazvaný) Pajzl U Pacáka a našli jakousi ubytovnu. Při hledání vjeli do velmi úzké silničky, která končila parkovištěm a brodem. Za námi čekal jakýsi favorit, tak jsem ho pustil. Týpek vjel vedle mě, uviděl brod a jeho pohled "no snad nečekáš že ti to půjdu vyzkoušet" byl k nezaplacení.
Našli jsme ubytovnu (jméno si nepamatuju) se sprchou na chodbě a samostatnými lůžky, přespat se dalo.
Na druhý den jsme se zdrželi, rozhodli se že už dál nepojedeme a vrátili se do ubytovny. Plná. Všechno plné. Ostříkali jsme se dezinfekcí a vydali se k Pacákovi. Vevnitř pajzl, jak se dalo čekat, ale pak nás domácí uvedla do pokojů. V tu chvíli byl "Pajzl u Pacáka" pracovně přejmenován na "Penzion u Pana Pacáka". Byl to nejlepší pokoj (ten vlevo nahoře), v jakém jsme ten týden spali (kam se hrabal dvakrát tak drahý hotel v Žilině). Skoro prázdný, takže i když jsme sdíleli koupelnu s vedlejším dvojlůžkem, paní slíbila že tam nikoho nedá. Vana (žádný sprchový kout). Kýbl čaje zdarma. Doteď lituju že jsme to nezkusili hned a strávili noc v té ubytovně.
Nejlepší ze všeho byla Zlá Díra. Jeskyně zastrčená v lesích, "tábor" stlučený z plachet a plechů. Dostali jsme pláštěnky, průvodkyni, lampičky (držte je takto, ne takto, protože když je budete držet takto, tak se zapomenete, pootočíte ruku a podpálíte se), helmu a šlo se. Možná to bylo tím, že to bylo moje poprvé pod zemí. Možná tím, že všechno bylo přirozené, žádné zábrany, dráty, jediné co svítilo byly ty naše lampičky. Každopádně napřesrok ve mě celá Banská Štiavnica nezanechala takový zážitek jako toto. Kromě skupinových návštěv pořádají ještě delší prohlídky, pro menší skupiny s lepší fyzičkou, do hlubšího podzemí. "No a tady nám kape voda do nejmenšího jezírka na světě..." "Jeee..." "Traduje se, že kdo se do něj podívá, do roka a do dne otěhotní".
Trvalo mu to rok a deset měsíců.
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
28.3.2013 15:32
Radovan Garabik
Re: Dotazník
Založit nové vlákno •
Nahoru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.