Avro CF-105 Arrow: je mi to líto, změnil jsem názor (diskuse)

[Liborek]

Není to spíš XB-70? X jako experimental a B jako bomber?

[Käyttäjä 11133]

Je.

[Käyttäjä 11133]

To to nemůžeš pojmenovat alespoň správně? Podle wikipedie a všech citovaných zdrojů je to XB-70, což by odpovídalo tomu, že bombardéry jsou označovány písmenem B. Já pak můžu googlit jak debil :D

[David Ježek]

dopytle kam to "B" zmizelo?! :-O

[Käyttäjä 11133]

Netuším

[Kvakor]

XB-70 je dodnes jediny "normalni" (nekosmicky) letoun, ktery vyuzival kompresni vztlak. Pri rychlostech mnohem vyssich nez rychlost zvuku se totiz vzduch zacina chovat spise jako kapalina nez plyn, protoze zmeny tlaku se v nem siri prilis pomalu (jen rychlosti zvuku). Takze pokud ma letadlo vhodny tvar, tak pri supersonicke rychlosti pod sebou vytvori razovou vlnu, ktera ho nadnasi obdobne jako vodni povrch lyzare pri vodnim lyzovani. Z toho duvodu se tomuto konceptu rika waverider (viz clanek na Wikipedii).

Bohuzel, po zjisteni male ekonomicnosti pouzivani neceho takoveho pro bojove ucely (rakety jsou mnohem levnejsi) se vyvoj zastavil, dnes to zkouma pokud vim jen NASA jako mozny koncep pro raketoplan nove generace, pripadne pro vynaseni druzic - pri startu ve vyssce 30km a s nekolikanasobku rychlosti zvuku muze byt raketa o dost mensi, cimz se usetri palivo. Slo by to vyuzit i v civilni doprave (napr. let Pariz-New York pod dve hodiny), ale cena vyvoje by byla pro civilni a vladou nesponzorovane firmy prili vysoka.

Take kdyz se zatim nevi, co se pouzije za motory - klasicke proudove v tehle rychlosti nefunguji, subsonicke naporove maji moc maly pomer tah/odpor vzduchu, supersonicky naporovy motor (SCRAMJET), zatim nejlepsi kandidat, se zatim testoval jen na malych modelech (bezpiloni X-43) a pulzne-detonacni pohon, pokud vim, se zatim netestovali vubec (tedy, pokud ho uz davno nepouziva neexistujici(?) spionazni letoun Aurora, povazovany za nastupce Blackbirdu).

Druhou nevyhodou tohoto konceptu je celkem problematicke chlazeni, protoze v optimalnim (hypersonickem, tj. Mach 5+) rezimu je teplota razove vlny ve stovkach stupnu Celsia (napr. u Concordu se povrch ohrival na 120 stupnu, a to letel jen neco pres 2 Machy). SR-71 resi clazeni pomoci cirkulace paliva (z toho duvodu velmi draheho), u novych konceptu se predpoklada dokonce obehove chlaseni tekutinou nebo pomoci tepelnych trubic.

BTW: Navratove kabiny kosmickych lodi naopak pouzivaji generovani razove vlny pred sebe pro brzdeni - pokud ma povrch vhodny tvar (zhuba kombinace kuzelu s kulovou useci ve smeru letu, viz tenhe obrazek), takz se razova vlna oddeli od povrchu, cimz snizi namahani tepelneho stitu - energiie nutna na vytvoreni razove vlny se uz nemuze podilet na ohrevu stitu, ktery muze byt diky tomu lehci.

[fakenickname]

Nedelas nahodou nejake clanky nebo nemas blog? Tohle je dost zajimave cteni..

[Kecal polni]

Zkus precist andersona ten to tam vsechno pise. Fundamentals of aerodynamics. Nebo na aerospacewebu neco maj.

[Mandarinka]

Jo jo, ale není moc hezkej.

Z toho důvodu žeru hlavně B-1. Ale když to beru takhle, tak nejelegantnější jsou různý starý střepy, jao F-104, Sabre, Saab 29 Tunnan (no, elegantní, on je špíš takový roztomilý, soudek!).

[Kyosuke]

A co tohle?