Portál AbcLinuxu, 5. května 2024 19:58
.
. Jinak přidat do tesly scart je triviální problém. Díky modularitě stačilo vyvést z modulu G RGB výstupy a podle typu vyvést, rozpojit nebo přistavět přepínač obrazového signálu. V případě, že by set top box uměl jen video out, tak jen ten přepínač (takovej DIN5 do kříže měla snad každá televize).
ale vetsinou se na to dalo normalne koukat. a to s tim scartem sem ani nevedel, to je zajimavy! jak snadny by bylo dobastlit ho do takovy Toshiby 147Q3S (koupeny jeste v tuzexu a po dvou opravach dodneska fungujici, ale kvuli digitalizaci nepouzivany) kdyz na ni mam schema a mam jeste jednu nefungujici na nahradni dily?
.
Jinak ad scart ono bylo mnoho verzí a různé verze měly často velký rozdíl ve stáří návrhu modulů. Například Color 110ST a Mánes Color jsou ze stejnýho roku a přitom Mánes má modernější čipy a mechanickou volby, přičemž 110ST má starý obvody (asi po 110) a elektronické přepínání kanálů (tuším, že i OSD).
a ten se nějak nehodí k image podnikatele.
taky sem si vsim ze tam bylo jeste nejaky K-G tlacitko, to by me taky zajimalo na co bylo, muj osobni tip je ze na prepinani mezi normama PAL-G a PAL-K.
je to hezkej kousek historie. Osobně je ale imho nejlepší televize 4401A, což je první barevná Tesla, která je napůl elektronková a napůl tranzistorová. Ti chudáci to pájeli všechny ty tranzistory na RGB dekódovací matice fakt lituju (škoda, že nemám pořádný schéma 
).
K-G bylo imho na to. Pro současnou vysílanou normu nemá vliv tuším, připojuje myslím jen nějakej filtr.
ono se tech kramu za zivot sejde dost, ale malokdo ma na to aby si je moh vsechny nechat. neni na to proste dost mista. ja mel pred par rokama nejakejch 10 nebo 12 starejch pocitacu ale vsechny sem je vyhazel az na ty dve 386 protoze to nebylo kam davat a byly kvuli tomu porad kecy ze to prekazi a k nicemu to neni ...
.
).
, ale již zase jedou ...
ale snad by se dala vyměnit
? Jinak bylo by zajímavý zkusit zakázat zápis a vymazání do tý EEPROMky.
(viz datasheet). Jinak k tomu hlavnímu čipu jsem sice přesnej datasheet nenašel, ale IO s číslem o jednu vyšší má v sobě i nějakou instrukční sadu, takže jako kurvítko by mohl fungovat. Já bych asi vypájel tu paměť a otestoval třeba přes LPT zda si data udrží.
. U řešení s tranzistory bych udělal asi nějaký zapojení tranzistorů se společnou bází, kde se bude ta báze vypínat v závislosti na signálním přepínacím pinu SCARTu. Nebo koupit IO přepínač analogových vstupů.
S-video je imho neoficiální rozšíření, ještě jsem neviděl televizi, která by to uměla (a pokud uměla, tak měla extra minidin na to).S-video ve SCARTu moderni televize AFAIK bezne umi, ale protoze pro nej nejsou samostatne piny, ale recykluji se piny puvodne pouzite pro jine veci, je treba televizi prepnout do toho rezimu (tedy prepinani video vstupu ma treba dva samostatne stavy pro ten samy SCART konektor).
Both S-Video and audio (mono or stereo) signals can be transferred through SCART connections as well. However, it was not part of the original SCART standard, and not every SCART-compatible device supports it for this reason. Also, S-Video and RGB are mutually exclusive through SCART, due to the S-Video implementation's using the pins allocated for RGB. Most SCART-equipped televisions and VCRs (and almost all of the older ones) do not actually support S-Video, resulting in a monochrome picture if such a connection is attempted, as only the luminance signal portion is usable.Každopádně není zas takový problém ten přepínač postavit tak aby uměl přepínat mezi nic/RGB/s-video. V tesle by se ale s-video zapojovalo blbě, protože chrominance se získává interně v MDA3510 (demoduluje barvu z pomocný nosný okolo 4MHz). Takže pokud se ve s-videu používá už demodulovaná, tak by bylo docela šílený ten modul P upravovat. Ta JVC by to možná mohla schopná zpracovat, ale imho je jednodušší používat jen signál kde je barva namodulovaná. U s-videa imho závisí na zpoždění mezi oběma signály.
Tyhle staré televize bez AV vstupu jdou taky s settop boxem používat přes nějaký video nebo DVD přehrávač který má AV vstup a modulátor do anténního konektoru.Já používám převodník VGA-VIDEO Grandtec GVC-1000 sehnaný za zlomek původní ceny (cca 500 v Brně v bazaru). Funguje velice slušně s SetTopBoxem a CRT/LCD monitorem.
.
. Na druhou stranu výrobce karty zase šetřil ochrannými prvky, pro které je na kartě místo .
27.2.2011 19:00
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
chudý student). Holt divná doba to.
. Do roku cca 1994 nebyl JTAG ani v x86. Jinak většina selháních je dneska imho kvůli výkonným prvkům (jako ne procesor, ale zdroje, budiče koncových stupňů apod.). Rekonfigurace softwarově by šla, ale tyhle prvky by musely být redundantní (to by pak bylo jako v druhým terminátoru ). Btw tohle by softwarově opravit nešlo .
, kdo ji viděl tak by řekl ne.
s tou toshibou (mame dve stejny, tu druhou nastesti nespravoval takze je v dobrym stavu) to ale dopadlo hur, porad se mu nechtelo dat asi dve stovky za novy vn trafo tak to stary nejak spravoval a zalejval asfaltem a asi 3x mu to horelo jasnym plamenem kdyz se pak nechal prekecat ze se tam da novy, tak byla ta deska uz tak zrasena ze to nebylo pomalu ani kam priletovat a odesly jeste nejaky regulatory napeti a kdyz se vymenili tak zase neco jinyho ...
). Myslím, že ta goldstar je jedna ze zkrachovalých.
BTW to, že se rozpadla je škoda, protože nakročeno měla kupodivu zajímavě (prakticky jen opožděnost v tenkosti křemíku ). Tohle a tohle jsem dneska našel.
27.2.2011 22:55
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ale v něčem jako v tesle z roku 1988 asi fakt neTesla z roku má nějaký aktivní prvek (DSP, procesor, a nebo vůbec něco číslicového)? To bude IMHO komplet analogové. Tam je snad jasné, že posuvné registry jsou na prd.
Do roku cca 1994 nebyl JTAG ani v x86.1990 standardizováno a téhož roku poprvé použito v Intelím procesoru:80486. Pak raketový nástup. Předpokládám, že v roce 1990 to s LCD panely nebylo ještě tak slavné.
Do roku cca 1994 nebyl JTAG ani v x86. Jinak většina selháních je dneska imho kvůli výkonným prvkům (jako ne procesor, ale zdroje, budiče koncových stupňů apod.)S tím souhlasím (z aktivních bych přidal snad jen NAND pole nebo něco podobného). Ale pokud je to něco mezi dvěma aktivními prvky, tak se tím odměřením dá přijít na to, na které je to trase a co už je jen otázka času. Na druhou stranu i pasivní prvky musí nějak kontrolovat, ne? Moc se mi nechce věřit že by se to zkoušelo pomocí nožek (to ani často nejde) nebo nedejbože ručně.
Rekonfigurace softwarově by šla, ale tyhle prvky by musely být redundantní?
Btw tohle by softwarově opravit nešloA s JTAGem se softwarově opravuje jak?
Tesla z roku má nějaký aktivní prvek (DSP, procesor, a nebo vůbec něco číslicového)?Např, MHB 8080 - procesor kopie Z80
27.2.2011 23:26
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
BTW: Při Googlení se mi podařilo narazit na… já chci Pieštany a Skalicu zpět.
, já mám v Piešťanech bratrance a přes něj se mi podařilo vždy sehnat něco úzkoprofilového.
Tak to jsem špatně pochopil, myslel jsem že mluvíš o procesorech jako takových. No v tehdejších teslách jistě nic takového nebylo.
.
BTW docela zajímavý, zrovna věci z linků se imho v Piešťanech odehrávaly.
28.2.2011 00:11
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Tak to jsem špatně pochopil, myslel jsem že mluvíš o procesorech jako takovýchTak je tu celou dobu řeč o telkách, ne?
Tesla z roku má nějaký aktivní prvek (DSP, procesor, a nebo vůbec něco číslicového)? To bude IMHO komplet analogové. Tam je snad jasné, že posuvné registry jsou na prd.Myslím, že ty deluxe verze měly nějakej řadič klávesnice a přijímač DO, ty poslední pak už určitě jo. Jinak ten můj původní post:
To až teprve se všechny funkce shlukly do jednoho IO, tak to přestalo mít cenu,se týká televizí tak do roku 2000, kde stále byly ty nejdůležitější části v analogových obvodech, který určitě JTAG neměly (ale měly určitě něco jinýho, spousta IO má vývody NC a TEST). Od 2000 bych to viděl na digitalizaci
.
1990 standardizováno a téhož roku poprvé použito v Intelím procesoru:80486. Pak raketový nástup. Předpokládám, že v roce 1990 to s LCD panely nebylo ještě tak slavné.Njn to je pravda, já jen vím, že to bylo určitě až v 90. letech a že pentia to už měly. Imho to první 486 neměly a až někde okolo verze se SMM to bylo implementováno. Myslím, že i nějaký průmyslový 386 to měly. Každopádně to bylo dlouhou dobu jen boundary chain, kterej jen testuje na nepracujícím CPU zda má správně zapojený piny. Něco jako, že by šlo přes JTAG flashovat BIOS to maj až ty moderní x86 desky.
Na druhou stranu i pasivní prvky musí nějak kontrolovat, ne? Moc se mi nechce věřit že by se to zkoušelo pomocí nožek (to ani často nejde) nebo nedejbože ručně.Na každé desce bývají testovací body, které mají předepsané elektrické hodnoty. Po naměření se to porovná s nominálem a výsledek určí poruchu.
Rekonfigurace softwarově by šla, ale tyhle prvky by musely být redundantní ? Btw tohle by softwarově opravit nešlo A s JTAGem se softwarově opravuje jak?To jsem myslel to, že oprava moderní TV za to nestojí (vyhodí se celá deska). Jediná oprava, která by šla a byla v přimeřené ceně by bylo připojení nějakýho servisního softu a přesměrování signálu přes náhradní obvod. Tedy na příkladu. Z videa ta plazma opravit nejde, protože je moc moderní a tedy se dá akorát vyhodit, přičemž podobná porucha (třeba vychylování CRT) by v tesla televizi opravit šla výměnou modulu nebo součástky za zanedbatelnou cenu. BTW Někde jsem četl článek o rekonfiguraci FPGA aby se vyhnulo místu s chybou. Jinak aby nedošlo k mýlce, tak v tom prvním postu mluvím o TV do doby bez vysoké integrace, tedy u extrémních případů do 2000 (třeba..), přičemž ty >2000 nemaj cenu opravovat, protože je všechno v jednom DSP a cena za sehnání náhrady je extrémně vysoká. Navíc spousta věcí ani nejde opravit (jako ty sloupce v plazmě). A šlo by to jedině kdyby byly prvky redundantní, aby šlo v případě poruchy přepnout na záložní (to by pak asi bylo řešení nějakým servisním portem, nejpravděpodobně JTAGem).
Myslím, že ty deluxe verze měly nějakej řadič klávesnice a přijímač DOTesla co vím používala ty německé U806D/U807D
28.2.2011 00:34
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Každopádně to bylo dlouhou dobu jen boundary chain, kterej jen testuje na nepracujícím CPU zda má správně zapojený piny.Přesně o tom jsem mluvil. To by bohatě pro nalezení špatné součástky a výměny mohlo stačit, ne? Teda aspoň z pohledu opraváře zařízení (kdyby teda taková profese existovala).
a každé desce bývají testovací body, které mají předepsané elektrické hodnoty. Po naměření se to porovná s nominálem a výsledek určí poruchu.Jo, jo. To jsou ty nožičky co jsem o nich mluvil výše (
bed-of-nailsanglicky). Ale i na pasivní prvky už musí dneska existovat něco modernějšího, nebo ne?
To jsem myslel to, že oprava moderní TV za to nestojí (vyhodí se celá deska).To zas bacha. IMHO desku plnou součástek za cenu několika tisíců kvůli vadnému rezistoru nebo jen blbému trandíku nemá cenu vyhazovat.
Z videa ta plazma opravit nejde, protože je moc moderní a tedy se dá akorát vyhoditTak plazma nevím, ale co se týče LCD panelů, tak ty se v zahraničí prodávají náhradní v ceně několika tisíců.
Jinak aby nedošlo k mýlce, tak v tom prvním postu mluvím o TV do doby bez vysoké integrace, tedy u extrémních případů do 2000 (třeba..)Jasně. Já zase pro změnu mluvil o dnešní době kdy má JTAG nebo nějaké testovací obvody snad i pračka nebo i můj blbý MP3 přehrávač za 300.
přičemž ty >2000 nemaj cenu opravovat, protože je všechno v jednom DSP a cena za sehnání náhrady je extrémně vysokáNo to právě není pravda. Doporučuju mrknout na nějaké DSPčka od TI. Sice to nejsou ATTiny za 60Kč, ale začíná to na $10. A tak je to přibližně se všema součástkama. Min s DSPčkama od Motoroly (jiné stejně ani neznám). A 30 litrů a $10 je IMHO sakramentský rozdíl. Stejně tak je to s ARM GPP. A i když je to třeba v jednom pouzdře s RAMkou, GPU, DSP a já nevím čím ještě tak to IMHO furt má cenu. Vždyť celý Board s pandou vyjde na $179 (a něco tak nového se v telkách určitě nepoužívá), tak kolik z toho může stát ten samotný SoC?
Navíc spousta věcí ani nejde opravit (jako ty sloupce v plazmě)Jasně. To už je asi marné. Ale existuje i spousta zařízení kde není zrovna panel za desetitisíce. A ty IMHO nemá cenu celé vyhazovat kvůli jedné porouchané součástce.
Přesně o tom jsem mluvil. To by bohatě pro nalezení špatné součástky a výměny mohlo stačit, ne? Teda aspoň z pohledu opraváře zařízení (kdyby teda taková profese existovala).No to ti součástku najde → IO1 přičemž jiná než IO1 tam není
(trochu nadsázka). Navíc to jde použít jen pro digitální I/O, jenže většina chyb bude třeba sekce napájení nebo koncový analogový stupeň. A nebo samozřejmě software, to se ale boundary scanem nezjistí, muselo by to umět krokovat procesor, třeba.
Jo, jo. To jsou ty nožičky co jsem o nich mluvil výše ("bed-of-nails" anglicky). Ale i na pasivní prvky už musí dneska existovat něco modernějšího, nebo ne?Co myslíš přesně pasivníma? To jsou v zásadě jen odpory apod. Operační zesilovače zase JTAG mít nebudou (i když jsem viděl datasheet k nějakýmu elektronickýmu potenciometru...). Na pasivních můžeš měřit tak odběr, generované teplo a EM generované rušení. A nebo prostě celou desku vyhodit...
To zas bacha. IMHO desku plnou součástek za cenu několika tisíců kvůli vadnému rezistoru nebo jen blbému trandíku nemá cenu vyhazovat.Imho u věcí jako reklamace notebooku to tak dělaj.
Tak plazma nevím, ale co se týče LCD panelů, tak ty se v zahraničí prodávají náhradní v ceně několika tisíců.Jj proto taky v tom videu na konci ukazuje, že panasonic je "jednička"
.
Jasně. Já zase pro změnu mluvil o dnešní době kdy má JTAG nebo nějaké testovací obvody snad i pračka nebo i můj blbý MP3 přehrávač za 300.Tam budou často BGA čipy dost možná speciálně programovaný nebo dokonce speciální ASIC, to nějaká opravna neopraví (možná značková, ale šance je malá).
No to právě není pravda. Doporučuju mrknout na nějaké DSPčka od TI. Sice to nejsou ATTiny za 60Kč, ale začíná to na $10. A tak je to přibližně se všema součástkama. Min s DSPčkama od Motoroly (jiné stejně ani neznám). A 30 litrů a $10 je IMHO sakramentský rozdíl. Stejně tak je to s ARM GPP. A i když je to třeba v jednom pouzdře s RAMkou, GPU, DSP a já nevím čím ještě tak to IMHO furt má cenu. Vždyť celý Board s pandou vyjde na $179 (a něco tak nového se v telkách určitě nepoužívá), tak kolik z toho může stát ten samotný SoC?Jo, ale program neseženeš, na čipu je nastavenej security fuse bit a výrobce ti firmware rozhodně nedá, to pokud budeš mít štěstí. Pokud štěstí mít nebudeš, tak ve výrobku bude třeba něco jako Grandtech GT6801 (můj skener), přičemž obvod se normálně koupit nedá, neexistuje ani datasheet a výrobce na dotaz o instrukční sadu buď neodpoví nebo pošle někam... (a to je firmware načítaný z počítače). Velkoobchodní cena (koukal jsem se jen na ten novej a ten má třeba 1000ks odběr) OMAPu je tak $20-$40, záleží na typu. Nejvíc bude stát zkompletování, protože multivrstvej plošňák a BGA.
Jasně. To už je asi marné. Ale existuje i spousta zařízení kde není zrovna panel za desetitisíce. A ty IMHO nemá cenu celé vyhazovat kvůli jedné porouchané součástce.Jo to nemá, ale co tak slyším, tak opravny většinou vymění celou desku za nehorázný prachy (zda se pak detailně zabývají tou rozbitou, to nevím, ale je to možný, ale pokud nejsou napojeni přímo na výrobce, tak nevím kde berou náhradní čipy). Možná to jde o několik vrstev dál, že to pošlou výrobci a teprve on to recykluje
.
"Systém" se ale od počátků lidské civilizace nezměnil, mění se jen technologie pěstování, ošetřování, sklizně a lisování. Za cca 4000 let se potvrdilo, že z podstaty člověka to nemůže fungovat jinak. Na jedné straně touha po pohodlném získávání statků, komfortním životě a neomezenosti v rozhodování, na straně druhé neuspokojené stádo ochotné věřit čemukoliv (náboženství, vyvolenost jedince, ekonomické směry, politické sliby) a nechat se jen vy(zne)užít, a to opakovaně i přes předchozí zklamání/rozčarování. Víra a manipulace, dvě nerozlučné sestry.
Teď zbývá zodpovědět otázku, zda současná, neustále se zlepšující technologicko-finanční diktatura s prvky virtuální svobody jednotlivce je tou nejvyšší, poslední a nejdéle udržitelnou formou nebo nás, resp. naše děti, čeká ještě něco "lepšího".
Jakákoli cesta (GPS nebo její nástupci budou ve všech vozidlech).
Ačkoli si spousta lidí myslí opak, GPS se sama o sobě se ke sledování použít nedá.
u aut z půjčoven takový systém celkem běžný. Oficiálně slouží pro asistenční službu a pro určení pozice při nehodě ale ke sledování určitě použít jde.
Tipoval bych, že to bude hlavně pro rychlé nalezení v případě, že zákazník auto nevrátí (teď samozřejmě nemyslím přímo zloděje, který by modul vymontoval nebo celé auto rozebral na součástky).
Co se online sledování týká, napadá mne třeba dispečink taxislužby, tam by bylo online sledování jednotlivých vozů užitečné.
Hlavně je ale potřeba si uvědomit, že je velmi podstatný rozdíl mezi GPS modulem jako takovým a sledovacím systémem založeným na GPS. Sledovací modul je podstatně náročnější jak energeticky (musí vysílat), tak finančně (zvlášť u nás při cenách našich GSM operátorů).
nes máme doma TV dvě. Lampy se už dávno nekonají. Desky s tištěnymi spoji lze při poruše jednoduše v servisu vyměnit (ne, opraváři už po bytech nechodí). Televize jsou samozřejmě barevné, ta novější už LED. Opravy? Popravdě řečeno - nekonají se. Až se stará CRT rozsype, koupí se nová. Oprava bývá tak drahá, že se nevyplatí.Nesmysl. U televizi, DVB prijimacu a podobne elektroniky s opravama neni vyrazny problem - v prevazne vetsine pripadu je problem v odeslych elektrolytickych kondenzatorech, coz lze odhalit zrakem a vymenit pomoci letovacky.
Budovat svobodu strojí strašný prachy a námahu, takže většina lidí jisto jistě zvolí tu pohodlnou nesvobodu. Takže žrát budou klidně onuce, když budou dobře zabaleny a dostupný v tom supermarketu odvedle... A tak to bylo je a bude. Kdo je chytrej tak se posnaží s tímto systémem vymrdat a dostat se nahoru(málo kterýmu se to povede) a ten zbytek bude prostě baštit to co jim do hlaviček natlučou media a společnost a nikdy nepochopí proč se mají tak jak se mají a spíše jim to bude vyhovovat...
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
26.2.2011 14:44
26.2.2011 18:23
26.2.2011 18:57
26.2.2011 17:30
27.2.2011 09:55