Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 09:19
Aktuální verze vývojového jádra: 3.17-rc1. Hrozba poškození dat v úložištích md/raid6. Zmenšování jádra. Začleňovací okno verze 3.17, poslední část.
Vývojové jádro 3.17-rc1 vyšlo dne 16. srpna (oznámení). Začleňovací okno pokračovalo 3. částí, souhrn všeho, co bylo dosud začleněno, najdete níže.
Stabilní aktualizace: verze 3.16.1, 3.15.10, 3.14.17, 3.10.53 a 3.4.103 vyšly 14. srpna. Aktualizace verze 3.15.10 je poslední pro jádra verze 3.15, jeho uživatelé by měli začít uvažovat o přechodu na jádro verze 3.16.
Neil Brown ze SUSE upozornil 18. srpna na riziko možného poškození dat v úložištích md/raid 6. Jedná se o chybu, která existuje v jádru od verze 2.6.32.
Pokud nastanou následující 3 podmínky:
hrozí riziko ztráty dat na příslušném poli.
Neil zveřejnil opravu, která tento problém řeší. Pokud se uplatňuje na starší verze jádra, ve kterých jsou ještě oddělené funkce handle_stripe5() a handle_stripe6(), je potřeba změnit druhou ze jmenovaných funkcí.
Tato chyba nemá vliv na pole v optimálním stavu nebo s poškozeným jedním diskem. Stejně tak se netýká pole se dvěma poškozenými disky, u kterých neprobíhá obnova nebo které nedostávají požadavky na zápis.
Josh Triplett na letošním Kernel Summitu v Chicagu upozornil na trend postupného zvětšování linuxového jádra, které tak přestává být použitelné v malých vestavěných systémech s omezenými možnostmi operační paměti. Zatímco v mobilních telefonech nebo superpočítačích, které disponují dostatkem paměti, to žádný problém nepředstavuje, tvůrci miniaturních počítačů a vestavěných systémů se začínají buď ohlížet do minulosti, nebo poohlížet po jiných operačních systémech určených k práci v reálném čase, což není z pohledu Linuxu nejvhodnější řešení.
Proto Josh vyzývá k trendu zmenšování jádra. Zatímco velké systémy mohou dál využívat bobtnající jádro, které podporuje všechny možné varianty hardwaru, výrobci vestavěných systémů by měli mít možnost vytvořit si verzi aktuálního jádra podstatně – pokud možno až řádově – menší.
Používání jádra verze 2.4 pro miniaturní systémy není podle Joshe vhodným řešením. Toto jádro je opravdu o něco menší, nové vestavěné systémy ale mohou vyžadovat funkce, které jsou k dispozici až v novějších verzích.
Problém současných verzí je ve vzájemné provázanosti jednotlivých subsystémů. Z toho důvodu pak výrobce vestavěného systému nedokáže vynechat funkce, které k ničemu nepotřebuje. Jádro by podle Joshe mělo být sestaveno tak, aby byly jeho jednotlivé subsytémy vzájemně nezávislé.
Náměty k vytváření malých jader jsou shromážděny na tiny.wiki.kernel.org.
Grant Likely namítl, že proti úpravám umožňujícím kompilaci menších jader v principu nic nemá, ale že další volby mohou znepřehlednit už tak složitou soustavu parametrů a možností, které jsou k dispozici v současnosti. Protože požadavků na zmenšování jádra je málo, většina vývojářů se zaměřuje spíš na přidávání nových funkcí, než na optimalizaci stávajících subsytémů a jejich vazeb.
Po diskusi, která se zaměřovala zejména na komplexnost konfiguračních parametrů a možnosti jejich zpřehlednění s ohledem na aktuální hardware, Grant navrhl, že by se několik vývojářů mělo zaměřit na možnosti zmenšování jádra. Uživatel malého systému by měl sestavit seznam systémových volání, která ve vestavěném systému potřebuje, a konfigurační program by měl sestavit takové jádro, které by dané funkce podporovalo. Ale že by se vývojem konfiguračních nástrojů měl zabývat někdo jiný, protože vývojáři jádra mají už tak práce nad hlavu.
Následovala další diskuse o tom, jak si vlastně výrobci vestavěných systémů představují ideální jádro. Vývojáři jádra si nedovedou přesně představit, co všechno by mělo miniaturní jádro zvládat, protože potřeby jednotlivých použití se mohou výrazně lišit.
Na závěr diskuse Josh navrhl, že by se hodila možnost vypnout úplně všechny konfigurační parametry a následně zapnout jen ty položky, které jsou pro dané miniaturní jádro nezbytné. Zda se tento nápad ujme, ukáže až další vývoj. Josh diskusi shrnul konstatováním, že jeho příspěvek přinejmenším upozornil vývojáře jádra na tento problém a může je v budoucnu přimět k vylepšování podpory funkčních miniaturních moderních jader Linuxu.
Linus vydal zkušební verzi 3.17-rc1 a k 16. srpnu uzavřel začleňovací okno pro vydání verze 3.17. Sice navrhl posunout termín uzavření, k této změně ale nakonec nedošlo. Od souhrnu druhé části bylo do hlavní řady zapsáno už jen několik změn. Vybíráme ty nejzajímavější.
Nakonec se během začleňovacího okna 3.17 do hlavní řady dostalo 10 890 neslučovacích sad změn. Tento cyklus přešel do fáze stabilizace. Finální verzi 3.17 můžeme očekávat, pokud všechno půjde hladce, někdy začátkem října.
Nedávno jsem třeba zahlédl sadu patchů přidávající ořezanou verzi síťového stackuIIRC tahle sada souvisela právě s lidmi, co chtějí provozovat kernel na minizařízeních.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.