Portál AbcLinuxu, 21. května 2025 15:30
Nejen u softwaru řešíte licence. Své licence nebo podmínky použití mají také fotografie a obrázky, kterých je na internetu spoustu. Jen některé ovšem můžete použít k jiným než „studijním“ či ryze osobním účelům. Hledání „použitelných“ fotografií může usnadnit třeba Wikipedia.org nebo Flickr.com. Velké množství fotografií nahraných na obou těchto webech je zveřejněno pod licencí Creative Commons, na kterou se zaměříme.
Už v minulém článku věnovaném vyhledávání použitelných fotografií na Flickr.com jsme se dotkli něčeho, čemu se říká Creative Commons. Ve své podstatě mají tato dvě slova dvě zjednodušená vysvětlení.
Za prvé se jedná o neziskovou organizaci, jejímž cílem je rozšiřování děl určených široké veřejnosti k jejich legálnímu a snadnému použití. Z principu věci se přitom nemusí jednat pouze o fotografie (nebo grafiku), ale také třeba také o text jako třeba článek, pokud se bavíme o použití na internetu.
Za druhé, a to více prakticky, je Creative Commons, zkráceně CC, jakýmsi licenčním schématem, podle kterých se může každý autor rozhodnout, za jakých podmínek zveřejní a dá ostatním k dispozici svoje dílo. Liší se tak oproti řadě jiných svobodných i jinak definovaných licencí, protože dává možnost několik málo jednoduše pochopitelných „práv“ zkombinovat.
Dílo jako takové pak popisuje Zákon č. 121/2000 Sb.:
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
Volné dílo je pak takové, které lze zjednodušeně řečeno, použít bez souhlasu autora. V českém právu se pak většinou jedná o takové dílo, u kterého uběhlo více než sedmdesát let od smrti autora podle § 28, i když to má háčky v bodech (2) a (3):
(1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé tím není dotčeno.
(2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
(3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení § 27 odst. 7 platí obdobně.
Již nějaký ten rok ale máme v Autorském zákoně č. 216/2006 Sb. body, které umožňují uzavřít licenční smlouvu vůči neomezenému okruhu osob, tzv. veřejnou licenční smlouvu. Technicky vzato uzavření licenční smlouvy vzniká ve chvíli, kdy uživatel za podmínek uvedených v licenční smlouvě, kterou je Creative Commons, dílo užije.
(5) O podání návrhu na uzavření smlouvy jde i tehdy, směřuje-li projev vůle vůči neurčitému okruhu osob.
(6) S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo příjme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn.
Důležité tedy je že nejen že je možné uzavřít veřejnou licenční smlouvu, ale zároveň není nutné pro její platnost vyrozumět druhou stranu, tedy v našem chápání autora díla. Samotná licence Creative Commons tedy má i v českém právu oporu a je jí možné využívat.
To znamená, že pokud dílo pod licencí s tímto parametrem použijete, musíte přímo u něj uvést autora původního díla. V opačném případě de facto využíváte dílo nelegálně (platí i pro ostatní podmínky). Uvedení autora přitom ještě nezaručuje pravdivost takové informace a je třeba býti nanejvýš opatrný. Pokud proto máte sebemenší pochybení o autorství, je vhodné jej ověřit.
CC SA (Share Alike) klade povinnost zachovat licenci.Tedy pokud například fotografii použijete, musíte celé dílo bez výjimky vydat pod stejnou licencí, například článek.
CC ND (No Derivatives) neumožňuje zasahovat do díla.Fotografii tedy můžete použít v souladu s ostatním, ale nesmíte jí jakkoliv upravit. Takovou úpravou se může myslet třeba fotomontáž nebo použití jakéhokoliv efektu. Prostě jej smíte použít jen tak jak je a nic s tím neuděláte. Poměrně užitečné může být toto právě u výše zmíněných textů, jejíž význam by se mohl změnit a vrhnout na původního autora, má-li být uveden, špatné světlo.
CC NC (Non-commercial) říká, že dílo může být použito nekomerčně.To je ze všech možných podmínek, ta nejvíce rozporuplná.
Co je nekomerční použití? To nelze přesně určit. Nejbezpečnějším příkladem použití je umístění na webové stránky, na kterých se nenachází placená reklama (ať už v jakékoliv formě jako například bannerů, videí, obrázků, textů) a nejsou nabízeny žádné služby. Jakmile se na webových stránkách objeví reklama, typicky sponzorující provoz takového webu, je již použití díla označeného jako CC NC sporné a jeho použití se proto nedoporučuje.
Nelze opomenout, ale zároveň se nelze řídit chápáním nekomerčního využití v rozličných případech a zemí. Nekomerční použití může být chápáno tak, že dílo nebude použito k účelům marketingu. Na internetu se tím mohou myslet bannery nebo obrázky ilustrující prodávané zboží. V tištěné podobě lze jako příklady uvést například billboardy nebo tištěnou inzerci. V českém zákoně však takové chápání nekomerčního využití nemá oporu.
Už v minulém článku jsem narážel na možnost kontaktovat autora, pokud to lze. Pokud to nelze, pak je lepší se poohlédnout po jiné podobné fotografii nebo jiném díle i přes výše uvedené.
CC jako Creative Commons
Jednotlivé zkratky jako například BY-NC, tedy například je nutné uvést autora a dílo se nesmí použít komerčně.
Uvedení verze licence jako například 3.0 a odkaz na ní.
Autor jméno autora, nebo přezdívka, která je uvedena.
Výsledek může tedy vypadat takto: CC BY-NC 3.0: Michal Polák
Stejně tak můžete použít i následující zápis, protože nejste nuceni používat zkratkovitý zápis, ale lze uvést všechny výše uvedené informace slovem: „Fotografie Prahy“ by Michal Polák, použito na základě licence Creative Commons Attribution-Noncomercial http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.
Variant je více, nejčastěji se však používá níže uvedená šestice.
CC BY– Uvedení autora.
– Uvedení autora a nezasahování do díla.
– Uvedení autora, zakázané komerční použití a nutnost zachovat licenci.
– Uvedení autora a nutnost zachovat licenci.
– Uvedení autora a zakázané komerční použití.
– Uvedení autora a zakázané komerční použití.
Zdroj citací výše: www.creativecommons.org
Samozřejmě vyhledávat a správně zdrojovat podle licence Creative Commons ani kterékoliv jiné nestačí. Důležité je udržovat se v pozornosti, ověřovat zdroje a autory, chovat se slušně a nehledat řešení ve slovíčkaření.
Prvním krokem je dodržení podmínek, které ta či ona CC licence dává. Bez toho je její použití stejně nelegální bez ohledu na to, že jste ji „neukradli“ odkudkoliv jinud. Je dobré si uvědomit, že autor dává dílo takto k dispozici i když by nemusel a porušením licence dochází také k porušení zákona.
Ověřování zdrojů a pravosti uvedeného autorství není už tak jednoduché a jednoznačně řešitelné. Přesto jsou cesty, jak případné riziko snížit. V první řadě je dobré si zdokumentovat místo, odkud dílo získáváte, v našem případě stahujete (zdroj můžete dát do závorky, třeba URL adresu). Za zmínku stojí i možnost využití funkce Googlu, který umožňuje vyhledávat podobné podle nahraného obrázku. Ostatně podle Pokročilého vyhledávání obrázků můžete, jak zmínil čtenář naposled v diskuzi, vyhledávat i podle licencí. A nakonec tu máme také lidskou intuici.
A pokud se tak děje, k čemu ty licence jsou?Je to stejné jako třeba u hudby.
Neumím si představit, že by se někomu vyplatilo soudní řízení o obrázek na webu.Ono se vyplácí - viz causy Profimedia (tato firma a její vymahačský zástupce LogiCall nechvalně prosluli tím, že vymáhali peníze i za obrázky, ke kterým nemohli oprávněně vykonávat práva, např. fotky z NASA). Ale nově asi moc nebude, protože u bagatelních řízení soudy nebudou uznávat náklady na právní zastoupení.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.