Týden na ITBiz.cz – Co je vlastně SAP Hybris? (diskuse)

[Blaazen]

Kubrt. Cože, nepřišly gumičky? A to mi říkáte teď, když jsem nechal udělat nálev? Dejte mi Hrachovou. Hrachová, jak to že nepřišly gumičky? Cože, dejte mi Hybrise. To je Hybris? Jo tak vy už o tom víte. A co na to SAP? Že mlčí? No tak to je konec. Z toho mě může dostat už jenom Staník. Zavolejte Staníka...

[frr]

No v tom PR článku je to marketingovým oddělením prezentováno v takové rovině, že to vypadá jako nový produkt vyvinutý marketingovým oddělením, protože potřebovalo nový produkt. Ve velkých firmách se dějou věci... Marketing povznesený do astrálního levelu, kde již nepotřebuje fyzickou podstatu.

[Bystroushaak]

Každý krok stojí námahu. Zvednout nohu, posunout jí před sebe, přenést na ní váhu. A pak znova a znova, v nekonečném cyklu únavy a námahy. Putuju touhle pouští už týdny. Týdny pochodu ve spalujícím vedru, jen s omezenou zásobou vody, kterou přes noc a k ránu chytám kondenzací na plachtu z plastu.

První týden jsem přemýšlel, filosofoval a radoval se z netradiční krajiny kolem. Jenže jak přibývaly dny mého nekonečného pochodu pouští, stala se z toho ubíjející rutina. Nakonec zbylo jen vedro a nedostatek vody, které jsem prostě nebyl schopný zkondenzovat množství postačující k plnohodnotnému životu.

Jenže co zbývalo, než pochod vpřed? Návrat? I kdyby pro mě nebyl nemyslitelný, tak teď by se rovnal sebevraždě. A tak zvednu nohu, zas a znova. Dám jí před sebe, přenesu na ní váhu. Puchýře na nohou zabolí, když na ně stoupnu a posunu se zas o kousek blíž směrem kupředu.

Nedostatek vody způsobuje horečnaté, skoro snové stavy. Někdy jsem vypadával na celé hodiny, abych s překvapením zjistil, že je včer a já ušel mnoho kilometrů, na které nemám naprosto žádnou vzpomínku.

Tisíckrát jsem přemýšlel, že bych se vzdal, že se vrátím, nebo možná ještě lépe - prostě svalím na zem a zůstanu ležet. Ta myšlenka je po týdnech tak lákavá, že si na ní pomalu zvykám a přijímám jí jako plán. Jenže něco ve mě, něco naprosto na dně mé osobnosti mi v tom brání. Velká část mě by si radši prostě lehla a umřela, ale nějaký základní instinkt, či skrytá síla vůle mi brání zastavit. A tak jdu dál, krok za krokem, smažen sluncem a šlehán suchým větrem.

Občas mám záchvaty iracionálního strachu že jsem se ztratil, nutkavé pocity zkontrolovat naváděcí zařízení. Vím, že jdu správně. Těch pár naváděcích satelitů, které zbyly po velké válce je vykrýváno pozemním vysíláním a mělo by poskytovat přesnost na jednotky kilometrů. Moje zařízení bohužel neumí zobrazovat mapu, ani ukazovat vzdálenost, jediné co zvládne je udávat směr. Takže ho následuju se slepou důvěrou.

Zcela bez varování zahlédnu na obzoru záblesk. To mě vytrhne z letargie. Rychle prohledám zavazadlový vak a vytáhnu malé kukátko, které mi odhalí pohled na tisíce stříbrných věží, na kterých vlají stovky barevných vlajek všemožných tvarů a velikostí. Neubráním se slzám, které se namáhavě prodírají prachem pokrytou tváří. Skryté město zaváté pouští. SAP Hybris, můj vysněný cíl v celé své kráse.

[cafee]

Pěkný,

a já si vždycky myslel, že admini a programátoři čtou akorát manuály.

A hle, oni dokonce píšou i krásnou literaturu. Dněska je zvykem to spíš říkat bestseller...

Co založit na abcliuxu.cz literární kroužek??

[pavlix]

A já si zase vždycky myslel, že admini a programátoři jsou lidi po většině stránek podobní ostatním lidem, s různými dalšími zájmy a zábavami, a s vyššími sklony k intelektuální zábavě než je v průměru u obyvatelstva běžné.

[Bedňa]

Tak teraz neviem či si prispel, alebo poprel to o čom zrovna píše :)

[Bystroushaak]

Co založit na abcliuxu.cz literární kroužek??

Tak já už jsem tu jednu povídku publikoval a pár dalších mám rozepsaných, nevím jestli by ten kroužek něčemu pomohl. Přemýšlel jsem spíš že bych zkusil chodit někam IRL, protože je pár věcí, které mi nejsou jasné jak se píšou.

Jinak mě obecně baví psát tyhle píčovinky na náhodné záblesky inspirace, prostě protože můžu.