Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 23:11
Pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Nejbližší černá díra má být v hvězdokupě Hyády. Nejvzdálenější galaxie s detekovaným magnetickým polem. Mise SOVA chce být největší českou družicí v historii.
Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron a část vzniklé energie vyzáří v podobě pozitronu a elektronového neutrina…
Studie naznačuje existenci hned několika černých děr v otevřené hvězdokupě Hyády (Prasátka) ve vzdálenosti asi 45 parseků (150 světelných let) od Slunce. Místní černé díry by byly dosud vůbec těmi nejbližšími, jež se podařilo detekovat. Předchozí takový kandidát, černá díra Gaia BH1, je až řádově dále (480 parseků).
Když nevím, zeptám se někoho, kdo se podle mého názoru ve věci vyzná lépe. Není žádná záruka, že výsledkem bude správná odpověď, ale vezmu ji v potaz. Takže: mají současné systémy umělé inteligence vědomí? Co na to experti? 19 neurovědců z USA, Anglie, Izraele, Kanady, Francie a Austrálie se touto otázkou zabývalo v studii publikované zatím jen jako preprint na arXiv. Říkají: ne.
Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt tedy pozorujeme tak, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole galaxií podobných té naší.
Největší sauropodi vznikli mnohokrát. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii.
Připravili inteligentní membrány s pamětí. Membrány se v průmyslových procesech typu čištění vody nebo při jiných separačních reakcích používají odedávna, nicméně dosud bylo poměrně málo úsilí věnováno návrhu těchto komponent v nějak inteligentní podobě.
S dědičností chloroplastů je to také složitější. Vědci analyzovali dědičnost chloroplastů v různých podmínkách u téměř 4 milionů rostlin tabáku. Výsledek zní, že genetickou informaci mohou předávat za určitých okolností i otcovské chloroplasty; otevírá to prostor pro další výzkumy týkající se evoluce, ale i šlechtění.
Vinná réva se začala pěstovat i kvůli jídlu. Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda.
Malá anketa: Oblíbené měsíce velkých planet. Na UniverseToday se zeptali odborníků na planetární geologii, které z měsíců velkých planet mají ve zvláštní oblibě. Odpovědi i jejich zdůvodnění se různily, ba dokonce vůbec nepřekrývaly.
Evropa hledá ochranu před nákazou brambor. Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR.
Není chlupáček jako chlupáček. Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch.
Mise SOVA chce být největší českou družicí v historii. Česká společnost OHB Czechspace vyvíjí družici SOVA, která bude největším tuzemským satelitem v historii. Svou hmotností by překonala dokonce i poslední velkou českou družici Magion 5.
Vlci se objevují v samém srdci CHKO Brdy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR potvrdila výskyt vlka obecného v chráněné krajinné oblasti Brdy.
Astrofoto měsíce: Zbytky supernovy v Plachtách. Masivní hvězda ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let…
ČR bude spolupracovat s Velkou Británií na vývoji malých a středních jaderných reaktorů. Nové obchodní příležitosti pro české firmy a využití know-how pro celý jaderný průmysl.
Asi nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let. Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě.
Hvězdy z okolí masově sbírá i galaxie v Andromedě. Mléčná dráha aktuálně krade hvězdy menším sousedním galaxiím. Podobná masová migrace hvězd probíhá i v sousední Galaxii v Andromedě. Není to až tak překvapivé, ale zachytit se tento proces mimo naši galaxii podařilo prý vůbec poprvé.
Skutečně podivné koule z doby počátků rodu Homo. Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat…
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.