OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
V kvantovém světě by mohly existovat i antagonistické interakce . Ani bosony, ani fermiony – fyzikové našli novou třídu částic. Dočkáme se průletové mise kolem mezihvězdné komety? Máme šanci pozorovat závěrečnou explozi primordiálních černých děr?
Vědci vytvořili strukturu ze dvou vrstev grafenu oddělených krystalem hexagonálního nitridu boru (izolant). Toto uspořádání jim umožnilo sledovat a řídit pohyb elektrických nábojů. V systému se tvořily excitony, tedy kvazičástice zahrnující elektron a díru. Poté systém vystavili velmi intenzivnímu magnetickému poli (milionkrát silnějšímu než zemské). To pomohlo týmu pozorovat nově vznikající tzv. frakční excitony…
Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je realizovatelná a dostupná, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), kteří studii vedli.
Vědci chtěli po modelu ChatGPT verze 4, aby vyřešil problém probíraný již v antice – zdvojnásobení (obsahu) čtverce, tj. jak dlouhou stranu má být větší druhý čtverec. Výsledky byly nečekané. Vědci očekávali, že chatbot starořeckou matematickou úlohu zodpoví tím, že zopakuje své již existující „znalosti“ o řešení Sokrata. Místo toho však zdálo se, že ChatGPT improvizuje, a v jednom okamžiku také chatbot udělal chybu, která byla podle autorů studie vysloveně lidská…
Merkur mohla vytvořit srážka dvou podobně velkých těles. Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem…
V kvantovém světě by mohly existovat i antagonistické interakce. Běžné fyzikální interakce jsou symetrické – tedy ne že jedna částice druhou přitahuje a naopak ta druhá je od ní odpuzována. V přírodě ovšem najdeme i takové systémy, třeba když liška honí zajíce (zatímco liška je zajícem přitahována, zajíc je liškou odpuzován)
Máme šanci pozorovat závěrečnou explozi primordiálních černých děr? Fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích 10 let.
Mikroorganismy ve střevech prý ovlivňují i spánek. Model lokálního spánku považuje spánek za výsledek nahromadění spánkových stavů v malých buněčných sítích v celém těle.
Předci včel z triasu – nejkrutější masožravci. Někteří blanokřídlí se od rostlinné stravy přesunuli ke speciální formě masožravého životního stylu. Místo kladení vajíček na vegetaci je začali klást na živé živočichy. (úryvek z knihy Lars Chittka: Včelí mysl)
Genomové profilování nádoru vrací naději pacientům, kterým už léčba nezabírá. Sekvenování nové generace umožňuje odhalit konkrétní změny v genech, které představují terapeutické cíle.
V posledních 3 letech se v ČR na vedro umíralo nejvíc loni. Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejším rokem v historii měření a nejteplejší bylo také jeho léto.
Astrofoto měsíce: Bolid nad školou. Třešničkou takového, někdy i celonočního pozorování může být průlet velmi jasného meteoru. Takový nazýváme bolid.
Korekce sférické vady elektronových mikroskopů pomocí světla. Elektronový svazek procházející sestavou čoček s vadami zobrazení je osvětlen ultrakrátkým laserovým pulzem.
Knihy dostávají hlas s pomocí umělé inteligence. Městská knihovna v Praze je v tuto chvíli největší vydavatel e-knih v České republice. Již od roku 2009 zpřístupňuje českou i světovou klasiku, ale i díla současných autorek a autorů.
Vědci z Olomouce stojí za optikou obřích teleskopů na Kanárských ostrovech. Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array.
Kdy je lepší splynout s okolím a kdy na sebe upozornit? Umělá kořist měla tři typy zbarvení: typický výstražný vzor oranžové a černé, nenápadnou hnědou barvu a atypickou nápadnou kombinaci jasně modré a černé.
Vědci dokázali kultivovat stovky sladkovodních mikrobů, které se dosud nedařilo pěstovat v laboratoři. Mnohé z nejhojnějších vodních bakterií rostou pomalu a jsou přizpůsobeny prostředí s nízkým obsahem živin – právě proto se je dlouho nedařilo v laboratoři kultivovat.
Nově objevené houby hrají v přírodě větší roli, než se myslelo. Některé ‘dřevní’ houby jsou běžné i v půdě a v kořenech rostlin.
6 miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem. Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že objekty s planetární hmotností volně plující vesmírem mohou být vzrušujícími místy…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: