Týden na ScienceMag.cz: Co zabíjí Schrödingerovu kočku?

Gravitace za kolaps vlnové funkce nejspíš nemůže. Život mezi fyzikálními konstantami. Výtrysky černých děr sahají daleko za viditelné okraje galaxií.

Co zabíjí Schrödingerovu kočku? Gravitace to asi nebude

Kolaps vlnové funkce (dekoherence) představuje velkou záhadu kvantové fyziky. Proč kolem sebe nevídáme napůl živé a napůl mrtvé kočky v superpozici, ale „klasický“ svět? Kdy se hroutí provázané (zapletené, entanglované) stavy? Standardní kodaňská interpretace tvrdí, že k tomu dochází při měření, nijak ovšem nespecifikuje, co to měření vlastně je. Měření totiž rozhodně není jakákoliv interakce; při kvantovém počítání, kvantové teleportaci (atd.) naopak cíleně a přesně manipuluje s kvantovými stavy, které se vyvíjejí bez kolapsu.

Život mezi fyzikálními konstantami

Je možné život nějak popisovat fyzikálními parametry, tedy máme-li říct přitom o životě něco fundamentálního? (Ať už o životě obecně nebo o konkrétním životě pozemském?) Záleží pochopitelně na tom, jak přesně se to celé myslí. Zde se mj. tvrdí, že všechny základní parametry parametry života, respektive jejich konkrétní hodnoty, lze nějak odvodit ze základních fyzikálních zákonů – tedy nejen v principu, ale i v praxi.

Výtrysky černých děr sahají daleko za viditelné okraje galaxií

Galaxie jsou obrovské a obsahují stovky miliard hvězd. Tyto hvězdy vznikají z chladného, hustého plynu. Každá velká galaxie, včetně Mléčné dráhy, je obklopena obrovským obalem plynu (circumgalaktické médium, CGM). Tato zásobárna surového materiálu se rozprostírá do vzdálenosti 10–20krát větší než viditelná část galaxie. Plyn se nakonec ochladí, pohybuje se směrem dovnitř a shlukuje se, čímž vznikají hvězdy. Astronomové si však již dlouho lámou hlavu nad tím, proč galaxie nemají hvězd ještě více – vzhledem k tomu, kolik plynu je obklopuje.

Krátce

V jezeře Milada na Ústecku se objevili invazní raci červení. Korýš původem ze Severní Ameriky je kvůli svým vlastnostem považován za nejinvazivnějšího raka v Evropě a je zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů.

Odhalili mechanismus, který může stát za poškozením nadledvin při Addisonově chorobě. Co přesně se v nemocné nadledvině odehrává a které imunitní buňky jsou za její poškození odpovědné?

Archeologové u Úlibic odkryli pravěká sídliště. Jednu neolitickou a dvě sídlištní lokality z doby bronzové odkryli archeologové na trase budoucího obchvatu Úlibic na D35.

Rocket Lab představuje fotovoltaické články bez nedostatkového germania. IMM Apex neobsahuje germaniové substráty používané v posledních 30 letech v konvenčních vícepřechodových fotovoltaických článcích.

Psychoaktivní betelové ořechy se žvýkaly už před 4 000 lety. Experimenty s psychoaktivními látkami mají dlouhou historii, nicméně konkrétní důkazy bývají kusé. Nyní se podařilo objevit zatím nejstarší doklady konzumace betelu.

Matematikům z VUT se podařilo na snímku ze zatmění Slunce zachytit koronální díru. Koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, i vírové struktury přezdívané „smoke rings“ zachycují nové obrazy sluneční koróny z letošního srpnového zatmění.

Funkční nanomateriály ze zlata. Nanočástice mají unikátní a snadno rozpoznatelný „čárový kód“. Proto mohou fungovat jako sonda, kterou lze snadno detekovat.

A co Já? Paradox Théseovy lodi. Avicenna a Descartes trvali na sebeuvědomění. A v názvu této kapitoly, píši „Já“ s velkým J, protože pro Avicennu, Descarta (a mnohé další) je Já něco nepochybného: jak jsme viděli, mohu pochybovat o existenci všeho, kromě svého vlastního Já. (úryvek z knihy Jiří Beňovský: Neexistujeme. Ale to nevadí)

Rakovina má být „kvantová nemoc“. Titulek převzatý z původní tiskové zprávy samozřejmě působí jako čité šarlatánství. Má tím být nicméně řečeno, že každý typ rakoviny – nádoru – má jen omezený počet buněčných stavů („je kvantován“).

Netopýři pocházejí z Evropy a létají už 65 milionů let. Schopnost aktivního letu i echolokace se u netopýrů vyvinula téměř současně.