Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Více než 10 měsíců uběhlo od posledního dílu nekonečného seriálu shrnujícího novinky programů pro práci s fotografiemi na Linuxu. Mezitím se událo hodně věcí, takže se na vše podstatné pojďme podívat blíže.
Od loňského září se toho událo dost na poli grafických programů pro Linux. Pojďme se společně podívat na GIMP s podporou 16/32/64bit barev, digiKam mířící ke Qt5 portu, nový darktable 2.x, editor Krita postavený kolem Qt5 a další a další věci.
Tentokrát to bude relaxační téma. Podíváme se na to, jak vám může UPnP usnadnit život, pokud máte telefon s Androidem. Ačkoliv se tento seriál bude postupně zabývat hlavně konfigurací DLNA serverů na Linuxu, nemusí používání těchto standardů znamenat všemožné nastavování, ladění a tak dále. Má to koneckonců přeci být „Plug and Play“!
Tentokrát se podíváme na první implementaci DLNA na serverové straně. Je jí PS3 Media Server, multiplatformní aplikace napsaná v Javě.
DLNA (Digital Living Network Alliance) je sdružení, které má na starosti přípravu protokolů UPnP AV a certifikaci především domácích multimediálních zařízení. Nejčastěji se s těmito protokoly setkáme při distribuci filmů, hudby a fotografií z domácího serveru (Digital Media Server) k přehrávači (Digital Media Player), ať už je jím přímo televize nebo zařízení připojené k televizi.

Karaoke může být skvělá zábava nejen na párty a oslavách. Jak si této zábavy užít i v Linuxu díky aplikaci PyKaraoke, která je pravděpodobně jednou z nejpokročilejších karaoke přehrávačů pro linuxové systémy, se podíváme v následujících několika odstavcích.
Editor, který vám dnes představím, je mladý program OpenShot, sloužící k nelineárnímu střihu videa. Věnuji mu dnešní článek především kvůli nové verzi s označením 1.0, která nedávno vyšla.
Miro vám usnadní stahování a sledování video a audio pořadů zdarma dostupných na internetu. A je jich dostupných opravdu hodně. Na své si přijdou i příznivci HD (videa ve vysokém rozlišení). Pohodlné a intuitivní ovládání programu dává význam frázi „just works“ (prostě funguje).
PiTiVi je asi tři roky starý střihový program napsaný v Pythonu a GTK+ a pro práci s multimédii používá GStreamer. Momentálně je ve vývoji, a tak zdaleka neposkytuje tolik funkčnosti jako Kdenlive, LiVES nebo OpenMovieEditor.

DVDStyler je multiplatformní program (ano, funguje i na Windows) pro vytváření profesionálně vypadajících DVD i interaktivních DVD menu. Uživatelské rozhraní je však dostatečně jednoduché na to, aby práci s programem zvládl i začátečník.

Dnes o nelineárním střihovém programu Open Movie Editor. Jde sice o one-man-show, ale nelze mu upřít, že za těch pár let, co je vyvíjen, dosáhl velice slušných vlastností.
LiVES (název je rekurzivní akronym LiVES is a Video Editing System) slouží k práci s videem, jeho vývoj započal už v roce 2002. Po dlouhé době dospěl do verze 1.0.0.
V Praze došlo k úplnému vypnutí pozemního analogového televizního vysílání. Ze všech stran nás upozorňují na nutnost pořízení DVB-T set-top boxu, alternativou je pak kabelová TV, satelit nebo TV přes internet. Dnes jsem si připravil povídání o další alternativě digitalizace, při které samozřejmě využijeme Linux: DLNA (Digital Living Network Alliance).

Dnes vás čeká zbytek vlastností Kdenlive. Naučíte se pracovat se zarážkami, záložkami, výběrem časové osy, vytvoříte titulky a slideshow pro použití v časové ose. A nakonec své video vyrenderujete a exportujete na DVD.

Dnešní díl věnuji zvukovým a obrazovým efektům přítomným v Kdenlive. Je jich docela dost, takže se pojďte seznámit. Navíc zmíním aplikaci a kombinace efektů.

V dnešním díle průvodce po Kdenlive se dozvíte něco o projektech, profilech, nahrávání videa a o přechodech a dostanete se také k prvnímu střihu.

Kdenlive slouží pro vícestopý střih videa, jeho úpravu, přidávání video a audio efektů a dokončení finálního výstupu; do souboru, na DVD nebo pro video servery. Kdenlive lze použít jak pro zcela jednoduchá amatérská videa, tak pro větší projekty. V tomto průvodci se vám pokusím Kdenlive přiblížit, ukázat vám jeho možnosti.
Po pěti letech od prvního vydání v roce 2003 vyšla 10. prosince 2008 nová verze hudebního přehrávače Amarok. Tento program se stal po svém uvedení jednou z nejpopulárnějších čistě linuxových uživatelských aplikací, takže verze 2.0 pochopitelně vzbuzuje velká očekávání. Jste zvědaví na nové vlastnosti? Pokračujte ve čtení.

Malé povídání o hardwarové akceleraci HD videa v Linuxu. Co je potřeba překonat, aby bylo možné přehrávat Blu-Ray (DRM a spol.). Jak je to s x264. Gallium3D.

Pro hraní her využívajících DirectX pod Wine je třeba jej nejdříve nainstalovat. V tomto článku se dozvíte, jak nainstalovat DirectX 9.0c do Wine a jak nastavit různé související věci v registrech.

Oblasti hudebního softwaru v současnosti jednoznačně dominují dva operační systémy - MacOS X a MS Windows. Není tomu tak dávno, co prakticky veškeré pokusy o audio aplikace pro GNU/Linux budily spíše úsměv na tvářích uživatelů těchto platforem, kteří jsou hýčkáni nepřebernou nabídkou profesionálních audio aplikací a několikagigabajtovými virtuálními instrumenty s vyšperkovaným grafickým rozhraním. Uživatel Linuxu dřel bídu s nouzí a ať chtěl či nechtěl, k ukojení svých hudebních choutek musel rebootovat do výše zmíněných systémů. Časy se ale (snad) mění...
Poslední díl seriálu o přehrávači VLC media player se zaměřuje na používání jeho součásti VLM – správce vysílání, který umožňuje streamovat více multimediálních zdrojů zároveň a nabízet službu Video-On-Demand, video na přání.

Vysílání multimediálního obsahu po síti v režii přehrávače VLC media player, to nejsou jen síťové protokoly, ale též kódování zvuku a videa v reálném čase, vkládání loga a textů do videa a možnosti vícenásobného zpracování zdroje. Podívejme se, jak na to.

Hlavní devizou VLC je nepochybně možnost streamování – vysílání multimediálního obsahu po síti. Následující text lehce nastiňuje široké možnosti takového počínání a podrobněji se pak věnuje základnímu vysílacímu modulu a problematice vícesměrového vysílání (multicast).

Pro vymezení vlastností přehrávání disponuje VLC celou řadou nastavení a filtrů – představíme si nejpoužívanější a nejzajímavější z nich. Většina se samozřejmě dá interaktivně aplikovat z ovládacího rozhraní přehrávače, zde se však opět přidržíme příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: