V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Navzdory bohatému množství způsobů ovládání přehrávače VLC media player, kterým se věnoval první díl seriálu, se přidržíme při zemi a ukážeme si, jak z příkazové řádky pustit hudební cédéčko, filmové DVD a naladit internetové rádio či televizní vysílání.
VLC je výkonný přehrávač videa a hudby, přičemž multimediální obsah může být uložen v souboru, na DVD (přístupný s menu i bez), přijímán jako internetové vysílání či získán z kamery, televizní karty (analog i DVB) apod. Výstup přehrávaného zdroje přitom nemusí nutně putovat přímo na monitor a do reproduktorů, ale může být dále vysílán po síti, k čemuž je s oblibou využíván.
Dozněly poslední tóny skladby, kterou jsme se naučili v předchozím článku, kamarádce se podlamují nohy a nešetří chválou. Páčíme z ní, zda-li to bylo zahrané stejně jako originál. Nakonec poznamená, že to znělo možná trošičku jinak. "No, ale já nemám takový efekt jako oni!" Zatváříme se ublíženě. Dnes naposled - období výmluv skončilo!
Ruku na srdce (kytaru), kdo by nesnil o tom se jako první naučit svoji oblíbenou skladbu? Možností, jak se jí naučit, je více - jednou z nich jsou taby. A práci se speciálním formátem tabů nám usnadní program DGuitar.
Právě vybalujete svoji novou elektrickou kytaru z krabice? Chtěli byste získat menší přehled o možnostech, které vám tučňák na počítači nabízí právě ve spojení s tímto nástrojem?
V druhém a závěrečném díle je popsána konfigurace Apache, vytvoření souboru s hesly pro autorizovaný přístup, příprava prezentační stránky a také instalace Linuxu na flash.
Článek popisuje připojení kamerky k webovému serveru. Najdete v něm návod ke konfiguraci malé instalace linuxové distribuce i popis nastavení webserveru.
Co je to Plasma, kde se vzala, proč to někdo vyvíjí? Jak se změní KDE, až bude Plasmu ve verzi 4.0 používat?
V dnešním článku se podíváme na další typy stop, které nám MusE nabízí, a také na interní softwarové syntetizéry MusE.
Pro vytváření skladeb na PC se používají MIDI sekvencery. V tomto článku si povíme o dvou nejvýznamnějších pro GNU/Linux - Rosegarden a MusE.
V tomto seriálu najdete přehled možností, které nám Linux nabízí pro práci se zvukem. Nahrávání, editace, efekty. Projekty Jack, LASH a LADSPA.
Opět představím a porovnám jeden funkcemi nabitý a jeden úplně jednoduchý přehrávač hudebních souborů pro konzoli. Navíc dojde i na dva programy doporučené vámi: mplay a MOC.
Pokud potřebujete nebo chcete přehrávat hudební soubory v konzoli, podívejte se na několik programů s textovým uživatelským rozhraním.
GJay vám vytvoří playlisty hudby například podle jejího tempa, rozsahu frekvencí, vámi přiřazené barvy, hodnocení, umístění souboru a celkové délky playlistu.
Řešení problémů (žádný zvuk, špatný zvuk atd.). Konfigurace prostorového zvuku. MIDI.
Pohodlný poslech a nahrávání rádia.
Konfigurace pomocí souboru .asoundrc. Použití pluginů. Mixování zvukových proudů z více zdrojů.
Instalace, konfigurace a používání ovladačů zvukových karet, které jsou v jádře Linuxu 2.6 náhradou za systém OSS.
Zaslouží si přehrávač XMMS pozornost? Co vlastně umí s pomocí pluginů?
V tomto članku si niečo povieme o komprimovaných zvukových formátoch a o samotnom prenose audio záznamu do počítača.
Nenáročný, ale přesto velmi schopný program pro editaci zvukových vzorků. Umožňuje načítat velké množství audio formátů a díky pluginům nabízí i široké spektrum zvukových efektů.
Zase ten MPlayer. Podrobný návod ke kompilaci, konfiguraci a používání. Kompilační parametry, výstup zvuku a obrazu, titulky.
Program využívající post-processing pro kvalitní zobrazení televizního signálu z tv-karty.
Dokončení tutoriálu zabývajícího se kvalitním nástrojem pro sazbu not.
Vzhůru na pop-music
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz