Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Pro práci s MIDI se používají MIDI sekvencery. Ty vysílají MIDI události do ostatních zařízení, která na ně reagují zvukem, změnou parametrů zvuku nebo nějakou jinou akcí. Abychom dostali jako odpověď na MIDI události nějaký zvuk, je potřeba syntezátor. Zvukové karty často syntezátor mají. Ukážeme si použití softwarového syntezátoru.
V oblasti sekvencerů jsou asi dva nejvýznamnější - MusE a Rosegarden. Oba programy jsou nejnovější verze - Rosegarden 1.0 a MusE 0.7.3. MusE prodělala oproti své původní verzi dost výrazné změny k lepšímu. Oba programy jsou napsané s využitím knihovny Qt, mají i podobné vlastnosti.
Rosegarden může spolupracovat s Jackem (není to ale podmínkou) a také podporuje rozhraní DSSI pro syntezátorové pluginy. Pokud chcete používat DSSI pluginy, budete si muset Rosegarden zkompilovat ze zdrojových kódů. Pro použití DSSI syntezátorů je potřeba mít spuštěný Jack.
Editor notového partu nabízí víc, než je zvykem u sekvencerových programů. Do partu můžete vložit velké množství hudebních značek (například posun o oktávu níž nebo výš), můžete si vybrat mezi různými druhy not. Noty v partu si můžete nechat zarovnat na "hezčí" hodnoty (kvantizace) bez ovlivnění skladby. U složitějších se můžete setkat s problémy při tisku přímo z Rosegarden. Skladby můžete exportovat do formátů MIDI, Mup, MusicXML, Lilypond nebo jako Score file pro CSound.
Řekl bych, že MusE má o něco intuitivnější ovládání než Rosegarden. Má vlastní rozhraní pro syntezátorové pluginy M.E.S.S, může mít neomezený počet vstupů a výstupů. Celá aplikace má také vlastní vnitřní routování vstupů a výstupů mezi stopami.
MusE si můžete zkompilovat ze zdrojových kódů. Pro běžné použití nebo
počáteční experimenty jsou asi nejlepší konfigurační parametry
--enable-fluidsynth --enable-ladcca. Při zapnutí první volby
se přeloží i softwarový syntetizér Fluidsynth, druhá volba přidá možnost
použití LADSPA efektů na audio stopy.
Podíváme se na to, co můžeme s MusE provádět. Jack musí být spuštěný před MusE. Po spuštění uvidíte hlavní okno a v něm jednu stopu. Nahoře je menu a panel nástrojů, po pravé straně je panel Track Info s informacemi a nastaveními stopy, který můžete skrýt klepnutím na tlačítko v levém dolním rohu okna. Uprostřed je seznam stop a vpravo pak okno, kde je časová osa a obdélníčky se skupinkami not. Měřítko časové osy můžete změnit tažením posuvníku v pravé dolní části okna.
Podíváme se na řádek s informacemi o stopě. První čtyři sloupce jsou označeny R, M, S a C.
Další sloupec (Track) zobrazuje jméno stopy. Tu můžete přejmenovat dvojklikem. O-Port je výstupní MIDI port, kam budou data odesílána. Konfiguraci portů si ukážeme o něco později. Ch značí číslo kanálu na vybraném portu, kanálů je 16. Kanál přenáší data pro jeden nástroj. Pokud chcete, aby hrálo víc nástrojů najednou, je potřeba každému přiřadit jiný kanál.
Vytvoříme si MIDI stopu. Klepněte pravým tlačítkem myši na volné místo v seznamu stop a v menu vyberte Add Midi Track. Objeví se nová stopa. Na panelu nástrojů klepněte na ikonku tužky a ve stopě klepněte a táhněte. Vytvoří se "obdélníček", který symbolizuje skupinu not. Na něj klepněte pravým tlačítkem myši a zvolte pianoroll. Objeví se okno pianoroll, do kterého se zadávají jednotlivé noty.
Kreslí se nástrojem tužka (klávesa D). Pokud tento nástroj použijete na existující notu, můžete tak změnit její velikost. Pro vymazání not slouží nástroj guma (klávesa R). Nástroj ukazatel (klávesa P) slouží k označení více not. Ty pak můžete přesouvat v čase nebo přesunout výš či níž, nebo zkopírovat a vložit na jiné místo. Kurzor se zachytává do mřížky. Její rozlišení můžete změnit pomocí roletky Snap, kde si zvolíte délku intervalu rozlišení.
Teď můžete zapsat nějakou melodii.
Každá nota má také svoji sílu stisku (velocity). Tu můžete editovat v oblasti kontrolerů, kterou zobrazíte kliknutím na tlačítko ctrl v levém dolním rohu okna pianoroll. V tomto okně můžete používat buď nástroj tužka nebo nástroj čára (ve výchozím nastavení nemá přiřazenou klávesovou zkratku).
Kromě velocity můžete v tomto okně editovat i hodnoty jiných kontrolerů, které lze vybrat z nabídky, objevující se po stisknutí tlačítka Sel.
Po zapsání melodie si vytvoříme instanci softwarového syntezátoru. Můžeme použít buď jeden z interních pluginů nebo jakýkoliv softwarový syntezátor spolupracující s Jackem.
Z menu Settings zvolte Midi ports/Soft synth. Objeví se další okno. V jeho horní části jsou jednotlivé porty programu MusE svázány se syntetizéry. V dolní části vlevo je výběr pluginů, které můžete použít, vlevo pak, existující instance pluginů. V části Soft Synthesizer vyberte organ a klepněte na Add instance, plugin se objeví v části Instances. V horním okně jeho instanci přiřadíme na port 1 - v prvním řádku vyberte v roletce Devices jméno tohoto pluginu (nejspíš bude organ-0). Ujistěte se, že stopa, kde je zapsaná melodie, má nastavený právě port 1. Všimněte si, že se vytvořila stopa pro zvukový výstup přidaného syntezátoru.
Jako poslední krok je potřeba spojit výstup syntezátoru s výstupní stopou. Otevřete okno mixeru (View - Mixer nebo klávesa F10). V okně mixeru pak zvolte View - Routing.
V okně Routing v části Source klepněte na organ-0, v části Destination na Out 1 a poté na tlačítko Connect. V dolní části se objeví toto spojení. Nyní si už můžete přehrát, co jste vytvořili. Jestli neslyšíte žádný zvuk, podívejte se do okna Routing, jestli existuje spojení mezi stopou Out 1 a výstupem vaší karty
V příští části se podíváme na další typy stop a na to, jak s nimi zacházet.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
) ovladanie ma noteedit (http://noteedit.berlios.de/). Je sice hlavne orientovany ako frontend pre lilypond a musitex (+ MusicXML, ABC Music, PMX a jeho nativny format by mal byt kompatibilny s mup) ale zvladne aj midi a dokaze spolupracovat aj s timidity, takze sa s tym da pracovat aj pokial niekto nema kvalitnu zvukovu kartu...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
