Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Nejdříve si vyjasníme, co po Linuxu vlastně budeme chtít.
Možnosti jsou dobré. Pokud chcete zvuk nahrávat a nahraný zvuk poté upravovat nebo třeba provádět efekty na zvuku v reálném čase, budete spokojeni. Dobré jsou i možnosti práce s MIDI a zařízeními podporujícími MIDI.
I při vytváření hudby nebo zpracování zvuku spolupracuje dohromady několik aplikací. Jestli jste někdy pracovali s programy pro Windows (jako Cakewalk Sonar nebo Steinberg Cubase), možná se ze začátku můžete cítit trochu ztraceni. Na druhou stranu je toto řešení dost flexibilní. Programátor se navíc při vytváření svého programu (třeba zvukový efekt) může soustředit opravdu na to podstatné.
Zaměříme se zde pouze na programy, které se dají ovládat z grafického rozhraní. Pro nahrávání můžeme použít třeba programy Audacity, ReZound nebo Ardour.
Multiplatformní Audacity vypadá na první pohled jednoduše. Přesto je to vícestopý program, který vám při nahrávání plně poslouží. Editace a pohyb i ve velkých souborech je rychlý, podporuje pluginy LADSPA a VST (pod Linuxem je to s nimi trochu složitější). Vlastní pluginy si můžete napsat ve skriptovacím jazyce Nyquist (je to jazyk odvozený od LISPu). Funkcí, která si zaslouží vyzdvihnout je (mimo jiné) odstranění šumu. Audacity je poskytován pod licencí Creative Commons. Myslím, že hlavní použití tohoto programu je pro nahrávání živých nahrávek nebo třeba audiokazet a jejich úpravu.
ReZound vypadá (alespoň podle mě) trochu techničtěji 
. Budí dojem,
že je schopnější. Podporuje efekty LADSPA a umí spolupracovat i s
audioserverem JACK. Není to vícestopý editor zvuku. Pohyb ve velkých
souborech je od verze 0.10.0beta dost pomalý. Na druhou stranu tu najdete
i funkce, které vám pomohou hlavně při úpravě samplů nástrojů - například
zarovnání označené části zvuku tak, aby ve smyčce zněl hladce. Také různé
režimy přehrávání, díky kterým si můžete otestovat, jak bude nástroj ve
smyčce znít.
Další zajímavou funkcí programu je možnost vypálení CD z otevřeného souboru (stopy se dělí podle tichých částí). Vzhledem k pomalému zpracovávání a pohybu ve velkých souborech se tato možnost asi moc nevyužije. Podle mailing listu se dá rychlost zvýšit snížením interního rozlišení vzorků z 32 bitů na 16 bitů (k tomu je potřeba rekompilace programu). To s sebou samozřejmě přinese ztrátu kvality při zpracování zvuku.
Doufám, že se rychlost v dalších verzích zvýší, je to hlavní nectnost programu. Přesto je to výborný nástroj na úpravu zvukových samplů.
A dostáváme se k velmi zajímavému programu s mnoha možnostmi - Ardour. Je to vícestopý nahrávací program, který spolupracuje s audioserverem JACK. Umožňuje měnit parametry zvukové stopy a použitých efektů v průběhu přehrávání. Hodnoty těchto parametrů můžete nastavit pomocí křivek, kde v každém bodě, který definujete, bude mít parametr určitou hodnotu. Je to výborný program pro nahrávání v reálném čase a pro další nedestruktivní úpravy (změny nejsou ihned zapsány do souboru). Podporuje pluginy LADSPA, jejichž parametry je možné nastavovat i pomocí MIDI kontrolerů. Program je vhodný pro složitější zpracování vícestopých nahrávek - hlavně díky možnosti měnit parametry zvukových pluginů.
Poznámka: Kapitolka byla opravena a rozšířena.
JACK je nízkolatenční audioserver. Umožňuje spojovat vstupy a výstupy jednotlivých aplikací nebo zvukové karty. Tak můžete zřetězit libovolné množství aplikací za sebou. Ostatní aplikace musí být spuštěny stejným uživatelem jako audioserver, jinak se k němu nedokáží připojit.
Latence je prodleva mezi požadavkem a vyřízením žádosti. Pokud je latence vysoká, dojde k výpadkům (aplikace čte vstup dat a data se někde zdržela, takže vznikne prázdné místo). Závisí jak na hardwaru, tak na jádře systému. Jack se snaží udržovat nízkou latenci použitím bufferů, latence ale velkou měrou závisí na systému. JACK potřebuje mít oprávnění pro operace v reálném čase. Ty má třeba uživatel root. Nevýhodou tohoto řešení je, že všechny klientské aplikace by se také musely spouštět pod tímto uživatelem. Řešení latence a práv pro operace v reálném čase se liší podle verze jádra.
Pro jádra řady 2.4 jsou nízkolatenční patche od Andyho Mortona. Pro získání práv pro operace v reálném čase (bez nutnosti být přihlášen jako uživatel root) pak použijete program givertcap. Podle návodu na stránkách programu je třeba upravit dva řádky ve zdrojovém kódu jádra. Dál se nainstaluje knihovna libcap a zkompiluje zdrojový kód programu. Je třeba vytvořit skupinu, která bude mít možnost operací v reálném čase, třeba rtcap. V některých distribucích je už vytvořena skupina audio, takže se může použít tato. Jako skupina vlastníka programu se nastaví tato skupina.
Pro jádra řady 2.6 je tu Realtime Linux Security Module. Pro jeho kompilaci je třeba mít jádro nakonfigurované takto:
CONFIG_MODULES=y CONFIG_SECURITY=y CONFIG_SECURITY_CAPABILITIES=m CONFIG_SECURITY_SELINUX=y
Volba CONFIG_SECURITY_CAPABILITIES musí být nastavena jako modul. Poté
stačí provést make a jako root pak
make install a depmod. vytvořil se modul s
názvem realtime. Nyní můžete vytvořit skupinu, která bude mít práva pro
operace v reálném čase. V některých distribucích je už vytvořena skupina
audio. Do paměti se zavede modul s parametrem gid, který určuje
identifikátor skupiny, například:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
modprobe realtime gid=29
Více informací najedte v JACK FAQ a na Low Latency Resource Page.
Jack se ovládá z příkazové řádky nebo pomocí frontendu QJackctl.
Při práci na nějakém hudebním projektu máte asi otevřeno více programů a každý z nich nějak nastavený. Jejich nastavení můžete hromadně uložit pomocí LASH. Projekt se dříve jmenoval LADCCA a názvy příkazů tak stále začínají. Před spuštěním programů je třeba spustit démona, ke kterému se aplikace budou připojovat. Démon potřebuje ke svému spuštění Jack. Poté můžete pracovat s ostatními aplikacemi. Pro uložení nastavení aplikací spusťte program ladcca_control. Ten ukládá a obnovuje stav klientských aplikací.
Pro obnovení práce LADCCA démon spustí všechny aplikace a nastaví jejich parametry. Stinnou stránkou je, že LASH zatím podporuje jen málo programů. Některé nativně, pro jiné je třeba stáhnout patch.
LADSPA je rozhraní pro zvukové pluginy. LADSPA pluginy mohou být spuštěny v mnoha aplikacích. Můžeme je použít k efektům na uložených zvukových souborech, ale také v reálném čase. LADSPA pluginy můžeme aplikovat i na zvuk ve spojení s Jackem pomocí aplikace Jack Rack.
V příští části se podíváme na aplikace pro práci s MIDI a softwarové syntetizéry a sekvencery.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
na veškeré operace, co jsem kdy potřeboval, mi celkem dobře posloužil Audacity, takže já bych za hračičku nepovažoval ani ten :-p
já nevím, že máte pořád potřebu srovnávat, jaký je taký či onaký program a že jiný to umí líp (hurá, SoundForge ...) - ve zpracování zvuku platí snad víc než v čemkoliv jiném, že výběr software je hodně otázka vkusu a konkrétních potřeb ... pamatuji krvavé flamewary Cubase vs. Cakewalk i zaujaté zastánce Logicu - připadal jsem si vedle těch velkých mistrů zvuku jako ichtyl, že si svoje MIDI šmudlím ve hloupém StudioSession, které mělo pětapůl funkce, ale byl to v té době jediný soft, kde jsem si mohl pohodlně klikat notičky přímo do osnovy ...
pokud už byl ten článek pojat jako přehled možností zpracování zvuku na Linuxu, myslímže se mohl vystříhat hodnocení, jakože něco vypadá "techničtěji" a raději říct, k čemu se to hodí a co už v tom nejde, a taktéž dát lepší pozor na nešťastné formulace jako to o jackitu (doufám, že to je jen přebrept a ne totální neznalost autora)
ano pánové, pohádejte se, roztrhejte si občankyProč ? Vždyť nejsme ani ve sporu.
já nevím, že máte pořád potřebu srovnávat, jaký je taký či onaký program a že jiný to umí líp (hurá, SoundForge ...) - ve zpracování zvuku platí snad víc než v čemkoliv jiném, že výběr software je hodně otázka vkusu a konkrétních potřeb ...Nejde o to, co který program umí líp. Jde o to, nesrovnávat jablka a hrušky. Dávat vedle sebe audacity, rezound a ardour je jako dát vedle sebe vi, writer z OOo a DTP Scribus a prohásit, že to jsou všechno programy na práci s textem a je jenom na vkusu, kdo co použije.
ano pánové, pohádejte se, roztrhejte si občanky Proč ? Vždyť nejsme ani ve sporu.no o ten Rezound, dle jednoho je to hračička a dle druhého je to srovnatelné se SF (což asi již není hračička)
Jde o to, nesrovnávat jablka a hrušky.ale vždyť tak jsem to myslel ... píšu že "výběr software je hodně otázka vkusu a konkrétních potřeb" - někdo potřebuje vi a někdo Scribus ... ve zvukařině jsou ty konkrétní potřeby dosti determinovány tím vkusem (příklad - kamarád kytarista by nepoužil jiný než elektronkový zesilovač, protože se mu líbí, jak elektronky zkreslují, zatímco já toužím po zesilovači s co nejmenším zkreslením, klidně s tranzistory nebo IO, abych si případné "líbivé zkreslení" mohl určovat efektem dle potřeby a nebyl omezen chybou zesilovače ...)
Ale ono je to do znacne miry take vina firem ala Steinberg, ktere nemaji zajem o otevreni formatu.
Jeste bych zminil velmi kvalitni Skale tracker, ten sice neni open source, ale je aspon free...
VST je sice podporovano pres wine, ale vime jak to chodi s tema emulacemaZbytečná skepse. Pokud plugin chodí, tak většinou chodí stejně dobře, ne-li lépe (latence) než nativně na oknech.
Ale ono je to do znacne miry take vina firem ala Steinberg, ktere nemaji zajem o otevreni formatu.Ten formát otevřený JE. Vše je dostupné (včetně SDK) na stránkách Steinberg. Problém je v tom, že autoři pluginů často specifikace dané Steinbergem nedodružují a cpou do těch pluginů i kód, co volá Windows API a tudíž k funkcionalitě pod linuxem nestačí pouze loader, ale je potřeba mít i kus wine, co obslouží tyhle prasárny.
Prakticky neexistuje srovnatelný multitrack,Můžete specifikovat, co se Vám konkrétně nezdá nebo chybí na Ardouru ?
chybí podpora VST a VSTi,Nechybí. Existují dva nebo tři wrapery, které umožňují používat VST pod linuxem. Úplně všechno pod tím zatím sice nechodí, ale použitelné to je. Krom toho existují dnes už stovky nativních (LADSPA, DSSI..) pluginů, ve kterých se rozhodně dá najít většina toho, co člověk potřebuje. A pokud náhodou nenajde a ani VST nerozejede, vždycky může jít a koupit si to v (většinou daleko kvalitnějším) HW provedení.
Představa kdy se pokouším zprovoznit USB masterkeyboard pod Linuxem bude asi děsivý sen.S největší pravděpodobností bude stačit zastrčit kabel a zavést jeden modul (pokud se nezavede sám). A vůbec, co je to za fujtajbl novoty propojovat hudební nástroje přes USB ?
Tedy stručně řečeno - Linux a tvorba hudebních projektů, to není nic jiného než zbožné a utopické přání. Bohužel a ať se to někomu líbí je to tak.To jsou, s prominutím, akorát kecy. Většina těch nejlepších hudebních projektů v historii se točila ve studiích, kde neměli k dispozici nic víc než analogovej pás, mixpult s pár korekcema a trubky s pružinovym reverbem. Proti jejich tehdejšímu vybavení jsou dnešní možnosti Linuxu kosmická technologie. Tvorba hudebních projektů je především o nápadu a kreativitě, ne o tom, jestli má nějaká platforma o sto pluginů víc nebo míň.
A vůbec, co je to za fujtajbl novoty propojovat hudební nástroje přes USB ? V roce 2005 mi to jako novota nepřipadá - zvukové karty USB (Steinberg, M-Audio, masterkeyboardy a USB je v roce 2005 samozřejmost.Ano jistě, móda cpát všechno na USB bohužel došla i sem. To ale neznamená, že je to dobře a že se to rozšíří i mimo lowend určený adolescentům, co si chtějí hrát na DJ.
--- V roce 10000 př. Kr. jsme se taky živili sběrem plodů...Mluvíte úplně z cesty. Tvrdil jste, že bez milionu VST pluginů je tvorba jakéhokoliv hudebního projektu jenom zbožné přání a já Vám naznačil, že před pár lety (a to nemusíme zdaleka chodit až do doby dark side of the moon, stačí pár let zpátky) byl význam a použitelnost nějakých DSP pluginů na jakékoliv platformě zcela okrajovou stěží použitelnou záležitostí. Přesto se hudebních projektů (a technicky skvělých !) udělalo mraky. Takže ta Vaše logika je postavená na hlavu.
Jinak jsem projevil jen svůj názor, takže se nezlob.To nebyl názor, ale evidentní FUD.
Mám legální NI Kontakt, Absynth, Cubase SL a masterkeyboard USB Evolution MK-49. Ani jedno na Linuxu nezprovozním takže za to budu asi ortodoxními uživateli Linuxu upálenPoužívejte si co chcete a jak chcete. Mě je to úplně jedno, já si rovněž budu používat co chci a jak chci. Ale nešiřte FUDy, je to hloupé a trapné.
Ano jistě, móda cpát všechno na USB bohužel došla i sem. To ale neznamená, že je to dobře a že se to rozšíří i mimo lowend ...tak mimochodem ... lehounce jsem si zagooglil a vychází mi, že lowend klávesy na USB jsou okolo sta dolarů, zatímco s firewire začínají asi na čtyřech stech, hm, ten rozdíl tří set asi nebude jen za patentové poplatky na firewire, co?
V roce 2005 mi to jako novota nepřipadá - zvukové karty USB (Steinberg, M-Audio, masterkeyboardy a USB je v roce 2005 samozřejmost.novota možná ne, ale fujtajbl zcela jistě USB je špatné, špatné, špatné (tečka) máš snad deset rukou a dvacet nohou, že stíháš na klávesách vygenerovat provoz, který klasické MIDI nezvládne? ... pokud ano, stejně existuje spousta lepších řešení, než USB
--- V roce 10000 př. Kr. jsme se taky živili sběrem plodů... Jinak jsem projevil jen svůj názor, takže se nezlob.... a živíme se tak dodnes ale to sem nepatří; pokud je tvým názorem, že k danému cíli lze dojít jen jednou cestou, případně že všechny ostatní cesty, kromě té, na kterou jsi zvyklý, jsou nesrovnatelně obtížnější, pak pokud to ("takže se nezlob") myslíš vážně, raději jej ani neprojevuj, neboť zlobit se na hloupé názory je bohužel přirozené
Mám legální NI Kontakt, Absynth, Cubase SL a masterkeyboard USB Evolution MK-49. Ani jedno na Linuxu nezprovozním takže za to budu asi ortodoxními uživateli Linuxu upálennikoliv, upálen nebudeš proto, že ses rozhodl koupit si nějaký software a šmejdské klávesy, nýbrž protože tady o Linuxu lžeš
Hmm, vidím, že jsem píchl do vosího hnízda - klasická militantní linuxová komunita kde platí: jiný názor = blbec.blbce ze sebe děláš leda tak sám; na takový příspěvek snad ani nemá smysl odpovídat, no ale že zrovna nemám moc práce ...
takže co se týče tolerance k jiným názorům, cituji z prvního příspěvku:
Linux a tvorba hudebních projektů, to není nic jiného než zbožné a utopické přání. Bohužel a ať se to někomu líbí je to tak.- to není zrovna věta, ze které by čišela ochota přijmout cizí názor ... ty po nás kamenem, my po tobě jen starým chlebem
Nevím co je FUD,když nevím, tak se zeptám a nestavím to tu na odiv, nemám-li (nadále) být za blbce ... příkladem FUD budiž věta "Představa kdy se pokouším zprovoznit USB masterkeyboard pod Linuxem bude asi děsivý sen." (přičemž dle všeho k pokusu o zprovoznění nejspíše nedošlo, takže není korektní takto mluvit)
a ani nevím kde jsem lhal o Linuxuopět cituji první příspěvek:
chybí podpora VST a VSTi, což činí Linux...dle tutorialu, který jsem během pár sekund vygoogloval, existují minimálně tři projekty na tyto pluginy, takže říci "chybí podpora" je lež, lze tak nanejvýše zpochybnit kvalitu této podpory
a co znamená termín "hloupý názor" - to je slovník komunistů.výborně, víš, ve kterém slovníku to najdeš, tak do něj prosím nahlédni a pouč se ... pokud by snad došlo k nejasnostem, tak upřesňuji, že jsem tím neměl na mysli nic jiného, než "názor, který je hloupý"
A co se týče Dark Side of the Moon, tak ten jsem slyšel poprvé, kdy si většina z vás hrála na horníky v uhláku.hurá, konečně došlo na věcné argumenty
tak já si taky přisadím (jen nevím, kdo si kde tenkrát hrál ...):
Dokavad ti nenaroste fous, eště si do života nevklouz, ešte si moc mladý panic a nic víc bez fousatý brady nemůžeš vědět nic, jak báječně, báječně světu prospívá jeden krok dopředu a pak dva zpátky.
1. Vypustit evidentní FUD
2. Vzniklou diskusi pouze rytmizovat opakováním téhož FUDu s malými obměnami stále dokola, naprosto ignorujíc jakékoliv věcné argumenty.
3. Vynadat těm, co se snažili věcně argumentovat do fanatiků/komunistů/fašistů/masochistů/idiotů (škrtněte, co se nehodí) a nakonec se tvářit ukřivděně.
Naštěstí ale všechno dobře dopadlo :P
). Někdo má důvod používat to nebo ono. Sám jsem doposud byl na win (předtím Atari 1040 ST s MIDI a Cubase). Chci používat linux kvůli tomu, že je to legální, stabilní atd. Prostě je to lepší pocit nemít černé kopie Cubase. Pokud si ho někdo koupil, není co řešit a ať si to provozuje. Osobně to asi taky jednou udělám, ale na Maca. Nemá cenu se hádat, jestli jsou nebo nejsou VST pluginy. To by vadilo jenom tehdy, jestli by člověk potřeboval vyexportovat skladbu z VST do Muse atd. V linux seq jsou vlastní pluginy, které ty VST zastoupí. Mě je celkem fuk v čem dělám, hlavně je to o nápadu. Skládám i na HW sequenceru s dvoučíselým displejem :))). Např. pro mě je linux jedinou stabilní alternativou, protože moje karta, za kterou jsem kdysi vysolil 14 papírů nechodí dobře v Cubase pod XP a W2K, ale pouze v 98/ME. Takže mám možnosti: použít W98 nebo linux nebo koupit novou kartu a pak W2K nebo přejít na MAC. Ale fakt ta muzika je o nápadech a je fuk, na čem je člověk realizuje, hlavně aby neřešil jak ovládat nástroj, ale bych schopen na nástroji nápad zrealizovat.
p.s. potřeboval bych helpnout s rozchozením MUSE na Fedoře 3
USB je špatné, špatné, špatné (tečka) máš snad deset rukou a dvacet nohou, že stíháš na klávesách vygenerovat provoz, který klasické MIDI nezvládne?I kdyby stíhal, bylo by to na nic. V těch USB klávesách je tak jako tak brouk, co z toho dělá standardní MIDI. Ono to ani jinak nejde, sekvencery a veškerý software jsou stavěné na MIDI protokol. Z hlediska hardware je to potom krok stranou, protože MIDI je narozdíl od USB navrženo tak, aby byly propojené přístroje galvanicky oddělené (je to proudová smyčka s oddělovacím optočlenem na straně přijímače) a daly se použít relativně dlouhé kabely.
I kdyby stíhal, bylo by to na nic. V těch USB klávesách je tak jako tak brouk, co z toho dělá standardní MIDI. Ono to ani jinak nejde, sekvencery a veškerý software jsou stavěné na MIDI protokol.mno, dovolil bych si oponovat - je třeba rozlišit mezi MIDI protokolem, tedy významem jednotlivých přenesených bajtů, a MIDI rozhraním, tedy dráty, po kterých se to přenáší ... ty dráty jsou pomalé (tuším 31,5 kbaud?), nicméně dané zařízení můžeme stihnout rychleji krmit daty jinak (třeba sw sekvencer z .mid souboru) - takže USB by mohlo pro přenos dat (nikoliv pro jejich interprataci) s rychlostí pomoci (ale jak je to u těch USB kláves udělané skutečně, a jestli je to opravdu rychlejší, to nevím, mluvím jen o principu)
Z hlediska hardware je to potom krok stranou, protože MIDI je narozdíl od USB navrženo tak, aby byly propojené přístroje galvanicky oddělené (je to proudová smyčka s oddělovacím optočlenem na straně přijímače) a daly se použít relativně dlouhé kabely.správná poznámka
nechat si odpálit mašinku za desítky tisíc dík nějakému kiksu na druhé straně drátu není zrovna rozumné ...
... ty dráty jsou pomalé (tuším 31,5 kbaud?), nicméně dané zařízení můžeme stihnout rychleji krmit daty jinak (třeba sw sekvencer z .mid souboru)Jenže to by znamenalo buď zachovat MIDI protokol, zapouzdřit do nějakého "virtuálního MIDI kabelu" a naboostovat přenosovku na několikanásobek těch stávajících 31250Bd (otázka je, jestli je to vůbec možné, aniž by se tím něco "rozhodilo") nebo vymyslet a standardizovat a prosadit nějaký nový protokol a to je běh na dlouhou trať. Několik pokusů už tu bylo a do jednoho zkrachovaly. Pak je tu ještě katastrofický scénář, že si každý výrobce vymyslí něco svého a na každý nástroj bude potřeba extra ovladač a extra podpora v každém programu, co by s ním chtěl komunikovat. Fuj.
Jenže to by znamenalo buď zachovat MIDI protokol, zapouzdřit do nějakého "virtuálního MIDI kabelu" a naboostovat přenosovku na několikanásobek těch stávajících 31250Bdano, to je přesně to, co to USB může dělat (nevím, jak je to v současnosti obvykle řešené, jen jsem oponoval výroku "I kdyby stíhal, bylo by to na nic. ... Ono to ani jinak nejde" - teoreticky jde)
(otázka je, jestli je to vůbec možné, aniž by se tím něco "rozhodilo")já myslím, že není důvod, aby se něco rozhodilo, spíše naopak, zkrátily (resp. zrychlily) by se fronty ve vstupně-výstupních bufferech; klávesy se pokouší posílat eventy realtime a sekvencer to prostě zaznamená v čase, ve kterém to přijde ...
Pak je tu ještě katastrofický scénář, že si každý výrobce vymyslí něco svého a na každý nástroj bude potřeba extra ovladač a extra podpora v každém programu, co by s ním chtěl komunikovat. Fuj.mám obavu, že to k tomu směřuje
já myslím, že trh s nástroji se dá celkem dobře přirovnat k trhu s fotoaparáty - má několik silných hráčů, co výrobce, to jiný bajonet, takže proč ne co výrobce, to jiný protokol? - lze to už delší dobu sledovat třeba na využívání NRPN a SysEx ...
já myslím, že není důvod, aby se něco rozhodilo, spíše naopak, zkrátily (resp. zrychlily) by se fronty ve vstupně-výstupních bufferech; klávesy se pokouší posílat eventy realtime a sekvencer to prostě zaznamená v čase, ve kterém to přijde ...No jo, u kláves, co posílají NOTEON a NOTEOFF, dynamiku a pár controllerů to asi vadit nebude. Ale co zařízení pracující s časovým kódem ?
jsem líný oprašovat svoje znalosti, jak to přesně po MIDI běhá, nicméně nemám pocit, že by tam chodilo něco, co by bylo závislé na přenosové rychlosti?
máš snad deset rukou a dvacet nohou, že stíháš na klávesách vygenerovat provoz, který klasické MIDI nezvládne? ... pokud ano, stejně existuje spousta lepších řešení, než USBano, jsem schopen kdykoli vygenerovat z masterkeyboardu provoz, u ktereho MIDI naprosto nestiha. Staci si zapnout polyfonni aftertouch a ohybat par kontroleru. Jiny priklad jsou napr. houslove snimace, kde jista firma byla nucena vyrobit tristavovou komunikaci, ktera sice byla petne kompatibilni s dvoustavovym MIDI, ale do syntezatoru toho pak slo podstatne mene.
Kdyz tak posloucham obcas ty elektronicke sra..., rekl bych, ze cim mene a horsich nastroju, tim lepe
RT.
. Nebo jej odinstaluj z distribuce (nevím, jak se to dělá v Gentoo, normálně bych řekl něco jako RTM rpm).
Ano - odstranění ARTS je první krok k audiu.... Teda k realtime charakteru OS.
19.4.2005 14:02