Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
EasyTAG je program pro hromadnou editaci tagů ("visaček" - částí hlaviček určujících další informace - autora, název, album, bitrate, copyright...) audio souborů. Podporuje formáty MPEG-2 Layer 3 (.MP3 - verze ID3 tagu 2 i 1.x), MPEG Audio Layer 2 (.MP2), Ogg Vorbis (.OGG), Free Looseless Audio Codec (.FLAC), Musepack (.MPC) a Monkey's audio (.APE). Má příjemně jednoduché GTK uživatelské rozhraní, umí načíst názvy z externích textových souborů, vytvářet .M3U playlisty, má zabudovaný klient pro získání informací o disku z FreeDB (CDDB záznam).
Existují dvě hlavní verze: starší stable <=1.0, fungující s knihovnami GTK 1.2, a novější unstable >=1.9 s GTK 2.4. V mém Mandrakelinuxu 10.1 je verze 0.31, která mi přes označení "stabilní" neustále padala. Instaloval jsem tedy novější balíček verze 1.99.3 pro Fedoru Core z SourceForge s volbou --nodeps. Závislé libflac++4 a libid3_3.8_3 jsem použil distribuční (Mandrakelinux má jinak pojmenované balíčky, proto nefungují závislosti). Další potřebné knihovny libogg a libvorbis byly již v systému kvůli oggenc enkodéru. Bylo ještě potřeba vytvořit symbolický link
#ln -s /usr/lib/libFLAC++.so.4.0.0
/usr/lib/libFLAC.so.4
O instalaci ze zdrojových kódů jsem se radši ani nepokoušel, protože určitě nemám (a ani mít nechci, používám KDE, kde také pokud možno nic nekompiluji) všechny knihovny potřebné k překladu GTK aplikace.
Není složité. Program umožňuje konverzi kódování tagů, takže není problém mít je plně v češtině. Dává také na výběr mezi oddělením slov v názvu souboru mezerou či podtržítkem. Dotazování do databáze jde nakonfigurovat i pro připojení přes proxy server. Šikovná je možnost převodu některých znaků v názvech souborů na podtržítka. Systém souborů na CD-ROM - iso9660 nebo Microsoft vfat totiž nepovoluje znaky "?", "!" a další, které jsou běžné v tagu. Je možné také vypnout trošku nepříjemné výchozí okamžité vyhledávání v domovském adresáři při spuštění.
Jak je vidět, překlad není úplný - přeložena byla totiž jen verze 1.0.
EasyTAG nabízí dva způsoby procházení mezi audio soubory. Liší se použitím jiného prvního panelu vpravo:
Na dalším panelu uprostřed je výpis nalezených audio souborů. Červenou barvou v názvu označuje soubory, které mají špatné nebo neúplné tagy; také ještě neuložené změny. Různou barvou podkladu jsou odděleny soubory z jednotlivých podadresářů. Upravovat tagy či názvy souborů lze přímo vyplněním příslušné kolonky na panelu vlevo. Zmáčknutí tlačítka u kolonky nastaví hodnotu tagu pro všechny soubory ve výběru.
U tagu pořadí písničky na albu lze buď vybrat správnou možnost z rozbalovacího seznamu, nebo se kliknutím na tlačítko očíslují soubory sekvenčně. Chytré je, že jsou-li vybrány soubory z více adresářů, čísluje se vždy podle pořadí v daném podadresáři, kam soubor patří. Řadit lze snad podle všech kritérí - názvu souboru, velikosti, druhu, data vytvoření nebo jednotlivých tagů, sestupně či vzestupně. Celkový počet lze buď určit zvlášť (čisté tlačítko) nebo opět podle počtu souborů v jednotlivých podadresářích (tlačítko s #).
K dispozici jsou i tři automatické nástroje pro:
Vyplnění tagů podle názvu souborů:
Přejmenování souborů podle tagů:
Úpravu tagů:

Pomocí konfiguračních přepínačů (%x) lze snadno
navolit tu správnou kombinaci názvu souboru. K oddělení jednotlivých částí
tagů při scanu mohou posloužit libovolné znaky - písmenka (řetězce se dají
i ignorovat switchem %i), pomlčka, podtržítko, mezera nebo
lomítko (oddělení adresářů). Při přejmenovávání lze použít cokoliv (s
výjimkou /).
Hezká je i možnost uložit si často používané kombinace. Při automatické úpravě tagů lze snadno opravit velké/malé znaky v tazích, podtržítka a mezery. Všechny změny lze provést nanečisto a ukládání udělat jako poslední. Vzhledem k tomu, že zápis a načítání velkého množství tagů je časově náročnější, je to asi i nejvýhodnější postup.
EasyTAG obsahuje i klient pro hledání CDDB záznamů ve FreeDB databázi. CDDB (Compact Disc DataBase) byl původně projekt licencovaný GNU/GPL. Zahrnoval klienta, který z každého vydaného CD vypočetl v podstatě jedinečný identifikátor, a komunikoval s databází informací o albech na internetu (vytvářenou uživateli). Bohužel byl však prodán a licence změněna. Posléze byl zakázán přístup do databáze pro nelicencované klienty a vydán uzavřený nástupce CDDB2, nekompatibilní s CDDB1 (ani s mezitím vzniknuvším projektem FreeDB).
FreeDB má za cíl vytvoření svobodné databáze titulů. Kromě rozhraní pro klienty poskytuje i webové rozhraní. Díky vytváření záznamů uživateli je v databázi často více různých záznamů pro jeden disk, někdy ve více kódováních (ASCII - ISO8859-1 nebo UTF-8) a jazycích nebo (přes varování na webu FreeDB) s různými způsoby zápisu (pouze velkými písmeny, každé první velké, malými).
EasyTAG zatím vůbec nemá dokumentaci, ovšem při používání se mi zdá, že automaticky vyhledává nejen pomocí jednotlivých tagů a názvů souborů, ale i názvů vyšších adresářů. Ve výsledcích jsou pak autoři a názvy jednotlivých alb. Kliknutím na ně se natáhne i seznam skladeb do vedlejšího rámu vlevo. Lze tak procházet výsledky a najít ten nejvhodnější.
Vybráním názvů skladeb ve výsledcích hledání a klepnutím na Použít jimi budou vyplněny tagy vybraných souborů v editoru, ve stejném pořadí. Selže-li automatické vyhledávání, je možné podat jednoduchý dotaz ručně, přičemž v obou případech je tu i možnost nového hledání ve výsledcích:

Program má i své stinné stránky. Vytváření playlistů je trochu zmatečné
- i když to nemám zaškrtnuto, je playlist vytvořen o adresář výše. Při
zaškrtnutí této volby dokonce o dva výše. V masce názvu playlistu lze ale
použít /, a kromě switchů %x i libovolný
název už existujícího adresáře.
Do ID3v2 tagů MP3 souborů nelze přidat obrázek. Při jakémkoli pokusu (ať už přetažením, nebo výběrem pomocí dialogu) o vložení libovolného obrázku okamžitě padá. To mě ale vůbec netrápí; myslím si, že obrázky nejsou tak moc potřeba :-). Jinak víc nezlobí. Bez problémů zapisuje tagy do všech podporovaných formátů, jen u APE jsem neměl možnost to ověřit. Víte-li někdo, jak přehrávat APE v Linuxu, napište do diskuze. Když jsem mu dal dost času, zvládl změnit tag i u 2500 souborů najednou (potřeboval jsem mít stejné tagy žánrů kvůli amaroKu).
EasyTAG je skvělým kusem SW, který velmi dobře dělá svou práci, a který jsem dlouho hledal nejen v Linuxu. Dovolil bych si i jeden tip - uživatelé odesílající záznamy do FreeDB se většinou netrápí s vyplňováním roku, kdy nahrávka vyšla. Rychlejší než vyhledávání na Amazonu či přímo webu autora (má-li nějaký) je podívat se do databáze Music Worldu, kde mají většinu z hojně rozšířených CD. Databáze jde i stáhnout jako nepříliš veliký textový soubor.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: