Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Fedora 25 je prvním vydáním velké linuxové distribuce (a kdo ví, možná vůbec první takovou), které přináší Wayland jako výchozí namísto grafického serveru X.Org. V týmu Fedory, z většinové části tvořeném zaměstnanci Red Hatu, se na tom pracovalo posledních několik let. Ať již v rámci Fedory, v rámci vývoje Waylandu jako takového či v rámci přepisování desktopu GNOME 3.x, resp. grafických knihoven GTK+ a všech aplikací do podoby použitelné na Waylandu přímo, či úpravách jeho zobrazovací části, aby aplikace pro X běžely na Waylandu díky překladové vrstvě XWayland. Fedora tímto hlásí, že je vše podstatné hotovo a ač ještě chybí spousta věcí, tu drobnějších, tu významnějších, neměl by běžný uživatel (ať již František, či kdokoli jiný) mít závažnější problémy. Samozřejmě za předpokladu běžného užití desktopu, protože Wayland ani zdaleka neimplementuje všechny vlastnosti molochu jménem X.
Než se zmíním o instalaci, je potřeba doplnit použitý hardware. Vězte tedy, že pracuji na desktopu s Celeronem G1840 (pomalé x86 dvoujádro generace Haswell Refresh) s 8 GB DDR3 RAM, 60GB 6,0Gbit/s SATA SSD pro OS i /home (plus pár USB disky pro běžná data) a GeForce GTX 750 Ti jako zobrazovadlem pro FullHD monitor. Pro případ, že by Wayland s geforce neběhal slušně ani přes nouveau, ani přes proprietární ovladač Nvidie, jsem byl připraven přejít na Intel IGP v procesoru. V době testování Fedory 25 byla aktuálně dostupná záříjová informace (v danou chvíli tedy čtvrt roku stará) na Wayland Wiki taková, že podpora ovladače Nvidia je hotova z 50 % s dodatkem, že to pro Fedoru není priorita, jelikož ten ovladač nedistribuuje a že Nvidia sama zajistí podporu v rámci ovladače 364 s podporou Waylandu i Miru (který byl v dané době již venku, dokonce verze 367). Jirka Eischmann na mojefedora.cz tehdy psal, že Fedora 25 zahrne snadnější instalaci ovladačů Nvidia díky zahrnutí repozitáře od Negativo17 do systému.
Každopádně konfigurace mého PC je myslím na dnešní dobu relativně slušná / přijatelná. Z hlediska běhu operačního systému jsem s Fedorou neočekával žádné problémy (Lubuntu, Mageia/LXDE i třeba Windows 8.1 běží zcela bez potíží a svižně).
Mimochodem, od přihlášení do plného náběhu desktopu to Fedoře 25 / GNOME 3.22 / Waylandu trvá zhruba 7 sekund. Kombinace Ubuntu 16.10 / LXDE / X to u mě zvládá za 3 sekundy. To jde.
Zkušenosti jsem za těch několik dnů nabyl dvojího typu. Primárně lze říci, že se vztahují hlavně na GNOME 3.22, nikoli na Wayland jako takový. S ním by, stejně jako s X, neměl člověk při běžném použití vůbec přijít do styku. To, co popisuji, je tedy do určité míry subjektivní pohled na výkon a efektivitu GNOME jako desktopového prostředí. Platí, že pokud jej člověk používá tak, jak to tvůrci zamýšleli (a tady se nabízí obligátní vtip: tedy ideálně užívá stejné návykové látky jako oni), nenarazí na žádný problém. Musí vám ale vyhovovat všechna omezení, která tvůrci do desktopu dali. Pro mě osobně to je například nedostatečná maximální velikost náhledů fotografií nebo přílišná velikost mezer mezi těmito náhledy ve výchozím prohlížeči souborů (Soubory / Nautilus) oproti LXDE (PCManFM). Je to asi spíše otázka zvyku; lépe než LXDE to mají řešeny některé dedikované prohlížeče/editory fotografií. Ale to opět odbočuji k tomu, kdy chcete po daném desktopu více, než dostal od svých tvůrců, navíc to nijak nesouvisí s Waylandem.
Z hlediska používání je Fedora 25 obětí použitého desktopu GNOME 3.xx. Jako v předchozích verzích, i nejnovější GNOME 3.22 si jde svou cestou, kterou prostě servíruje uživateli – je na něm, zda ji přijme. Já ji přijmout neumím, protože mám pocit, že se mi snaží vnucovat do desktopu obsluhovaného klávesnicí a myší móresy a rozložení prvků z dotykového světa, což zkrátka psychicky nezvládám. Musím se tedy na tomto místě omluvit, tato recenze není a ostatně ani neměla být nějakým obšírnějším povídáním o GNOME 3.xx. Místo toho si dovolím konstatovat své překvapivé poznání, a sice že Fedora 25 běhala s GeForce GTX 750 Ti a svobodným ovladačem nouveau skrze Wayland skvěle a bez potíží. Tedy alespoň doufám, že to byl Wayland, jelikož toto nebylo nikde nijak propagováno či jen uživateli sděleno.
Vůbec celá Fedora 25 mi přijde jako takové technologické demo. Instalátor se s vámi moc nebaví (prostě někam nakopíruje nějaká data a tím je hotovo). Konfigurace systému se s vámi nebaví – pokud přehrávání MKV videí končí podivnou hláškou o absenci něčeho textového, některé prvky GStreameru nejde vůbec z GNOME Software instalovat a není zde ani řečeno proč (prostě jen chybí tlačítko pro instalaci). Aplikací ve výchozí instalaci je neskutečně málo a v repozitářích chybí hromada toho, co nabízí Ubuntu. Nevím, jestli je to záměrné nastavení verze Workstation, nicméně pro mě je to zklamání. Ostatně jsem ani neobjevil způsob, jak nainstalovat uzavřený ovladač Nvidia GeForce, což byla proklamovaná novinka verze 25. Nicméně může jít o pebkac.
Kdybych měl za sebe subjektivně zhodnotit 25. vydání Fedory, tak z hlediska použitelnosti Waylandu na nenáročném desktopu by to bylo za 1 či 1- (to kvůli daným omezením, která se ale u vás projevit nemusí), z hlediska desktopu GNOME 3.xx by to bylo tak 4 (tj. zvykl bych si, ale bolelo by to) a z hlediska použitelnosti celého OS tak někde mezi 2 a 3. Možná by bylo hezké, kdyby si Red Hat šel svojí podivnou cestou méně agresivně a možná věnoval trochu úsilí obrovské české pobočky k dotažení lokalizace do našeho jazyka.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Prostředí nezávisí na distribuci. Je normální mít v jakékoliv distribuci kterékoliv grafické prostředí, které repository balíčků nabízí. Je rovněž naprosto běžné mít těch prostředí nainstalovaných 10, aby si každý uživatel mohl při přihlášení vybrat jiné.
Spojování distra s prostředím je pověra, která svobodnému desktopu v podstatě škodí, protože někteří uživatelé pak mají dojem, že je třeba „čekat, až vyjde tohle“, místo aby si rovnou podle gusta nainstalovali, co chtějí, a odinstalovali, co nechtějí.
Jak je definovaná stabilita?
Tak zrovna uživatelé Fedory jsou pokusní králíci pro RedHat. A RedHat se tím nijak netají.Slovy klasika: citation needed.
Mutually beneficial relationship drives innovation Red Hat Enterprise Linux and Fedora enjoy a mutually beneficial relationship that ensures rapid innovation. Fedora benefits from the sponsorship and feedback from Red Hat. In turn, Red Hat can bring leading-edge innovation to the broader community for collaboration, enabling a rapid maturation of the technology. The size and expertise of the Fedora community make Fedora an ideal incubator and proving ground for features that eventually get incorporated into Red Hat Enterprise Linux. To meet the quality and reliability requirements that make Red Hat Enterprise Linux the choice for mission-critical applications, Red Hat puts Red Hat Enterprise Linux through its own set of tests and quality assurance (QA) processes that are separate and distinct from those of Fedora.
Krom toho, už vidím, jak bude každý BFU s radostí přidávat neoficiální PPA a používat Synaptic. 
a opravdu bude BFU mit potrebu instalovat neco co by nenaslo v Ubuntu Software?Vzhledem k tomu, že v Ubuntu Software v 16.04 chybí kvůli problémům s AppStream naprosto základní software, tak myslím, že ano, bude.
Fedoru používám denodenně v práci a připadá mi docela v pohodě. Akorát nemůžu používat Wayland, a to z následujících důvodů:
A kdyby náhodou někdo věděl, jak v java aplikacích znovu umožnit psaní háčků a čárek s mrtvou klávesou, opravdu by mi pomohl, kdyby se o tuto znalost podělil (od Fedory 25 to nejde, a nedaří se mi to nikde nastavit; předtím to nefungovalo jen v aplikacích jako Skype a Viber).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dmenu_path | LC_ALL=C dmenu "$@" | ${SHELL:-"/bin/sh"}
Jeste jednou diky za informace ;)
To spíše přemýšlím, zda bych se mohl nějak podílet na tom, aby to rozbité nebylo. Protože fňukat mě nebaví.
Kéž by mělo víc místních diskutérů podobný přístup.
. Samozrejme su veci co by som riesil inac alebo co chybaju ale ako vravim ked to porovnam s tym co bolo tak je to proste po dlhej dobe konzistentne prostredie.
To spíše přemýšlím, zda bych se mohl nějak podílet na tom, aby to rozbité nebylo.Stačilo by zabránit některým lidem na tom pracovat. Je tady diskuse o KDE, Gnome apod. to jsou věci, které v minulosti fungovaly. Potom přišel někdo a "měl nápad". A už to nefunguje. A vkládat energii do něčeho, co někdo rozbil (možná schválně, možná z neschopnosti), mě osobně přijde zbytečné. KDE jsem používal kdysi dávno v trojkové řadě, Gnome ve verzi 2. To ještě nebylo rozbité (i když už tehdy KDE chtělo ovládnout celý vesmír a ty KIO protokoly "na všechno" samozřejmě nefungovaly). Dnes používám mate / xfce. Xfce se také někdo chystá rozbít. Takže pokukuju po i3. Grafické prostředí se stejně používá jen proto, aby se tam vešlo více terminálů.
echo "=gnome-extra/nm-applet-1.4.2 ~amd64" >> /etc/portage/package.keywords echo "=net-misc/networkmanager-1.4.2 ~amd64" >> /etc/portage/package.keywordsČímž mám z krku i zbylé dvě záležitosti, neboť už můžu od KDE5 zdrhnout jinam...
Je tady diskuse o KDE, Gnome apod. to jsou věci, které v minulosti fungovaly. Potom přišel někdo a "měl nápad". A už to nefunguje.Předpokladem produktivní diskuse je nepracovat s názory jako s fakty. Znám hromadu lidí včetně mě, pro které je GNOME 3 mnohem lepší než GNOME 2. Dá se to na rozdíl od předchozí verze rozumně používat s klávesnicí, nevypadá to jako Windows 2000 atd. Nicméně nehodlám to vydávat za fakt. Komentáře typu "dřív to fungovalo, dneska je všechno rozbité..." mi připomínají komentáře na Novinkách, kde důchodci žehrají na tím, jak za komančů bylo dobře a dneska se svět v prdel obrací... Vím, že selektivní paměť je přirozený obranný mechanismus mozku, takže se tomu nedá vyhnout úplně, ale tak nějak naivně jsem si myslel, že tady na Abíčku budou lidi díky vyšší inteligenci proti tomu přece jenom trochu víc imunní.
Předpokladem produktivní diskuse je nepracovat s názory jako s fakty.Někteří z nás ovšem skutečně používali nové verze Gnome/KDE v době, kdy nebyly použitelné a od té doby neměli důvod to zkoušt znovu. Já jsem například před cca pěti lety nainstaloval Fedoru s Gnome 3 a přidal Jabber účet. A kvůli debilnímu nápadu startovat strašně moc nedodělků v rámci procesu window manageru nebylo od přidání účtu vůbec možné se přihlásit do prostředí. KDE je steným způsobem broken by design, taky se tam pouští v rámci jediného procesu věci, které k sobě nepatří právě pohledem zajišťování funkce systému při chybách v knihovnách a aplikacích.
Znám hromadu lidí včetně mě, pro které je GNOME 3 mnohem lepší než GNOME 2.Pro mě by byl taky, ale vzdal jsem to. V době, kdy jsem Gnome opouštěl mi již window manager naštěstí fungoval, ale zase v něm nebylo dokončeno skoro nic z těch nových nápadů, které by z něj dělaly tu hodnotu, kterou měl poskytovat. Navíc celkově v ten vývoj nemám důvěru. A taky jsem mezitím udělal malou WM turistiku a našel jsem konečně alespoň jeden WM, který mi vyhovuje jak používáním, tak konfigurací, a tím je i3. Takže jestli se chceme bavit o tom, že je Gnome 3 lepší než Gnome 2, tak pro moje osobní potřeby nemůže s i3 ani soutěžit, a to v podstatě od prvního nebo druhého dne používání.
Takže dík za postrčení.
A ty taky nic neřekneš.
Ale tohle jsou věci, do kterých musí člověk dozrát sám a hlavně si je vyzkoušet. Na různých videích jsem tilling vm vidět už před x lety a nedokázal jsem si to představit používat. Přitom je to tak jednoduché.
odvahu mi ve finále dodal Petr KrčmářTaky tak. Koukám, že tam řešíš dost podobné věci jako já teď. Taky přemýšlím, čím nahradit xfce4-terminal, musím nastavit urxvt nebo xterm. V podstatě pro začátek stačí normální barvy (předpokládám, že bílé východí pozadí urxvt je jen pro připomenutí, že to není nastavené, to snad nikdo nemůže takto používat) a font. Věci jako bell se doladí později.
Nebo ho naopak nemusíš nastavovat skoro nijak a v defaultu je použitelný bez problémů a všude.Přesně tak. Hlavní výhodu vidím v tom, že to v podstatě nastvovat nemusíš a konfigurák nemusí být vůbec velký jako třeba pro aspoň trochu funkční Awesome.
Dobry vedet :D
Diky
A dokud je nekdo bude spravovat.Tohle je to podstatne. Udrzovane, nikoliv rozvijene, to bude jeste mnoho let. Otazkou je jak dlouho to bude fungovat bez Waylandu - ne jako XWayland a jak dlouho budou toolkity podporovat X11 backend - na to bych uz moc nesazel. Vzhledem k tomu, ze Oracle v podstate ukoncuje Solaris, propousti jeho team, jsou dny X11 na desktopu definitivne ukonceny.
sou dny X11 na desktopu definitivne ukonceny.Tohle je docela smutné. X11 není v jádru špatně navržený protokol/subsystém. Aspoň na akademické úrovni by se tím měl někdo zabývat…
ked si pustim video cez mpv tak okno nema ramcekTo se bude muset resil na urovni mpv, nebot Gnome pouziva client-side dekorace. Autori mpv nechteji vytvaret zavislosti na Qt ci GTK a tak nekresli nic. Tohle je jedna z veci, kde jeste bude trvat tak rok nez se to usadi.
Prehravanie filmov / domacich videi nieje problem.Instalace ovladačů v Software ale nebude k dispozici hned po vydání Fedory 25, ale asi přijde až s některou z aktualizací. Momentálně se čeká na to, až budou ovladače podporovat přepínání grafických karet.Počítám, že ona podmínka ze strany Nvidie ještě splněná nebyla.
Instalátor se s vámi moc nebaví (prostě někam nakopíruje nějaká data a tím je hotovo).Instalator Fedory je svymi moznostmi konfigurace srovnatelny s jinymi GUI instalatory, s tim ze Kickstart skripty jsou silnejsi strankou Anacondy.
Aplikací ve výchozí instalaci je neskutečně máloTo je snad jedine dobre.
a v repozitářích chybí hromada toho, co nabízí Ubuntu.Co zasadniho vlastne chyby?
že to byl Wayland, jelikož toto nebylo nikde nijak propagováno či jen uživateli sděleno.Samozrejme bylo, stejne jako u X11. Zakladni neznalosti a cele review podle toho vypada. Staci treba napsat
$ echo $XDG_SESSION_TYPE waylandnebo
$ loginctl show-session $XDG_SESSION_ID -p Type Type=waylanda pripadne nahradit $XDG_SESSION_ID pro jinou nez aktualni session.
Možná by bylo hezké, kdyby si Red Hat šel svojí podivnou cestou méně agresivně a možná věnoval trochu úsilí obrovské české pobočky k dotažení lokalizace do našeho jazyka.Nevim jakou podivnou cestu Red Hat-u ma autor na mysli, ale budu se drzet skutecnosti, ze mluvime o review Fedory. To jsou dve nesouvisejici veci. To ze Fedora je schopna uvest pres pocatecni bolesti nove technologicke zmeny do Linuxu, otevrenym zpusobem bez nejakych CLA, kdy to pak muze byt prejmuto i ostatnimi distribucemi, je jeji silna a pomerne unikatni stranka. Kdyz se kouknu na vyvoj, ke kterymu doslo na poli aplikacniho UI a napric vsemi i proprietarnimi operacnimi systemi, vcetne driveru a HW, zmeny nejsou agresivni, ale v podstate jen drzi Linux stale ve hre, i kdyz konzervativci v ruzne podobe to budou stale popirat. Lokalizace aplikace do cestiny je obecne problem, a je to spise zalezitost ceske komunity, ktera na to kasle (sam mam maslo na hlave), nikoliv jakekoliv specificke distribuce.
jiste, takze zrusme teda komplet veskere stavajici nastaveni v gnome i vsech jeho aplikaci a nechat jen gconf...A proč hned tak hystericky? Prostě je problém pro některé konfigurace vymyslet přehledný a i dobrý místo, kam to v tom nastavení umístit (vid KDE). A tak než to tam jen tak někam prdnout, tak to může zatím zůstat v gconf. A třeba právě ten tweaker mi přijde jako super lab.
prece nebudeme uzivatele mast nastavenim ;)
Máte někdo zkušenosti s SDL2 pod Waylandem?Ano.
Protože kdyby měla kreslit čudlíky, navíc vypadající přesně jako ty z GTK+/Qt, tak by se musela likovat s GTK+/Qt).Tady se nic nemeni. Jedna se o okenni dekorace, ktere zatim nebyly kreslene aplikaci, takze je/bylo fuk co aplikace pouzivala. Ted to bude resit kazda aplikace po svem, a nebude to konsistentni napric aplikacemi. V urcitem smeru se to ale dlouhodobe zjednodusi - nikdo nevi jaky toolkit ci vzhled bude trendy za pet ci dvacet let a konzistentni budou moci byt aplikace samotne a autori dostanou svobodu udelat si GUI jak chteji.
A podařilo se někomu vyrobit opravdu velké okno? (mnohokrát větší, než fyzická obrazovka)? Protože opět podle toho, co se tvrdí, musí mít Wayland každé okno podložené bufferem, takže velké okno by mělo spolehlivě vyžrat veškerou paměť....Back buffer mate realne i u X11 a je jedno jestli alokace selze na strane klienta nebo serveru. Velikost fyzicke obrazovky tady nehraje roli, kompozitor to muze zvetsit/zmensit a maximalne ztratite detaily pokud renderuje pro spatne rozliseni.
Obecne jde o "politicke" rozhodnuti, ktere Martin Gräßlin uz mnohokrat komentoval a nelze s nim nez souhlasit.Nesouhlasim s nim a evidentne spousta dalsich. KDE samotne to nezmeni.
Osobne si nedokazu predstavit, proc by nekdo chtel mit u kazdeho okna ram podle toho, jakou drogu zrovna autor aplikace bere.Takze radsi budete mit nekonsistentni ram okna s vlastni aplikaci a jejim toolkitem; to si pomuzete.
Takze radsi budete mit nekonsistentni ram okna s vlastni aplikaci a jejim toolkitem; to si pomuzete.
Za sebe můžu říct, že rozhodně ano.
Připomíná mi to historku o jednom vývojáři, který nějaký problém označil za "bad luck" a na námitku, že se to děje opakovaně, odtušil "consistent bad luck". :-)
Ale vážně, neřekl bych, že jsme se vůbec kdy nějak systematicky neshodovali. Jen se to v těch případech, kdy se to stalo, zbytečně často nějak vyhrotilo.
Ale vážně, neřekl bych, že jsme se vůbec kdy nějak systematicky neshodovali. Jen se to v těch případech, kdy se to stalo, zbytečně často nějak vyhrotilo.Opět souhlasím. ;)
V okamziku, kdy UI frontend se zacne bastlit pomoci veci jako HTML5/JS/CSS, kde se limity nekladou od designu prvku po animace
Což je vývoj, kterému je potřeba za každou cenu zabránit, pokud aplikace mají být také použitelné a přístupné…
…což zřejmě nebudou, je-li situace kolem webových aplikací dostatečným vodítkem.
Takze radsi budete mit nekonsistentni ram okna s vlastni aplikaci a jejim toolkitem; to si pomuzete.Pomuzu - az usoudim, ze uz se na tu hruzu nechci koukat, kliknu na tlacitko pro zavreni, ktere bude tam, kde byva obvykle. V pripade client-side dekoraci se muze stat, ze nebude na co kliknout.
Neznamenají, ale umožňují aplikaci, aby si celé záhlaví udělala po svém, takže tam nebudu mít ovládací prvky, na které jsem zvyklý, a budu muset jejich absenci složitě obcházet (nebo budou uspořádané jinak, což mne bude mást).
Možná jsem staromilec, ale zastávám názor, že aplikace má k dispozici svou část okna a nemá co zasahovat do jeho ovládacích prvků, stejně jako webová aplikace má svůj viewport a nemá co zasahovat do ovládacích prvků prohlížeče.
že aplikace má k dispozici svou část oknaTreba celou.
Neni jeden z argumentu proti X11 prilisne duverovani aplikacim?X11 neizolovalo aplikace.
Ram poskytnuty window managerem umoznuje jednoduchou identifikaci aplikace a konzistentni manipulaci.Na to ram a ani server side dekorace nepotrebujete - viz. tiling wm.
Tak u tiling WM nejsou potreba zadne dekoraceA nejen tam. Bavime se predevsim o tom, ze dekoracim davate vyznam, ktery nemaji a tiling wm uvadim jen proto, ze to jasne ilustruji.
Mohly by už aspoň změnit pozadí…
Dobrý den,
Jsem jediný, kterému ve Fedoře s KDE zamrzne správce programů jakmile chci nějaký program vyhledat?
Kterému nejde Fedora nainstalovat na Asus A6KM-Q065H s NVIDIA GeForce Go 7300 s grafickým rozhraní a nespustí se grafické rozhraní i když předem Fedoru nainstaluji na disk na jiném zařízení?
kvůli nedokončené implementaci ve waylandu ještě nefunguje REDSHIFT co rád používám
O tomhle víš? Je to sice klasické gnomácké řešení, ale aspoň něco.
nepočítám některý padající SW (třeba pro editaci videí) - to není problém fedory
To teda sakra je.
Pár let starý příklad, kdy jsem se ještě pokoušel Fedoru používat… Mám webkameru (Logitech C920), která nativně podporuje h.264, a občas s ní nahrávám videa, na což je AFAIK nejlepší linuxová aplikace guvcview, která spoléhá na GStreamer. Funkčnost natáčení v h.264 (tak, že kódování provádí přímo kamera) závisí právě správně sestaveném GStreameru. No a v čem byl problém? Inu, GStreamer z oficiálních repozitářů Fedory byl totálně rozjebaný, a to do té míry, že guvcview při sebemenší příležitosti padal se SEGFAULTem. Shodou okolností to zhruba ve stejné době v Ubuntu měli sestavené dobře.
To teda sakra je. Pár let starý příklad, kdy jsem se ještě pokoušel Fedoru používat…Vase X let stare zkusenosti jsou irelevantni a argumentace timto smerem hloupa - pak mohu zacit argumentovat ze Ubuntu 8.04 melo rozbite Pulse Audio - stejne nesmyslne a stejne smesne. Shodou okolnosti veci kolem GStreameru pouzivam casto, vcetne API v me aplikaci a problemy nemam.
Takže jak jsem si to celý přečetl tak mi přijde, že nastává čas konce jedné Linuxové éry. Doba, kdy všechna konfigurace byla v /etc, skripty se startovaly z /etc/rc.d/ (když mělo něco startovat v jiném pořadí, tak se tomu prostě změnilo jméno), jádro bylo i pro stařičkou 386ku, na které s 8 MB RAM mohly naběhnout neakcelerovaná X11r5 i Gnome (no dobře, pak už se do RAMky nic moc jiného nevešlo), všechny logy byly v texťákách ve /var/log a /usr mohl být klidně read-only, protože tam přeci nikdo (mimo instalace/update sw) nic nezapisoval.
Otázka zní, jestli je v silách komunity reálný fork. Vypadá to, že Gentoo/Arch se pokoušejí udržet openrc proti systemd, možná zkusí i xorg proti waylandu, ale je šance "udržet" staré gtk/qt, které očekávají spolupráci WM, který by se podle mne MĚL starat o dekoraci oken (osobně toto řeším na dotykáči, protože potřebuju širší okraje oken (ne, nechci mít všechno fullscreen jako na Androidu/Gnome3) abych měl za co tahat. Zatím to nastavím pro celý systém - ale Wayland mi to zatrhne. Vídím následující možnosti:
Naštěstí to je vcelku samostatná komponenta, která nebude brzdit vývoj toho okolo.Řekl bych, že toto je ta správná formulace, která to celé vystihuje. XOrg se nikomu nechce dělat. Jenže se to nedá zahodit. A tak se to alespoň zakonzervuje, když někoho přinutíte, tak tam i nějaký ten fix udělá. A síly se nasměrujou na něco, co bude lidi bavit a bude to moct pohodlně řešit moderní požadavky. Osobně s tím nesouhlasím, asi by mi přišlo čistější evoluce, a udělat druhej fork X11, a nějak to vylepšit. Ale taky je pravda, že do toho nevidím, a nevím, co jim (vývojářům) na tom protokolu tak vadí.
že nastává čas konce jedné Linuxové éry.To je normalni technicky vyvoj.
Otázka zní, jestli je v silách komunity reálný fork.V silach to je, ale zajem nebude.
Vypadá to, že Gentoo/Arch se pokoušejí udržet openrc proti systemdArch ma systemd, a je jen otazkou casu kdy systemd pomalu asimiluje Gentoo.
možná zkusí i xorg proti waylandu,To byste mel dat za okno jako prani pro Jeziska. Jadro vyvojaru X11 bud vymrelo, odeslo do duchodu nebo preslo k Waylandu. Ten zbytek co zustal bude mit dost prace udrzovat XWayland. Kod xorg samotny je vyborna prevence aby se do toho poustel nekdo novy, pokud neni masochista a neni k tomu navic technicky zadny dobry duvod.
ale je šance "udržet" staré gtk/qt,To zkonci v okamziku rozsireni HiDPI displayu, dotekovych displayu na noteboocich a portaci aplikaci na novejsi verze toolkitu.
který by se podle mne MĚL starat o dekoraci okenTo je asi stejne relevantni jako tvrzeni, ze blondynky jsou lepsi nez brunetky.
ne, nechci mít všechno fullscreen jako na Androidu/Gnome3Gnome 3 vas nenuti mit nic fullscreen, a ani client side dekorace.
2. mít nějakou "alternativistickou" distribuci/systém (no-systemd, no-wayland atd)Hlavne musite mit nekoho, kdo je krome zvaneni skutecne ochoten proto psat roky kod a udrzovat to.
3. *BSD (ale které ?)
To byste mel dat za okno jako prani pro Jeziska. Jadro vyvojaru X11 bud vymrelo, odeslo do duchodu nebo preslo k Waylandu. Ten zbytek co zustal bude mit dost prace udrzovat XWayland. Kod xorg samotny je vyborna prevence aby se do toho poustel nekdo novy, pokud neni masochista a neni k tomu navic technicky zadny dobry duvod.Já jsem hlavně neviděl přispěvatele do X11, který by zachování X11 obhajoval a proti Waylandu bojoval. Vždyť ta iniciativa vzešla od nich a myslím si, že naprostá většina lidí, kteří museli do X11 v posledních 10 letech nějak přispět, se už nemůže dočkat, až se budou moct X11 zbavit. Na jedné přednášce jeden z nich říkal: každému, kdo se staví proti Waylandu, bych předepsal rok přispívání do X11, řešení problémů X11 s novým hardwarem, moderními toolkity, ovladači...
Znam vedecke pracovniky, pro ktere je pouzivani X pres SSH nepostradatelne. Tem je opravdu k prdu okecavani "mozna v budoucnu nekdo implementuje neco podobneho, ted si vychutnejte animace kompozitoru bez tearingu".+1
"nam se to delat nechce, ale teoreticky si to muzete nejak vyresit po svem a vubec nas nezajima jak"A kdy to rekli? Wayland je od sameho pcatku protokol pro kompozitor a klienty, a tim je rozsah jeho pusobnosti dany od doby vzniku.
Znam vedecke pracovniky, pro ktere je pouzivani X pres SSH nepostradatelne.Tak at ho pouzivaji, stale to pres XWayland chodi.
A kdy to rekli? Wayland je od sameho pcatku protokol pro kompozitor a klienty, a tim je rozsah jeho pusobnosti dany od doby vzniku.V tom tkvi cast problemu. Zlomek pouzivane funkcionality X11 muze tezko nahradit X11. Dalsi cast problemu je, ze autory asi moc nezajimaji nektere use-case.
Tak at ho pouzivaji, stale to pres XWayland chodi.Takze jestli to chapu spravne, autory nebavi udrzovat X, a proto udelaji Wayland, ale nesnazi se nahradit vsechnu pouzivanou funkcionalitu X, protoze tu muzou prece zajistit tak, ze budou zaroven udrzovat X.
Takze jestli to chapu spravne, autory nebavi udrzovat X, a proto udelaji Wayland, ale nesnazi se nahradit vsechnu pouzivanou funkcionalitu X, protoze tu muzou prece zajistit tak, ze budou zaroven udrzovat X.Opet uhybate jinam. Resil jste forwardovani X pres ssh a to resi a bude resit XWayland, i do budoucna, takze vasi vedecti pracovnici se nemusi obavat. Pokud jde o sitovou komunikace mezi Wayland klientem a kompozitorem, tak to je jina otazka a Wayland protokol to neresi a resit nebude, a bude se muset prijit s jinym protokolom - urcite budeme mit SPICE, ktery jiz ted chodi pres SSH tunel.
Wayland neni nahrada X11Sám jsi to jako náhradu X11 zde v diskuzi prezentoval a dělá to tak většina lidí, co se kolem Waylandu točí.
Pokud jde o sitovou komunikace mezi Wayland klientem a kompozitorem, tak to je jina otazka a Wayland protokol to neresi a resit nebude, a bude se muset prijit s jinym protokolom - urcite budeme mit SPICE, ktery jiz ted chodi pres SSH tunel.Trochu offtopic dotaz: Jaký je tvůj názor na Wayland Over Wire?
Proste se jedna o jinou skupinu problemu, ktera bude vyzadovat jiny protokol nez jaky staci pro relativne jednoduchy kompozitor.Hmm…jeden jsem kdysi znal.
Wayland neni nahrada X11, je to nizkourovnovy protokol mezi kompozitorem a klientem. Podstatna cast byvale funkcionality bude resena v kompozitoru, cast nebude resena na teto urovni vubecCoz je to, co kritizuju. Standardizovana spolecna implementace je nahrazovana nekolika projekty, ktere si to muzou nebo nemusi resit jak chteji.
Opet uhybate jinam. Resil jste forwardovani X pres ssh a to resi a bude resit XWayland, i do budoucna, takze vasi vedecti pracovnici se nemusi obavat. Pokud jde o sitovou komunikace mezi Wayland klientem a kompozitorem, tak to je jina otazka a Wayland protokol to neresi a resit nebude, a bude se muset prijit s jinym protokolom - urcite budeme mit SPICE, ktery jiz ted chodi pres SSH tunel.No ja ocekavam, ze kdyz se X tak spatne udrzuje, ze se musi zacinat na zelene louce, tak se jednoho dne udrzovat prestane.
No ja ocekavam, ze kdyz se X tak spatne udrzuje, ze se musi zacinat na zelene louce, tak se jednoho dne udrzovat prestane.Tady se mi právě zdá, že little.owl argumentuje na dvou nezávislých frontách, vždy pro Wayland (móda?), a vůbec mu nevadí, že tím jde sám proti sobě. Jednou jsou Xorg (XWayland) tím správným řešením, jednou je to mrtvá věc, kterou nikdo nechce udržovat.
Jednou jsou Xorg (XWayland) tím správným řešením, jednou je to mrtvá věc, kterou nikdo nechce udržovat.Coze? Pokud nekdo chce pouzit ssh -X, tedy X11 forwarding, pak resenim je XWayland. Co je na tom nepochopitelneho? Roli XWayland pro zajisteni zpetne kompatibility na urovni klientu jsem nikde nezpochybnoval, presne naopak, bez toho by prechod nesel udelat.
Pokud nekdo chce pouzit ssh -XNejde o konkrétní příkaz, ale o funkcionalitu, která je k dispozici pro Xorg a ne pro Wayland. Provozovat Wayland jen jako backend pro Xorg je sice super, ale vůbec to neřeší zmiňované problémy s nutností údržby Xorg. Naopak to vede k dalším integračním problémům a zároveň k tomu, že člověk ztratí podporu Xorg v aplikacích a tudíž ztratí tuto vlastnost a zase jednou podlehne lidem, kteří ho nutí dělat krok dopředu a tři kroky zpět.
vůbec to neřeší zmiňované problémy s nutností údržby Xorg.XWaylandu a ten se bude udrzovat tak jako tak roky kvuli zpetne kompatibilite, a kdy podle vyjadreni jeho vyvojaru jde v podstate hlavne o zmrazeni - takze udrzba nebude asi narocna.
Pak to tu michate bez kontur dohromady a delate zmatecne zavery.Nemyslím si. Ty jen chápeš, nejspíš úmyspně, aby se ti lépe argumentovalo, požadavek na zachování feature špatně.
To je jina otazka nez zminovany X11 forwarding, jakysi "Wayland forwarding".To není jiná otázka. Bavíme se o stejné nebo alespoň srovnatelné vlastnosti při srovnání mezi technologií, kterou zavrhuješ, a technologií, kterou podporuješ.
To zacne byt problem v okamziku az toolkity a na nich postavene aplikace prestanou podporovat X11 backend. Tam zatim nejsme a nemyslim, ze se to stane dokud nebude vyresena otazka vzdaleneho behu aplikaci.A proto mi prakticky každý druhý podporovatel Waylandu vysvětuje, že je to zbytečná funkce, a že ji používá pár bezvýznamných magorů, kteří akorát brzdí vývoj. Takže to spíš vidím tak, že nás normálně hodí přes palubu a pokud si to nějak vyřešíme, tak se tím budou ještě chlubit.
Nemyslím si. Ty jen chápeš, nejspíš úmyspně, aby se ti lépe argumentovalo, požadavek na zachování feature špatně.To je nehezke obvineni. Tak znova - X11 forwarding je pro stavajici X11 aplikace zachovan a tom se tady jasne hovorilo: ssh -X.
To není jiná otázka. Bavíme se o stejné nebo alespoň srovnatelné vlastnosti při srovnání mezi technologií, kterou zavrhuješ, a technologií, kterou podporuješ.X11 forwarding a Wayland forwarding jsou jine veci. Nikdy se nepopiralo, ze Wayland protokol vzdalene spousteni aplikaci neresi a ze ani autori to nechteji resit na teto urovni.
A proto mi prakticky každý druhý podporovatel Waylandu vysvětuje, že je to zbytečná funkce, a že ji používá pár bezvýznamných magorů, kteří akorát brzdí vývoj.Neprijde mi tato argumentace bezna a byl by to okrajove problem i pro me, nejakou moznost spoustet vzdalene aplikace take ocekavam - i kdyz to nemusi byt jako drive. Na stranu druhou, od konce 80.let, kdy X11 byly prumyslovy standard, se svet posunul a dnes je to objektivne marginalni a ve vetsine oblasti neexistujici reseni, takze se nelze divit ze to pro vyvojare neni priorita.
Tak at ho pouzivaji, stale to pres XWayland chodi.Ne, nefunguje. Anebo se u toho XWaylandu musí ještě nastavovat něco extra, aby to fungovalo?
To zkonci v okamziku rozsireni HiDPI displayu, dotekovych displayu na noteboocich a portaci aplikaci na novejsi verze toolkitu.
Osobně dotykový konvertibilní notebook používám sedmým rokem a právě s rozumně řešenou šířkou okraje okna a trochu větší horní lištou nad okny je to pro mne ideál. Ale je pravda, že mám někde schovaný mail od supportu Cannonicalu, kde je černé na bílém, že nejsem normální (normal users ...). Mimochodem, toto je i důvod proč chci aby se mi o to staral správce oken, jehož je to problém.
nekoho, kdo je krome zvaneni skutecne ochoten proto psat roky kod a udrzovat to
No, což o to, v obecné rovině to dělá RMS s HURDem, ale použitelné to furt není. A nejde jen o nějakého zoufalce, co bude udržovat xorg, půjde i o knihovny aplikace atd. A tím se dostáváme k té úvaze o "muzeu". FF se třeba rozhodne, že přejde na Wayland řekněme s verzí 121 a v ten okamžik by se to muselo forknout a fork udržovat ...
Xka mají svoje mouchy, ale zase některé věci jsou velice hezky využívat, například jsem si dost zvyknul na mobaXterm, s kterým si linuxovou aplikaci "pustím" na libovolných Windowsech (jediné co mi kdysi nechodilo byl nějaký javovský bastl, ale jinak spokojenost). Co mám doma slušnou linku, tak to hezky chodí i po síti. Takže pro mne je xserver klíčový- a jestli si holt bude vykreslovat místo přímo do grafiky přes Wayland mi žíly netrhá. Na* mne až okamžik, kdy autoři přestanou vydávat verze pro Xka a aplikace budou Wayland-only. Tedy pokud někdo neudělá rozumný wayland server pro Widle plus forwardování. A vzhledem k tomu, že použitelný xserver pro Windows se objevil řádově 15-20 let po vydání X11R5, tak si myslím, že dřív přejde na Wayland Microsoft
Jenže ono dělění na closed/open source není všechno... on totiž svět není binárně černobílý.
Eh. Nejenže MS Windows jsou netransparentní proprietární software s obskurním licencováním, protežovaný diskutabilními praktikami, k tomu se Microsoft ještě snaží přejít na model Služba jako náhražka softwaru.
zdá se, že skóre (s Windows) se za chvíli srovnáZ okolního kontextu je poznat, že skórem nemyslí jen tu přizpůsobitelnost, ale jakési celkové zvážení podobné tomu co jsem načrtl ve svém příspěvku.
Vhodnější pro koho?
ideologický bojovník
Hmm, risk assesment?
Součástí mého výroku bylo
k tomu se Microsoft ještě snaží přejít na model Služba jako náhražka softwaru
Jenže ono dělění na closed/open source není všechno... on totiž svět není binárně černobílý.jiste jeste tu mame svobodne a nesvobodne, komunitni a korporatni, slusne a vychcane... nekdo asi uvita kdyz nema moznost vlastni volby (u odesilani dat, aktualizaci systemu, komponenty, vzhled...), nekdo naopak tu svobodu co mu dava ty moznosti povazuje za absolutne prioritni...
A ohledně té nepřispůsobitelnosti se linux snaží windows usilovně dohnat (bohužel).ano snazi se dohnat, uz zbejva jen 78let a bude na polovicce...
Windows kompatibilita se software: 0.8 přizpůsobitelnost: 0 Linux kompatibilita se software: 0.1 přizpůsobitelnost: 1a teď je to
Windows kompatibilita se software: 0.8 přizpůsobitelnost: 0 Linux kompatibilita se software: 0.1 přizpůsobitelnost: 0.5tak je to tak nějak logické, ne?
Měli jsme problém, že na výhybce občas běžel garbage collector několik sekund a nestihla se včas postavit vlaková cesta.Hehe
Archivuješ si někde ty své patičky?
bonmoty.txt, někdy bych to měl zase mírně zcenzurovat a vydat.
Windows kompatibilita se software: 0.8 přizpůsobitelnost: 0 Linux kompatibilita se software: 0.3 přizpůsobitelnost: 100a teď je to
Windows kompatibilita se software: 0.7 přizpůsobitelnost: -3 Linux kompatibilita se software: 0.4 přizpůsobitelnost: 85tak co? ;)