Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Dočetl jsem se o celoobrazovkovém editoru WriteRoom a vzápětí našel i několik implementací pro windows, web i pro linux a dokonce i jednu unverzální v javě. Jeho základní vlastností je jednoduchost.
Postaven před potřebu využít firemní wifi jsem se poustil do experimentování. Pro správu síťového připojení používám wicd. První pokus nevyšel protože se potřebuji přihlašovat pomocí WEP a shared key (to je dané a nemám možnost to změnit) a taková možnost v základní distribuci není. Začal jsem hledat a v diskuzích na ABCLinuxu jsem se dozvěděl, že wicd takovou možnost nepodporuje. To se ukázalo jako omyl.
Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Už jsem psal o spouštění webových aplikací na desktopu i o použitelnosti webových browserů Firefox vs Opera. Takže tento textík bude oboje spojovat a bude o tom, jak použít Operu místo Mozilla Prism.
S tím jak jsem dostal do pracovního počítače více paměti (4GB) jsem rozhodl
vyzkoušet opět po čase 64bitovou verzi ArchLinuxu.
A protože se jedná o pracovní počítač, začal jsem instalovat na druhou
partition a ponechal původní instalaci funkční. A abych mohl pohodlně kopírovat
nastavení a další soubory z původní instalace do nové, tak jsem si ji připojil
jako /mnt/old
. A pak večer koukám, že mám v /mnt
nějaký adresář
opt
. To tam přece nemá co dělat - šup, odmazat.
Nadšený Vlastimil Ott píše ve svém zápisku "hlavně dejte najevo, co si o tom myslíte" a tím myslí novou knihu o Ubuntu.
Je známým a historicky ověřeným faktem, že žádný strom neroste do nebe. I největší impéria jednou zkončí v propadlišti dějin a je jen otázkou kdy a jak se to stane.
Na lupě slaví 10 let a mne to také nutí k zamyšlení. Pohybuji se na internetu zhuba od roku 1996 a měl jsem štěstí. Od počátku jsem měl tzv. širokopásmový přístup, což tenkrát bylo synonymum pro Cesnet. Pravda měl jsem přístup na internet jen z práce, ale i tak mne ta spousta informací uchvátila.
Dlouho byl přístup z domova zcela mimo mé možnosti a navíc jsem v práci trávil většinu času. Abych si mohl číst i doma, tak jsem křečkoval - wget byl můj nejlepší kamarád. A co jsem tehdy četl? Ladinkova domaci stranka o Linuxu, linuxové noviny, školičky, možná stále ještě existují i další na které jsem nevzpomněl. Divím se, že tyhle stránky stále ještě fungují, ale je to dobře... Spousta jich již nefunguje, nebo mají úplně jiný obsah (www.gnu.cz), čest jejich památce!
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
Dostalo se nám do rodiny (přesně synkovi) zařízení pro ovládání her - gamepad. Přibalená podpora pro linux samozřejmě nikde.
Zajisté všichni znají úsloví "křížem krážem", ale kdopak ví co je to ten kráž?
Také jsem nevěděl, až jsem "kráž" napsal do google a nalezl vysvětlení.
Tak se nám s vydáním FBSD7 opět rozhořely debaty, zda je lepší FreeBSD nebo Linux.
Nevím jak FBSD7, ale já mám zkušenost, že vhodná distribuce Linuxu a FBSD6 byla výkonově na stanici na tom prakticky stejně. Rozdíl, který jsem si cenil, byl úplně jinde než ve výkonu. Bohužel pro mne, má FBSD jednu zásadní nevýhodu - nemohl (nebo o tom nevím) jsem paralelně spustit windows - Qemu (samozřejmě s kqemu modulem) byl pro rutinní práci nedostačující a vmware, XEN, Virtualbox aj. virtualizace nefungovaly... killer feature. Vše ostatní je pro mne jen bonus :-(.
Změnilo se něco ve virtualizaci pod FBSD?
Tak jsem opět upgradoval Archlinux v očekávaní dalších potíží, které nikde nekončí...
Když už jsem se dokopal k sepsání článku o txt2tags, tak přidám ještě nějaký můj tip na jeho používání. Beru jako rozšíření původního článku o mé osobní preference a tvorbu, pro které není IMHO článek na hlavní stránce vhodné místo.
Po delší době jsem se rozhodl upgradovat svůj Archlinux. V případě Archlinuxu lze za delší dobu považovat cokoliv nad týden a já jsem spouštěl upgrade asi cca po měsíci. Toto zase dopadlo...
Firefox a opera spolu neustále soutěží v tom kdo bute nabízet větší komfort uživatelům. Novinky FF3, popsané na lupě dnes nejsou špatné a velmi se mi líbí, ale stále ještě neobsahují to co bych chtěl. Téměř ve všem vede v mém žebříčku požadavků FF nebo jsou nastejno, ale opera nabízí jednu podstatnou, abych tak řekl "killer" vlastnost - je ovladatelná z klávesnice. Možnost pohybu po odkazech na stránce pomocí kláves Shift a Ctrl + šipky je velmi pohodlná, překousl bych jinou klávesovou kombinaci (hjkl např.), ale musí být funkční. Zná někdo řešení pro FF, které to umožňuje?
Update 13.9.2007: Objevil jsem rozšíření Crossfire, které sice je pouze pro starou verzi, ale funguje i ve verzích 2.x, pokud se doinstaluje s vypnutou kontrolou verze. V kompinaci s vhodným obarvením aktivního prvku je ten efetk podobný jako Ctrl+šipky v opeře.
Vyšel nový VirtualBox 1.5.0. Protože mi umožňuje běh několika důležitých kousků software v Linuxu, tak jsem mu obětoval večer a podíval se po vlastnostech, které mi v minulých verzích poněkud chyběly nebo nefungovaly.
Dočetl jsem na Lupě zajímavou úvahu p. Peterky o příčinách nedostupnosti Skype.
Skype používám, protože to je nejjednodužší - přenos hlasu používám pouze mezi počítači. A vetšinou ukrytými za NATy, což Skype umožňuje. V podstatě mě ale ale štve, že musím spouštět dalšího klienta na další službu, protože můj oblíbený jabber klient PSI to neumí sám. Až schopní lidé do PSI zařadí funkční knihovnu libjingle a možnost přenosu hlasu jako mají windows uživatelé gtalku. V tu chvíli mne Skype nepochybně opustí...
Vím, že to umožňují i další software (jako je Gizmo, OpenWengo...), ale jak jsem napsal - jsem líný zkoušet alternativy o které nestojím. Raději počkám až bude funkční ta alternativa o kterou stojím.
Jsem sám, nebo se i další lidé těší na funkční přenos hlasu v jabber klientech?
S tím jak Linux se stává populárnější (což má IMHO pozitivní důsledky nejen pro samotný Linux, ale pro unix-like systémy obecně) a ukrajuje stále větší kus "dolarového koláče" rostou i útoky na něj. Sice mnoho členů komunity má radost z toho, že Novell vyhrál spor o ochranné známky nad SCO, ale já myslím, že to tak velký důvod k radosti není.
Ochranné známky nejsou patenty - je to jen název, kódu ani patentů se nijak netýká.
Mám takový dojem, že pro úspěch (rád bych se mýlil) v podobných kauzách bývá rozhodující kvalita právníků. Ti zase mívají kvalitu přímo úměrnou tloušťce peněženky svého klienta. A tady SCO není žádný soupeř - respektive je ve stejné váhové kategorii jako Novell. Až do hry vstoupí skutečně těžká váha, jako třeba Microsoft, může se situace vyvinout zcela jinak.
Jak jsem slíbil (http://www.abclinuxu.cz/forum/show/168981), tak činím. Zkusil jsem popsat možnosti menu v IceWM.
Kromě FreeBSD mám v centru zájmu nyní také ArchLinux. A tak jsem je po delším čase opět nabootoval a spustil upgrade, abych před plánovanými experimenty měl aktuální systém. No nakonec se upgrade trochu protáhl...
Nastal čas úklidu systému. Už mi začínala, po četných pokusech, moje instalace FreeBSD trochu bobtnat a tak bylo třeba ji trochu pročistit. Také nastává čas upgradu na poslední release a já mám přeci je větší důvěru k čistému systému.
Jak se pozná, že vyšla nová verze renomovaného OS? Objeví se na něj najednou celá řada článků, přestože o něm není celý rok příliš slyšet. Teď koukám do RSS čtečky na www.osnews.com a nestačím se divit (a jako uživatel FreeBSD jsem příjemně překvapen).
Ještě mi chybí nějaká ta recenze, tipuji to ještě na další cca 3-4 články, i tak je to docela nával proti obvyklému množství.
Jsem docela zvědavý jak to bude vypadat až vyjde nový Debian.
Máme tu nový rok a s ním i pravidelné články o nastávajícím roce linuxu na desktopu. Je to sice již tradiční novoroční písnička, ale myslím že bychom měli rozlišovat mezi zbožným přáním a realitou. To stejné o nástupu linuxu na desktop slýchám již od konce minulého století, ne že bych to Linuxu nepřál, naopak, ale pozice windows zůstane IMHO ještě nějakou dobu bohužel neotřesená.
Letos se však vyrojilo více článků zabývajících se tím proč linux na desktopu (doufám, že jen zatím) neuspěje. Od fanatických výkřiků jeho odpůrců, až po docela věcné a rozumné argumenty. Zejména s výtkami na absenci podpory od výrobců HW i SW souhlasím.
Pro čtení rss aktuálně používám mutt a pro jejich stahování kombinaci programů
rsstool a sqlite3 (+
nějaké standardní příkazy) ve vlastním scriptu. Zmínil jsem se o tom a někdo jej chtěl vidět . Celý script je velmi jednoduchý a tady je.
Včera jsem se podíval na svou oblíbenou rss čtečku orijinn a nestačil jsem se divit. Služba zrušena.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.
Poslední rozruch kolem poplatků organizaci nazývající se "Ochranný Svaz Autorský" - zkráceně OSA (popravdě - není jediná) mě opět přivedla k úvahám kolem toho, kam může vést hamižnost.
Tak koukám, že se chybička vloudila - chtěl jsem si to nechat jako poznámku pro sebe a ono se to vypublikovalo - no stane se :-(
Několikrát jsem se snažil zeptat, zda někdo má zkušenost s rozdílem při zpracování fotografií na 64bitové platformě vs. 32bitové platformě. Vzhledem k tomu, že je to moje asi nejnáročnější činnost, jakou provádím na svém domácím počítači (AMD64) tak jsem se po diskusi na http://www.abclinuxu.cz/blog/lzap/2006/9/4/148253 rozhodl pro vlastní minitest abych ukončil vlastní tápání.
Poslední dobou jsem si nemohl nevšimnout jak se na mne ze všech stran valí ZFS.
Pokud je pravda vše co se o ZFS píše, pak se IMHO Sunu povedl výborný kousek a čekají nás ještě zajímavé časy.
V poštovní schránce se nám nacházel plátek nejpress, inu co, když dávají zdarma, co bych si to nepřečetl. Nemám o úrovni podobných plátků žádné iluze, přesto mne zaujal nadpis "Získat informace od úřadů může být různě obtížné".
Po čase jsem se podíval na stránky Czech Slackware Linux Users Group a začal jsem probírat co tu je nového a náhodou jsem zabloudil i na seznam lidí, kteří se k Slackware hrdě hlásí. A hle koho tu nevidím: xplesa. Ten xplesa, který na linuxu nemůže najít ani nitku dobrou. Zajímavé...
Tak mi nedávno umřel domácí počítač. Inu co, po drobné prodlevě jsem z rodinného rozpočtu zakoupil nový a když změny, tak změny. Místo Linuxu jsem nainstaloval FreeBSD a místo své současné architektury i386 jsem sáhl po verzi pro amd64.
Občas si připadám, že jsem prostě moc náročný. Mám v počítači pár aplikací, které považuji za naprosto klíčové. Jsou to textový editor, browser, shell, poznámky a samozřejmě mail klient.
Po přečtení příspěvku http://www.abclinuxu.cz/…05/5/8/86402 o GPG jsem začal uvažovat o způsobu jeho použití. Tedy já jej lokálně používám již dávno např. pro úschovu hesel (http://www.vi-improved.org/…x.php/VimGpg) a pro ochranu nekterých citlivých souborů, používám jej pro ověřování balíčků OS a ověření zpráv o bezpečnostních dírách.
Ale původně se jednalo o nástroj pro ochranu soukromí zpráv v poště. Používá jej někdo takto? Já popravdě nikoliv, ani jednou jsem takto nepoužil. Nemám komu posílat zašifrované zprávy, ačkoliv některé by si to zasloužili (například ty, které obsahují hesla). Za celou dobu (cca 5let, před gpg to bylo pgp) jsem nebyl schopen se s nikým domluvit na jeho použití, nikdo neměl gpg/pgp nainstalované nebo bylo šifrování považováno za zbytečné a komunikovat se prostě musí. Pak jsem to vzdal, „kdo chce kam, pomozme mu tam“. A co vy? Používáte gpg/pgp běžně v poště?