Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tak mi nedávno umřel domácí počítač. Inu co, po drobné prodlevě jsem z rodinného rozpočtu zakoupil nový a když změny, tak změny. Místo Linuxu jsem nainstaloval FreeBSD a místo své současné architektury i386 jsem sáhl po verzi pro amd64.
Bylo mi nabízeno P4 3GHz, ale poté co jsem si vyslechl hrůzostrašné historky o hlučnosti jsem zakoupil AMD Athlon64 3000+. Je tichý a nehřeje se. Již jsem si s FreeBSD hrál i předtím, ale přesto jsem byl velmi zvědavý, jak to poběží. Zvláště poté co jsem si přečetl dvě dosti špatné recenze na amd64 verzi. Takže pln očekávaných potíží a coredumpů jsem nainstaloval FreeBSD 5.4-RELEASE amd64. Vcelku chápu, že v drtivé většině aplikací je 32bit->64bit jen kosmetická změna, která se nijak neprojeví na rychlejším běhu aplikace. Ale ten pocit!
Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen, žádné dramatické pády se nekonaly a systém jsem rozběhl hned napoprvé hladce, včetně veškerého hw (přiznávám, kompatibilitu s linuxem i FreeBSD jsem si předem ověřoval). Desktop mi po obligátní nastavovací proceduře, tj. vybalení konfiguráků ze zálohy, běží stabilně a chová se podle očekávání. Předem upozorňuji, že veškeré poznatky se vstahují jen k mé vlastní konfuguraci a skladbě software. Jinde to může být úplně jinak. Co nemohu posoudit je rychlost, při přechodu z AMD K6 200MHz na AMD Athlon64 3000+ to samozřejmě lítá jako blesk. Kupodivu, přes obě recenze které jsem četl mi okamžitě funguje kompatibilita s 32bit linuxem, takže software, který není nativní běží. Konkrétně AcrobatReader, Java, XnView a OOo.cz běží bez problémů. Hry které mám rád pouštím v nativním Dosboxu (nesmějte se, někteří z nás hrají už jen občas a staré "pecky" jsou stejně nejlepší 
).
Abych jen nechválil, existuje několik problěmů, které na mě čekají. Nativní flashplayer nefunguje, linuxovou verzi jsem ještě nezkoušel. Občas potřebuji spustit aplikaci pro windows, wine a qemu není pro amd64 portováno. Je tu jen bochs, ale ještě jsem jej nezkoušel, a očekávám problémy (http://www.abclinuxu.cz/blog/doli/2005/7/15/94351), ale chci jen w98, tak to snad projde. Nefunguje samozřejmě avfs, ale ten nejde ani na linuxu 2.6 
. A také je pravdou, že občas některá, méně významná, aplikace odmítne fungovat, např. xosview = coredump, vyvolání vlastností v xffm4 = coredump (ještě že ho nechci používat). Určitě jsem na spoustu dalších potíží zapoměl. Ne všechno je problém FreeBSD, mnoho z nich je záležitost amd64 architektury, takže s Linuxem bych měl naprosto stejné potíže. Architektura amd64 je přeci jen trochu "syrová".
Příště budu pokračovat se zkušeností z instalace a prvních poinstalačních krůčků a kroků.
Tiskni
Sdílej:
20.7.2005 13:54
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz