Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Tak mi nedávno umřel domácí počítač. Inu co, po drobné prodlevě jsem z rodinného rozpočtu zakoupil nový a když změny, tak změny. Místo Linuxu jsem nainstaloval FreeBSD a místo své současné architektury i386 jsem sáhl po verzi pro amd64.
Bylo mi nabízeno P4 3GHz, ale poté co jsem si vyslechl hrůzostrašné historky o hlučnosti jsem zakoupil AMD Athlon64 3000+. Je tichý a nehřeje se. Již jsem si s FreeBSD hrál i předtím, ale přesto jsem byl velmi zvědavý, jak to poběží. Zvláště poté co jsem si přečetl dvě dosti špatné recenze na amd64 verzi. Takže pln očekávaných potíží a coredumpů jsem nainstaloval FreeBSD 5.4-RELEASE amd64. Vcelku chápu, že v drtivé většině aplikací je 32bit->64bit jen kosmetická změna, která se nijak neprojeví na rychlejším běhu aplikace. Ale ten pocit!
Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen, žádné dramatické pády se nekonaly a systém jsem rozběhl hned napoprvé hladce, včetně veškerého hw (přiznávám, kompatibilitu s linuxem i FreeBSD jsem si předem ověřoval). Desktop mi po obligátní nastavovací proceduře, tj. vybalení konfiguráků ze zálohy, běží stabilně a chová se podle očekávání. Předem upozorňuji, že veškeré poznatky se vstahují jen k mé vlastní konfuguraci a skladbě software. Jinde to může být úplně jinak. Co nemohu posoudit je rychlost, při přechodu z AMD K6 200MHz na AMD Athlon64 3000+ to samozřejmě lítá jako blesk. Kupodivu, přes obě recenze které jsem četl mi okamžitě funguje kompatibilita s 32bit linuxem, takže software, který není nativní běží. Konkrétně AcrobatReader, Java, XnView a OOo.cz běží bez problémů. Hry které mám rád pouštím v nativním Dosboxu (nesmějte se, někteří z nás hrají už jen občas a staré "pecky" jsou stejně nejlepší ).
Abych jen nechválil, existuje několik problěmů, které na mě čekají. Nativní flashplayer nefunguje, linuxovou verzi jsem ještě nezkoušel. Občas potřebuji spustit aplikaci pro windows, wine a qemu není pro amd64 portováno. Je tu jen bochs, ale ještě jsem jej nezkoušel, a očekávám problémy (http://www.abclinuxu.cz/blog/doli/2005/7/15/94351), ale chci jen w98, tak to snad projde. Nefunguje samozřejmě avfs, ale ten nejde ani na linuxu 2.6 . A také je pravdou, že občas některá, méně významná, aplikace odmítne fungovat, např. xosview = coredump, vyvolání vlastností v xffm4 = coredump (ještě že ho nechci používat). Určitě jsem na spoustu dalších potíží zapoměl. Ne všechno je problém FreeBSD, mnoho z nich je záležitost amd64 architektury, takže s Linuxem bych měl naprosto stejné potíže. Architektura amd64 je přeci jen trochu "syrová".
Příště budu pokračovat se zkušeností z instalace a prvních poinstalačních krůčků a kroků.
Tiskni Sdílej: