Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Tak mi nedávno umřel domácí počítač. Inu co, po drobné prodlevě jsem z rodinného rozpočtu zakoupil nový a když změny, tak změny. Místo Linuxu jsem nainstaloval FreeBSD a místo své současné architektury i386 jsem sáhl po verzi pro amd64.
Bylo mi nabízeno P4 3GHz, ale poté co jsem si vyslechl hrůzostrašné historky o hlučnosti jsem zakoupil AMD Athlon64 3000+. Je tichý a nehřeje se. Již jsem si s FreeBSD hrál i předtím, ale přesto jsem byl velmi zvědavý, jak to poběží. Zvláště poté co jsem si přečetl dvě dosti špatné recenze na amd64 verzi. Takže pln očekávaných potíží a coredumpů jsem nainstaloval FreeBSD 5.4-RELEASE amd64. Vcelku chápu, že v drtivé většině aplikací je 32bit->64bit jen kosmetická změna, která se nijak neprojeví na rychlejším běhu aplikace. Ale ten pocit!
Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen, žádné dramatické pády se nekonaly a systém jsem rozběhl hned napoprvé hladce, včetně veškerého hw (přiznávám, kompatibilitu s linuxem i FreeBSD jsem si předem ověřoval). Desktop mi po obligátní nastavovací proceduře, tj. vybalení konfiguráků ze zálohy, běží stabilně a chová se podle očekávání. Předem upozorňuji, že veškeré poznatky se vstahují jen k mé vlastní konfuguraci a skladbě software. Jinde to může být úplně jinak. Co nemohu posoudit je rychlost, při přechodu z AMD K6 200MHz na AMD Athlon64 3000+ to samozřejmě lítá jako blesk. Kupodivu, přes obě recenze které jsem četl mi okamžitě funguje kompatibilita s 32bit linuxem, takže software, který není nativní běží. Konkrétně AcrobatReader, Java, XnView a OOo.cz běží bez problémů. Hry které mám rád pouštím v nativním Dosboxu (nesmějte se, někteří z nás hrají už jen občas a staré "pecky" jsou stejně nejlepší ).
Abych jen nechválil, existuje několik problěmů, které na mě čekají. Nativní flashplayer nefunguje, linuxovou verzi jsem ještě nezkoušel. Občas potřebuji spustit aplikaci pro windows, wine a qemu není pro amd64 portováno. Je tu jen bochs, ale ještě jsem jej nezkoušel, a očekávám problémy (http://www.abclinuxu.cz/blog/doli/2005/7/15/94351), ale chci jen w98, tak to snad projde. Nefunguje samozřejmě avfs, ale ten nejde ani na linuxu 2.6 . A také je pravdou, že občas některá, méně významná, aplikace odmítne fungovat, např. xosview = coredump, vyvolání vlastností v xffm4 = coredump (ještě že ho nechci používat). Určitě jsem na spoustu dalších potíží zapoměl. Ne všechno je problém FreeBSD, mnoho z nich je záležitost amd64 architektury, takže s Linuxem bych měl naprosto stejné potíže. Architektura amd64 je přeci jen trochu "syrová".
Příště budu pokračovat se zkušeností z instalace a prvních poinstalačních krůčků a kroků.
Tiskni
Sdílej: