Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Jelikož mi pár aplikací ve FreeBSD chybí a také ze zvědavosti jsem chtěl opět Debian zkusit (dal jsem mu pátek a víkend na rozchození do "plné" fukčnosti), a tak se také stalo...
Co takhle si přestat všímat jeho zápisků a raději psát třeba učebnici Linuxu?
Při prohlídnutí screenů se nemůžu ubránit dojmu, že to bude nepoužitelné, zajímalo by mě, jaký na to máte názor vy?
Mám ho také :-)...
Když jsem odjel s rodiči na dovolenou k moři a později listoval na letišti posledním Reflexem k mému užasu jsem objevil onen slavný článek, asi si ho nechám zarámovat.O něco později jsem dělal test na ostatních členech rodiny a ty, kdybych jim neřekl "jak se situace má" byli by schopni uvěřit, že když používám OpenSource OS, tak jsem nějaký náboženský fanatik, či co :-).I přesto si ovšem toho, že JXD napsal tento článek, vážím.Tak dneska jsem to po vzoru kamaráda nainstaloval a teď vám popíšu postup. 
Jde toto dohromady? Podle některých přispěvatelů z této diskuse zjevně ne :(
O víkendu (5-6.3) jsem se rozhodl, že si svůj servřík lehce potuním :) a zoptimalizuju. A tak jsem připojil nový disk (starý je moc hlučný), nainstaloval na něj FreeBSD 5.3-release (mimochodem neoptimalizované až hamba :), provedl zálohu dat a konfiguračních souborů a vše se zdálo být v pořádku.
Jelikož jsem už na několika fórech narazil na lidi, kteří říkají, že má FreeBSD chybu v AP módu při použití karet s chipem PRISM 2/2.5 (asi nejznámější je Z-Com XI-626), tak se pokusím tento problém trochu osvětlit, pro neznalé jde o to, že při této situaci lze ve Wifi jet maximálně 2 Mbity/s, což je značně omezující.
Jelikož provozuji systém FreeBSD převážně na Wifi routeru, tak mě to docela vadí, proto se skupina uživatelů (můj kamarád a ještě pár dalších) rozhodlo problém odstranit, bohužel se chybu v kódu zatím nepodařilo najít, ale snad to bude co nejdřív (i když při zaneprázdněnosti "opravujících" nelze říct ani přibližné datum), zatím se přišlo na to, že při firmwaru 1.4.9 (XI-626) toto omezení přestane být funkční. Jestli někdo má podobné zkušenosti, nebo alespoň nějaký další nápad, jak tento problém vyřešit, byl bych rád, kdyby se o to zde s námi podělil.
Jelikož jsem z vašich komentářů k mému předešlému příspěvku poznal, že máte dost negativní názor na BSD licenci, začal jsem hledat trochu materiálu. Tento článek je z pohledu uživatele BSD systému, takže uzčitě po přelouskání tu bude další flame, ale to je jen dobře, protože bych se chtěl konečně dozvědět proč je ta GPL licence tak dobrá oproti BSD licenci a v článku poznáte, že BSD licence byla v té době asi tou nejlepší možnou volbou.
Jako každý začátečník byli i moje začátky s Debianem obtížné, nejvíc se mi na něm nelíbilo to, že všechny konfigurační soubory "háže" do /etc (nevím jestli to jde nastavit, ale v té době jsem to neuměl), a tak, když jsem svůj problém s konfiguráky nastínil kamarádovi, řekl mi, proč nezkusím FreeBSD a pozval mě k sobě domu, že dneska instaluje jeden server a ukáže mi to, řekl jsem si:"Proč ne..."
Asi po 3/4 roku užívání FreeBSD musím říct, že je daleko lepší než Linux(můj subjektivní pocit, no flame :)
Jenom malý testík funkčnosti na začátek...
Jenom malý testík funkčnosti na začátek...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz