Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
AbcLinuxu hledá občasné i stálé autory pro psaní o Linuxu, open source a vším mezi tím.
Stačí mít chuť psát! Máme zájem o recenze, návody, přehledy, ale také reportáže nebo články o aktuálních událostech. Nejsou ani nezbytné žádné hluboké technické znalosti. Ba naopak, tvrdou realitou je, že čím odbornější článek napíšete, tím méně čtený bude To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci. Jestliže podnikáte, odborný obsah s vaším jménem vám navíc může pomoci získat nové zákazníky.
Může jít o reportáž z linuxové akce nedaleko vás, shrnutí zkušeností s nasazením Linuxu ve větší či menší firmě, škole nebo úřadě, nebo třeba jen o dojmy, jaké na vás udělala herní novinka pro Linux. I vy můžete pomoci zpestřit obsah, který vydáváme (aby vedle Hardwarových a Jaderných novin také vycházelo něco dalšího ).
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce. Pokud budete mít zájem, stačí napsat na e-mailovou adresu <lubos.dolezel@abclinuxu.cz>.
Tiskni
Sdílej:
Zkusit přetáhnout Trefného z LE. Jeho články mají překvapivě velkou odezvu. Nebo Tišnovského z Rootu. Vychvalovaný autor.Takový pokus jednou proběhl, nicméně se Pavel zase vrátil na root.cz.
Tak ci tak to bude chtit pridat na honorarich.
Je skutečně problém právě v tomto? IMHO to akorát přitahuje "profesionální pisálky", čehož důsledky už jsme viděli (např. Mušketýr).
Myslím, že kdo chce psát, bude psát tak jako tak, když ale psát nechce, tak ho několik stovek zase tak moc nenamotivuje. Navrhoval bych kontaktovat autory blogů...
Nejen to. Na to, abyste něco v praxi rozchodil, stačí často jen rámcová představa, jak to vlastně funguje, a spoustě věcí často nemusíte rozumět skoro vůbec. Na sepsání článku potřebujete podstatně hlubší porozumění. Tedy aspoň má-li ten článek za něco stát.A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde
A čím víc toho člověk ví, tím víc tuší, kolik toho ještě neví a je z toho hezká kladná zpětná vazba. Akorát pak na ten článek už nedojde :-)
To mi připomíná, že se už několik let chystám na seriál o síťování v Linuxu… :-)
Otázka je, co by mělo být tou motivací, která pomůže překonat lenost, resp. ukousnout čas, který bych jinak věnoval koníčkům nebo lépe placené práci. Peníze trochu pomůžou, ale psaní článků nikdy nebude tak výnosné jako třeba programování, takže to chce i něco jiného.
Napíšu, co mě dokonale odrazuje od publikace článků na portálech. Ne od psaní.
Napsal jsem pro jistý portál jistý seriál na odbornější téma. Honorář byl malý, ale byl pořád větší, než kdybych to vystavil jen u sebe na blogu (primárně vše píši pro svůj blog). Reakce čtenářů byla sice malá, ale vesměs pozitivní. Potud je všechno v pořádku.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Každý portál by se měl zamyslet nad tím, jestli chce mít čtenost v milionech, což nutně vede na bulvár nebo jestli chce mít především odborné články se čteností třeba v desítkách. Osobně beru to druhé.
Z tohoto důvodu si myslím, že ani Flatter nebude fungovat. Opět by to vedlo vesměs na bulvární témata, která přiláká hodně lidé a ne na vysoce odborné články.
Co mi chybí je systém kontroly a vracení článků z redakce zpět k autorovi. Chybí odborná diskuse nad článkem a vůbec celá role odborného redaktora a korektora.
V neůmyslé diskusi o honorářích se šefredaktorem jsem se dozvěděl, že jsou tak nízké proto (a mě to do té doby bylo celkem jedno), že vyšlo (jaké překvapení) Ubuntu a moje články mají nízkou relativní čtenost a proto nízké honoráře.
Šmarja, to se děje? Já myslel, že honoráře bývají konstantní v rámci dané úrovně kvality/rozsahu/hloubky atp. Aspoň tady to tak je/bývalo a jinde jsem to viděl taky (i na webech, kde se valí kvanta blbostí, které jsou především aktuální).
A o větu dál:
To ale samozřejmě neznamená, že nemáme zájem o obsah, který docení jen skuteční odborníci.
Dále pak:
Za vydané články vyplácíme autorský honorář podle rozsahu a kvality vaší práce.
Honorář se stanovuje podle kvality, délky a úrovně zpracování.