Vyšla nová verze nástroje pro správu diskových oddílů GParted a distribuce GParted Live, která obsahuje tento a další nástroje pro zálohování či obnovu dat. GParted 1.1.0 aktualizuje překlady a opravuje chyby včetně v např. přesunu uzamknutých šifrovaných oddílů LUKS, výpočtu velikosti souborového systému JFS či rozpoznávání členů ATARAID a jejich stavu. GParted Live 1.1.0-1 pak obsahuje novou verzi GParted, Linux 5.4.13 a vůbec novější balíčky z Debianu Sid.
Jiří Eischmann se v příspěvku /e/: Android bez Googlu na starém telefonu na svém blogu podělil o zkušenosti s mobilním operačním systémem /e/ (Wikipedie) na telefonu Samsung Galaxy S4 Mini: Pokud hledáte pro svůj androidí telefon systém bez závislosti na Googlu, je to asi ta nejlepší volba.
Po roce vývoje od vydání verze 4.0 a více než 7 400 změnách byla vydána nová stabilní verze 5.0 softwaru, který vytváří aplikační rozhraní umožňující chod aplikací pro Microsoft Windows také pod GNU/Linuxem, Wine (Wikipedie). Z novinek lze zdůraznit moduly ve formátu PE, podporu více monitorů, reimplementaci XAudio2 anebo podporu Vulkanu 1.1. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Michal Altair Valášek publikoval na svém blogu návod MQTT server do kapsy: Mosquitto na Orange Pi Zero na postavení vlastního MQTT (MQ Telemetry Transport) serveru s brokerem Mosquitto postaveného na ARM klonu Debianu Armbian na jednodeskovém počítači za deset dolarů Orange Pi Zero a zabezpečeného pomocí TLS certifikátů od Let's Encrypt a uživatelských jmen a hesel.
Vyšlo Pharo 8.0. Přináší lepší nástroje pro refactoring či spoluráci s Gitem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Ak pracujete na zaujímavom projekte, zaujíma Vás špecifická téma alebo sa vyznáte o novinkách a trendoch vo svete Pythonu, zdieľajte to s ostatnými. Možnosť prihlásiť sa so svojou témou na PyConSK 2020 je otvorená do 31. 1. 2020.
… více »Mozilla.cz informuje (en), že Firefox Preview (kódově Fenix) se blíží svému prvnímu ostřejšímu vydání. Tento zcela nový prohlížeč pro Android nahradí zítra 21. ledna noční verze stávajícího Firefoxu pro Android (kódově Fennec).
Byl vydán MindForger v nové major verzi 1.50.0. Přehled novinek na GitHubu. MindForger je poznámkový blok, markdown editor a nástroj pro management znalostí.
Byla vydána nová stabilní verze 18 open source cloudového systému Nextcloud (Wikipedie). Nová verze tohoto forku ownCloudu přichází s novým názvem Nextcloud Hub a řadou předinstalovaných aplikací (Files, Flow, ONLYOFFICE, Photos, Calendar, Mail, Talk). Podrobnosti i s náhledy a videi v příspěvku na blogu.
Fedora Magazine informuje, že Fedora CoreOS je již k běžnému používání. Jedná se o nástupce Fedora Atomic Hostu a CoreOS Container Linuxu. Projekt Fedora CoreOS byl představen v červnu 2018. Preview verze byla vydána v červenci 2019.
GCC po dlouhou dobu bylo prakticky jedinou věcí, která by člověka napadla při spojení Linux a kompilátor jazyka C. V posledních letech se ale klidné vody začínají čeřit. Co je to LLVM a co s tím má společného Clang?
Před rokem jsem se ve dvou článcích zaměřených na programovací jazyk Vala věnoval jeho základům a snažil jsem se nastínit, jaké výhody přináší. Původním záměrem bylo postupně ukazovat vlastnosti Valy na jednoduché "ukázkové" aplikaci bez reálného využití.
Naučte se základy reverzování proprietárních ovladačů herních a jiných rozšířených USB HID zařízení a jak z nich sestavit vlastní konfigurační nástroje.
Ukážeme si, jak elegantně kopírovat soubory mezi dvěma otevřenými souborovými deskriptory bez nutnosti kopírovat obsah z jádra do uživatelského prostoru a zpět.
V minulém díle tohoto „měsíčníku“ (omlouvám se, ale dříve jsem další článek napsat nestihl) jsme si ukázali některé zajímavé vlastnosti programovacího jazyka Vala spolu s krátkými vzájemně nesouvisejícími ukázkami kódu. O tom, jaký ve skutečnosti programovací jazyk je, ale jistě nejlépe napoví, když jej člověk vidí „v akci“, tedy jako zdrojový kód programu, který k něčemu slouží.
Už jste vyzkoušeli několik programovacích jazyků, ale od každého jste utekli s tím, že jste objevili nějaký nový zajímavý? Pokud ano, pak jste na tom jako já, pokud ne, určitě se i na vašem oblíbeném jazyce najde něco, co vám tak úplně nevyhovuje. Nebojte, nehodlám vám tvrdit, že mám pro vás spásu v podobě programovacího jazyka Vala, který je naprosto dokonalý. To, s dovolením, jako obyčejný smrtelník přenechám lidem vesmírným.
Doposud jsme se v rámci seriálu o vývoji mobilních aplikací v Qt Quick seznamovali s vývojovým prostředím (Qt SDK a Qt Creatorem) a předvedli jsme si, jak si přeložit svou první aplikaci v QML. O tomhle zajímavém deklarativním jazyce jsme si pak podrobněji pověděli v druhé části seriálu. Probrali jsme strukturu QML a aplikací, do krve se nám snad i dostala syntaxe jazyka a máme i představu, kam Qt Quick patří v rámci frameworku Qt. V následujících dílech budeme pokračovat v rozšiřování našich znalostí a v tomto se zaměříme na komponenty v QML.
V minulém dílu seriálu o vývoji aplikací v QML jsme si ukázali, jak nainstalovat vývojové prostředí, vytvořit projekt a přeložit jednoduchou ukázkovou aplikaci napsanou právě v jazyce QML, a to s využitím Qt Components. Hello World prostě k životu programátora tak nějak patří. V pokračování se dostaneme více do teoretické roviny – představíme si jazyk QML, Qt Quick, možnosti jeho využití a prvky pro tvorbu uživatelského rozhraní.
Na začátek bych se chtěl omluvit, že seriál nějakou dobu neběžel. To bylo z různých důvodů, hlavně tedy různé věci mimo PC. Nyní ale pokračujeme, dnes dokončíme ty funkce, co jsme načali, přidáme si nějaké ty delegáty, pak cykly, podmínky, a přijde řada i na pole a práci s nimi a také trochu pointery, které jsou s poli těsně spjaty.
V našem seriálu nám doposud scházela jedna důležitá věc. Naučili jsme se, jak může Java volat nativní kód. Teď je ale na čase jí to oplatit a zavolat nazpět. Dále se podíváme na přistupování ke členským proměnným a na práci s poli.
Dá se říct, že v dnešní době mobilní aplikace válcují svět. A to nejen klasické „prográmky“, ať již více či méně užitečné, ale také každá významnější akce má svou vlastní mobilní aplikaci, téměř všechna dnešní vydavatelství také nabízí svůj obsah touto formou a do mobilů proniká také televize. Dokonce i herní svět se výrazně proměnil s návratem k původním přenosným zařízením.
Dnes se podíváme zase trochu dál. Nejprve se mrkneme na datové typy v D, pak nějaké ty proměnné, základní matematiku a práci s funkcemi.
Po delší časové pauze pokračuji se seriálem. V dnešní lekci si nainstalujeme kompilátor jazyka D, probereme sestavování programů a zkusíme si napsat nějaké ty prográmy na úvod. Potom bude nějaký "domácí úkol" a to by mělo být dost jako příprava na další lekci. Také zopakuji nějaké základní věci. Každý díl seriálu bude zahrnovat tři lekce a bude vycházet jednou týdně.
V listopadu uplynuly dva roky od oficiálního vydání tehdy nového programovacího jazyka Go. Místo ohlednutí se za těmito dvěma roky se dnes věnujme výhledům do blízké budoucnosti Go.
Na oficiálním blogu jazyka Go se objevil další zajímavý a užitečnými informacemi nabitý článek (Rob Pike: „The Laws of Reflection“), který je níže přeložen do češtiny. Informace o typech dostupné za běhu programu jsou v Go srovnatelné s tím, co poskytují některé jiné programovací jazyky, a podobně též umožňují typy nejenom prozkoumávat, ale, v rámci jistých omezení, také např. vytvářet jejich instance. Tohoto tématu jsme se v seriálu dosud nedotkli.
Odskočíme od „nudných“ témat a vytvoříme si svůj vlastní javovský virtuální stroj. Také si ukážeme, jak se dá v systému najít instalace Javy.
Jedním z již dříve plánovaných (mono)témat tohoto seriálu je všechno kolem ošetřování chyb. Mezitím vyšel shodou příznivých okolností na Go blogu příspěvek člena vývojového týmu Go, Andrewa Gerranda: Error handling and Go. Určitě bych na toto téma nemohl napsat článek lepší a tak s Andrewovým vědomím, souhlasem a v (doufám) souladu s původní licencí textu (Creative Commons Attribution 3.0 License), dnes přinášíme českou verzi tohoto článku, která je jen zcela nepodstatně upraveným překladem z originálu.
D je programovací jazyk, jehož záměrem bylo „C++ done right“, a tak jeho autoři kolem roku 1999 začali s kompletním redesignem jazyka C++ a odstraňováním jeho návrhových chyb. První stabilní specifikace se jazyk dočkal v roce 2007 a momentálně se pracuje na druhé verzi jazyka, o které bude i tento seriál.
V dříve publikovaných článcích na AbcLinuxu bylo zmiňováno, že Go je OOP jazyk, ale přitom nemá/nezná třídy a sémantika dědičnost je v něm atypická, řekněme přinejmenším z pohledu člověka zvyklého na např. C++ či třeba Javu. Tyto jazyky pro mnohé představují, vcelku oprávněně, něco jako současný standard z hlediska implementace OOP technik. Dnes se pokusíme některé obvyklé případy OOP, zhruba v duchu právě zmíněných jazyků, napsat v Go a to způsobem, který je v něm přirozený.
Zahajujeme navazující seriál o programování v Go, tentokrát v příkladech. Ukázky se soustředí na malý (nebo jeden) okruh problémů a budou – i vzhledem k rozsahu článku/dílu seriálu – jen schematické.
Minule jsme si ukázali jednoduchou aplikaci složenou ze dvou aktivit. V tomto díle si příklad dále rozšíříme a ukážeme si nové konstrukty. Celkově probereme množství různých témat vztahujících se k aktivitám.
V minulém díle jsme si pověděli něco o OS Android, vývojových nástrojích a o obecných principech, na jejichž základě je platforma postavena. V tomto díle si ukážeme konkrétní kusy kódu na jednoduché aplikaci.
V předchozím dílu článku jsme načali prohlídku sémantických prvků, ze kterých může programátor v Go skládat svá díla. V dnešní části se opět letmo podíváme na některé další, dosud netknuté „kostky“ stavebnice a tím úvodní Go miniseriál uzavřeme. Případné budoucí další články na téma Go by se již měly nejspíše věnovat konkrétním tématům a jejich řešení v Go.
Operační systém Android se na trhu mobilních telefonů objevil teprve nedávno. Od té doby zaznamenal raketový růst a dnes je jedním z nejpoužívanějších operačních systémů pohánějících chytré telefony. Spolu s rozšířením systému roste také poptávka po zajímavých aplikacích. V krátkém seriálu si ukážeme základy programování aplikací pro Android.
KIO je technologie, která v KDE zahrnuje téměř všechno kolem vstupně-výstupních operací a poskytuje abstrakci pro přístup ke vzdáleným úložištím. Samotnou komunikaci s úložišti pak zajišťují procesy zvané KIO Slaves.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
