Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Ano, kdyz prestanou na Qt delat, tak bude asi pro komunitu tezke spravovat takovy obri balik, ale...To je v podstate to, co jsem myslel. Obavam se, ze ciste komunitne spravovane Qt bez podpory komercni firmy s placenymi vyvojari na pozadi, urcujici nejaky smer a garantujici predvidatelny rozvoj, bude uplne jiny projekt a rada firem kupujicich licencovanou verzi zacne hledat jinou cestu. Nemyslim, ze Nokia nebude Qt rozvijet, otazka zni jak rychle - tedy kolik do toho investuje - a kam to bude smerovat, pomaly nejisty rozvoj je ta nejhorsi cesta a uprimne pokud vlastnikem bude Nokia s nejasnou motivaci, bude tato otazka stale ve vzduchu. V soucasne dobe bych do noveho produktu postaveneho na Qt jiz nesel, lepsi napsat v cistem C++, platforme zavisle casti izolovat a resit nativne.
V soucasne dobe bych do noveho produktu postaveneho na Qt jiz nesel, lepsi napsat v cistem C++, platforme zavisle casti izolovat a resit nativne.Platforme zavisla cast je v dnesni dobe skoro vsechno, takze dobrou chut
Qt funguje skoro na všech majoritních platformách.To je ono, skoro funguje.
Tak komercni vyvoj dela Digia, necekam, 4.8.1 delali prakticky oni, vcetne release.Vim, mame od nich Qt Commercial SDK, pouzivany na Ångström, tam to budem pouzivat asi dal, ne vsak na desktopu.
Motivace Nokie jsou mobilni aplikaceA postavene na Qt?
Gtk 4 co jsem slysel hodne omezi podporu ne-linux platforem,Gtk4 ? Co se o tom vi?
Postavene na Qt - ano, proc jinak by to Nokia delala. Jinak by cele Qt dala pryc uz davno.Ze setrvacnosti, backup plan? I kdyz vim, ze to interne v Berline pouzivaji.
Nedavno dokonce rikal Lars Knoll (na FOSDEMu), ze je to kvuli footprintu jeste porad malo rozdelene.To chvalim, footprint a nutna velikost flashe byl zatim jeden z hlavnich duvodu proc Qt nepouzit.
Asi nezrusi uplne podporu, jen bude hodne osekana, pripadne bokem.No dobre .... ale zrusit GIMP pro Windows?! ...
Celé jsem to buď nepochopil, nebo furt nemůžu najít tu killer featuru, která dělá z QML něco použitelného...přesně tohle řeším už pekelně dlouho. Navíc mám pocit, že jakmile někde uvedou, že "s tímhle budou skvělě pracovat designéři", tak je to automaticky krok do slepé uličky - vizte např. Zope (DTML vs. TPL), všelijaké PHP templaty, Django templaty... vždycky se s tím serou stejní lidé jako předtím, akorát, že je tam vrstva navíc.
Ono mi to občas přijde celé takové podivné. Tlačí se technologie, která umí v základu zobrazit pár základních tvarů, byť "dobře" konfigurovatelných. Hlavně že to umí částicové efekty. To je fakt potřeba.Nevim no, videl jsi treba QtMediaHub? Pokud si delal nejake podobne UI v C/C++ tak asi vis jaky to je maras, nemluve o tom, jaky maras to je aby to dobre vypadalo a chovalo se to stejne na Win/Linux/OSX. Pomoci QML se da udelat celkem zabijacke UI skoro bez prace a vicemene ciste, temer bez chyb (chyby jsou vetsinou v C/C++ backendu, v UI minimum). Proto QML pouzivam a to UX bytostne nesnasim, konzole-ole! :) Ano, tento tutorial sice ukazuje zakladni kameny a neodkryva naplno moznosti QML, ale to je holt udel tutorialu. Kazdopadne kdo ma predstavivost, tak i z techto zakladu pochopi jak mocny nastroj QML je. Pokud ne, je to ciste jeho problem :)
Tiskni
Sdílej: