Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
PowerDNS: instalace, konfigurace, webová klikátka, synchronizace s jinými servery a příklad nasazení.
V tomto seriálu si předvedeme bootování ze sítě v různých variacích. V prvním dílu si vysvětlíme, oč jde a předvedeme si pxelinux v kombinaci s kořenem souborového systému na NFS.
Do Not Track je jednou z posledních snah o zvýšení soukromí při brouzdání webem. Jak už to se standardy bývá, tak od počáteční myšlenek už uběhlo několik let a dlouhá cesta je ještě před námi. Oč vlastně jde?
V AFS je několik typů serverů, které mezi sebou komunikují. Aby AFS mohlo být robustní a škálovatelné, existuje pro každou funkci AFS samostatný server. Všechny databáze lze mít duplicitní a důležité informace se v systému nacházejí vícekrát. A pro velkou jistotu je v AFS kladen silný důraz na zálohování.
Jak jsem sliboval, podíváme se na různé možnosti přidělování adres protokolu IPv6. I podle místních diskuzí v této oblasti panuje značný zmatek a pro některé změny oproti IPv4 stále ještě představují spíše černou magii.
Kdy se dočkáme IPv6 u Telefónicy? A kdy u UPC? To jsou otázky na které naleznete odpovědi v tomto článku. Dále se pak dozvíte, jaká témata byla obsahem přednášek na této zajímavé konferenci.
Vítejte zpátky v IPv6. Po dávno zapomenuté trojici článků o zavádění a konfiguraci nového IP protokolu se ponoříme trochu více do technických detailů a změn, které tento protokol přináší. V nové sérii článků se dotknu i témat z diskuzí
Řešení FlowMon je určené k monitoringu sítí na základě datových toků a jejich následném zpracování a vyhodnocení prostřednictvím specializovaných softwarových aplikací s cílem zvýšit bezpečnost a zjednodušit řešení provozních problémů.
V třetím díle seriálu o Storage Area Networks navážeme tam, kde jsme minule přestali. Popsali jsme zařízení na ukládání dat a jedno zařízení sloužící k jeho přenosu – FC SAN Switch. Dnes budeme pokračovat a představíme si zařízení router, stejně jako jednotlivé vrsty FC protokolu a pracovní režimy jednotlivých portů v FC switchích.
V druhém díle seriálu o Storage Area Networks se podíváme zblízka na jednotlivé stavební bloky sítí typu SAN. Disková pole (RAID), disková cache (NVRAM), páskové mechaniky a páskové knihovny (jukeboxy). Protokoly.
V tomto nepravidelném seriálu se budeme zabývat problematikou Storage Area Network, neboli sítěmi typu SAN. V prvním díle si vysvětlíme, co to SAN je, proč se používá a které základní prvky ho tvoří.
V rámci konference Internet a Technologie 10, kterou pořádalo sdružení CZ.NIC, správce domény .cz, proběhla také diskuze na téma přechodu na IPv6 v České republice. Zúčastnili se jí zástupci významných firem (Seznam.cz, O2) a státní správy (Ministerstvo průmyslu a obchodu), kteří nastínili, jaké kroky ve svých oborech podnikají, aby byl přechod z IPv4 na IPv6 v ČR pokud možno hladký.
Zatímco v předchozím článku se mluvilo o výhodách a nevýhodách protokolu NFS při jeho nasazení na úložných sítích, tentokrát bude řeč o konkrétním příkladu využití NFS na síti s databázovým systémem Oracle. (Příklad nasazení. Upozornění na možné problémy. Zálohování Oracle.)
Pokud není poštovní server příliš zatížen, není obvykle potřeba se nějak významně zabývat tím, jak je optimalizován z hlediska výkonu. Pokud ale průtok zpráv a uživatelských přístupů stoupá, nabývá optimalizace serveru na významu.
Stále vyšší tlak zákazníků na cenu, dostupnost a kvalitu vede společnosti k implementaci různých řešení. Fibre Channel sítě jsou drahé, vyžadují více kvalifikovaných lidí (málo administrátorů ethernetových sítí má znalosti o FC fabric) a vybudování separátní storage sítě (či dokonce použití produkční nebo záložní sítě k přenosu storage dat) může poskytnout mnoho úspor.
Může se stát, že je poštovní server nějakou dobu nedostupný – například když je umístěn uvnitř sítě firmy a přestane fungovat internetové připojení. Pro takové případy se často používá záložní server, který nemá úložiště pošty se schránkami, ale může poštu dočasně přebírat k pozdějšímu doručení na hlavní poštovní server.
Za normálních okolností platí, že má každý uživatel přístup do své e-mailové schránky, a nikam jinam. Jenže někdy může být výhodné, aby mohl přistupovat i jinam. Přinejmenším se tak omezí zbytečné přeposílání zpráv a lépe se udržuje pořádek v poště u pracovních týmů.
Velmi oblíbenou funkcí poštovních serverů je filtrace zpráv a jejich třídění. K tomu se tvůrci serverů stavějí různě – dobré však je, když je tato funkce nejen přítomna, ale když také funguje podle otevřeného standardu. Takovým standardem je technologie Sieve, kterou lze provozovat prostřednictvím pluginu do programu Dovecot.
Jednou z činností vykonávaných poštovním serverem je finální doručování do schránek uživatelů. Protože na tuto činnost mohou být kladeny značné nároky, je často vhodné pro ni využít specializovanou službu, která doručování zajistí. Tato služba se označuje jako doručovací agent. Agent zatím zůstával skryt a nevyužit, nicméně právě v tento okamžik vstupuje na scénu.
Mnoho lidí si zvyklo posílat e-mailem i velmi citlivá data. Přitom bezpečnost této technologie je srovnatelná s bezpečností pohlednice nebo korespondenčního lístku. Přestože pro skutečně bezpečnou komunikaci je třeba, aby byla každá zpráva zašifrována ještě před předáním do poštovního komunikačního řetězce (a naopak dešifrována až po výstupu z něj), mnohé zvědavé uši lze odstavit i šifrováním na úrovni komunikačních kanálů.
Greylisting patří mezi opatření kontroverzní, nicméně v praxi velmi účinná. Program Postfix lze snadno spřáhnout s nástrojem pro realizaci této ochranné metody. Následující odstavce ukáží, jak na to. Nebude ale chybět ani představení jedné další záležitosti, která s provozem poštovního serveru a ochranou proti spamu souvisí – rozdělení rolí přebírání pošty od klientů a jejího doručování.
Antispamová opatření prováděná pouze prostředky programu Postfix jsou buď nedostatečně účinná, anebo zbytečně přísná. Proto je obvykle lepší přenechat většinu práce při ochraně proti spamu (ale i jiném nevítanému obsahu, například virům) jiným nástrojům, které lze s Postfixem snadno spřáhnout.
Značnou část elektronické pošty dnes bohužel tvoří nevyžádaná obchodní sdělení čili spam. Protože o takové zprávy stojí opravdu jen málokdo, bývá obvykle žádoucí nasadit různé prostředky pro jejich eliminaci.
Používá-li se například ve firmě technologie LDAP, lze ji s výhodou využít i pro získávání údajů pro poštovní server. Bude to o něco složitější než v případě databáze MySQL, nicméně z globálního pohledu si tak lze výborně usnadnit práci.
Údaje o e-mailových schránkách a jejich uživatelích lze uchovávat například v souborech (jako v minulém dílu seriálu) nebo v databázi. Právě návrhem takové databáze a jejím využitím v programech Postfix a Dovecot se bude zabývat tento článek.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz