V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
U dedikovaných poštovních serverů nevyužívají uživatelé obvykle nic jiného než právě poštovní služby. Existuje samozřejmě možnost skloubit systémové (unixové) uživatele se schránkami v různých doménách, nicméně by bylo zbytečné, aby byly pro tyto účely v systému normální uživatelské účty. Proto se využívají tzv. virtuální uživatelé. Existuje řada způsobů, jak s nimi v poštovním prostředí pracovat.
Druhá a závěrečná část tutoriálu popisuje konfiguraci samotného DNS serveru (tinydns). Vše je vysvětleno na příkladech, ve kterých jako figurant slouží adresa abclinuxu.cz. Nakonec si předvedeme, jak v domácí nebo pracovní síti s pomocí tinydns vytvořit vlastní doménu nejvyšší úrovně a tu používat pro přístup k počítačům.
Poštovní server obvykle nejen odesílá zprávy někam jinam, nýbrž je také přijímá k doručení do schránek. Existuje řada způsobů, jak lze schránky a doručování do nich řešit. Schránky musí být také samozřejmě přístupné pro uživatele.
Když se řekne DNS, většině lidí se okamžitě vybaví BIND. Kolekce programů djbdns od D. J. Bernsteina tak známá není, přestože dokáže být BINDu velmi silnou konkurencí a v mnoha ohledech ho dokonce předčí. První část tutoriálu se zaměří na program DNScache.
Minule představená konfigurace programu Postfix sloužila jen k předávání zpráv na jiný server, bez jakýchkoli dalších aktivit. S tím se lze samozřejmě málokdy spokojit. Obvykle požadujeme výrazně více – server musí vykazovat určitou dávku vlastní „inteligence“.
Po přečtení prvních dvou („představovacích“) dílů seriálu již každý mohl získat určitý obrázek, co jsou programy Postfix a Dovecot a proč je použít pro stavbu poštovního serveru. Proto je čas pustit se do práce.
Seriál o budování poštovního serveru pokračuje představením druhého základního „člena týmu“ – programu Dovecot. Ten se na serveru stará o přístup k poště pomocí protokolů POP3 a IMAP, může zajišťovat i lokální doručování a poskytovat autentizační služby jiným programům.
E-mailové řešení pro firmu nebo třeba neziskové sdružení, ale i rozjezd hostingových služeb, jejichž součástí elektronická pošta bývá – to jsou případy, kdy potřebujeme „postavit“ poštovní server nebo sadu serverů. Možnosti výběru jsou velké, a to i pokud zůstaneme jen u svobodného softwaru. Jako základní stavební kameny si lze zvolit například Postfix a Dovecot (případně v kombinaci s dalšími programy). Právě řešením postaveným na těchto dvou programech bude věnován tento seriál.
Spousta z vás jistě používá webový server Apache. Ve chvílích, kdy Apache přestává stíhat, máte v podstatě jen dvě možnosti; buď upgradovat hardware (případně pořídit nějaké load-balancing řešení), nebo zkusit vyměnit težkotonážní Apache za nějaký jiný server, např. nginx. Seznámení s webovým serverem nginx jsme si pro vás v tomto článku připravili.
O DNSSEC se posledni dobou hodně mluví. O co jde? To se brzo dozvíte.
FTP server ProFTPD – MySQL, kvóty, šifrování (FTPS), práva. Příprava prostředí: Kompilace ze zdrojových kodů a moduly třetích stran; Příprava MySQL; Nastavení ProFTPD. FTP klienty: FileZilla; Krusader (kio-slaves); gFTP. Práva k souborům, adresářům a .ftpaccess.
Tímto dílem seriál o BGP končí. Problematika BGP je ale natolik rozsáhlá, že by vydala na několik knih.
Nyní nastal čas nahodit druhý peer a vylepšit konfiguraci routeru. Je také třeba provést další administrativu na RIPE.
Máte doma nebo někde v kanceláři počítač, na který se občas potřebujete vzdáleně připojit, ale nechcete jej nechávat trvale zapnutý jen proto, abyste jej využili párkrát do týdně nebo dokonce jednou do měsíce? Důvodů může být více - úspora energie, eliminace hluku, prodloužení životnosti komponent apod. Článek se dále zaměřuje na boot management, který by mohl být doslova spásou pro některé administrátory.
Teď, když je hotova základní administrativa, můžete začít konfigurovat váš BGP router. Od vašeho zvoleného ISP dostanete nějakou tranzitní síť (/30), čímž můžete nakonfigurovat IP adresu na rozhraní, které povede k tomuto poskytovateli. Typicky od ISP získáváte plné BGP tabulky, zapomeňte tedy na default routu.
Malware je problém, imunitní systém řešení. Silný imunitní systém to není jen dobrý základ pro vlastní zdraví, ale i zdraví firmy či úřadu. Pojďme se podívat na první účinný imunitní systém v oblasti IT bezpečnosti pro malé i velké organizace.
BGP neboli Border Gateway Protocol slouží k výměně routovacích informací (routovacích tabulek) mezi autonomními systémy v rámci Internetu. Autonomním systémem se nazývá síť routerů (typicky ISP) s jednotnou routovací politikou.
Navzdory přesnému datu vyčerpání IPv4 adres, které jsme předpověděli, by pro nás tyto informace neměly být žádným překvapením. Vždyť už studie IETF Routování a adresování, vydaná v roce 1991, upozorňuje, že adresní prostor IPv4 bude někdy v budoucnu vyčerpán.
První zmínka o vyčerpání IP adres se objevila již v listopadu 1988 a od té doby se snažíme předpovědět, kdy adresy dojdou, a vyřešit, co bude dál.
Pokud chcete mít více webových nadstaveb různých aplikací v jednom rozhraní, tak by bylo na čase podívat se na moduly Centreon (StatusMap. SyslogNG). Zájem o grafy je velký, takže se podíváme i na ně.
Pokud jste se prokousali prvními dvěma díly a zajistili si IPv6 konektivitu, máte stroj s IPv6 adresou. Nastal čas si pořídit a nakonfigurovat podsíť (subnet).
Pokud máte štěstí a váš poskytovatel vám nabízí IPv6 konektivitu, máte vyhráno a můžete povídání o tunelech přeskočit a těšit se na příští díl. Pro vás, kdo jste u poskytovatele odkázáni na IPv4, je tu druhý díl povídání o IPv6, který vám ukáže, jak se na IPv6 Internet protunelovat.
V tomto článku si ukážeme, jak napsat jednoduchý skript, jak ho definovat pomocí příkazu a jak upravovat stávající příkazy a využívat více voleb skriptů. Už je také na čase zprovoznit posílání e-mailů.
Počítače současného Internetu spolu komunikují převážně pomocí protokolu IPv4. Tato verze sloužila dlouho a prokázala svoji robustnost a použitelnost. Přesto se už dlouhou dobu projevují její omezení. A bude už jenom hůř.
Rozhraní prostředí Centreon se může zpočátku zdát pro začínajícího správce velice složité, ale není to tak zlé. Obsahem článku je: Seznámení s prostředím; Základní monitorování počítačů a služeb; Kontaktní uživatel a skupina; Postup vytvoření hosta; Postup vytvoření služby; Export nastavení do Nagiosu; ACL.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz