V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Ve chvílích, kdy Apache přestává stíhatTo mi v této oblasti přijde už jako klišé. Apache toho zvládne docela hodně, záleží na konfiguraci, přičemž konfigurace "jeden Apache dělá všechno" není zrovna z nejvýkonnějších. Ale je pravda, že servery jako nginx nebo Lighttpd mají nároky (prostředky OS, CPU i paměť) ještě menší a hlavně mají i jednodušší (nebo prostě jen hezčí) konfiguraci.
je to jen "hloupá proxy"Ehm, jak vypadá chytrá proxy? Je mi jasné, že pokud něco neumí out-of-the-box nativně PHP, spousta PHP programátorů to bude považovat za nepotřebný balast a proto je třeba je poučit, ale zacházet až tak daleko
Důvodem pro zvýšení počtu worker procesů může být například využití více jader/procesorů u serveru s SMP, případně snížení latence způsobené blokacemi z I/O.Myšleno je nejspíš diskové I/O, že... Blokující síťové I/O, to by si snad při single-process single-thread architektuře nikdo nedovolil... Vlastně když už jsme u té architektury, jaký že je to ten hlavní rozdíl mezi nginxem a Apachem a proč narozdíl od Apache můžeme s klidným svědomím nechat worker_processes na hodnotě 1?
A rozdíl by tu byl ještě jeden
To mi v této oblasti přijde už jako klišé. Apache toho zvládne docela hodně, záleží na konfiguraci, přičemž konfigurace "jeden Apache dělá všechno" není zrovna z nejvýkonnějších. Ale je pravda, že servery jako nginx nebo Lighttpd mají nároky (prostředky OS, CPU i paměť) ještě menší a hlavně mají i jednodušší (nebo prostě jen hezčí) konfiguraci.Vim o mistech kde apache nestihal a nginx se flaka
Vlastně když už jsme u té architektury, jaký že je to ten hlavní rozdíl mezi nginxem a Apachem a proč narozdíl od Apache můžeme s klidným svědomím nechat worker_processes na hodnotě 1?epoll/poll/select/rtsignals...
>> A rozdíl by tu byl ještě jeden
Nesmíte věřit všemu co se kde píše. Tyhle věci se dají nastavovat a zpravidla jsou nastaveny správně, aby se podobné věci neděly.
Myšleno je nejspíš diskové I/O, že...Ano, mysleli jsme samozřejmě diskové I/O.
bez .htaccess nepouzitelne 
Ale je nekompatibilní s Apache. Stejně jako v lighttpd...
btw pryc jsou doby kdy na nginx byla potreba rustina :)
aktualni anglicka wikina je uz velice schopna a vseobjimajici
To budu asi ja ;)
Chybi mi aspon strucne zduvodneni, proc by jsem mel zkusit nginx a ne treba lighttpd (ktery je znamejsi). V cem je nginx lespi nez lighttpd?
Nebo teba boa ?
Ci jine valstni napsane web servery ?
Uznavam ze apache2 je na lecktere veci tezsi ...
... ale neni to spis o konfiguraci ?
A proc BOA??
23 Feb 2005 - Version 0.94.14rc21 released!
ten projekt prakticky skoncil... Jak jej muzete porovnavat s lighttpd?
Boa je tak trochu legenda, je to webserver s pollovací architekturou snad už od roku 1995. Pamatuju si, že na přednášce o sítích na FELu, když se mluvilo o pollování, říkali tomu "ve stylu Boa".
A nějaký vlastní webserver... o tom snad ani nemá cenu mluvit
Tiskni
Sdílej: