Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Do-not-track je návrhem nové HTTP hlavičky odesílané od klienta (webového prohlížeče) směrem k webovému serveru. Jejím smyslem je umožnit uživatelům zvýšit své soukromí. „Do Not Track“ v překladu znamená „nesleduj [mě]“ a od všech serverů kontaktovaných prohlížečem za použití tohoto příznaku se očekává právě toto.
Pro správné pochopení si ale musíme upřesnit, vůči jakým serverům je tento příznak cílen především. Pokud byste ve svém prohlížeči tuto funkci povolili, tak by si z toho AbcLinuxu.cz jako takové moc nemělo jak vzít ponaučení – při odchodu z AbcLinuxu.cz vás nemáme zkrátka ani jak dále sledovat. Při procházení českým webem si ale každý pozornější uživatel časem všimne, že se mu ve stavovém řádku prohlížeče často opakují některé servery – a nejsou to zrovna ty, na které cíleně chodí.
Ano, primárním příjemcem příznaku „nesleduj mě“ jsou reklamní sítě, ale nějaké ponaučení by si z toho jistě mohly vzít i takové nereklamní služby Google. Google má díky Analytics jistě velmi dobrý přehled o tom, jaké stránky si uživatel oblíbil. A pokud říká, že ne, vzpomeňte si na vozidla pro Google StreetView, která kromě oficiálního účelu fotit ulice mimo jiné zaznamenávala data z okolních nešifrovaných WiFi sítí. Kdo by to byl do nich (onehdy) řekl...
Taková reklamní síť může sledovat, na jaké weby chodíte, co vás zajímá, kdy tam chodíte, kolik času tam trávíte, technicky ji ale nic nebrání v tom zjišťovat, zda třeba na navštěvovaných webech nepřispíváte do diskuzí a tak podobně. Překvapivě to ale nebyla Evropská unie, kdo stál u zrodu Do not track.
Historie Do Not Track sahá do roku 2007. Právě tehdy Center for Democracy and Technology, World Privacy Forum a linuxákům asi lépe známé Electronic Frontier Foundation požádaly americkou Federal Trade Commission (FTC) o zavedení Do Not Track. Čtenářům zejména amerických webů to jistě připomene Do Not Call, neboli seznam telefonních čísel, která nemají být obtěžována reklamními hovory. V USA to totiž kdysi zašlo dále než v ČR a bylo to horší, než když vám jen jednou za měsíc zavolá partner mobilního operátora a chce vám nabídnout lepší volání.
Původní podoba Do Not Track se od té současné podstatně lišila. Mělo jít o seznam jako u Do Not Call, jen by v něm byly uvedeny domény, které se na sledování uživatelů podílejí. Ty by do centrálního seznamu dodaly samy firmy, které za reklamními systémy stojí. Webové prohlížeče by kopií tohoto seznamu byly vybaveny a na základě volby uživatele by tyto domény nějakým způsobem blokovaly nebo jinak omezovaly například skripty z nich načítané.
Není divu, že se tato forma Do Not Track neuchytila a nápad tak trochu vyšuměl do ztracena.
Současná podoba je taková, jak bylo popsáno v úvodu článku. Nikde se neschraňuje žádný centrální seznam, naopak je to uživatel, kdo dává serverům aktivně najevo, že si nepřeje být sledován. Jak tato hlavička vypadá?
... Host: gemius.pl DNT: 1 <--- "Do Not Track" User-Agent: Mozilla ...
Číslo 1 znamená právě to, oč tu jde – tedy nesledovat. Dále je možné podle současných návrhů standardu používat i hodnoty 0 (jen mě klidně sledujte) a null (nerozhodl jsem se, v reálu tedy asi to samé jako 0). Chybějící hlavička logicky taktéž znamená to samé jako null. Pozorný čtenář si jistě povšiml slova standard, jak to s tím tedy je?
Ano, je to tak, DNT je standardizováno v rámci pracovní skupiny W3C. Ostřílenému čtenářovi je ale zároveň jasné, že je důležité, jak bude samotný standard implementován (a dodržován). Je jen na provozovatelích rekamních sítí a dalších dotčených systémů, jestli budou přání uživatele respektovat a co si pod Do Not Track vlastně představují. Prozatím se nějakým způsobem zavázala řada firem, pro Čechy jsou nejznámnější asi Twiter a AdOcean (Gemius).
Implementace DNT v prohlížečích je triviální. Funkci proto už najdete ve Firefoxu, Opeře, Google Chrome (pomocí rozšíření) a dalších. Je tu ale jedna důležitá věc: je to uživatel, kdo má sám dát najevo, jaký je jeho postoj je sledování. A tím se dostáváme k událostem posledních týdnů.
Začátkem letošního léta se v Microsoftu rozhodli, že Internet Explorer 10 bude mít tuto volbu (tedy „nesleduj mě“) ve výchozím stavu zapnutou. To může na první pohled vypadat jako dobrý nápad, je to ale v rozporu s dohodou s reklamními sítěmi. A ty jsou ochotny toto nastavení respektovat pouze za předpokladu, že nepůjde o výchozí nastavení. Kdo by ho pak vypínal, že ano...
Osud celého DNT je tedy v ohrožení. Internet Explorer má totiž stále dosti významné zastoupení na trhu. A právě tehdy se Roy T. Fielding, jeden z členů pracovní skupiny u W3C, rozzuřil a začal se kroku IE10 bránit protiútokem. Vytvořil totiž patch pro Apache, který takto bude ve výchozím nastavení jakoukoliv DNT hlavičku od IE10 ignorovat. Uživatelé IE10 by tedy pak neměli šanci si zvolit vůbec nic.
To v diskuzi pod samotným commitem vyvolalo živou diskuzi. Většina diskutérů se zdá být postavena proti tomuto kroku, ale i Julian Reschke, který mimo jiné spolupracuje s pracovní skupinou W3C ve věci HTML 5, uznává, že úspěch DNT je založen právě na dobrém ukrytí tohoto nastavení:
Ať se vám to líbí, nebo ne, základním předpokladem DNT je to, že jej „většina“ lidí nebude používat, a díky tomu to lidé od reklamy/marketingu budou respektovat.
Odlišná situace by pochopitelně nastala tehdy, kdyby např. Evropská unie nakázala subjektům podnikajícím v rámci EU tuto volbu respektovat. Zde je ale vhodné opět připomenout Google StreetView: ani po počátečním slibu Google všechna data neodstranil, ale teď už prý ano. Bez kontrol, kdy bude po datovém centru provozovatele reklamní sítě pobíhat policejní jednotka na základě udání whistleblowera, není úplně snadné dokázat, že někdo daná pravidla nedodržuje. Je otázka, jestli si něco takového přejeme.
A co si myslíte vy? Je lepší se snažit dohodnout k oboustranné spokojenosti, nebo zvolit represivní cestu?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Who's tried to track you? Total # Blocked Social Networks 10,467 Ad Networks 20 Tracking Companies 52,372 In total, you've stopped 62,859 attempts to track you.Nízké číslo u Ad Networks je předpokládám díky AdBlocku. Ze stránky to vybírá i věci jako Google Analytics, což je třeba jediný tracker zde na AbcLinuxu. Ale co se dá dělat, když už, tak pořádně.
Nebo může uživatel za netrackování nějak zaplatit,Nejak mi to pripomina chovani "Budete platit, nebo vam zapalim barak". Legalni to zatim je, ale zakon akce a reakce plati i zde a pak at nejsou prekvapeni, ze uzivatele pouzivaji agresivnejsi a agresivnejsi nastroje jak se branit.
Služba trackování uživatelů je naprosto legální věcNo, to byl spam take az do doby, nez byl zakazan. Legitimita je ale dost odlizne hledisko.
je daná vztahem mezi provozovatelem stránek a firmou, která jí nabízí.Pokud by se tykala pouze techto dvou subjektu (napr. analyzou logu), tak OK. Pokud ale trackujici interaguje s uzivatelem, tak je to primarne zalezitost vztahu trackujici-uzivatel a provozovate stranek je vcelku mimo. Svym zpusobem existuje dost paralel mezi temito trackujicimi systemy a spammery - v obou pripadech zneuzivaji prakticke neschopnosti uzivatelskeho software rozlisit to, zda sitovymi protokoly implikovana akce [*] je v souladu s uzivatelovym zajmem a podle toho ji provest nebo vcas zarazit. Pokud je prijatelne legislativne omezit spam, pak by obdobne legislativni omezeni melo byt prijatelne i pro trackujici systemy. [*] ta implikovana akce je akceptovani mailu a u trackeru stahnuti inlinovaneho objektu.
Pokud by se tykala pouze techto dvou subjektu (napr. analyzou logu), tak OK. Pokud ale trackujici interaguje s uzivatelem, tak je to primarne zalezitost vztahu trackujici-uzivatel a provozovate stranek je vcelku mimo.Tady si dovolím nesouhlasit. Provozovatel stránek je ten, kdo nabídl uživateli obsah a tím ho "přeprodal" trackující službě. Jestli tím získal lepší analýzu chování návštěvníků nebo nějakou finanční protihodnotu je už čistě jeho věc. A opravdu nevidím netechnický rozdíl mezi analýzou logů a nějakými tracking cookies a spol.
Svym zpusobem existuje dost paralel mezi temito trackujicimi systemy a spammery - v obou pripadech zneuzivaji prakticke neschopnosti uzivatelskeho software rozlisit to, zda sitovymi protokoly implikovana akce [*] je v souladu s uzivatelovym zajmem a podle toho ji provest nebo vcas zarazit. Pokud je prijatelne legislativne omezit spam, pak by obdobne legislativni omezeni melo byt prijatelne i pro trackujici systemy. [*] ta implikovana akce je akceptovani mailu a u trackeru stahnuti inlinovaneho objektu.S tímto bych si naopak dovolil souhlasit, ideální by bylo omezení v tom směru, jak jsem říkal. Uživatel musí mít jasnou informaci a mít možnost odmítnout službu jako celek. A samozřejmě ideálně na co nejvýšší úrovni... A teď to zase schytám, že jsem nerealista
Uživatel musí mít jasnou informaci a mít možnost odmítnout službu jako celek. A samozřejmě ideálně na co nejvýšší úrovni... A teď to zase schytám, že jsem nerealistaAno. Viz "televizní" vlezlost reklam na jedné straně a jejich přeskakování na straně druhé - a na internetu se obojí dělá podstatně snáz:
Provozovatel stránek je ten, kdo nabídl uživateli obsah a tím ho "přeprodal" trackující službě.Zadavatel televizní reklamy taky musí počítat s vysokým % lidí, co při reklamě přepne/ztlumí/odejde/vypne/...
Druhá věc je, že provozovatel stránek nemusí na používání takové služby uživatele upozorňovatA to se nedeje.
Vždy je jen potřeba mít možnost svobodné volby, zda danou službu chci za daných podmínek používat nebo ne...A opet nic takoveho nemame. Mne nevadi, ze jsem sledovan, kdyz jsem na jejich webu, ale co delam pote co ho opustim neni jejich vec. Pouziji opet prirovnani - navsteva mistni hospody nedava hostinskemu pravo me sledovat i mimo hospodu, bez meho vedomi a predchoziho upozorneni.
Z toho vyplývá, že pokud má mít něco takového šanci na úspěch, pak se musí nabídnout něco protihodnotou.
Protihodnota je dobrý argument při lobbingu proti zákonu, který by sledování uživatelů omezoval ještě víc. "Ale vždyť my nesledujeme ty, kteří si to nepřejí."
1) Je opravdu tak těžké implementovat volbu "Nestahuj žádné věci od třetích stran"Tim bys rozbil vsechny sity vyuzivajici content delivery site, a ve striktni podobe i sity, ktere maji obrazky na samostatnem serveru.
Ty obrázky jsou obvykle na serverech se stejnou doménou druhé úrovně.Problem je v tom, ze 'jina domena druhe urovne <=> treti strana' je heuristika, ktera prilis casto neplati. I kdyz odmyslim samotny fakt, ze 'druha uroven' neni principialne nijak specialni v ramci DNS a klidne mensi projekty mohou bezet na domenach treti urovne (kde domena druhe urovne je domena ISP), tak v mnoha pripadech jeden akter ma vic domen pro ruzne projekty, ale sdili mezi nima pomocnou infrastrukturu - napr. www.root.cz a www.lupa.cz (a dalsi weby Internet Info) maji obrazky na i.iinfo.cz .