V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)?Samozřejmě bude.
Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).Teď jen ve stručnosti. Jde o to, že pokud se například využívá Sieve a nad domovským adresářem pracuje ManageSieve (ať už jako součást Dovecotu nebo jako samostatný program, např. PySieved), budou se v klientovi zobrazovat i soubory, které nemají. A obráceně, Dovecot bude adresář vytvořený pro účely Sieve (kam se budou ukládat Sieve skripty) považovat za poštovní složku (pokud bude název začínat tečkou, jak je obvyklé), čili ji bude klientům nabízet společně s jinými složkami. To není stav, o který by člověk zrovna stál. Ale znovu říkám, ve všech příkladech dosud používaných v seriálu využití "domovského adresáře virtuálního uživatele" nijak nevadilo, proto jsem také nevytvářel další adresářovou úroveň. Při použití se samozřejmě user_attrs nezmění, protože tam je právě domovský adresář, který zůstane stejný. Změní se naopak mail_location (například na maildir:/var/mail/virtual/%d/%n/Maildir, pokud bude pošta v adresáři Maildir pod domovským adresářem). U Postfixu by se změnil result_format (v tomto případě na %d/%u/Maildir/).
), umím z něj číst, ale vůbec nechápu princip jeho činnosti (nenašel jsem ani návod pro blbé, takže soudím, že to bude triviální a někdy prostě nastane ahááááá efekt) ani jej neumím nainstalovat. Přesto jsem mnoho let spokojeným adminem.
vůbec nechápu princip jeho činnostiCo na tom nechápeš? Základní princip je naprosto triviální. Je to prostě strom objektů a každý objekt může mít atributy (jaké přesně a které jsou povinné atd., to záleží na schématu). Ten strom může vycházet třeba z hierarchie DNS nebo být úplně jiný, podle potřeby. Představ si to třeba jako XML strom nebo něco takového (třeba registry ve Windows
), je to jedno. Jak si to server vnitřně reprezentuje (třeba klidně jako nějaký XML soubor, databázi nebo jako objekty v C++, které se pak binárně zapisují na disk), to už je čistě implementační záležitost.
K jednotlivým objektům a atributům lze pak nastavovat práva.
ani jej neumím nainstalovatInstalace je taktéž triviální. Netriviální může být u některých implementací počáteční konfigurace (např. u OpenLDAP). Ale jsou implementace, kde je to také jednoduché (třeba Apache Directory Server; pro něj existuje také klikátko Apache Directory Studio, kterým lze jak pracovat se stromem, tak i konfigurovat server).
, resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).
ad 2) Zde to bude zřejmě tím OpenLDAPem.
Není to technologie, kterou bych musel znát (nemám to kde využít), takže to nechám v klidu jiným. Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.
Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).LDAP je především komunikační protokol. O to jde v první řadě. A protože tento protokol má poměrně širokou podporu, lze ho využívat v mnoha programech. Lze měnit klientský i serverový software podle potřeby, aniž by se musel měnit zbytek celku.
Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.Jo, k tomu článku pro blbé se také přidávám
S (open)LDAP jsem se dostal do fáze, kdy běží (jakože se jen samoúčelně spustí bez použitelných dat), ale nejsem tam schopen nic rozumného nasáčkovat tak, abych to mohl jakkoliv použít. Většina návodů se spoléhá na nějaké skripty, které udělají většinu práce (ale tyto skripty v Archu nejsou). Chtěl jsem začít zdrojem adres pro mailové klienty, ale nějak jsem se neprokousal k výsledku.
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude. LDAP je hodně komplexní a vyžaduje dost znalostí souvisejících věcí. O Tebe starost nemám, evidentně o tom hodně víš. Problém je se čtenáři, protože je to může odradit. Příklady použití jsou docela komplexní, leckdy zasahují spíš do podnikové sféry a vyžadují dost času a experimentů.
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude.Knihu psát nebudu - viz níže
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupceZaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet
Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšetTo je škoda. Píšeš pěkně "čitelně" :)
Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?Nevadilo by. Tedy aspoň v tomto případě (u některých programů by vadilo, protože ty napevno počítají s objekty určitých tříd). Akorát že by se muselo vymýšlet a muselo by se nainstalovat. Pokud se použije hotové schéma, toto celé odpadá.
Tiskni
Sdílej: