Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)?Samozřejmě bude.
Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).Teď jen ve stručnosti. Jde o to, že pokud se například využívá Sieve a nad domovským adresářem pracuje ManageSieve (ať už jako součást Dovecotu nebo jako samostatný program, např. PySieved), budou se v klientovi zobrazovat i soubory, které nemají. A obráceně, Dovecot bude adresář vytvořený pro účely Sieve (kam se budou ukládat Sieve skripty) považovat za poštovní složku (pokud bude název začínat tečkou, jak je obvyklé), čili ji bude klientům nabízet společně s jinými složkami. To není stav, o který by člověk zrovna stál. Ale znovu říkám, ve všech příkladech dosud používaných v seriálu využití "domovského adresáře virtuálního uživatele" nijak nevadilo, proto jsem také nevytvářel další adresářovou úroveň. Při použití se samozřejmě user_attrs nezmění, protože tam je právě domovský adresář, který zůstane stejný. Změní se naopak mail_location (například na maildir:/var/mail/virtual/%d/%n/Maildir, pokud bude pošta v adresáři Maildir pod domovským adresářem). U Postfixu by se změnil result_format (v tomto případě na %d/%u/Maildir/).
), umím z něj číst, ale vůbec nechápu princip jeho činnosti (nenašel jsem ani návod pro blbé, takže soudím, že to bude triviální a někdy prostě nastane ahááááá efekt) ani jej neumím nainstalovat. Přesto jsem mnoho let spokojeným adminem.
vůbec nechápu princip jeho činnostiCo na tom nechápeš? Základní princip je naprosto triviální. Je to prostě strom objektů a každý objekt může mít atributy (jaké přesně a které jsou povinné atd., to záleží na schématu). Ten strom může vycházet třeba z hierarchie DNS nebo být úplně jiný, podle potřeby. Představ si to třeba jako XML strom nebo něco takového (třeba registry ve Windows
), je to jedno. Jak si to server vnitřně reprezentuje (třeba klidně jako nějaký XML soubor, databázi nebo jako objekty v C++, které se pak binárně zapisují na disk), to už je čistě implementační záležitost.
K jednotlivým objektům a atributům lze pak nastavovat práva.
ani jej neumím nainstalovatInstalace je taktéž triviální. Netriviální může být u některých implementací počáteční konfigurace (např. u OpenLDAP). Ale jsou implementace, kde je to také jednoduché (třeba Apache Directory Server; pro něj existuje také klikátko Apache Directory Studio, kterým lze jak pracovat se stromem, tak i konfigurovat server).
, resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).
ad 2) Zde to bude zřejmě tím OpenLDAPem.
Není to technologie, kterou bych musel znát (nemám to kde využít), takže to nechám v klidu jiným. Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.
Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).LDAP je především komunikační protokol. O to jde v první řadě. A protože tento protokol má poměrně širokou podporu, lze ho využívat v mnoha programech. Lze měnit klientský i serverový software podle potřeby, aniž by se musel měnit zbytek celku.
Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.Jo, k tomu článku pro blbé se také přidávám
S (open)LDAP jsem se dostal do fáze, kdy běží (jakože se jen samoúčelně spustí bez použitelných dat), ale nejsem tam schopen nic rozumného nasáčkovat tak, abych to mohl jakkoliv použít. Většina návodů se spoléhá na nějaké skripty, které udělají většinu práce (ale tyto skripty v Archu nejsou). Chtěl jsem začít zdrojem adres pro mailové klienty, ale nějak jsem se neprokousal k výsledku.
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude. LDAP je hodně komplexní a vyžaduje dost znalostí souvisejících věcí. O Tebe starost nemám, evidentně o tom hodně víš. Problém je se čtenáři, protože je to může odradit. Příklady použití jsou docela komplexní, leckdy zasahují spíš do podnikové sféry a vyžadují dost času a experimentů.
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude.Knihu psát nebudu - viz níže
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupceZaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet
Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšetTo je škoda. Píšeš pěkně "čitelně" :)
Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?Nevadilo by. Tedy aspoň v tomto případě (u některých programů by vadilo, protože ty napevno počítají s objekty určitých tříd). Akorát že by se muselo vymýšlet a muselo by se nainstalovat. Pokud se použije hotové schéma, toto celé odpadá.
Tiskni
Sdílej: