Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
. Greylisting třeba u nás není vhodné nasadit. Čím větší zpožďování emailů, tím je to horší. Obchoďáci apod. by nás asi pak zabili :-/. Všechno musí být hned. Osobně se jim ani nedivím. Taktéž bych nechtěl čekat na odpověď o 10min déle. Obzvláště, pokud jde o nějakou urgentní záležitost. Ano, GreyL se použije jen při první komunikaci, ale vesměs se dost komunikuje s novými emailovými adresami, je to hodně živý, takže smolík :-/, zpožďování by bylo hodně časté.Mimoto nektere zname servery od Vas vezmou v ramci greylistingu par zprav za urcity casovy usek, coz muze znamenat, ze email pro par stovek osob se dorucuje klidne i druhy den.Hm, nebo taky vůbec, pokud jde třeba o jeden velmi známý český skorogoogle.
Mám dvě poznámky:
1) Posílat jeden mail stovce lidí bez použití mailing listu je zhovadilost a sama o sobě zavání spamem, byť se jedná o věc tak "nevinnou" jako vánoční přáníčko.
2) Greylisting může fungovat i tak, že pokud je po uplynutí greylistové doby z dané e-mailové a IP adresy doručen někomu konkrétnímu mail, pak je doručen třeba i dalším příjemcům, a to s přeskočením greylistu. Musím říct, že trošku vařím z vody, ale IMHO podstata greylistingu spočívá v tom, že se zjišťuje, zda dotyčná IP používá skutečný mailer, nebo jen jednorázového klienta. Jednorázový klient nemá frontu, takže zprávy podruhé nedoručuje, kdežto mailer frontu má a zprávy doručí. Takže když zjistím, že na daném IP je skutečný mailer, můžu od něj poštu pustit i někomu jinému, a to už bez zdržení. Tak mi velí logika věci.
Zdraví
Honza Marek
. nejvice mne mrzi ze lide ani nechapou co je na mailu u seznamu spatne. je az zarazejici ze treba centrum.cz ci google.com jsou celkem v pohode... takze to nastavit nejak rozumne urcite jde... a to v malem i velkem :)
Posta z klientskych aplikaci se ma zasadne odesilat pres port 587. Port 25 je pro komunikaci server-server.Ano, správně by to tak být mělo, ale bohužel není. Servery naslouchají až na výjimky jen na portu 25, klientské programy mají také jako výchozí nastaven tento port.
Prosim autora, aby to vyslovne zminil, protoze jedine tak je to do budoucna spravne.Zmínit to mohu (ostatně kdysi už se tu o tom docela vydatně debatovalo), nicméně je to klasický problém slepice-vejce. Takže v klientech to tak není, protože servery sedí standardně jen na portu 25, kdežto u serverů se nechává jen port 25, protože je to tak v klientech. Mělo by se to rozseknout, ale zatím to nevypadá, že by se do toho někdo (když nepočítám Google, ten to snad používá) masově pouštěl.
Vsechny dnes normalne dostupne klentske programy umi autentikaci na portu 587. Dokonce vsechny produkty mrkvosoftu od Outlook Expressu ve Windows XP a Outlooku z Officu 2003 umi TLS autentikaci na portu 587 - to vim na 100% (plne ozaplatovane).Netvrdím, že to neumí (ten OE to umí dokonce i přes to, že pro POP3 a IMAP umí jen obyčejné SSL/TLS, nikoli STARTTLS). Tvrdím však, že mají jiné výchozí nastavení, tedy port 25.
P.S. myslel jsem, ze pisete, jak to ma byt, ne jak to delaji nemehla ;)Píšu, jak je to v reálném světě. Netýká se to jen tohoto. Správně by tak neměl být problém blokovat poštu ze strojů, pro které není korektně nastaven DNS záznam. Jenže v praxi to problém je, možná i více než polovina pošty by nebyla doručena, protože zdaleka ne pro každý server je to nastaveno správně. Podobně třeba způsob deklarace podporovaných autentizačních metod SASL (snad už se Microsoft polepšil, ale starých klientů bohužel stále žije dost). Proto by sice bylo hezké říkat "nastavte si to takhle, jedině tak je to správně podle RFC", jenže to vygeneruje spoustu problémů, až to BFU nebudou umět v klientech nastavit. Tedy říkám, že to zmíním, ale s tím, že takové nastavení může přinést problémy. A opakuji, už jsme to tu kdysi řešili, není to nic nového.
Moc vasi averzi vuci portu 587 nerozumim. Popisujete, jak zmenit vychozi nastaveni postfixu aby tohle jo a aby tamhleto ne, proc nepopsat i nastaveni aby port 587 jo?Ale proboha, copak říkám, že to nepopíšu?
Dle mych zkusenosti je dnes vetsi problem u externich pristupu odesilat pres port 25 nez pres port 587 (kvuli blokaci ci presmerovani portu 25 u ruznych mensich provideru).To je pravda, ale blokace nebo dokonce přesměrování portu (kteréhokoliv) je mnohem větší prasárna, než odesílat poštu přes port 25.
Alespon zminku o doporucenem nastaveni si to urcite zaslozi.Bude.
Tiskni
Sdílej: