Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
. Greylisting třeba u nás není vhodné nasadit. Čím větší zpožďování emailů, tím je to horší. Obchoďáci apod. by nás asi pak zabili :-/. Všechno musí být hned. Osobně se jim ani nedivím. Taktéž bych nechtěl čekat na odpověď o 10min déle. Obzvláště, pokud jde o nějakou urgentní záležitost. Ano, GreyL se použije jen při první komunikaci, ale vesměs se dost komunikuje s novými emailovými adresami, je to hodně živý, takže smolík :-/, zpožďování by bylo hodně časté.Mimoto nektere zname servery od Vas vezmou v ramci greylistingu par zprav za urcity casovy usek, coz muze znamenat, ze email pro par stovek osob se dorucuje klidne i druhy den.Hm, nebo taky vůbec, pokud jde třeba o jeden velmi známý český skorogoogle.
Mám dvě poznámky:
1) Posílat jeden mail stovce lidí bez použití mailing listu je zhovadilost a sama o sobě zavání spamem, byť se jedná o věc tak "nevinnou" jako vánoční přáníčko.
2) Greylisting může fungovat i tak, že pokud je po uplynutí greylistové doby z dané e-mailové a IP adresy doručen někomu konkrétnímu mail, pak je doručen třeba i dalším příjemcům, a to s přeskočením greylistu. Musím říct, že trošku vařím z vody, ale IMHO podstata greylistingu spočívá v tom, že se zjišťuje, zda dotyčná IP používá skutečný mailer, nebo jen jednorázového klienta. Jednorázový klient nemá frontu, takže zprávy podruhé nedoručuje, kdežto mailer frontu má a zprávy doručí. Takže když zjistím, že na daném IP je skutečný mailer, můžu od něj poštu pustit i někomu jinému, a to už bez zdržení. Tak mi velí logika věci.
Zdraví
Honza Marek
. nejvice mne mrzi ze lide ani nechapou co je na mailu u seznamu spatne. je az zarazejici ze treba centrum.cz ci google.com jsou celkem v pohode... takze to nastavit nejak rozumne urcite jde... a to v malem i velkem :)
Posta z klientskych aplikaci se ma zasadne odesilat pres port 587. Port 25 je pro komunikaci server-server.Ano, správně by to tak být mělo, ale bohužel není. Servery naslouchají až na výjimky jen na portu 25, klientské programy mají také jako výchozí nastaven tento port.
Prosim autora, aby to vyslovne zminil, protoze jedine tak je to do budoucna spravne.Zmínit to mohu (ostatně kdysi už se tu o tom docela vydatně debatovalo), nicméně je to klasický problém slepice-vejce. Takže v klientech to tak není, protože servery sedí standardně jen na portu 25, kdežto u serverů se nechává jen port 25, protože je to tak v klientech. Mělo by se to rozseknout, ale zatím to nevypadá, že by se do toho někdo (když nepočítám Google, ten to snad používá) masově pouštěl.
Vsechny dnes normalne dostupne klentske programy umi autentikaci na portu 587. Dokonce vsechny produkty mrkvosoftu od Outlook Expressu ve Windows XP a Outlooku z Officu 2003 umi TLS autentikaci na portu 587 - to vim na 100% (plne ozaplatovane).Netvrdím, že to neumí (ten OE to umí dokonce i přes to, že pro POP3 a IMAP umí jen obyčejné SSL/TLS, nikoli STARTTLS). Tvrdím však, že mají jiné výchozí nastavení, tedy port 25.
P.S. myslel jsem, ze pisete, jak to ma byt, ne jak to delaji nemehla ;)Píšu, jak je to v reálném světě. Netýká se to jen tohoto. Správně by tak neměl být problém blokovat poštu ze strojů, pro které není korektně nastaven DNS záznam. Jenže v praxi to problém je, možná i více než polovina pošty by nebyla doručena, protože zdaleka ne pro každý server je to nastaveno správně. Podobně třeba způsob deklarace podporovaných autentizačních metod SASL (snad už se Microsoft polepšil, ale starých klientů bohužel stále žije dost). Proto by sice bylo hezké říkat "nastavte si to takhle, jedině tak je to správně podle RFC", jenže to vygeneruje spoustu problémů, až to BFU nebudou umět v klientech nastavit. Tedy říkám, že to zmíním, ale s tím, že takové nastavení může přinést problémy. A opakuji, už jsme to tu kdysi řešili, není to nic nového.
Moc vasi averzi vuci portu 587 nerozumim. Popisujete, jak zmenit vychozi nastaveni postfixu aby tohle jo a aby tamhleto ne, proc nepopsat i nastaveni aby port 587 jo?Ale proboha, copak říkám, že to nepopíšu?
Dle mych zkusenosti je dnes vetsi problem u externich pristupu odesilat pres port 25 nez pres port 587 (kvuli blokaci ci presmerovani portu 25 u ruznych mensich provideru).To je pravda, ale blokace nebo dokonce přesměrování portu (kteréhokoliv) je mnohem větší prasárna, než odesílat poštu přes port 25.
Alespon zminku o doporucenem nastaveni si to urcite zaslozi.Bude.
Tiskni
Sdílej: