Architektura IPv6 – adresace uzlů (1) (diskuse)

[rastos]

Veľká pochvala. Teším sa na pokračovanie.

P.S.: keď sa hovorí, o "nevyčerpateľnosti" IPv6 adries, bolo by zaujímavé zrátať koľko percent adresného rozsahu zoberú rôzne vyhradené adresy a prefixy.

[pavlix]

Veľká pochvala. Teším sa na pokračovanie.

Díky.

P.S.: keď sa hovorí, o "nevyčerpateľnosti" IPv6 adries, bolo by zaujímavé zrátať koľko percent adresného rozsahu zoberú rôzne vyhradené adresy a prefixy.

Například globální adresy, 2000::/3, teoreticky zabírají osminu prostoru, což znamená, že v případě průšvihu se dá navrhnout nový model adresování a vyhradit na něj jinou osminu (tato osmina by se pak postupně uvolňovala, jako to bylo třeba s experimentální sítí 6bone).

Kolik je z tohoto globálního prostoru přiděleno (hlavně) regionálním registrům, se dá vyčíst odsud. Hrubým výpočtem mi to vychází na 7,5%, tedy z celkového prostoru necelé procento (ale neručím za to, zkontrolujte mě někdo prosím). To jsou bloky pro regionální registry (obvykle /23)

Další úroveň jsou regionální registry, které se mi už moc počítat nechce (a google na první pokus nic zajímavého nevrátil). Ty jednak mají své registry a jednak už velké množství prefixů přidělili (ač jsou zatím nepoužívané nebo jen experimentálně).

Lokální registrátoři obvykle vystačí s jedním jediným prefixem (/32), ze kterého přidělují svým zákazníkům.

[pavlix]

Mimochodem, pokud se ti podaří sehnat slidy z právě probíhající přednášky na IT11 od Chrise van Fossena z Hurricane Electric, tam je docela pěkný rozbor „zaplňování“ prostoru IPv6.

[Program]

Začínám být trochu alergický na názory ve smyslu: "Vždyť by stačilo zvětšit adresu u IPv4". 1) To nejde, tím by vznikl zcela nový protokol, který by byl stejně nekompatibilní s IPv4, jak IPv6 2) Kdo to bude routovat? Architektura IPv4 nepodporuje geografické dělení adres a bez toho to prostě nejde. 3) IPv6 ač obsahuje věci, které se mi moc nelíbí, řeší i další věci. QoS, rychlejší parsování hlaviček (pevná délka rozšiřující halvičky) atd. Já chápu, že tomu spousta lidí nerozumí (kdo z vás někdy navrhoval HW), ale když něčemu nerozumím, tak do toho tak hlasitě nemluvím.

[Luboš Doležel (Doli)]

Já trochu bojuju s přidělováním adres. Radvd nemůže přidělit DNS a jestli jsem to pochopil správně, tak DHCPv6 nemůže přidělovat adresy podle MAC adresy.

[pavlix]

Podněty prosím posílat na mail, třeba ještě zapracuju do příštího dílu.

[petr_p]

RA může sdělovat adresu DNS serveru. Standardizováno je to teprve půl roku, ale radvd to už implementuje několik let. Zrovna tak implementace klienta (rdnssd z balíku ndisc6) pro Linux existuje.

[Luboš Doležel (Doli)]

Vida. Sice mě démon navíc netěší, ale funguje to!

[SAM:]

Dle nového RFC 5006 umožňuje v RA (oznámení směrovače) předat i informaci o DNS serverech. Zatím, ale nejsou implementace v OS. Co jsem testoval, tak RouterOS má toto implementováno.

[pavlix]

Zatím, ale nejsou implementace v OS.

Můžu se zeptat, co je touto větou myšleno?

[Luboš Doležel (Doli)]

Funguje to na Widlích?

[pavlix]

Ne. A funguje ta druhá možnost (tedy DHCP Information Request) na linuxu?

[Sten]

Implementace v Linuxu je (rdnssd), ale není standardně nainstalovaná.

[trekker.dk]

Jenom malinké rýpnutí...

Použití klasické maškarády je na IPv6 zbytečný

[pavlix]

Díky, Luboš to určitě opraví.

[Martin Habovštiak]

Pekný článok, mňa by zaujímalo, ako správne implementovať vyhľadávanie počítačov v lokálnej sieti - napr. keby som robil MP hru a chcel by som vypísať zoznam serverov v sieti. Je mi jasné, že treba použiť multicast a UDP ale ktorú adresu presne? Resp. ktorá je najvhodnejšia?

[Luboš Doležel (Doli)]

Tipuju to na ff02::1. Ale to záleží na vás, jak daleko chcete hledat...

[pavlix]

Já osobně bych doporučil použít Avahi. Pomocí Avahi lze publikovat i samotnou službu (hru).

P.S.: Posílám pozdrav z konference Internet a Technologie 11.

[AsciiWolf]

Je stále mnoho lidí (mezi něž patřím i já), co Avahi nepoužívá a ani jej nemá nainstalované.

[Sten]

Ano, a je spousta lidí, co nemá nainstalované SDL a přesto se najdou hry, které jej používají (třeba OpenTTD). Prostě přidají SDL (Avahi) do závislostí a když nainstalujete tu hru, nainstaluje se i SDL (Avahi)

[Luboš Doležel (Doli)]

Když se na to zkusím podívat z hlediska výrobce hry, radši rozešlu po síti ten multicast sám, než abych spoléhal na nějakou službu na klientském počítači.

[pavlix]

Když se na to zkusím podívat z hlediska výrobce hry, radši rozešlu po síti ten multicast sám, než abych spoléhal na nějakou službu na klientském počítači.

K tomu nevidím rozumný důvod.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Uz treba proto, ze napsat to rovnou pomoci standardizovaneho socketoveho rozhrani bude celkove jednodussi, nez zkoumat, jak se vubec da pouzit Avahi?

Druha vec samozrejme je, ze kazdy dalsi pozadavek na zavislost je otrava pro uzivatele, zvlaste pak, kdyz jde o zavislost na demona (a ne jenom na knihovnu).

[pavlix]

Uz treba proto, ze napsat to rovnou pomoci standardizovaneho socketoveho rozhrani bude celkove jednodussi, nez zkoumat, jak se vubec da pouzit Avahi?

Píšeš, jako by použití Avahi bylo nějak složité. Kdyby nic jiného, tak ho zvládne i shellovský skript pomocí avahi-publish --service Blbost _blbost._tcp 5678 (

Druha vec samozrejme je, ze kazdy dalsi pozadavek na zavislost je otrava pro uzivatele, zvlaste pak, kdyz jde o zavislost na demona (a ne jenom na knihovnu).

To bude asi tím, že na linuxových OS považuju Avahi za standardní součást platformy a mDNS denně používám minimálně na resolvování jmen a IP adres různých zařízení. Od tiskáren (třeba HP), přes fileservery (třeba Synology), pracovní stanice, testovací stroje, až po testovací virtuály.

[pavlix]

avahi-publish --service Blbost _blbost._tcp 5678

(lidský název, typ, port)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Píšeš, jako by použití Avahi bylo nějak složité. Kdyby nic jiného, tak ho zvládne i shellovský

Nevim, nezkoumal jsem to. Kazdopadne poradne reseni musi osetrit i takove veci jako co kdyz dany program pusti nezavisle vic uzivatelu (kolize?) nebo odregistrovani i v pripade tvrdeho padu - to treba u socketu je automaticke.

[pavlix]

Nevim, nezkoumal jsem to. Kazdopadne poradne reseni musi osetrit i takove veci jako co kdyz dany program pusti nezavisle vic uzivatelu (kolize?)

Avahi se používá třeba pro link-local XMPP, používá se uživatelské jméno v adrese, pokud to není systémová služba. Odregistrování v případě tvrdého pádu aplikace řeší IMHO socket, přes který komunikuje s Avahi.

[pavlix]

Je stále mnoho lidí (mezi něž patřím i já), co Avahi nepoužívá a ani jej nemá nainstalované.

Nevidím žádný rozpor, holt jsem doporučil něco, co nepoužíváš, ani nemáš nainstalované.

[petr_p]

Záleží, co je pro vás lokální síť. Podle toho si vyberete prefix. Pak buď můžete použít dočasnou, nebo si u IANA zaregistrovat vlastní.

[pavlix]

Pak buď můžete použít dočasnou, nebo si u IANA zaregistrovat vlastní.

Tak přesně tomu bych se vyhnul, když jsou tu hotové protokoly jako Multicast DNS.

[petr_p]

Který problém pouze posune o patro výše. Buďto si vyberete dočasný název služby, nebo pokud chcete mít jistotu, že nebude kolidovat, si jej zaregistrujete u centrální autority (pokud něco takového MDNS vůbec má). Pro uživatele je jediný rozdíl v tom, jestli bude zadávat slovo nebo IP adresu.

[pavlix]

Který problém pouze posune o patro výše.

Je to prosté použití hotového řešení, ke kterému už existují různé nástroje (například prohlížeč služeb).

Buďto si vyberete dočasný název služby, nebo pokud chcete mít jistotu, že nebude kolidovat, si jej zaregistrujete u centrální autority (pokud něco takového MDNS vůbec má).

Což je výrazně lepší než si vybírat číslo. Název služby může být alespoň odvozený od názvu aplikace.

Pro uživatele je jediný rozdíl v tom, jestli bude zadávat slovo nebo IP adresu.

Já tak trochu předpokládám, že u slušné gui aplikace nebo hry uživatel nebude zadávat ani jedno.

[Yeti]

Nic proti důvodům zavedení nového IP protokolu. Proč ale proboha vymysleli tak zhovadilý zápis adres? Je to nepřehledné, těžko zapamatovatelné a v konfiguracích bude spousta překlepů a chyb z přehlédnutí.

[pavlix]

Proč ale proboha vymysleli tak zhovadilý zápis adres? Je to nepřehledné, těžko zapamatovatelné a v konfiguracích bude spousta překlepů a chyb z přehlédnutí.

To si přesně myslím o desítkovém zápisu adres v IPv4. Můj osobná názor na zápis IPv6 je, že byl koncipován nejlepším možným způsobem. Kanonický zápis má pevnou šířku (narozdíl od IPv4), a zkrácený zápis se hodí.

Jo... a paradoxně jsem schopný brát neschopnost běžných smrtelníků pamatovat si IPv6 adresy za výhodu IPv6, protože to donutí lidi správně používat DNS a navíc je to odradí od ruční konfigurace IPv6, do které obvykle nemají laici co zasahovat.

Poznámka na okraj, já si běžně nezapamatuju ani IPv4 :).

[Radovan Garabík]

To si přesně myslím o desítkovém zápisu adres v IPv4.

- to, že pod IP(v4) adresou si predstavíme skoro vždy ten desiatkový zápis je viacmenej historický artefakt, nie vrodená vlastnosť IPv4 adries - existujú iné spôsoby zápisu, len sa neujali (ale zase neboli veľmi premyslené - napr. hexadecimálna dotted bez 0x by bola celkom čitateľná).

[pavlix]

- to, že pod IP(v4) adresou si predstavíme skoro vždy ten desiatkový zápis je viacmenej historický artefakt, nie vrodená vlastnosť IPv4 adries

Což se naštěstí s příchodem IPv6 změnilo a default zápis je zkrácený hexa a známý alternativní je velmi podobný plný s hexa číslicemi.

[JoHnY2]

Este ze to tak je. Predstava zapisovani IPv6 adres ve tvaru ...0-65535... je vazne desiva .

[pavlix]

Mně to děsí i u IPv4 :).

[Michal Kubeček]

Proč ale proboha vymysleli tak zhovadilý zápis adres?

Hm… a jaký byste považoval za nezhovadilý?

těžko zapamatovatelné

128-bitová adresa je už z principu hůře zapamatovatelná než 32-bitová.

[Yeti]

Necpal bych tam hexa a zdvojené dvojtečky.

[pavlix]

Necpal bych tam hexa

To byla velká chyba u IPv4, že se použila na binární data kombinace zcela nevhodné desítkové soustavy a s ní nekompatibilní 256-kové soustavy, s tím, že části bylo potřeba kvůli masce přepočítávat ještě do dvojkové soustavy. Způsobilo to zbytečně složité počítání všeho, co se jakkoli týkalo IPv4.

S hexa číslicemi je počítání mnohem jednodušší, protože se de facto používá jen jedna soustava (base 16), přepočet 16->2 zvládne v hlavě každý (narozdíl od 10->2), a přepočet 16->65536 není potřeba vůbec dělat, protože čtyři číslice base 16 tvoří jednu skupinu (číslici base 65536).

Těm, co nezvládají pracovat s dvojkovou a šestnáctkovou soustavou, to může být jedno, protože ti tím pádem neupočítají ani IPv4. Můžou používat IPv6 úplně stejně jako IPv4 nebo MAC adresy (tedy opsat je do správné kolonky či kousek po kousku diktovat po telefonu technické podpoře).

zdvojené dvojtečky.

Pěkně děkuju, ping localhost by pak v IPv6 vypadal ping 0:0:0:0:0:0:0:1 (či snad dokonce kanonicky ping 0000:0000:0000:0000:0000:0000:0000:0001) místo ping ::1, a kdo má po sobě ty nuly třikrát přepočítávat?

Při ladění sítě se hodí pamatovat si externí adresy a umět je rychle napsat, například známé info.nix.cz je lepší napsat 2a02:38::1001, a ne 2a02:38:0:0:0:0:0:1001, či snad 2a02:0038:0000:0000:0000:0000:0000:1001.

Ale jinak tě žádný standard nenutí používat zkrácený zápis, a v plném zápisu žádné čtyřtečky nejsou, nehledě na to, že narozdíl od IPv4 má alespoň pevnou délku.

[Jan Grmela]

A to ten článek musel vyjít až po zkoušce obsahující větší než malé množství otázek na IPv6?

[pavlix]

Mno... já se musím přiznat, že jsem se s vydáváním na Abclinuxu na dlouho odmlčel uprostřed práce na tomto článku. Popravě řečeno jsem ho začal psát v roce 2009 :D.

[jnr]

Může mně(laikovi) někdo vysvětlit, proč bude mít jedno síťové zařízení více IP adres? Děkuji.

[pavlix]

Může mně(laikovi) někdo vysvětlit, proč bude mít jedno síťové zařízení více IP adres? Děkuji.

Lidé jdou taky kontaktovat několika způsoby, proč ne počítače?

Důvod, proč jsou potřeba globální adresy je zřejmý. Důvod, proč jsou dobré linkové adresy jsem naznačil ve článku... hodí se v případě, že nějaké zařízení buď nemá nakonfigurovanou IP adresu, nebo ji má nakonfigurovanou špatně (a potřebujeme se na něj připojit, abychom to opravili).

A popravdě řečeno, na linkových adresách v IPv4 mi přijde velmi nešťastné právě to, že se používají jen při neúspěchu DHCP. Tedy nefungují na staticky konfigurovaných strojích přenesených do jiné sítě, nefungují hned (a DHCP se nevzdává tak rychle), atd, atd...

IPv6 LL adresa představuje statickou adresu, na které lze dané nařízení na síti vždy nalézt (pokud je správně implementována). Dá se použít v konfiguračních souborech pro přístup k danému zařízení.