Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Výhodou AFS je, že na ovládání celého systému se nepotřebujete k fyzickým strojům přihlašovat. Všechny nástroje pro administraci pracují přímo s protokolem AFS, a to včetně ověření. Pro některé příkazy nemusíte mít ani připojeno AFS.
Na obrázku je uvedena konfigurace AFS serverů, včetně náznaku databází, kterou
jsme si nainstalovali jako pokusnou buňku foo.bar
. Jde o
minimální konfiguraci, kterou budeme potřebovat při provozu AFS na jediném
serveru. Níže si vysvětlíme základní vlastnosti jednotlivých serverů.
BosServer se ovládá příkazem bos
, jde o proces, který monitoruje
ostatní instance AFS serveru spuštěné na daném stroji. Ve skutečnosti se z
init.d
skriptu vždy startuje BosServer, ten si přečte
konfigurační soubor BosConfig
, kde jsou uvedeny parametry
pro jednotlivé AFS servery a další informace nezbytné pro běh BosServeru.
Zde je konfigurace našeho bos serveru, kterou jsme vytvořili ve druhém díle:
~$ cat /etc/openafs/BosConfig | nl 1 restarttime 11 0 4 0 0 2 checkbintime 3 0 5 0 0 3 bnode simple ptserver 1 4 parm /usr/lib/openafs/ptserver 5 end 6 bnode simple vlserver 1 7 parm /usr/lib/openafs/vlserver 8 end 9 bnode fs fs 1 10 parm /usr/lib/openafs/fileserver 11 parm /usr/lib/openafs/volserver 12 parm /usr/lib/openafs/salvager 13 end
V úvodu (ř. 1, 2) vidíte parametry přímo pro BosServer,
v dalších blocích se definují jednotlivé podřízené servery.
Blok začíná
definicí typu serveru klíčovým slovem bnode
, definice volání
jednotlivých procesů slovem parm
včetně jejich parametrů. Blok
se uzavírá slovem end
. Jednotlivé části tohoto souboru se
přidaly příkazy bos create
ve
druhém díle.
Přes BosServer lze podřízené servery ovládat, včetně jejich restartu, spuštění nebo zastavení. Asi nejčastěji se používá pro vynucení oprav poškozených volumů.
PtServer spravuje Protection Data Base (PRDB), v níž
jsou uchovány informace o uživatelích a skupinách. Druhou funkcí je
ověřování přístupových práv. K administraci údajů v PRDB se používá
příkaz pts
. Pokud vám server běží, pak kromě upgradů
o něm nebudete ani vědět.
VlServer spravuje Volume Location Data Base (VLDB), v níž jsou uchovávány
základní informace o volumech včetně jejich umístění na souborových serverech.
Databáze se aktualizuje automaticky při manipulacích se svazky příkazem
vos
. Tento příkaz obsahuje také volby pro záchranné operace
s databází VLDB a informacemi uložených v meta datech svazků na souborových serverech.
Databázové servery (ptserver, vlserver) jsou pro chod infrastruktury zásadní, proto je možné je mít redundantně. Jeden ze serverů je vždy master, na ten se provádí zápisové operace a ty se replikují na ostatní databázové servery. Počet serverů se volí vždy lichý, i pro velkou společnost běžně dostačuje 3x ptserver a 3x vlserver, ideálně umístěné v různých lokalitách. Lichý počet se volí pro případ, že selže konektivita mezi jednotlivými lokalitami. V té lokalitě, kde zůstane větší počet serverů, vznikne nový master, v menší lokalitě budou povoleny pouze operace pro čtení. Po obnovení konektivity se databáze z masteru sesynchronizuje Tento mechanismus umožňuje omezit míru dopadu výpadku konektivity mezi servery na funkčnost AFS.
Vlastní data AFS se ukládají na tzv. file serverech, o ně se ve skutečnosti
starají 3 komponenty instance fs
. Pokud se zeptáte na stav serveru,
na kterém běží tato instance, uvidíte pro konfiguraci BosServeru
z výše uvedené konfigurace následující:
~$ bos status afssrv.foo.bar -long Instance ptserver, (type is simple) currently running normally. Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (1 proc starts) Command 1 is '/usr/lib/openafs/ptserver' Instance vlserver, (type is simple) currently running normally. Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (1 proc starts) Command 1 is '/usr/lib/openafs/vlserver' Instance fs, (type is fs) currently running normally. Auxiliary status is: file server running. Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (2 proc starts) Command 1 is '/usr/lib/openafs/fileserver' Command 2 is '/usr/lib/openafs/volserver' Command 3 is '/usr/lib/openafs/salvager'
Pod instancí fs
jsou uvedeny 3 programy, které se starají
o správu a poskytování souborů. Pro tyto servery není určen explicitně
samostatný příkaz, pokud je potřeba něco upravit, získávají informace
nejčastěji od klienta, případně od dalších příkazů AFS. Například při
vytváření nového svazku příkazem vos create
se vytvoří záznam
ve VLDB, zároveň se založí fyzicky svazek na daném souborovém serveru včetně
aktualizace VolServeru.
Start instance fs
může chvíli trvat, záleží na tom, jestli
se zjistí, že svazky jsou poškozeny a bude muset nastoupit proces
salvager
. Jistou dobu také trvá načítání informací ze svazků
a připojení je do stavu On-line
. Vše se odvíjí od počtu svazků,
jejich velikosti a rychlosti úložiště. Doba startu může být od jednotek
sekund až po několik hodin. Verze 1.6 by měla znatelně
urychlit start souborového serveru, kdy se svazky budou kontrolovat a připojovat
až ve chvíli, kdy k nim klient vyžaduje přístup.
Základní proces, který komunikuje s klientem při čtení nebo zápisu dat. Lze mu nastavit spoustu parametrů, existují i předkonfigurované volby dle velikosti používané infrastruktury. Nám bude stačit výchozí nastavení.
File Server (souborový server) po svém spuštění zkontroluje, zda jsou připojeny
samostatné souborové systémy do adresářů
pojmenovaných od /vicepa
až do /vicepiv
(vicep = vice partition). To je
celkem 255 různých úložišť na jednom serveru. Poslední název se dle dokumentace
nedoporučuje používat, takže skončíme u jména /vicepiu
.
Těmto úložným prostorům se v AFS říká partition (oddíl). Názvy oddílů
nemusí jít postupně za sebou. Souborový server využívá pro uložení svazků
na oddílech již existující souborový systém, který je do operačního
systému připojen příkazem mount
. Na produkční stroje se
nejčastěji doporučuje použít XFS nebo ZFS.
AFS předpokládá, že budete mít k souborovým serverům připojeny datová
úložiště. Pokud daná partition není samostatný souborový systém,
pak vytvořte uvnitř prázdný soubor s názvem AlwaysAttach
,
tak jako jsme to provedli při instalaci ve
druhém díle:
~# touch /vicepa/AlwaysAttach
Názvy oddílů se v příkazech běžně zkracují pouze na identifikátor,
například pro /vicepbf
stačí uvádět pouze bf
.
Zařizuje administrativní operace nad svazky (volumes). Pokud chceme například svazek
releasovat, pak použijeme příkaz vos move
, který kontaktuje
volume server a vlastní přenos nechá na nich samotných. Přesun svazku
proběhne mezi servery a nebude zatěžovat linku k příkazu vos
,
který pouze přesun nařídil a vypisuje informace o jeho průběhu.
Oproti tomu proces salvager
vám někdy může pěkně pít krev.
Tento proces zajišťuje kontrolu struktury AFS svazků na oddílech.
Pouští se vždy, když se zjistí, že svazky nebyly odpojeny regulérně,
nejčastěji tedy po pádu systému, souborového serveru nebo úložiště.
"Salvagovat" lze jednotlivé svazky, pokud jich není mnoho, protože
před kontrolou se svazek odpojuje od serveru a pak znova připojuje, což
výrazně zpomaluje celou kontrolu. Výhodou je, že při kontrole jednoho
svazku zůstávají ostatní k dispozici. Pokud se kontroluje celý oddíl
nebo celý server, pak se svazky odpojují hromadně a ukončí se procesy
fileserver
a volserver
. Tím nejsou data po dobu
opravy dostupná, celá operace je ale rychlejší díky hromadnému odpojování
a následného připojování svazků. Taktéž je možné pustit salvager paralelně
přes jednotlivé oddíly. Pokud chcete kontrolu vynutit, použije se
příkaz bos salvage
.
V AFS existuje spousta dalších serverů (zálohování) a jiné se programují (object storage). Výše uvedené servery jsou minimum pro provoz AFS a tento seriál si s nimi vystačí na několik dílů. Na to, jak jednotlivé servery komunikují mezi sebou a s klientem, se podíváme později.
V dalších dílech se naučíme na naší ukázkové buňce, jak se jednotlivé svazky propojují mezi sebou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: