Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Výhodou AFS je, že na ovládání celého systému se nepotřebujete k fyzickým strojům přihlašovat. Všechny nástroje pro administraci pracují přímo s protokolem AFS, a to včetně ověření. Pro některé příkazy nemusíte mít ani připojeno AFS.
Na obrázku je uvedena konfigurace AFS serverů, včetně náznaku databází, kterou
jsme si nainstalovali jako pokusnou buňku foo.bar. Jde o
minimální konfiguraci, kterou budeme potřebovat při provozu AFS na jediném
serveru. Níže si vysvětlíme základní vlastnosti jednotlivých serverů.
BosServer se ovládá příkazem bos, jde o proces, který monitoruje
ostatní instance AFS serveru spuštěné na daném stroji. Ve skutečnosti se z
init.d skriptu vždy startuje BosServer, ten si přečte
konfigurační soubor BosConfig, kde jsou uvedeny parametry
pro jednotlivé AFS servery a další informace nezbytné pro běh BosServeru.
Zde je konfigurace našeho bos serveru, kterou jsme vytvořili ve druhém díle:
~$ cat /etc/openafs/BosConfig | nl
1 restarttime 11 0 4 0 0
2 checkbintime 3 0 5 0 0
3 bnode simple ptserver 1
4 parm /usr/lib/openafs/ptserver
5 end
6 bnode simple vlserver 1
7 parm /usr/lib/openafs/vlserver
8 end
9 bnode fs fs 1
10 parm /usr/lib/openafs/fileserver
11 parm /usr/lib/openafs/volserver
12 parm /usr/lib/openafs/salvager
13 end
V úvodu (ř. 1, 2) vidíte parametry přímo pro BosServer,
v dalších blocích se definují jednotlivé podřízené servery.
Blok začíná
definicí typu serveru klíčovým slovem bnode, definice volání
jednotlivých procesů slovem parm včetně jejich parametrů. Blok
se uzavírá slovem end. Jednotlivé části tohoto souboru se
přidaly příkazy bos create ve
druhém díle.
Přes BosServer lze podřízené servery ovládat, včetně jejich restartu, spuštění nebo zastavení. Asi nejčastěji se používá pro vynucení oprav poškozených volumů.
PtServer spravuje Protection Data Base (PRDB), v níž
jsou uchovány informace o uživatelích a skupinách. Druhou funkcí je
ověřování přístupových práv. K administraci údajů v PRDB se používá
příkaz pts. Pokud vám server běží, pak kromě upgradů
o něm nebudete ani vědět.
VlServer spravuje Volume Location Data Base (VLDB), v níž jsou uchovávány
základní informace o volumech včetně jejich umístění na souborových serverech.
Databáze se aktualizuje automaticky při manipulacích se svazky příkazem
vos. Tento příkaz obsahuje také volby pro záchranné operace
s databází VLDB a informacemi uložených v meta datech svazků na souborových serverech.
Databázové servery (ptserver, vlserver) jsou pro chod infrastruktury zásadní, proto je možné je mít redundantně. Jeden ze serverů je vždy master, na ten se provádí zápisové operace a ty se replikují na ostatní databázové servery. Počet serverů se volí vždy lichý, i pro velkou společnost běžně dostačuje 3x ptserver a 3x vlserver, ideálně umístěné v různých lokalitách. Lichý počet se volí pro případ, že selže konektivita mezi jednotlivými lokalitami. V té lokalitě, kde zůstane větší počet serverů, vznikne nový master, v menší lokalitě budou povoleny pouze operace pro čtení. Po obnovení konektivity se databáze z masteru sesynchronizuje Tento mechanismus umožňuje omezit míru dopadu výpadku konektivity mezi servery na funkčnost AFS.
Vlastní data AFS se ukládají na tzv. file serverech, o ně se ve skutečnosti
starají 3 komponenty instance fs. Pokud se zeptáte na stav serveru,
na kterém běží tato instance, uvidíte pro konfiguraci BosServeru
z výše uvedené konfigurace následující:
~$ bos status afssrv.foo.bar -long
Instance ptserver, (type is simple) currently running normally.
Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (1 proc starts)
Command 1 is '/usr/lib/openafs/ptserver'
Instance vlserver, (type is simple) currently running normally.
Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (1 proc starts)
Command 1 is '/usr/lib/openafs/vlserver'
Instance fs, (type is fs) currently running normally.
Auxiliary status is: file server running.
Process last started at Sat Mar 26 18:50:01 2011 (2 proc starts)
Command 1 is '/usr/lib/openafs/fileserver'
Command 2 is '/usr/lib/openafs/volserver'
Command 3 is '/usr/lib/openafs/salvager'
Pod instancí fs jsou uvedeny 3 programy, které se starají
o správu a poskytování souborů. Pro tyto servery není určen explicitně
samostatný příkaz, pokud je potřeba něco upravit, získávají informace
nejčastěji od klienta, případně od dalších příkazů AFS. Například při
vytváření nového svazku příkazem vos create se vytvoří záznam
ve VLDB, zároveň se založí fyzicky svazek na daném souborovém serveru včetně
aktualizace VolServeru.
Start instance fs může chvíli trvat, záleží na tom, jestli
se zjistí, že svazky jsou poškozeny a bude muset nastoupit proces
salvager. Jistou dobu také trvá načítání informací ze svazků
a připojení je do stavu On-line. Vše se odvíjí od počtu svazků,
jejich velikosti a rychlosti úložiště. Doba startu může být od jednotek
sekund až po několik hodin. Verze 1.6 by měla znatelně
urychlit start souborového serveru, kdy se svazky budou kontrolovat a připojovat
až ve chvíli, kdy k nim klient vyžaduje přístup.
Základní proces, který komunikuje s klientem při čtení nebo zápisu dat. Lze mu nastavit spoustu parametrů, existují i předkonfigurované volby dle velikosti používané infrastruktury. Nám bude stačit výchozí nastavení.
File Server (souborový server) po svém spuštění zkontroluje, zda jsou připojeny
samostatné souborové systémy do adresářů
pojmenovaných od /vicepa až do /vicepiv
(vicep = vice partition). To je
celkem 255 různých úložišť na jednom serveru. Poslední název se dle dokumentace
nedoporučuje používat, takže skončíme u jména /vicepiu.
Těmto úložným prostorům se v AFS říká partition (oddíl). Názvy oddílů
nemusí jít postupně za sebou. Souborový server využívá pro uložení svazků
na oddílech již existující souborový systém, který je do operačního
systému připojen příkazem mount. Na produkční stroje se
nejčastěji doporučuje použít XFS nebo ZFS.
AFS předpokládá, že budete mít k souborovým serverům připojeny datová
úložiště. Pokud daná partition není samostatný souborový systém,
pak vytvořte uvnitř prázdný soubor s názvem AlwaysAttach,
tak jako jsme to provedli při instalaci ve
druhém díle:
~# touch /vicepa/AlwaysAttach
Názvy oddílů se v příkazech běžně zkracují pouze na identifikátor,
například pro /vicepbf stačí uvádět pouze bf.
Zařizuje administrativní operace nad svazky (volumes). Pokud chceme například svazek
releasovat, pak použijeme příkaz vos move, který kontaktuje
volume server a vlastní přenos nechá na nich samotných. Přesun svazku
proběhne mezi servery a nebude zatěžovat linku k příkazu vos,
který pouze přesun nařídil a vypisuje informace o jeho průběhu.
Oproti tomu proces salvager vám někdy může pěkně pít krev.
Tento proces zajišťuje kontrolu struktury AFS svazků na oddílech.
Pouští se vždy, když se zjistí, že svazky nebyly odpojeny regulérně,
nejčastěji tedy po pádu systému, souborového serveru nebo úložiště.
"Salvagovat" lze jednotlivé svazky, pokud jich není mnoho, protože
před kontrolou se svazek odpojuje od serveru a pak znova připojuje, což
výrazně zpomaluje celou kontrolu. Výhodou je, že při kontrole jednoho
svazku zůstávají ostatní k dispozici. Pokud se kontroluje celý oddíl
nebo celý server, pak se svazky odpojují hromadně a ukončí se procesy
fileserver a volserver. Tím nejsou data po dobu
opravy dostupná, celá operace je ale rychlejší díky hromadnému odpojování
a následného připojování svazků. Taktéž je možné pustit salvager paralelně
přes jednotlivé oddíly. Pokud chcete kontrolu vynutit, použije se
příkaz bos salvage.
V AFS existuje spousta dalších serverů (zálohování) a jiné se programují (object storage). Výše uvedené servery jsou minimum pro provoz AFS a tento seriál si s nimi vystačí na několik dílů. Na to, jak jednotlivé servery komunikují mezi sebou a s klientem, se podíváme později.
V dalších dílech se naučíme na naší ukázkové buňce, jak se jednotlivé svazky propojují mezi sebou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: