OpenAFS – instalace

3. 5. 2011 | Michal Švamberg | Návody | 6748×

Instalace OpenAFS je sice jednoduchá, protože v distribucích jsou předpřipravené balíčky, ale potíž je rozchodit celou infrastrukturu včetně dalších potřebných programů.

Zde uvedený komentovaný postup je sice otestován na Debianu, ale měl by být dostatečně obecný, abyste dokázali rozchodit OpenAFS i v ostatních distribucích.

Obsah

• Lokální DNS server
  • dnsmasq
  • bind9
• Instalace MIT Kerberos
• OpenAFS server
  • OpenAFS klient
• Závěr
  • Poděkování

Některé distribuce mají pomocné skripty, které mají za úkol provést inicializaci vazeb mezi Kerberem a AFS. V tomto návodu se jim vyhneme, což neznamená, že je nemůžete použít. Návod je hodně dlouhý a je v něm uvedeno několik „magických“ operací bez vysvětlení, v následujících dílech se k jejich vysvětlení postupně dostaneme. Uváděné balíky pro instalaci vychází z pojmenování pro distribuci Debian, pokud používáte jinou distribuci, prosím dohledejte si patřičné názvy balíků.

V předchozím článku jsme řekli, že je důležité mít synchronizovaný čas protokolem NTP. Protože předpokládám instalaci všech komponent na stejný stroj, mohu instalaci a konfiguraci NTP vynechat. Pokud se ale rozhodnete používat AFS spolu s Kerberem na více strojích, je použití NTP podmínkou.

Lokální DNS server

První službu, kterou budeme potřebovat, je DNS. S obyčejným /etc/hosts si AFS nevystačí. Naše ukázková doména se bude jmenovat foo.bar a stroj afssrv.foo.bar bude mít několik jmen (aliasů), podle služeb, které na něj dáme. Pokud již DNS ve své infrastruktuře máte a používáte jej, pak můžete přeskočit na konfiguraci Kerbera. Jenom si pamatujte, že všechny řetězce foo.bar byste měli nahradit svojí doménou, v příkazech stále dodržujte case-sensitive zápis.

Abychom se úplně osamostatnili, bude naše doména hostována v rozsahu 10.10.10.0/24. Za tímto účelem si vytvoříme alias k síťovému rozhraní eth0.

~# ifconfig eth0:10 10.10.10.1 netmask 255.255.255.0 broadcast 10.10.10.255 up

Samozřejmě doporučuji uložit do konfigurace vaší distribuce, v Debianu může soubor /etc/network/interfaces vypadat následovně:

auto lo
auto eth0
auto eth0:10

iface lo inet loopback

iface eth0 inet dhcp

iface eth0:10 inet static
        address 10.10.10.1
        netmask 255.255.255.0
        network 10.10.10.0
        broadcast 10.10.10.255
        dns-search foo.bar

Na notebooku se mi nakonec osvědčilo navázání aliasu na loopback místo na fyzické rohraní. Je pak možné používat pro fyzické rozhraní volbu allow-hotplug s kterou spolupracuje například network manager.

Uvádím zde dva návody pro DNS, protože BIND je obecně známý a často používaný. Bohužel se příliš nehodí jako lokální DNS server na notebooku, kde potřebujete forwardovat požadavky na různé servery podle lokality v které se nacházíte. Proto je zde také uveden jednoduchý DNS server dnsmasq. Záleží jen na vás, co si vyberete.

dnsmasq

Balík nainstalujte a prakticky stačí nastavit dvě položky (ostatní ponechte zakomentované) v souboru /etc/dnsmasq.conf:

local=/foo.bar/
address=/foo.bar/10.10.10.1

V /etc/resolv.conf se budete odkazovat na rezoluci přes dnsmasq tímto minimálním nastavením:

nameserver 127.0.0.1
search foo.bar

Je možné, že vám to nastavil už nějaký nástroj ze systému, např. v Debianu balík resolvconf. Pokud na stroji nepoužíváte DHCP, ale statické nastavení sítě, pak přidejte do /etc/dnsmasq.conf řádek s vaším DNS serverem, například:

server=192.168.0.1

Na cokoliv se zeptáte z domény foo.bar, dostanete vždy odpověď 10.10.10.1, což nám na notebooku naprosto vyhovuje. Přitom by dnsmasq měl forwardovat dotazy dál podle toho, co získal z DHCP. Toto nastavení je vhodné, pokud si AFS chcete odzkoušet, jestli s ním máte ale vážnější úmysly, je vhodné přejít k plnohodnotnému DNS serveru. Důvodem může být také využití speciálních záznamů v DNS (místo souboru CellServDB) pro klienty, což dnsmasq nepodporuje.

Nyní ověříme funkčnost nastavení:

~$ host afssrv.foo.bar
afssrv.foo.bar has address 10.10.10.1

~$ host www.abclinuxu.cz
www.abclinuxu.cz is an alias for abicko.abclinuxu.cz.
abicko.abclinuxu.cz has address 94.138.111.82
abicko.abclinuxu.cz has IPv6 address 2a01:430:10:ab::3

~$ host 10.10.10.1
Host 1.10.10.10.in-addr.arpa. not found: 3(NXDOMAIN)

Pro získání reverzního záznamu, stačí přidat do /etc/hosts následující řádek a provést restart DNS daemona:

10.10.10.1      afssrv.foo.bar          afssrv

Nyní již dostaneme očekávaný výsledek:

~$ host 10.10.10.1
1.10.10.10.in-addr.arpa domain name pointer afssrv.foo.bar.

Občas se mi stává, že dnsmasq přestane překládat doménu foo.bar. Dělá to zvláště při přenášení notebooku mezi sítěmi s uspáním. Stačí jej restartovat a vše začne opět hezky fungovat.

bind9

Napřed upravíme soubor /etc/bind/named.conf.local, kam zaneseme definici zón s odkazy na konfigurační soubory.

zone "foo.bar" {
    type master;
    file "/var/lib/bind/foo.bar";
};

zone "10.10.10.in-addr.arpa" {
    type master;
    file "/var/lib/bind/foo.bar-rev";
};

Dále vytvoříme doménové záznamy, které jsme definovali výše, napřed soubor /var/lib/bind/foo.bar

$ORIGIN foo.bar.
$TTL 86400
@               IN      SOA     ns.foo.bar. hostmaster.foo.bar. (
                                2002102101      
                                10800           
                                1800            
                                1209600         
                                604800          
)

@               IN      NS      ns

ns              IN      A       10.10.10.1
afssrv          IN      A       10.10.10.1
krbadmin        IN      CNAME   afssrv
krbkdc          IN      CNAME   afssrv
afsfs           IN      CNAME   afssrv
afsdb           IN      CNAME   afssrv

Aliasy (CNAME) jsou zde z výukových důvodů, abyste viděli, co na který server patří a jak je možné AFS škálovat. Pokud nechcete aliasy používat, stačí, když budete jako jméno serveru používat afssrv.foo.bar.

Nyní ještě záznamy pro reverzní doménu v souboru /var/lib/bind/foo.bar-rev

$ORIGIN 10.10.10.in-addr.arpa.
$TTL 86400
@       IN      SOA     ns.foo.bar. hostmaster.foo.bar. (
                        2002102101
                        10800
                        1800
                        1209600
                        604800
)

@       IN      NS      ns.foo.bar.

1       IN      PTR     ns.foo.bar.
1       IN      PTR     afssrv.foo.bar.

Nyní zkontrolujeme, jestli jsme neudělali chybu v konfiguraci:

~# named-checkconf /etc/bind/named.conf.local

~# named-checkzone foo.bar /var/lib/bind/foo.bar
zone foo.bar/IN: loaded serial 2002102101
OK

~# named-checkzone 10.10.10.in-addr.arpa /var/lib/bind/foo.bar-rev 
zone 10.10.10.in-addr.arpa/IN: loaded serial 2002102101
OK

Provedeme restart DNS serveru a ověříme funkčnost:

~$ dig @10.10.10.1 afssrv.foo.bar

Pokud jsme dostali odpověď můžeme zkontrolovat, že v /etc/resolv.conf máme nameserver 127.0.0.1. Je možné, že systém za vás konfiguraci provedl, záleží jestli jste pro konfiguraci použili systémové nástroje. Automatické doplňování domény se provádí volbou search foo.bar v /etc/resolv.conf.

Většina distribucí má k dispozici nějaké nástroje pro konfiguraci sítě, proto doporučuji, abyste se řídili zvyklostmi svého systému.

Instalace MIT Kerberos

Tento návod je určen pro MIT implementaci Kerbera, při použití implementace Heimdal berte tento návod pouze jako vzor nutných úkonů. Napřed nainstalujeme Kerberos V5 Authentication Service and Key Distribution Center (AS/KDC), zkráceně jen KDC. Dále budeme potřebovat administrátorský server a nástroje pro uživatelské rozhraní, v Debianu jde o balíky krb5-kdc krb5-admin-server krb5-user.

Upravíme soubor /etc/krb5kdc/kdc.conf do následující podoby:

[kdcdefaults]
    kdc_ports = 750,88

[realms]
    FOO.BAR = {
        database_name = /var/lib/krb5kdc/principal
        admin_keytab = FILE:/etc/krb5kdc/kadm5.keytab
        acl_file = /etc/krb5kdc/kadm5.acl
        key_stash_file = /etc/krb5kdc/stash
        kdc_ports = 750,88
        max_life = 10h 0m 0s
        max_renewable_life = 7d 0h 0m 0s
        master_key_type = des3-hmac-sha1
        supported_enctypes = aes256-cts:normal arcfour-hmac:normal des3-hmac-sha1:normal des-cbc-crc:normal des:normal des:v4 des:norealm des:onlyrealm des:afs3

        default_principal_flags = +preauth
    }

A dále upravíme (nebo doplníme jednotlivé sekce) v souboru /etc/krb5.conf, tak aby obsahoval:

[libdefaults]
    default_realm = FOO.BAR
    allow_weak_crypto = yes

[realms]
    FOO.BAR = {
        kdc = krbkdc.foo.bar
        admin_server = krbadmin.foo.bar
    }

[domain_realm]
    .foo.bar = FOO.BAR
    foo.bar = FOO.BAR

V současné chvíli nelze servery pro Kerberos ještě spustit, napřed si nastavíme administrátorské oprávnění pro uživatele v souboru /etc/kadm5.acl, kde pro principal spravce/admin v realmu FOO.BAR povolím všechny operace touto magickou řádkou:

spravce/admin@FOO.BAR *

Dále připravíme databázi pro náš realm a ochráníme ji heslem, které nezapomeneme:

~# cd /var/lib/krb5kdc/
/var/lib/krb5kdc# kdb5_util create -r FOO.BAR -s

Nyní přikročíme k vytvoření principalů pro AFS, budete dotázáni na jejich hesla, ty jsou také důležité, takže nezapomenout. Tentokrát jména uživatelů neměnit.

~# kadmin.local -p spravce/admin
kadmin.local:  addprinc afsadmin@FOO.BAR
Principal "afsadmin@FOO.BAR" created.

kadmin.local:  addprinc afsadmin/admin@FOO.BAR
Principal "afsadmin/admin@FOO.BAR" created.

kadmin.local:  addprinc -randkey afs/foo.bar@FOO.BAR
Principal "afs/foo.bar@FOO.BAR" created.

kadmin.local:  ktadd -e des-cbc-crc:normal -k /var/lib/krb5kdc/keytab.afs afs/foo.bar
Entry for principal afs/foo.bar with kvno 2, encryption type DES cbc mode with CRC-32 added to keytab WRFILE:/var/lib/krb5kdc/keytab.afs.

kadmin.local:  quit

Z posledního příkazu ktadd si zapamatujte hodnotu čísla verze (kvno), zde je to číslo 2, budeme ji potřebovat později u konfigurace AFS.

V této chvíli by se mělo podařit restartovat Kerberos servery:

~# /etc/init.d/krb5-admin-server restart
~# /etc/init.d/krb5-kdc restart

Ve výpisu procesů byste měli vidět kadmind a krb5kdc.

Pokud se chcete dozvědět o protokolu Kerberos více a rádi byste jej použili i na něco dalšího, doporučil bych vám na úvod seriál Centrální správa účtů a Single Sign-On. Pro porozumění celého mechanismu protokolu je vhodný druhý díl. V našem seriálu Kerbera už více konfigurovat nebudeme, ale budeme využívat jeho ověřovacích služeb.

OpenAFS server

Pro minimální funkcionalitu AFS serveru potřebujeme databázové servery openafs-dbserver a servery pro práci se soubory z balíku openafs-fileserver. Pro vazbu na Kerberos ještě přihodit balík openafs-krb5. Napřed provedeme několik konfiguračních operací, které budou vysvětleny průběžně v dalších dílech seriálu. Předpřipravíme si seznam databázových serverů pro OpenAFS server i pro OpenAFS klienta.

~# killall bosserver
~# bosserver -noauth
~# bos listhosts afssrv.foo.bar -localauth
bos: can't open cell database (/etc/openafs/server)

~# echo "foo.bar" > /etc/openafs/ThisCell 
~# echo "foo.bar" > /etc/openafs/server/ThisCell

~# echo ">foo.bar                #testovaci bunka"         >> /etc/openafs/CellServDB 
~# echo "10.10.10.1                      #afsdb.foo.bar"   >> /etc/openafs/CellServDB 

~# echo ">foo.bar                #testovaci bunka"          > /etc/openafs/server/CellServDB
~# echo "10.10.10.1                      #afsdb.foo.bar"   >> /etc/openafs/server/CellServDB

~# echo "FOO.BAR" >> /etc/openafs/krb.conf 
~# echo "FOO.BAR" >> /etc/openafs/server/krb.conf

~# bos listhosts afssrv.foo.bar -localauth
bos: could not find entry (getting key from local KeyFile)
bos: running unauthenticated
Cell name is foo.bar
    Host 1 is afsdb.foo.bar

Výsledkem by měl být právě poslední řádek, kde nás bosserver informuje, že pro buňku foo.bar zná jeden databázový server, zde afsdb.foo.bar.

Vytvoříme klíč na základě informace z Kerbera, teď budete potřebovat magické číslo „kvno“ (v příkazu nahraďte číslem, pro mě je to číslo 2) z přípravy Kerberos serveru:

~# asetkey add <kvno> /var/lib/krb5kdc/keytab.afs afs/foo.bar

Dále vytvoříme jednotlivé instance AFS serveru:

~# bos create afsdb.foo.bar ptserver simple /usr/lib/openafs/ptserver -cell foo.bar -localauth
~# bos create afsdb.foo.bar vlserver simple /usr/lib/openafs/vlserver -cell foo.bar -localauth
~# bos create afsfs.foo.bar fs fs /usr/lib/openafs/fileserver /usr/lib/openafs/volserver /usr/lib/openafs/salvager -cell foo.bar -localauth

Vytvoříme nejdůležitějšího uživatele v AFS databázi (heslo je uložena v Kerberu), přidáme jej do skupiny správců a vložíme jej na všechny naše servery jako administrátora BosServeru. Na závěr ukončíme všechny instance i samotný BosServer, protože běžel bez autentizace a to není dobré.

~# pts createuser -name afsadmin -cell foo.bar -localauth 
User afsadmin has id 1
~# pts adduser afsadmin system:administrators -cell foo.bar -localauth
~# bos adduser afssrv.foo.bar afsadmin -localauth
~# bos shutdown afssrv.foo.bar -wait -noauth
~# killall bosserver

Pro souborový server budeme potřebovat alespoň jedno úložiště. Své úložiště naformátujte svým oblíbeným souborovým systémem a připojte do adresáře /vicepa. Pokud nemáte samostatnou partition, pak vytvořte adresář (může být i symbolický link) a v něm soubor AlwaysAttach:

~# mkdir /vicepa
~# touch /vicepa/AlwaysAttach

Nyní stačí server nastartovat a zkontrolovat:

~# /etc/init.d/openafs-fileserver start
~# bos status afssrv -localauth
Instance ptserver, currently running normally.
Instance vlserver, currently running normally.
Instance fs, currently running normally.
    Auxiliary status is: file server running.

Pro AFS jsou velmi důležité dva volumy, které musíme vytvořit dříve, než pustíme klienta:

~# vos partinfo localhost -localauth
Free space on partition /vicepa: 18157120 K blocks out of total 19593852

~# vos create afsfs.foo.bar /vicepa root.afs -cell foo.bar -localauth
Volume 536870912 created on partition /vicepa of afsfs.foo.bar

~# vos create afsfs.foo.bar /vicepa root.cell -cell foo.bar -localauth 
Volume 536870915 created on partition /vicepa of afsfs.foo.bar

Z bezpečnostních důvodů odstraníme soubor /etc/kadm5.acl. Pokud jej budeme potřebovat, tak jej znova vytvoříme.

~# rm -f /etc/kadm5.acl

OpenAFS klient

Poslední, co nám zbývá je AFS klient, ten buď máte předkompilovaný k jádru nebo si jej budete muset zkompilovat. V Debianu doporučuji pro kompilaci použít balík openafs-modules-dkms nebo z balíku module-assistant příkaz m-a a-i -t openafs. Před startem klienta je vhodné nastavit v  /etc/openafs/afs.conf.client hodnoty následovně:

AFS_CLIENT=false
AFS_AFSDB=true
AFS_CRYPT=true
AFS_DYNROOT=false
AFS_FAKESTAT=true

Po kompilaci a instalaci doprovodných balíků openafs-client můžeme celou infrastrukturu vyzkoušet. Pro všechny tyto příkazy můžeme být kdokoliv, kdo zná heslo k uživateli afsadmin z Kerbera.

~# mkdir /afs
~# /etc/init.d/openafs-client force-start

~$ kinit afsadmin
Password for afsadmin@FOO.BAR:

~$ klist
Ticket cache: FILE:/tmp/krb5cc_1000
Default principal: afsadmin@FOO.BAR

Valid starting     Expires            Service principal
02/22/11 22:59:28  02/23/11 08:59:28  krbtgt/FOO.BAR@FOO.BAR
        renew until 02/23/11 22:59:26

~$ aklog

~$ tokens
Tokens held by the Cache Manager:

User's (AFS ID 1) tokens for afs@foo.bar [Expires Feb 23 08:59]
   --End of list--

~$ mount | grep AFS
AFS on /afs type afs (rw)

~$ fs examine /afs
File /afs (536870912.1.1) contained in volume 536870912
Volume status for vid = 536870912 named root.afs
Current disk quota is 5000
Current blocks used are 2
The partition has 18156992 blocks available out of 19593852

Souborem /etc/openafs/afs.conf.client se ovládá základní chování OpenAFS klienta. Nejzajímavější je položka AFS_CLIENT, kterou se ovládá start klienta při bootu. Pokud je nastavena na  false, lze klienta nastartovat ručně rc skriptem /etc/init.d/openafs-client force-start. Položka AFS_DYNROOT umožňuje automaticky generovat kořen AFS. Pokud ji zapnete a provedete restart klienta, uvidíte celý AFS svět. Potíž s touto volbou je, že start klienta a připojení svazku je náročnější, jak na konektivitu, tak na potřebný čas a není doporučována. Časem si ukážeme, jak tuto nevýhodu snadno obejít.

Pokud rádi používáte nejnovější jádro, tak se s OpenAFS klientem budete muset začít krotit. Většinou je vývoj modulu trochu pozadu a do distribucí se dostává ještě později. Přesto odskok není nijak velký, čtěte changelog, ve kterém je uváděna poslední podporovaná verze jádra.

Klient vám nemusí startovat, pokud používáte jiný než jeho oblíbený souborový systém. Nejvhodnější je pro /var/cache/openafs použít ext2 nebo ext3. Pokud tomu tak není, můžete cache klienta přepnout do paměti nastavením volby OPTIONS=-memcache v /etc/openafs/afs.conf.

Závěr

Přestože teď v /afs nic nevidíte, jste v cíli a AFS vám funguje. Mnoho věcí zde nebylo vysvětleno a ani být nemohlo, protože by z toho byl další seriál. Pokud jste narazili na nějaké problémy, postupujte klasicky: prohlídkou logů, manuálů, internetových vyhledávačů a případně se můžete zkusit zeptat v diskusi.

Poděkování

Poděkování patří Petru Hříbalovi, který poskytl podklady pro tento díl.

Centrum informatizace a výpočetní techniky pro Západočeskou univerzitu v Plzni buduje a provozuje od roku 1996 prostředí Orion založené na  autentizačním systému Kerberos a distribuovaném síťovém souborovém systému AFS s více než 22 tisíci aktivních uživatelů.

       

Komentáře

[xurfa]

A co je to to OpenAFS?

(Aneb, nebylo by dobry na zacatku clanku alespon pul vetou odkazat na predchozi dil[y] serialu?)

[trekker.dk]

Abychom se úplně osamostatnili, bude naše doména hostována v rozsahu 10.10.10.0/24. Za tímto účelem si vytvoříme alias k síťovému rozhraní eth0.

~# ifconfig eth0:10 10.10.10.1 netmask 255.255.255.0 broadcast 10.10.10.255 up

V článku o systému, který dnes neumí IPv6, by mě to možná nemuselo překvapovat, ale... ifconfig a alias k síťovému rozhraní?

[Heron]

+1

Jinak pěkný článek, ale tohle mě též udeřilo do očí.

[Atom321]

Autor je narozdíl od vás zřejmě ze staré školy. Buďte prosím tak hodný a poučte čtenáře, jak to udělat lépe.

[Heron]

Myslím, že o příkazu ip tu toho bylo napsáno mnoho.

Příkaz ifconfig fungoval naposledy ve verzi jádra 2.2 (rok 1999). Od té doby je to jen nedokonalá simulace.

[Jiří Svoboda]

Také jsem ze staré školy a také stále používám 'ifconfig'.

Občas jsem se po přečtení některých komentářů kvůli tomu i cítil blbě.

Ale teď dočítám knihu Pavla Satrapy o IPv6 (2008) a on také používá 'ifconfig'. Píše i o existenci 'ip', ale že to není nic pro něj.

Vzhledem z velikosti jména Pavla Satrapy budu nadále klidně používat 'ifconfig' a nebudu z toho mít těžkou hlavu...

[trekker.dk]

Tak k tomuhle není co dodat Snad jenom to, že člověk, který píše naučnou publikaci, si mohl dát tu práci a nenavádět lidi k pí*ovinám.

[Jiří Svoboda]

Pro upřesnění, aby si někdo něco ošklivého o Pavlu Satrapovi nepomyslel, přesná citace z knihy je:

Pro nastavování síťových parametrů lze použít dvě alternativní cesty: tradiční dvojici ifconfig & route nebo novější a všeobalující ip. Osobně dávám přednost prvním dvěma, bohužel však u tunelů otvírají některá bezpečnostní rizika a je doporučeno se jim vyhýbat. Proto se budu držet spíše příkazu ip.

Jsou tam pak ukázky obou, ale více se opravdu drží ip. Ale ta věta "Osobně dávám přednost prvním dvěma..." mě, staromilce, potěšila.

[Filip Jirsák]

Profík si může dovolit leccos, co by začátečník zkoušet neměl.

[Atom321]

Jak nahradit řádek iface eth0:10 inet static v Debianím /etc/network/interfaces jsem nikde nenašel. Asi špatně hledám. Můžete mě prosím odkázat na jeden z mnoha článků (nejlépe v češtině), který to popisuje?

[trekker.dk]

Jak nahradit řádek iface eth0:10 inet static v Debianím /etc/network/interfaces jsem nikde nenašel.

Nijak, prostě do definice eth0 přidáš post-up a pre-down. man interfaces

[Atom321]

No, to původní řešení je o dost přehlednější a umožní mi psát "ifdown eth0:10".

[trekker.dk]

Přehlednější možná, akorát vyrábí nesmyslná rozhraní, o kterých se tváří, že jsou plnohodnotná; že to není úplně dobrej nápad zjistíš třeba ve chvíli, kdy se to rozhraní pokusíš shodit. Viz např. http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/81618#8

[j]

ip ad ad 10.10.10.1/24 dev eth0

zeby ?

[Atom321]

Děkuji za konkrétní odpověď místo hloupých pindů.

[xurfa]

IPv6? K čemu takovou sračku?

[SPM]

Aby takoví nevzdělanci jako ty mohli zaplavovat diskuze svými exkrementy i za deset let :)

[List]

Ano přiznám se, jsem dinosaurus . ifconfig byl zkrátka první nástroj, který jsem se naučil a dokud mi jej nezruší, tak jej budu používat, protože nemám zatím důvod se učit něco nového. Mám rád linuxu i z důvodu, že jedna věc jde udělat mnoha způsoby a hlavně si je mohu vybrat.

Nad řešením s aliasem jsem dlouho přemýšlel a přišlo mi to jako jednoduché řešení pro případ notebooku, kdy se rozhraní může měnit nebo být navázané na "vyší inteligenci" (network manager/wicd). Pro konfiguraci AFS potřebuji IP adresy a řešil jsem jak to udělat pro všechny stejně. Zároveň jsem lidem nechtěl šahat do jejich existujících nastavení. Jestli je nějaké lepší a snadné řešení, tak se s ním podělte, budu za něj rád.

[wtfjakovocode]

nj, v linuxu se nikdy nic neudela poradne, a misto oprav se to "zalepuje" novyma nastrojema. naprosto na hovno

[petr_p]

Horlivý korektor opravil uvozovky i v elementech pre.

[Luboš Doležel (Doli)]

Skript to udělal, opravím to.

[fun.k.]

Díky za článek, přišel právě včas... ;)

[List]

Nevím, kolik z vás si našlo (nebo najde) čas na instalaci OpenAFS, proto se pokusím doplnit příští díl o obrazy pro virtuální stroje, kde bude OpenAFS předinstalované. Věřím, že si to tak více lidí vyzkouší.

[Atom321]

Bude i nějaký návod pro Windows klienta?

[List]

Pokusím se přemluvit kolegu, jestli by nesepsal nějaké doplňující pojednání o AFS klientovi do Windows. Bohužel osobně s ním mám minimum zkušeností, ale poslední verze jsou velmi pěkně integrovány a už to není tak velký problém dostat dovnitř.

[radun]

Asi před pěti lety jsem AFS zkoušel prosadit (vše jsem nainstaloval a zprovoznil) v jedné menší firmě, žel neúspěšně. Nakonec samba všem vyhovovala mnohem víc. Byl jsem si vědom, že jdu tenkrát s kanónem na vrabce, ale chtěl jsem se také sám něco nového naučit a hlavně jsem byl sám zvědavej. Od té doby jsem o AFS moc neslyšel a byl jsem už přesvědčen, že AFS už prostě není in. Tak mi tenhle článek potěšil: tenkrát jsem s nastavením dost zápasil, něco podobného by se mi bývalo hodilo. Ale spíš by mě zajímalo jestli někdo afs opravdu úspěšně dlouhodobě provozuje třeba v nějakém podniku?

[Atom321]

Na ZČU. Viz poznámka pod čarou v článku.

[radun]

ZČU znám. Dokonce jsem to tenkrát s pomocí jejich stránek rozcházel ... a koukám, že mám v záložkách ještě funkční odkaz odkaz. Takže to na CIVu stále nějak běží. Já bych stejně ale raději slyšel o nějakém případu od jinud než z akademické půdy. Prostě podnik jak jsem psal nebo organizace, ale vlastně by mi stačila i nějaká jiná fakulta (o ZČU jsem věděl), kde to neslouží převážně ke studijním účelům. Třeba se někdo takový najde, to by mi opravdu potěšilo.

[petr_p]

Jsem nevědel, že souborý systém se jinak chová akademikům a jinak kapitalistům :)

[Ondrej]

Nasazeny je AFS napr. v CERNu (v kombinaci s OSD) nebo v Intelu. Jinak tedka na openAFS koukam taky (v kombinaci s OSD) a vypada zajimave. Jde mi hlavne o reseni pripadu, kdy mam nejakej projekt, kterej obsahuje data (a to jak velky mnozstvi malejch souboru (desitky tisic) tak i velky soubory (i desitky GB/soubor)) a potrebuje k nemu pristupovat jak klient co cte ten velkej soubor tak i nekolik dalsich klientu co zapisujou a ctou ty maly. NFS nam to dokonale zabiji. Jo, vim ze idealni reseni je jedno pole pro velky soubory a druhy pro maly soubory, ale to je nepruchodny, protoze uzivatele musej mit projekt na jednom miste.

[List]

Odpovím šalamounsky: kdo si AFS nainstaluje podle seriálu, dostane se do celého světa, protože AFS je globální souborový systém. Může se pak sám podívat, co za organizace používá AFS a dává jej k dispozici do světa. Další známou organizací je třeba NASA.

[List]

Já ještě doplním nějaké základní info o ZČU. Máme celkem 11 file serverů s celkovou kapacitou cca 15TB + 3 DB servery s kerberem. Na AFS mají uživatelé (studenti i zaměstnanci) své domovské adresáře, takže prakticky každý se dostal do kontaktu s AFS aniž by o tom věděl. Dále je na AFS hostován veškerý software a podklady pro instalace, ale také webové stránky navázané na apache servery. Rozhodně to nemáme jako studentský nebo akademický projekt, ale používá se v provozu. Problémy s AFS dokáží ochromit celou univerzitu, zdrojem obtíží jsou téměř vždy disková pole. Pro studijní účely má KIV (katedra informatiky) vlastní buňku, která je s univerzitní propojena.

[radun]

Domnívám se, že devadesát procent uživatelů na ZČU se přihlašuje ze systému windows. Alesponň tak nějak mi to vychází podle toho jak ZČU znám. Samozřejmě na FELu a FAVu bude dost linuxových nadšenců, ale v celku to víc jak deset procent nejspíš neudělá. Pak jsou tu učitelé, kteří co vím, používají (dokonce i na FAVu) většinou os windows. Pokud to tedy funguje tak dobře jak popisujete, určitě by to chtělo uvést v dalších dílech řešení a nastavení na straně klienta pod windows. Myslím, že by to bylo užitečné, protože právě tam byl největší kámen úrazu (a zdá se, že pořád je). Jinak samozřejmě afs fandím.

[krawx]

Jak jsem psal v prispevku niz, na stavarne se primarne vsichni hlasime do windows a pracujeme s roaming profilama ulozenymi na AFS a funguje to dobre.

[krawx]

Sice to bude opet priklad z akademicke pudy, ale u nas na Fakulte stavebni CVUT se jiz nekolik let hlasim pres pGinu do windows uceben, kde se mi stahuje roaming profile z OpenAFS a funguje to bezvadne. Stejne tak funguje i na bezdiskovych linuxech, kde se mi po prihlaseni namapuje muj domovsky adresar z OpenAFS. Sitovy home mam tedy stejny jak pod windows tak pod linux a jeste k tomu pokud se nepletu to bezi cely sifrovane.