Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Spolek vpsFree.cz vydal statistiky týkající se distribucí nasazených na serverech členů. V dlouhodobém pohledu je zřejmé, že většina uživatelů z původního CentOS přechází na Rocky Linux. Pozoruhodný je také nárůst obliby distribuce NixOS, která dnes zaujímá třetí místo po Debianu a Ubuntu.
Google minulý týden představil Material 3 Expressive, tj. novou verzi svého designového jazyka Material Design pro Android 16 a Wear OS 6.
Byl vydán Debian 12.11, tj. jedenáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Makepad dospěl do verze 1.0 (𝕏). Jedná se o multiplatformní open source UI framework pro Rust napsaný v Rustu.
V prvním díle jsme si řekli něco o instalaci VDR a jak ho nastavit jako server pro Kodi, v této části se zaměříme na webovou správu nahrávání a na další možnosti, které VDR nabízí.
Jakožto webové rozhraní pro správu nahrávek můžeme použít VDRAdmin-AM nebo plugin live, osobně dávám přednost první variantě, ale stručně probereme obě možnosti. Taky nainstalujeme plugin pro prohledávání elektronického programu, který se nám může hodit při hledání pořadů. Instalaci provedeme příkazem
sudo apt install vdradmin-am vdr-plugin-live vdr-plugin-epgsearch
Po instalaci restartujeme VDR (sudo systemctl restart vdr), což děláme zpravidla vždy po přidání nějakých pluginů nebo po změně jejich nastavení. VDRAdmin-AM má konfigureční soubory ve dvou adresářích podobně jako VDR, jsou to /etc/vdradmin-am a /var/lib/vdradmin-am. Pro použití webového správce nahrávání VDRAdmin-AM dále musíme v souboru /etc/default/vdradmin-am změnit položku ENABLED="0" na ENABLED="1", pak službu restartujeme (sudo systemctl restart vdradmin-am). Podobný zásah do konfigurace bylo potřeba udělat v dřívějších verzích i pro vlastní chod VDR, ale v současné verzi již tomu tak není, nicméně soubor /etc/default/vdr v systému stále existuje.
Následně můžeme vyzkoušet webové rozhraní. Služba používá port 8001, takže otevřeme oblíbený prohlížeč např. na adrese 192.168.1.5:8001. Po spuštění jsou požadovány přihlašovací údaje, jméno i heslo je linvdr. Po přihlášení vidíme právě běžící pořady, je možné si kliknutím na příslušnou ikonku zobrazit informace o konkrétním pořadu.
Doporučuji ale nejprve zvolit položku Nastavení (v nabídce vlevo). Zde můžeme nastavit jak samotné webové rozhraní (např. změnit přihlašovací údaje), tak vlastní parametry VDR, třeba počet DVB tunerů nebo časovou rezervu při nahrávání. V textech na stránce je sice smíchána čeština s angličtinou, nicméně význam jednotlivých položek je většinou jasný. Kdysi dříve jsem také nastavoval „Jazyk“ (uprostřed čtvrtá položka shora) na „cs_CZ.iso88592“ kvůli nečitelnému EPG, ale zdá se, že kódování UTF-8 už funguje bez problémů.
Při správě nahrávek si v nabídce vlevo zvolíme, jako akci chceme provádět. Můžeme použít „EPG Search“ pro vyhledávání pořadů, nahrávání pak nastavíme jednoduše tak, že klikneme na červený puntík u informací k pořadu. Položka „Časovač“ slouží k ručnímu nastavení nahrávání a také ukazuje seznam pořadů, které už jsou k nahrávání nastaveny. Položka „Nahrávky“ nabízí kromě správy nahraných pořadů také ikonku, která by měla sloužit k přehrání nahrávky, nicméně to se mi v tomto rozhraní nikdy nepodařilo. Je ale možné, že to závisí na nastavení prohlížeče. Jinak je ovládání opět velmi intuitivní, některé položky jako třeba „Dálkové ovládání“ pravděpodobně najdou uplatnění jen v případě, pokud bychom televizní program sledovali přímo na samotném počítači pouze prostřednictvím VDR.
Druhou možností pro webovou správu nahrávání je plugin live. Jeho konfigurační soubor je /etc/vdr/conf.avail/live.conf. Používá port 8008, přihlašovací jméno je admin a heslo live. Úvodní stránka uvádí podobné informace jako v předchozím případě, hlavní rozdíl je v tom, že menu se nachází v horní části obrazovky.
Položka „Nastavení“ nabízí daleko méně možností, než je tomu u VDRAdmin-AM, takže se snad laskavý čtenář obejde bez doprovodného obrázku.
Tolik alespoň základní informace o webových správcích VDR a přikročíme k dalšímu tématu.
Pro streamování vysílání do sítě se dá použít plugin streamdev-server, který nainstalujeme klasickou cestou:
sudo apt install vdr-plugin-streamdev-server
V konfiguračním souboru /etc/vdr/plugins/streamdevhosts.conf nastavíme IP adresy a síťové masky podobně jako pro plugin vnsiserver a VDR restartujeme. Pak otevřeme webový prohlížeč na příslušné adrese (stejné jako v předchozích případech) s portem 3000. Úvodní informace téměř nic neříká, vidíme jen jakousi jednoduchou nabídku k dalšímu výběru. Dostaneme se zde ale například na seznam všech kanálů, kde můžeme zjistit adresy streamů, na kterých se dají pustit zvolené programy oblíbeným přehrávačem, např. mpv http://192.168.1.5:3000/T-8395-274-16642.ts. Seznam adres také můžeme stáhnout jakožto playlist pro další použití.
Najdeme zde opět seznam nahrávek (položka „Recordings“), které se mi nepovedlo pustit přímo (možná už zmíněné špatné nastavení prohlížeče), ale pokud jejich seznam stáhneme ve formě playlistu, tak adresy v uloženém souboru jsou pro pouštění nahrávek použitelné bez problémů.
Před ukončením tohoto miniseriálu věnovaného základnímu použití VDR si ještě řekneme něco o jeho instalaci v distribuci Arch Linux. S ostatními distribucemi nejsem obeznámen, ale snad se najde někdo, kdo se podělí o případné rozdíly.
V Arch Linuxu není VDR a jeho pluginy součástí standardních balíčků, je potřeba je instalovat z AURu. Tímto faktem se situace malinko komplikuje, jelikož existuje více způsobů, jak instalovat z tohoto zdroje. Osobně používám program yay, v AUR ho najdeme také ve zkompilované verzi. Pluginy pro VDR se jmenují podobně jako v Debianu, jen v jejich názvech chybí část „plugin“. Instalaci VDR a všech pluginů, o kterých byla řeč, provedeme příkazem
yay -S vdr vdr-vnsiserver vdr-streamdev-server vdradmin-am vdr-epgsearch vdr-live
Příkaz pouštíme jako běžný uživatel, nikoliv root, ale to znalci patrně vědí. Na začátku zodpovíme pár dotazů ohledně průběhu instalace. Balíčky se kompilují a nějakou dobu to trvá, takže si mezitím klidně můžeme uvařit kávu nebo čaj. Od klávesnice se ale nevzdalujme daleko, protože budeme požádáni o heslo kvůli administrátorskému přístupu.
Po úspěšné instalaci je potřeba ještě provést pár úprav. Nastavení sítě pro vnsiserver a streamdev-server je v souborech /var/lib/vdr/plugins/vnsiserver/allowed_hosts.conf a /var/lib/vdr/plugins/streamdev-server/streamdevhosts.conf. Před spuštěním VDR je potřeba, aby všechny pluginy, které chceme použít, měly konfigurační soubory v adresáři /etc/vdr/conf.d. Tyto konfigurační soubory najdeme v /etc/vdr/conf.avail, stačí udělat symbolické odkazy všech souborů do uvedeného adresáře. V Debianu se tyto odkazy vytvářejí automaticky při instalaci.
Pro použití VDRAdmin-AM je potřeba vygenerovat konfigurační soubor. To provedeme spuštěním příkazu sudo vdradmind --config a pak odpovíme pár dotazů. Pozor, složka pro ukládání nahrávek je implicitně jiná, než je tomu v Debianu. Pak je potřeba nastavit vlastníka a skupinu vytvořeného konfiguračního souboru: sudo chown vdr:vdr /var/lib/vdradmin/vdradmind.conf. Následně už je možné spustit jak VDR, tak VDRAdmin-AM:
sudo systemctl start vdr sudo systemctl start vdradmin-am
Ve webových správcích VDRAdmin-AM a live pluginu jsou v Arch Linuxu téměř nečitelné informace v EPG vinou nesprávně použitého kódování češtiny. Zkoušel jsem laborovat s nastavením a taky použít proměnnou „EPGLanguages“ v konfiguračním souboru /var/lib/vdr/setup.conf, ale vše marno. Budu tedy vděčný, pakliže tedy někdo doplní informace, jak správně nastavit čitelnost EPG. Jinak by mělo být vše funkční podobně jako v Debianu.
Tolik tedy základní informace o použití VDR pro zpracování televizního vysílání s použitím počítače. Přeji ničím nerušené sledování kvalitních programů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
10.2.2020 12:21Jsem slyšel, že T230C2 je dostupný až od kernelu 5.4. Je to pravda?Píše se to v tabulce na linuxtv wiki. Jirka
$ uname -r
5.4.18-200.fc31.x86_64
$ lsusb | grep 0572:c68a
Bus 001 Device 005: ID 0572:c68a Conexant Systems (Rockwell), Inc. EyeTV Stick
$ dmesg | grep si2168
[ 13.320281] si2168 2-0064: Silicon Labs Si2168-D60 successfully identified
[ 13.320283] si2168 2-0064: firmware version: D 6.0.1
[ 200.912154] si2168 2-0064: downloading firmware from file 'dvb-demod-si2168-d60-01.fw'
[ 202.139332] si2168 2-0064: firmware version: D 6.0.13
$ sha1sum /lib/firmware/dvb-demod-si2168-d60-01.fw /lib/firmware/dvb-tuner-si2141-a10-01.fw
edcf04d5891603f5ffd1ae6565adf2513812608b /lib/firmware/dvb-demod-si2168-d60-01.fw
4b43c5a598412c847011a2ae9d2c56a8670967fb /lib/firmware/dvb-tuner-si2141-a10-01.fw
$ rpm -q mplayer
mplayer-1.4-3.fc31.x86_64
$ grep 'CT 24 HD T2' .mplayer/channels.conf
CT 24 HD T2:514000000:INVERSION_AUTO:BANDWIDTH_8_MHZ:FEC_AUTO:FEC_NONE:QAM_AUTO:TRANSMISSION_MODE_32K:GUARD_INTERVAL_1_8:HIERARCHY_NONE:2310:2320+2323:272
$ mplayer -msglevel all=6 'dvb://CT 24 HD T2'
MPlayer 1.4-9 (C) 2000-2019 MPlayer Team
...
OPEN_DVB: prog=CT 24 HD T2, card=1, type=2
dvb_streaming_start(PROG: CT 24 HD T2, CARD: 1, FILE: (null))
PROGRAM NUMBER 7: name=CT 24 HD T2, freq=514000000
DVB_OPEN_DEVICES(4)
OPEN(0), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=5, CNT=0
OPEN(1), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=6, CNT=1
OPEN(2), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=7, CNT=2
OPEN(3), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=8, CNT=3
DVB_SET_CHANNEL: new channel name=CT 24 HD T2, card: 0, channel 7
dvb_tune Freq: 514000000
TUNE_IT, fd_frontend 4, fd_sec -1
freq 514000000, srate 0, pol Using DVB card "Silicon Labs Si2168"
tuning DVB-T to 514000000 Hz, bandwidth: 0
Getting frontend status
Not able to lock to the signal on the given frequency, timeout: 30
dvb_tune, TUNING FAILED
ERROR, COULDN'T SET CHANNEL 7: DVBIN_CLOSE, close(3), fd=8, COUNT=3
DVBIN_CLOSE, close(2), fd=7, COUNT=2
DVBIN_CLOSE, close(1), fd=6, COUNT=1
DVBIN_CLOSE, close(0), fd=5, COUNT=0
Failed to open dvb://CT 24 HD T2.
vo: x11 uninit called but X11 not initialized..
Exiting... (End of file)
DVB-T jinak funguje v pohode :/
Ad Kaffeine, mam pocit na tech frekvencich scanuje, ale nepovede se mu naladit na ne a proto kanaly z nich ignoruje.