Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
PHP bylo dlouho distribuováno pod vlastní licencí – s výjimkou částí spadajících pod licenci Zend Engine. Po několikaleté práci se povedlo PHP přelicencovat na 3bodovou licenci BSD.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
MapTiler je specializovaný software pro tvorbu a následnou publikaci zoomovatelných map a mapových služeb z rastrových obrázků. To se hodí v případě, že chcete překrýt mapu vlastním obrázkem, například pro zobrazení plánu dopravní stavby na mapě, historické mapy v současném světě, ortofota z dronu, či při podobné příležitosti. Dá se také využít k umístění obrázku na web ve velmi vysokém rozlišení, kdy není vhodné nechat zobrazování na prohlížeči (například velice detailní skeny starých uměleckých děl či fotografie vesmíru skládající se z tisíců megapixelů).
Jeho ovládání je velice intuitivní: ihned po spuštění do něj uživatel přetáhne obrázek, určí použitý souřadnicový systém, jeho polohu, vybere výstupní formát a program mu vyrenderuje výsledný soubor v požadovaném formátu.
Program je možné stáhnout z oficiálních stránek projektu. K dispozici je verze pro GNU/Linux, stejně tak jako pro Windows a Mac. Z linuxových distribucí jsou oficiálně podporovány Debian, Ubuntu, Red Hat a Fedora. Navíc existuje oficiální image pro kontejner v Docker Hubu, který běží všude, kde jste schopni spustit Docker.
Základní verze je zdarma, omezena je jedním CPU a maximální velikostí renderovaného obrázku (10k x 10k pixelů), navíc je výsledný obrázek označen (i když jen stěží viditelným) watermarkem. U vyšších verzí se tato omezení minimalizují, od verze PRO je k dispozici též příkazová řádka k dávkovému zpracování souborů. Cluster verze pak běží paralelně na více počítačích a slouží ke zpracování opravdu velkých objemů dat (například satelitních snímků celé planety).
Při spuštění programu vás přivítá jednoduché okno, ve kterém máte na výběr ze čtyř voleb: můžete vybrat jednu z nich nebo jednoduše přetáhnout obrázek do okna programu a ten rovnou skočí na další krok. Zde vyberete jednu z nabízených soustav souřadnic (kterých je k dispozici opravdu bezpočet, mimo jiné je tu i český Křovák) či necháte výchozí hodnotu WGS84 a pokračujete dál kliknutím na tlačítko „Set“.
Máte-li obrázek georeferencovaný, tedy obsahuje-li informace o tom, jaké jsou jeho souřadnice, můžete tento krok přeskočit. V opačném případě je na výběr několik voleb, nejčastější bude zřejmě ta první „Assign location visually (Georeferencer)“. Té bude věnována samostatná kapitola. Další možnosti jsou načtení souřadnic z externího souboru (pokud je vámi dodaný soubor již georeferencován v některém GIS programu), nastavení souřadnic rohů obrázku a jiné. Případně je také možné nechat obrázek bez georeferencí. V tom případě bude vyrenderován jako mapová dlaždice, ovšem nebude umístěn na podkladovou mapu.
Následuje výběr výsledného formátu, jejich využití bude rozebráno později. V tomto kroku je též možné nastavit některé pokročilé volby, například formát dlaždic (8, 24 a 32bitový PNG, WebP, JPG), kvalita výsledných dlaždic a metoda resamplování, nastavení průhlednosti a další. Také je možné si nastavit, jaká přiblížení se mají vyrenderovat.
Po kliknutí na tlačítko „Render“ se provede vykreslení a následně je soubor uložen do předem určené složky. Poté je nabídnuta možnost prohlédnout si výsledek v interním prohlížeči se základními funkcemi, v případě volby uložení na cloud možnost odeslat data na zvolený server, u renderování pro mobilní aplikace zase volba odeslat výsledný soubor na mobilní zařízení.
Jak již bylo řečeno, vizuální georeferencování je nejčastější volbou k určení místa, kde přesně se nachází obrázek na zemském povrchu. Okno, které se otevře po zadání této volby, nabízí rozdělenou obrazovku, kde na levé straně se nachází mapa (přednastavená je OpenStreetMap, na výběr je však i Google Maps, satelitní mapa, případně možnost přidat vlastní službu ve formátu TileJSON, WMS a XYZ) a na pravé váš obrázek. Nyní je nutné postupně vybrat minimálně tři body na obou mapách a ty spárovat. Postupuje se tak, že se vybere jeden bod na mapě a následně ten samý na obrázku (či opačně). Ideální je vybírat body, které lze přesně identifikovat na obou mapách: tedy rohy jednoznačně určitelných budov, vrcholy či kostely v případě map s velkým měřítkem, křižovatky,… Čím více bodů bude a čím přesněji je zanesete, tím přesnější bude geolokalizace vašeho obrázku. Nástroj je možné po přidání tří bodů přepnout do režimu „Overlay“, který obě mapy překryje. Následně je možné měnit průhlednost a zkoumat přesnost překrytí, případně nechat dočasně pomocí klávesy Shift vaši mapu na chvíli zmizet.
Zanesené kontrolní body je možné prohlížet kliknutím na „Coordinates“, po kliknutí na ně je možné je přesouvat či mazat. Funkce Clip slouží k ořezu části obrázku, která se vám do výsledného souboru nehodí.
Volbu Folder použijete v případě, že chcete výsledek vystavit na webu přímo. Tímto se vyrenderuje adresářová struktura obsahující mapové dlaždice ve formátu JPG, PNG či WebP v adresářové struktuře spolu s javascriptovou prohlížečkou v index.html. Vše stačí nakopírovat přes FTP na server a mapa je ihned dostupná dalším uživatelům.
Otevřete-li index.html v prohlížeči, zobrazí se vám obrázek ve formě mapových dlaždic na mapovém podkladu. Napravo je k dispozici panel s odkazy na nejpoužívanější služby: najdete tam odkaz na adresu serveru poskytující mapovou vrstvu ve formátech TileJSON, WMTS a XYZ a pod tím možnosti, jak prohlížet vyrenderovaná data na webu, desktopu, mobilu a možnost vytváření vektorových geodat nad vaším obrázkem.
Z webových služeb jsou podporovány všechny nejpoužívanější knihovny: Leaflet, OpenLayers ve verzích 2 a 3, Google Maps API, MapBox JS, ArcGIS API pro JavaScript a WebGL verze. U každé knihovny je k dispozici náhled, zdrojový kód, jednoduchý kód pro vložení do webové stránky a odkaz na příslušné API. U desktopu jsou odkazy na návody, jak výsledek použít v ArcGIS, QGIS a uDig. Mobilní sekce navádí ke stažení aplikace pro Android a iOS s QR kódem pro načtení v aplikaci. Poslední záložka vede na on-line GeoEditor. V něm je možné překreslovat rasterové obrázky do vektorových dat. Tato funkce je navíc kolaborativní, takže na ní může současně pracovat více lidí.
MBTiles je volba vhodná pro publikaci na webu přes specializovaný hosting nebo software, do kterého stačí pouze nahrát soubor s koncovkou .mbtiles. MBTiles je soubor obsahující databázi SQLite s daným schématem.
GeoPackage je taktéž databáze SQLite. Na rozdíl od MBTiles byl v lednu 2014 schválen jako standard pro výměnu geografických dat, a je tak pro tyto účely vyžadován některými organizacemi.
Volba Cloud hosting provede standardní renderování, ihned na konci však nabídne možnost odeslat data do cloudu, který je nutné předem v hlavním menu nastavit. Podporován je jak Amazon S3, tak Google Cloud.
Obdobně při renderování do Mobile device dojde k vytvoření klasického souboru .mbtiles, ovšem místo prostého uložení je ihned k dispozici možnost odeslat data na mobilní zařízení.
Existuje též možnost vyrenderovat soubory pro Google Earth či pro navigace Garmin. Stačí v úvodním okně zvolit příslušnou volbu, poté pokračovat standardním způsobem.
Pro navigace Garmin je nutné v posledním kroku před renderováním zakliknout volbu „Garmin GPS devices“, poté si nechat soubor vyrenderovat a následně komprimovat výsledné soubory doc.kml a adresář k němu přináležející do archivu zip, kterému poté změníte koncovku na .kmz. Nakonec už jen stačí připojit váš garmin, přetáhnout do něj vámi vytvořený soubor a na zařízení povolit jeho zobrazení.
Jak již bylo řečeno, MapTiler je silně specializovaný software. Má v podstatě jedinou funkci, proměnu rastrového obrázku na zoomovatelnou mapu, kterou však zvládá na výbornou.
Drobnější nevýhodou je pouze anglická lokalizace, ovšem vzhledem k jednoduchosti rozhraní jde o zanedbatelný problém.
K řešení problémů lze využít jak placenou podporu, tak poměrně aktivní komunitní fórum. Odpovědi lze hledat v manuálu nebo sekci how-to.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Základní verze je zdarma, omezena je jedním CPU a maximální velikostí renderovaného obrázku (10k x 10k pixelů), navíc je výsledný obrázek označen (i když jen stěží viditelným) watermarkem.V tom případě přestávám číst, neb se mi taková věc nechce podporovat. Až bude něco free(tm) (GPL), tak mě vzbuďte, pokud se mi to bude hodit, tak do toho třeba někdy něco dobastlím.
+1, u této věty i můj zájem výrazně klesl.
Tak zrovna Klokan Technologies toho pro opensource GIS komunitu udělali/dělají celkem dost. Že z něčeho chtějí taky žít bych zrovna jim teda nezazlýval... Slovy klasika: "Čo ty si urobil pre slobodný GIS?!"
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz