Komunitná konferencia Bratislava OpenCamp, ktorá sa uskutoční už o tri týždne 5. 4. 2025 na FIIT STU pozná svoj program – návštevníkom ponúkne 3 paralelné behy prednášok a workshopov na rôzne témy týkajúce sa otvoreného softvéru či otvorených technológií.
Časopis MagPi od nakladatelství Raspberry Pi se s číslem 151 přejmenoval na Raspberry Pi Official Magazine. I pod novým názvem zůstává nadále ve formátu pdf zdarma ke čtení.
Japonská SoftBank Group kupuje firmu Ampere Computing za 6,5 miliardy dolarů. Ampere Computing vyrábí 32-128jádrové procesory Ampere Altra a 192jádrové procesory AmpereOne.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.1a linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení na blogu.
Po půl roce vývoje od vydání verze 47 bylo vydáno GNOME 48 s kódovým názvem Bengaluru. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Vypíchnout lze počáteční podporu HDR, nová výchozí písma Adwaita Sans a Adwaita Mono, přehrávač zvukových souborů Decibely, Pohodu v Nastavení (Digital Wellbeing), …
Engineering Open House v Red Hatu v Brně proběhne v pondělí 31. března [Facebook].
Byla vydána nová stabilní verze 7.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 134. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. Včera je představil a spustil předprodej: Core 2 Duo za 149 dolarů s dodáním v červenci a Core Time 2 za 225 dolarů s dodáním v prosinci.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.4. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Byla vydána Java 24 / JDK 24. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 24. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze jsou 8, 11, 17 a 21 a bude 25.
Nedávno jsme na jednom IRC kanále dělali zajímavý psychologický experiment. Přečtěte si následující příběh.
Správce české národní domény CZ.NIC zneužil svého postavení a zablokoval několik „dezinformačních“ webů. Jedná se o nebezpečný precedent. Správce domény tu není od toho, aby určoval, jaké názory jsou správné nebo jaké zprávy jsou pravdivé. Mylné, zavádějící či úmyslně lživé informace se na internetu vyskytují odjakživa. Je na každém dospělém jedinci, aby vyhodnotil důvěryhodnost zdroje a informace a udělal si vlastní názor.
Dnes vám lékař může poslat tzv. eRecept jako SMS na mobil. Jedná se o krátký textový kód, který ukážete v lékárně a na základě něj dostanete léky. Aby to bylo pohodlnější, používají se QR kódy – SMS obsahuje odkaz na www stránku receptu, kde se tento kód zobrazuje. Je tu ale jedno úskalí: tato stránka je pouhý zobrazovač QR kódů a neprovádí téměř žádné kontroly (asi jen ověří délku řetězce a nějaký ten regulární výraz). Pokud byste si tedy chtěli např. eRecept vytisknout (v lékárně pak jen předáte papír, nemusíte tam manipulovat s mobilem nebo ho vůbec nosit s sebou) a kód z mobilu do počítače opisovali, tak vám stránka na doméně epreskripce.cz
klidně zobrazí nesmyslný kód s překlepem nebo jinou chybou.
Pokud vás tohle téma ještě nepřestalo bavit a chcete k němu něco říct, myslím, že by pomohlo dát diskusi nějakou strukturu. Měli bychom rozdělit jednotlivé argumenty a komentáře do kategorií podle toho, zda pomáhají ekonomice (méně ekonomických škod) nebo1 zdraví (méně nemocných a mrtvých) a podle toho, zda jde o opatření, které (by) měla udělat vláda, nebo zda jde o věci, které by měl dělat či nedělat každý z nás, ať už jako občan, zaměstnanec nebo podnikatel. Tím nám vznikají čtyři kvadranty. A protože to má i časový rozměr, je těch kategorií osm. Můžeme komentovat chyby, které se staly v minulosti (a udělala je buď vláda nebo občané) a nebo navrhovat, co by se mělo dělat teď a v budoucnu. Níže jsou kategorie ve dvou tabulkách označené písmeny.
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Občas se hodí vědět, zda náš program běží na terminálu nebo jsou jeho vstupy a výstupy přesměrované z/do souboru či jiného procesu. Pak můžeme upravit chování programu např. podle toho, jestli jeho vstup zadává ručně uživatel.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)
Venku je hezky a spousta lidí se sjela (nebo byla svezena) do Prahy, místo aby byli třeba někde u vody, a protestují proti vládě. Ale proč? Proti čemu a za co? V čí prospěch? Nad tím by se měl každý zamyslet sám. Já k tomu napíšu jen pár poznámek v bodech.
Tzv. QR kódy slouží k šíření nějaké digitální/textové informace v podobě obrázku. Obvykle se používají v AFK světě – tisknou se na papír, dávají na různé krabice, výrobky, plakáty atd. a následně se skenují – většinou mobilem (např. 1, 2, 3) nebo nějakým specializovaným průmyslovým skenerem. QR kódy se ale vyskytují i na webu nebo se mohou jiným způsobem dostat na obrazovku našeho počítače. Není to úplně typický scénář (proč digitální data převádět na obrázek, a pak zase zpátky, když jsme pořád v počítači?), ale stát se to může – např. když autor webu čekal, že obrazovku naskenujeme mobilem, nebo třeba když si prohlížíme svoje fotky a máme na nich nějakou věc s QR kódem. Co s tím, když nemáme mobil s příslušnou aplikací nebo chceme mít dekódovanou informaci v počítači?
Měl jsem tu rozepsáno pár komentářů, ale ty diskuse se mezitím odsunuly kamsi do historie, takže to raději hodím sem do blogu.
Sice to moc nesouvisí s tématem portálu, ale předpokládám, že hodně z vás nakupuje na internetu, takže vám snad tahle informace bude k užitku.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
Dnes to bude jen takový telegrafický zápisek: o tom, jak spouštět javovský aplikační server PayaraFish (dříve GlassFish) pomocí systemd a o tom, jak přejmenovat šifrovaný disk, aby nám systém taky ještě někdy naběhl, a na závěr ještě pár slov o novém-starém IBM ThinkPadu.
<varování>v tomto zápisku se přímo nic nedozvíte, je to spíš námět k diskusi</varování> U mnoha desktopových prostředí (DE) je dnes jasně patrný trend směrem k mobilním zařízením, konkrétně matlacím telefonům a tabletům. Snad je to i všeobecný trend a takových zařízení je spousta a lidé na tom tráví hodně času… Ale pak jsou lidé, kteří mají klasický počítač s myší a klávesnicí, jedním nebo více pořádnými monitory, říkají tomu spíš pracovní stanice a jsou s tím spokojení (tzn. není to o tom, že by jim doma hnil nějaký starý desktop, který používají z nouze, zatímco nemají na módní tablet nebo telefon).
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
V jedné diskusi jsem narazil na otázku typu „chci se naučit programovat“ od „počítačového analfabeta“ (její slova). Pustil jsem se do psaní odpovědi a nakonec usoudil, že to vydá spíš na zápisek do blogu
Jednou ze skvělých vlastností Internetu je, že nezapomíná.1 Díky tomu si můžeme osvěžit i starší projevy politiků, což jsme třeba dříve – v době analogových televizí a vzácných VHS rekordérů – jen tak nemohli.2
Takovou perlou, kterou se sluší připomenout, je mj. dílo Zuzany Roithové nazvané Lisabonská smlouva proti nelegální migraci – nenechte se strašit (alternativní odkazy).
Klíčové body projevu:
[1] také díky dobrým lidem k němu připojeným, kteří archivují kde co
[2] tedy ne že bychom nemohli vůbec, ale na videokazetách bylo místo spíš na americké trháky a na porno než na nějaké bláboly
<sobotní-nesnášenlivý-zápisek>Docela dost nakupuji na Internetu ze zahraničí. Nejvíc u Číňanů a spol (eBay, DX, přímé nákupy) a pak z USA a Německa (eBay). Možná je trochu s podivem, že jsem si dosud nic nekoupil na Amazonu – když právě Amazon je pro mnoho lidí symbolem internetového nakupování.
Včera se konal další z pravidelných (třetí pátek v měsíci) srazů spolku OpenAlt, jehož cílem je podpora svobodného softwaru a otevřených technologií. Sraz probíhá paralelně v Praze a Brně. Pokud vám to včera nevyšlo, můžete se podívat alespoň na fotky z pražské části srazu. A příště se snad potkáme osobně.
Zápisek byl přesunut sem: SSH/GPG agent vs. gnome-keyring-daemon
Na právě probíhající konferenci Linux Days máme (OpenAlt) svůj stánek. Kromě přednášek se tedy můžete přijít podívat i na zajímavý hardware.
Minulý týden se mi na jedné konferenci dostal do rukou ComputerWorld. Dlouho jsem tyhle časopisy nečetl, tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.
Dnes to bude stručné: podívejte se na video a kdo první zjistí, co bylo napsáno na klávesnici, má u mě pivo :-)
P.S. nebo jiný nápoj podobné ceny dle svého výběru
Na GNU.org máme nový český článek: Proč by měly vzdělávací instituce používat a vyučovat svobodný software. Poděkování za překlad patří Filipu Krškovi.
Nezapomínejte, že svět není jen Internet :-) V příloze prvního komentáře je verze pro tisk, kterou můžete šířit AFK ve svých školách.
Včera 6. května byl Mezinárodní den boje proti DRM (Digital Restrictions Management). DRM obecně jsou technologie, které škodí uživatelům a brání jim v tom, aby mohli používat svůj majetek (např. počítač nebo datové nosiče). Typicky se jedná o malware a další škodlivé prostředky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
Přestože většinu pracovního času trávím jako programátor, jsem i admin – jednak je potřeba na něčem ten software provozovat a jednak mě GNU/Linux baví a chci věnovat i této činnosti. Nainstaloval jsem už řadu serverů (desktopy nepočítám) a chci v tom mít aspoň trochu nějaký systém.
Konečně jsem se po letech dopracoval k modernizaci technologie, na které běží můj blog. Trochu jsem se o tom rozepsal tady: Přesun blogu na blog.frantovo.cz. Tak chci poprosit o kritiku a návrhy na další vylepšení.
Při pohledu na User Agent řetězce posílané www prohlížečem serveru si většinou říkám: WTF?? Je tam zakódovaná spousta nesmyslů a užitná hodnota je stejně dost malá, musí se z toho pracně dolovat informace, dochází k neshodám, omylům...
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…
…k tomu, aby se něco dělo? Když posíláte e-mail, jste typicky v hlavičce From
. Pak existuje ještě hlavička Sender
. To se hodí např. v případě, kdy šéf napíše dopis (je ve From
) a sekretářka nebo nějaký ajťák to odešle (je v Sender
). Když použijeme elektronický podpis (S/MIME), může to podepsat buď ten nebo ten – obojí dává smysl a obojí je platný podepsaný e-mail. Jen je potřeba vědět, kdo to skutečně podepsal.
Již tuto sobotu 16.11. 2013 se koná sraz všech zdravě paranoidních lidí Přijďte si popovídat o současné politice, o Bitcoinech, počítačové bezpečnosti, GNU/Linuxu a dalších zajímavých tématech.
Zdeněk Svěrák se opět projevil V roce 2005 se mu podařilo vysoudit 200 000 Kč za údajné okopírování tří slov z jeho textu. Tak to dnes zkouší znovu. Tentokrát si nárokuje monopol na slovní spojení složené ze dvou slov.
Možná jste teď taky právě viděli na ČT dokument o tzv. Šmejdech – „obchodnících“ kteří pod nátlakem případně i podvodem prodávají důchodcům předražené nesmysly, nutí jim úvěry nebo je vozí k bankomatům… Jedná se o odporné praktiky a lidé, kteří na nich vydělávají, skončí v pekle. Souhlasím, že by se s tím mělo něco dělat i po právní stránce. Na druhou stranu se trochu obávám, jaký legislativní mrzák z toho zase vzejde.
Už pěkných pár let používám na desktopu osm virtuálních ploch (dva řádky, čtyři sloupce). Zvykl jsem si na určité rozmístění aplikací na plochách, mám své klávesové zkratky a jsem s tím celkem spokojený. Někdy se ale stane, že dělám na víc projektech/úkolech současně a pak je i těch osm ploch málo, resp. míchají se mezi sebou okna, která k sobě nepatří. Zvyšovat dále počet ploch už mi přijde neefektivní. Tohle by měl být přesně úkol pro aktivity v KDE. Tak jsem se odhodlal k tomu, že je konečně prakticky vyzkouším a pokusím se je nějakou dobu používat.
Lehce přeplněný autobus a otevřená dámská kabelka ve výši pasu – ideální příležitost pro zloděje. Paní ve středních letech, která mě ničím nezaujala, a já koukal někam jinam… všiml jsem si jí až ve chvíli, kdy sebou škubla a obrátila se na osobu vedle sebe.
Pokud vám od někoho přijde e-mail, který nedává vůbec žádný smysl, nemusí to ještě nutně být tím, že by dotyčný byl blb. Může to být také tím, že používá vadný software – konkrétně Microsoft Outlook a Exchange. Tak si čtete, jak vás odesílatel někam srdečně zve a moc se na vás těší a jak je to důležité, abyste přišli, ale ať koukáte, jak koukáte, nikde nevidíte tu zásadní informaci – kdy a kde se to má konat – ta tam prostě chybí, alespoň v čitelné podobě.
Odpočiňme si na chvíli od manažersko-ekonomických diskusí a pojďme se věnovat jedné čistě technické otázce. Analýza Cadusu není ani zdaleka hotová, nicméně už teď lze vyvodit určité závěry ohledně architektury programu. Potřebujeme modulární architekturu, jakýsi framework.
Včera jsem si z Alzy přinesl dva nové 2TB disky. Trochu jsem se sice divil, že byly zabalené v bublinkovém igelitu (snad všechny předchozí disky jsem dostal jen v antistatických sáčcích), ale v prodejně jsem tomu nevěnoval moc velkou pozornost a pospíchal domů. Nepříjemné překvapení tedy přišlo až tam.
Odmítám věřit žvástům a rodině a komunitě nebo dokonce hnutí (fakt i tohle jsem od některých zaměstnanců této firmy slyšel)… stále jde o firmu jejímž (přirozeným a oprávněným) cílem je generování zisku. Ale musím uznat, že Google je z těch korporací jedna z nejsympatičtějších a nejpřátelštějších, relativně malé zlo oproti ostatním.