Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Minulý týden se mi na jedné konferenci dostal do rukou ComputerWorld. Dlouho jsem tyhle časopisy nečetl, tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.
Dívkou z titulní stránky je Docker – linuxová kontejnerová virtualizace, která staví na libvirtu a LXC. Uvnitř čísla se dočtete třeba o tom, jak firmy migrují z MS Exchange. Nebo o asistentkách používajících Linux1 a správce souborů Nautilus.
BTW: Když se řekne Lotus, nemůžu nezavzpomínat na Lotus Organizer z přelomu let 1991/1992, což je takový prapradědeček (nebo spíš -strýc) dnešních Lotus Notes. Tenhle produkt má prostě dlouhý rodokmen a určitá osobnost se mu nedá upřít.
[1] správně GNU/Linux, tohle se ještě v časopisech musí naučit
Tiskni
Sdílej:
tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.Eh. Já nedávno dostal darem nějaký podobný časopis (ComputerWorld tuším) a pak jsem ho prostě vyhodil, protože to bylo naprosto o hovně ve všech ohledech. V podstatě něco jako živě, nebo lupa, takové to IT pro masy a k tomu kopa reklam všeho druhu a stylu. Nic z toho nešlo do hloubky, nic z toho nebylo skutečně zajímavé a aspoň polovina toho všeho bylo nějaké srovnání něčeho s něčím jiným.
Šlo mi spíš o zaměření než o kvalitu/hloubku.
Ono je otázka, jestli se dá něčím odborným uživit na trhu velikosti ČR – nějaká poptávka tu je, ale budou si tihle lidé kupovat papírový časopis v trafice?
Kde jsou ti lidé,tady je jeden

Tedy, vím jen zdejší přezdívku, ale i tak...
Pleskněte to někdo do blogu…
? Můžu to třeba vystavit na svůj server, ale zájem o různé otrapy, kteří hned budou zjišťovat, kdo jsem, fakt nemám.Pravděpodobně to byl první článek o Linuxu nad rámec krátké zmínky v tehdejším IT tisku v ČR. Já si tenkrát uvědomil, že na Linuxu opravdu něco bude - do té doby jsem měl jen kusé informace posbírané různě po BBSkách a z doslechu a nepřikládal jsem tomu velký význam(co se týče přístupu do Internetu, tak až do konce roku 1994 jedinou možností pro mě bylo poněkud nepohodlné UUCP
). Dnes je to úsměvné, ale tenkrát byl snad největší problém k sobě dopravit těch několik desítek instalačních disket... Jestli si dobře pamatuju, první distribucí se kterou jsem pracoval, byl Slackware.
V čísle ze srpna 94 pak byl ještě mnohem obsáhlejší článek - u toho je ale uvedeno jméno autora včetně jeho tehdejšího E-mailu.
Jednou z "killer features" Linuxu pro nás tehdy/krátce poté byla možnost na Linuxu provozovat binárky pro komerční a tvrdě placený SCO Unix. Zmiňuje to i dad ve svém blogu... Tehdy jsem snad dokonce i prolezl všechny zdrojáky jádra a víceméně jim porozuměl, což ve mně vyvolávalo zvláštní, těžko definovatelný, pocit štěstí
S dnešním jádrem by to už stěží bylo možné - vlastně zhola nemožné.
Bajt vycházel od roku 1990 až do roku 1995, kdy došlo k bankrotu Zajíčkovy společnosti a neobešlo se to bez problémů. Předplatitelé za své peníze již nikdy nic neviděli a mnozí mu to nemohou dodnes zapomenout. Já mu odpustil poměrně brzy, protože to považuju za naprosto nepodstatnou epizodu ve srovnání s tím, co všechno udělal.
Byl to obdivuhodný člověk a všestranný talent, i když excentrický viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Zaj%C3%AD%C4%8Dek, http://blisty.cz/art/9504.html, http://lists.felk.cvut.cz/pipermail/cstex/2001-December/012719.html, mnozí dodnes nevědí, jak vypadal
Proč to vlastně píšu - BAJT, to bylo - alespoň podle mě - u nás něco zcela mimořádného, co dnes příšerně postrádám a dobře to sedí k tématu vašeho zápisku v blogu. A stál za tím vlastně jen jeden člověk(plus samozřejmě kvalitní autoři). Mám všechna čísla a už několikrát mě napadlo, že by bylo dobré je převést do elektronické podoby. Spousta článků je dnes samozřejmě už poněkud mimo - hlavně ty, které se věnovaly DOSu, ale pak je tam dost takových, které mají obecnou a nadčasovou platnost. Ale asi to nikdy neudělám, protože to potřebuje spoustu času
a navíc by to asi vyžadovalo i souhlas autorů.
Omlouvám se za zásah, ale odkaz jsem odsranil – vzhledem k tomu, že jsi psal:
Můžu to třeba vystavit na svůj server, ale zájem o různé otrapy, kteří hned budou zjišťovat, kdo jsem, fakt nemám.
a tomu, že v tom taru prosakovalo tvoje uživatelské jméno.
Možná nebylo pravé a zbytečně plaším, ale pro jistotu. Nahraji to znova a hodím sem odkaz 
Případně dej vědět, jestli ti nevadí ani ten původní odkaz/soubor, můžu to vrátit.
jj, třeba o té nebezpečné kompresi bych si taky rád přečetl a jistě tam budou i další zajímavé články.
Třeba takový Klan svůj internetový archiv má. Nemohlo by vzniknout něco takového pro Bajt?
Ono by stačilo se domluvit s vydavatelem časopisu resp. tím, na koho přešla práva.
Okopírování těch dvou stránek se ještě dá považovat za citaci, ale archiv celých čísel by chtělo řešit nějakou oficiálnější cestou. Bohužel tu historii neznám a nevím, komu práva teď patří.
Tak budeme muset počkat.To je někdy za 60 let (třeba u toho Zajíčka, jestli se nepletu) a toho se imho většina z nás nedožije.
Ten závěr by šel s malou odměnou použít i na konci nějakého dnešního článku 
Na svém HDD si připravíme 20 až 30 GB paměti, například tak, že smažeme stejně nepoužívaný a často nelegálně získaný software. A nahradíme ho softwarem svobodným.
Rovněž děkuji. Taky je zajímavá ta zmínka o databázi Postgres, která tehdy ještě neuměla SQL (až o rok později).
SSH poskytuje velmi pohodlnou metodu pro pripojeni lokalnich disku jednoho systemu k jinemukde je vpodstate vsechno spatne
Ve všem máš pravdu, ale ten perex mi přijde jako běžná novinářská zkratka/nepřesnost – ona většina článků (pokud to nejsou třeba matematické definice) je nepřesná a zjednodušená. Lepší by asi bylo:
SSHFS, které staví na SFTP a je přenášené přes SSH, poskytuje velmi pohodlnou metodu pro připojení vzdálených souborových systémů, potažmo přístup na lokální disky jiných počítačů.
BTW: když něco píšu, tak celkem často bojuji s tím, jak to napsat přesně a zároveň čitelně, srozumitelně a aby ty věty nebyly úplně šroubované.