Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Minulý týden se mi na jedné konferenci dostal do rukou ComputerWorld. Dlouho jsem tyhle časopisy nečetl, tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.
Dívkou z titulní stránky je Docker – linuxová kontejnerová virtualizace, která staví na libvirtu a LXC. Uvnitř čísla se dočtete třeba o tom, jak firmy migrují z MS Exchange. Nebo o asistentkách používajících Linux1 a správce souborů Nautilus.
BTW: Když se řekne Lotus, nemůžu nezavzpomínat na Lotus Organizer z přelomu let 1991/1992, což je takový prapradědeček (nebo spíš -strýc) dnešních Lotus Notes. Tenhle produkt má prostě dlouhý rodokmen a určitá osobnost se mu nedá upřít.
[1] správně GNU/Linux, tohle se ještě v časopisech musí naučit
Tiskni
Sdílej:
tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.Eh. Já nedávno dostal darem nějaký podobný časopis (ComputerWorld tuším) a pak jsem ho prostě vyhodil, protože to bylo naprosto o hovně ve všech ohledech. V podstatě něco jako živě, nebo lupa, takové to IT pro masy a k tomu kopa reklam všeho druhu a stylu. Nic z toho nešlo do hloubky, nic z toho nebylo skutečně zajímavé a aspoň polovina toho všeho bylo nějaké srovnání něčeho s něčím jiným.
Šlo mi spíš o zaměření než o kvalitu/hloubku.
Ono je otázka, jestli se dá něčím odborným uživit na trhu velikosti ČR – nějaká poptávka tu je, ale budou si tihle lidé kupovat papírový časopis v trafice?
Kde jsou ti lidé,tady je jeden
Pleskněte to někdo do blogu…
Pravděpodobně to byl první článek o Linuxu nad rámec krátké zmínky v tehdejším IT tisku v ČR. Já si tenkrát uvědomil, že na Linuxu opravdu něco bude - do té doby jsem měl jen kusé informace posbírané různě po BBSkách a z doslechu a nepřikládal jsem tomu velký význam(co se týče přístupu do Internetu, tak až do konce roku 1994 jedinou možností pro mě bylo poněkud nepohodlné UUCP ). Dnes je to úsměvné, ale tenkrát byl snad největší problém k sobě dopravit těch několik desítek instalačních disket... Jestli si dobře pamatuju, první distribucí se kterou jsem pracoval, byl Slackware.
V čísle ze srpna 94 pak byl ještě mnohem obsáhlejší článek - u toho je ale uvedeno jméno autora včetně jeho tehdejšího E-mailu.
Jednou z "killer features" Linuxu pro nás tehdy/krátce poté byla možnost na Linuxu provozovat binárky pro komerční a tvrdě placený SCO Unix. Zmiňuje to i dad ve svém blogu... Tehdy jsem snad dokonce i prolezl všechny zdrojáky jádra a víceméně jim porozuměl, což ve mně vyvolávalo zvláštní, těžko definovatelný, pocit štěstí S dnešním jádrem by to už stěží bylo možné - vlastně zhola nemožné.
Bajt vycházel od roku 1990 až do roku 1995, kdy došlo k bankrotu Zajíčkovy společnosti a neobešlo se to bez problémů. Předplatitelé za své peníze již nikdy nic neviděli a mnozí mu to nemohou dodnes zapomenout. Já mu odpustil poměrně brzy, protože to považuju za naprosto nepodstatnou epizodu ve srovnání s tím, co všechno udělal.
Byl to obdivuhodný člověk a všestranný talent, i když excentrický viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Zaj%C3%AD%C4%8Dek, http://blisty.cz/art/9504.html, http://lists.felk.cvut.cz/pipermail/cstex/2001-December/012719.html, mnozí dodnes nevědí, jak vypadal
Proč to vlastně píšu - BAJT, to bylo - alespoň podle mě - u nás něco zcela mimořádného, co dnes příšerně postrádám a dobře to sedí k tématu vašeho zápisku v blogu. A stál za tím vlastně jen jeden člověk(plus samozřejmě kvalitní autoři). Mám všechna čísla a už několikrát mě napadlo, že by bylo dobré je převést do elektronické podoby. Spousta článků je dnes samozřejmě už poněkud mimo - hlavně ty, které se věnovaly DOSu, ale pak je tam dost takových, které mají obecnou a nadčasovou platnost. Ale asi to nikdy neudělám, protože to potřebuje spoustu času a navíc by to asi vyžadovalo i souhlas autorů.
Omlouvám se za zásah, ale odkaz jsem odsranil – vzhledem k tomu, že jsi psal:
Můžu to třeba vystavit na svůj server, ale zájem o různé otrapy, kteří hned budou zjišťovat, kdo jsem, fakt nemám.
a tomu, že v tom taru prosakovalo tvoje uživatelské jméno.
Možná nebylo pravé a zbytečně plaším, ale pro jistotu. Nahraji to znova a hodím sem odkaz
Případně dej vědět, jestli ti nevadí ani ten původní odkaz/soubor, můžu to vrátit.
jj, třeba o té nebezpečné kompresi bych si taky rád přečetl a jistě tam budou i další zajímavé články.
Třeba takový Klan svůj internetový archiv má. Nemohlo by vzniknout něco takového pro Bajt?
Ono by stačilo se domluvit s vydavatelem časopisu resp. tím, na koho přešla práva.
Okopírování těch dvou stránek se ještě dá považovat za citaci, ale archiv celých čísel by chtělo řešit nějakou oficiálnější cestou. Bohužel tu historii neznám a nevím, komu práva teď patří.
Tak budeme muset počkat.To je někdy za 60 let (třeba u toho Zajíčka, jestli se nepletu) a toho se imho většina z nás nedožije.
Ten závěr by šel s malou odměnou použít i na konci nějakého dnešního článku
Na svém HDD si připravíme 20 až 30 GB paměti, například tak, že smažeme stejně nepoužívaný a často nelegálně získaný software. A nahradíme ho softwarem svobodným.
Rovněž děkuji. Taky je zajímavá ta zmínka o databázi Postgres, která tehdy ještě neuměla SQL (až o rok později).
SSH poskytuje velmi pohodlnou metodu pro pripojeni lokalnich disku jednoho systemu k jinemukde je vpodstate vsechno spatne
Ve všem máš pravdu, ale ten perex mi přijde jako běžná novinářská zkratka/nepřesnost – ona většina článků (pokud to nejsou třeba matematické definice) je nepřesná a zjednodušená. Lepší by asi bylo:
SSHFS, které staví na SFTP a je přenášené přes SSH, poskytuje velmi pohodlnou metodu pro připojení vzdálených souborových systémů, potažmo přístup na lokální disky jiných počítačů.
BTW: když něco píšu, tak celkem často bojuji s tím, jak to napsat přesně a zároveň čitelně, srozumitelně a aby ty věty nebyly úplně šroubované.