Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Minulý týden se mi na jedné konferenci dostal do rukou ComputerWorld. Dlouho jsem tyhle časopisy nečetl, tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.
Dívkou z titulní stránky je Docker – linuxová kontejnerová virtualizace, která staví na libvirtu a LXC. Uvnitř čísla se dočtete třeba o tom, jak firmy migrují z MS Exchange. Nebo o asistentkách používajících Linux1 a správce souborů Nautilus.
BTW: Když se řekne Lotus, nemůžu nezavzpomínat na Lotus Organizer z přelomu let 1991/1992, což je takový prapradědeček (nebo spíš -strýc) dnešních Lotus Notes. Tenhle produkt má prostě dlouhý rodokmen a určitá osobnost se mu nedá upřít.
[1] správně GNU/Linux, tohle se ještě v časopisech musí naučit
Tiskni
Sdílej:
tak jsem docela koukal, že se hodně změnilo. K lepšímu.Eh. Já nedávno dostal darem nějaký podobný časopis (ComputerWorld tuším) a pak jsem ho prostě vyhodil, protože to bylo naprosto o hovně ve všech ohledech. V podstatě něco jako živě, nebo lupa, takové to IT pro masy a k tomu kopa reklam všeho druhu a stylu. Nic z toho nešlo do hloubky, nic z toho nebylo skutečně zajímavé a aspoň polovina toho všeho bylo nějaké srovnání něčeho s něčím jiným.
Šlo mi spíš o zaměření než o kvalitu/hloubku.
Ono je otázka, jestli se dá něčím odborným uživit na trhu velikosti ČR – nějaká poptávka tu je, ale budou si tihle lidé kupovat papírový časopis v trafice?
Kde jsou ti lidé,tady je jeden

Tedy, vím jen zdejší přezdívku, ale i tak...
Pleskněte to někdo do blogu…
? Můžu to třeba vystavit na svůj server, ale zájem o různé otrapy, kteří hned budou zjišťovat, kdo jsem, fakt nemám.Pravděpodobně to byl první článek o Linuxu nad rámec krátké zmínky v tehdejším IT tisku v ČR. Já si tenkrát uvědomil, že na Linuxu opravdu něco bude - do té doby jsem měl jen kusé informace posbírané různě po BBSkách a z doslechu a nepřikládal jsem tomu velký význam(co se týče přístupu do Internetu, tak až do konce roku 1994 jedinou možností pro mě bylo poněkud nepohodlné UUCP
). Dnes je to úsměvné, ale tenkrát byl snad největší problém k sobě dopravit těch několik desítek instalačních disket... Jestli si dobře pamatuju, první distribucí se kterou jsem pracoval, byl Slackware.
V čísle ze srpna 94 pak byl ještě mnohem obsáhlejší článek - u toho je ale uvedeno jméno autora včetně jeho tehdejšího E-mailu.
Jednou z "killer features" Linuxu pro nás tehdy/krátce poté byla možnost na Linuxu provozovat binárky pro komerční a tvrdě placený SCO Unix. Zmiňuje to i dad ve svém blogu... Tehdy jsem snad dokonce i prolezl všechny zdrojáky jádra a víceméně jim porozuměl, což ve mně vyvolávalo zvláštní, těžko definovatelný, pocit štěstí
S dnešním jádrem by to už stěží bylo možné - vlastně zhola nemožné.
Bajt vycházel od roku 1990 až do roku 1995, kdy došlo k bankrotu Zajíčkovy společnosti a neobešlo se to bez problémů. Předplatitelé za své peníze již nikdy nic neviděli a mnozí mu to nemohou dodnes zapomenout. Já mu odpustil poměrně brzy, protože to považuju za naprosto nepodstatnou epizodu ve srovnání s tím, co všechno udělal.
Byl to obdivuhodný člověk a všestranný talent, i když excentrický viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Zaj%C3%AD%C4%8Dek, http://blisty.cz/art/9504.html, http://lists.felk.cvut.cz/pipermail/cstex/2001-December/012719.html, mnozí dodnes nevědí, jak vypadal
Proč to vlastně píšu - BAJT, to bylo - alespoň podle mě - u nás něco zcela mimořádného, co dnes příšerně postrádám a dobře to sedí k tématu vašeho zápisku v blogu. A stál za tím vlastně jen jeden člověk(plus samozřejmě kvalitní autoři). Mám všechna čísla a už několikrát mě napadlo, že by bylo dobré je převést do elektronické podoby. Spousta článků je dnes samozřejmě už poněkud mimo - hlavně ty, které se věnovaly DOSu, ale pak je tam dost takových, které mají obecnou a nadčasovou platnost. Ale asi to nikdy neudělám, protože to potřebuje spoustu času
a navíc by to asi vyžadovalo i souhlas autorů.
Omlouvám se za zásah, ale odkaz jsem odsranil – vzhledem k tomu, že jsi psal:
Můžu to třeba vystavit na svůj server, ale zájem o různé otrapy, kteří hned budou zjišťovat, kdo jsem, fakt nemám.
a tomu, že v tom taru prosakovalo tvoje uživatelské jméno.
Možná nebylo pravé a zbytečně plaším, ale pro jistotu. Nahraji to znova a hodím sem odkaz 
Případně dej vědět, jestli ti nevadí ani ten původní odkaz/soubor, můžu to vrátit.
jj, třeba o té nebezpečné kompresi bych si taky rád přečetl a jistě tam budou i další zajímavé články.
Třeba takový Klan svůj internetový archiv má. Nemohlo by vzniknout něco takového pro Bajt?
Ono by stačilo se domluvit s vydavatelem časopisu resp. tím, na koho přešla práva.
Okopírování těch dvou stránek se ještě dá považovat za citaci, ale archiv celých čísel by chtělo řešit nějakou oficiálnější cestou. Bohužel tu historii neznám a nevím, komu práva teď patří.
Tak budeme muset počkat.To je někdy za 60 let (třeba u toho Zajíčka, jestli se nepletu) a toho se imho většina z nás nedožije.
Ten závěr by šel s malou odměnou použít i na konci nějakého dnešního článku 
Na svém HDD si připravíme 20 až 30 GB paměti, například tak, že smažeme stejně nepoužívaný a často nelegálně získaný software. A nahradíme ho softwarem svobodným.
Rovněž děkuji. Taky je zajímavá ta zmínka o databázi Postgres, která tehdy ještě neuměla SQL (až o rok později).
SSH poskytuje velmi pohodlnou metodu pro pripojeni lokalnich disku jednoho systemu k jinemukde je vpodstate vsechno spatne
Ve všem máš pravdu, ale ten perex mi přijde jako běžná novinářská zkratka/nepřesnost – ona většina článků (pokud to nejsou třeba matematické definice) je nepřesná a zjednodušená. Lepší by asi bylo:
SSHFS, které staví na SFTP a je přenášené přes SSH, poskytuje velmi pohodlnou metodu pro připojení vzdálených souborových systémů, potažmo přístup na lokální disky jiných počítačů.
BTW: když něco píšu, tak celkem často bojuji s tím, jak to napsat přesně a zároveň čitelně, srozumitelně a aby ty věty nebyly úplně šroubované.