V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)

Tiskni
Sdílej:
jj, tohle je v KDE taky – v Dolphinu jde přes F4 otevřít panel s terminálem (a aktuální adresář je obousměrně synchronizovaný mezi GUI a příkazovou řádkou, takže můžeš používat cd i klikat) a v Konsoli jde zase kliknout pravým tlačítkem a Otevřít správce souborů (v aktuální složce shellu).
Ještě by se mi líbilo, kdybych soubor z adresáře, který mám otevřený v příkazové řádce, mohl snadno dostat do schránky nebo přetáhnout myší – např. do rozepsaného e-mailu. Myslel jsem, že to půjde přes xclip-copyfile, ale tam jsem pak soubor neviděl ve schránce KDE a nešel nikam vložit (jen zase v příkazové řádce pomocí xclip-pastefile).
Když ten soubor/adresář zkopíruješ do schránky a pak vložíš do textového editoru nebo do konsole, tak dostaneš ten název – akorát si z něj musíš odmazat file:// na začátku.
Je na to nejaký štandard, alebo si to kutí len KDE/QT?
Soubory jde přetahovat i třeba mezi Dolphinem a Gimpem nebo to běžně používám pro vkládání příloh do Thunderbirdu.
Ako na to reagujú ostatné KDE aplikácie keď máš ten súbor otvorený v editore, tiež si nejak interne zmení cestu k súboru?
Např. Kate si všimne, že soubor zmizel, ale myslí si, že byl smazán – neví, že byl přesunut a kam. Tohle by ale aplikace mohla poznat.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut. Jenže protože nevíš, kam uživatel bude soubor přesouvat, tak bys musel sledovat úplně všechno… takže to se nedělá. Případně by sis mohl zapamatovat číslo I-uzlu souboru, a pak podle něj přesunutý soubor najít (pokud je pořád na tom samém disku), ale to je taky na dlouho. Nejlepší by bylo vylepšit inotify, aby stačilo sledovat zdrojový adresář a dozvěděl ses, kam se soubor přesunul.
A např. v Netbeans to funguje dobře – když refaktoruji a přesouvám nebo přejmenovávám soubory, tak mi v panelech zůstanou otevřené, ale tam je to jednoduché, protože to dělá všechno jedna aplikace a ta ví, kam co přesunula.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut.rtfm fanotify, udalost FAN_MOVED_FROM.
To je super, jestli už to jde. Já právě našel akorát nějaké diskuse o inotify (!= fanotify), kde se tohle řešilo, a závěr z toho byl, že musíš sledovat i cílovou složku.
A jinak se tam píše:
Currently, only a limited set of events is supported. In particular, there is no support for create, delete, and move events. (See inotify(7) for details of an API that does notify those events.)
asi je to dost novinka a ani ta dokumentace není moc zaktualizovaná.