Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)
Tiskni
Sdílej:
jj, tohle je v KDE taky – v Dolphinu jde přes F4 otevřít panel s terminálem (a aktuální adresář je obousměrně synchronizovaný mezi GUI a příkazovou řádkou, takže můžeš používat cd
i klikat) a v Konsoli jde zase kliknout pravým tlačítkem a Otevřít správce souborů (v aktuální složce shellu).
Ještě by se mi líbilo, kdybych soubor z adresáře, který mám otevřený v příkazové řádce, mohl snadno dostat do schránky nebo přetáhnout myší – např. do rozepsaného e-mailu. Myslel jsem, že to půjde přes xclip-copyfile
, ale tam jsem pak soubor neviděl ve schránce KDE a nešel nikam vložit (jen zase v příkazové řádce pomocí xclip-pastefile
).
Když ten soubor/adresář zkopíruješ do schránky a pak vložíš do textového editoru nebo do konsole, tak dostaneš ten název – akorát si z něj musíš odmazat file://
na začátku.
Je na to nejaký štandard, alebo si to kutí len KDE/QT?
Soubory jde přetahovat i třeba mezi Dolphinem a Gimpem nebo to běžně používám pro vkládání příloh do Thunderbirdu.
Ako na to reagujú ostatné KDE aplikácie keď máš ten súbor otvorený v editore, tiež si nejak interne zmení cestu k súboru?
Např. Kate si všimne, že soubor zmizel, ale myslí si, že byl smazán – neví, že byl přesunut a kam. Tohle by ale aplikace mohla poznat.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut. Jenže protože nevíš, kam uživatel bude soubor přesouvat, tak bys musel sledovat úplně všechno… takže to se nedělá. Případně by sis mohl zapamatovat číslo I-uzlu souboru, a pak podle něj přesunutý soubor najít (pokud je pořád na tom samém disku), ale to je taky na dlouho. Nejlepší by bylo vylepšit inotify, aby stačilo sledovat zdrojový adresář a dozvěděl ses, kam se soubor přesunul.
A např. v Netbeans to funguje dobře – když refaktoruji a přesouvám nebo přejmenovávám soubory, tak mi v panelech zůstanou otevřené, ale tam je to jednoduché, protože to dělá všechno jedna aplikace a ta ví, kam co přesunula.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut.rtfm fanotify, udalost FAN_MOVED_FROM.
To je super, jestli už to jde. Já právě našel akorát nějaké diskuse o inotify (!= fanotify), kde se tohle řešilo, a závěr z toho byl, že musíš sledovat i cílovou složku.
A jinak se tam píše:
Currently, only a limited set of events is supported. In particular, there is no support for create, delete, and move events. (See inotify(7) for details of an API that does notify those events.)
asi je to dost novinka a ani ta dokumentace není moc zaktualizovaná.