Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
(aniž by bylo potřeba vynakládat zbytečné úsilí a duplikovat kód/konfiguraci). A třetí věc jsou závislosti v době běhu – aby se načetlo jen to, co je potřeba, aby šlo moduly zapínat/vypínat za chodu. Jde tohle v C++ udělat?
Příklady ze světa Javy: plug-iny v jEditu, moduly v Netbeans, OSGi…
Jde mi o to, jaké jsou nejlepší praktiky, jak tohle řešit. Jaký svobodný software má tohle dobře udělané a mohl by sloužit jako vzor?
No co jineho, nez C++ Object?Taky si myslím, že by to měl být C++ objekt, ale viděl jsem i systémy, kde je to řešení obecněji (různá pole, mapy) a někteří to tak radí dělat, což se mi ale nelíbí.
dlopen(), dlsym() a dlclose() z dlfcn.h fungují tak, že se běžná dynamická knihovna (.so) načte do paměti a je možné získat adresy vstupních bodů jednotlivých symbolů, jak dat, tak ḱódu, jako ukazatele na void.
To je největší sílá a slabost zároveň - jde sice načíst naprosto cokoliv a dělat s tím cokoliv chcete, ale neexistuje nic, co by pak zabránilo dělat chyby - není obecný způsob, jak se z knihovny dozvědět, jestli je symbol proměnná nebo funkce, jaké má parmetry a co vrací.
Pro praktické použití se nad to musí napsat nějaké wrappery, už třeba jen kvůli tomu, že ve Windows se příslušné funkce jmenují jinak (ale fungují víceméně stejně).
jestli je symbol proměnná nebo funkce,No GDB to tahá z debugovacích symbolů (zrovna datové typy symbolů se tam myslím kódují i když není knihovna přeložena s parametrem -g). Ale naostro to tak dělat a spoléhat na to je samozřejmě kravina. Hlavičky, hlavičky, hlavičky. Dynamický modul se ještě nemusí automaticky rovnat jednomu binárnímu souboru.
Dynamický modul se ještě nemusí automaticky rovnat jednomu binárnímu souboru.I takový kernel si myslím tyto věci exportuje bokem do texťáku, takže automaticky nemusí platit, že stačí modprobnout libovolné *.ko které kde seženu a že to automaticky musí fungovat.
není obecný způsob, jak se z knihovny dozvědět, jestli je symbol proměnná nebo funkce, jaké má parmetry a co vrací.
A proč bych to dělal? Od toho máme hlavičkové soubory.
Ale možná jenom hledáte gobjectový introspection.
Modul je část programu, která jde přeložit samostatně – může si ho někdo zkompilovat bokem a dodatečně nainstalovat.A co by si takhle chtěl dělat prosimtě v CADu? Obdobu skinů pro Winamp či Firefox extensions?
A snadno přenositelný mezi architekturamiStejně jako s jakýmkoli jiným textovým formátem nebo i dobře specifikovaným binárním formátem.
Co se těch pluginů týče, tak pracuju na větším projektu, který je založený právě na pluginech.Dík za relevantní komentář.
Máme jádro, které obsahuje rozhraní každého pluginu coby hlavičku.Ale co když bude někdo chtít přidat svůj modul, aniž by zasahoval do toho jádra? To by ještě šlo, ale co když na něm bude záviset jiný modul? To v tom CADu může nastat, protože ho bude tvořit víc nezávislých autorů a nemusí být všechno centralizované na jednom místě.
Rozhodně nesdílet hlavičkové soubory mezi moduly. To by pak nebyly moduly.Jak by potom byl implementovaný ten příklad ze zápisku?
modul pro výpočet spotřeby materiálů (a tisk nějaké pěkné tabulky) potřebuje od jiného modulu zjistit, jaké objekty v modelu máme a z jakých materiálů jsou složené.V jaké formě by si ty dva moduly vyměňovaly data, jakou by měly strukturu?
Jak by potom byl implementovaný ten příklad ze zápisku?To záleží na tom, jestli ty struktury těch modelů a materiálů definuje jádro. Pokud ano, tak je to celkem jednoduché (předají se instance,...), pokud ne, je to složitější a byla by pak otázka, jestli je takový návrh vůbec dobrý...
V jaké formě by si ty dva moduly vyměňovaly data, jakou by měly strukturu?To záleží na konkrétních požadavcích, ale souhlasil bych s Lukem, že XML (apod.) radši ne (pokud by to nebyl nějaký specifický případ). Nemohl bys ty moduly nějak konkrétněji definovat? Přijde mi, že se snažíš najít v C++ javovské packages, což tak úplně nejde (resp. ne obecně)...
To záleží na tom, jestli ty struktury těch modelů a materiálů definuje jádro. Pokud ano, tak je to celkem jednoduché (předají se instance,...), pokud ne, je to složitější a byla by pak otázka, jestli je takový návrh vůbec dobrý...A podaří se nám v jádře udělat rozhraní pro všechno, co si mezi sebou moduly potřebují vyměňovat? Některá rozhraní můžou (a měla by být) jednotná – např. pro importní a exportní moduly. Ale u všech to IMHO nejde, resp. není to správné. Pokud je to technicky proveditelné (snad by mělo být) a není to nijak šíleně pracné, tak si myslím, že bychom měli mít i možnost závislosti modulů mezi sebou a do modulu jménem „jádro“ dát jen ta společná rozhraní. Přijde mi to jako pružnější a univerzálnější návrh. Paralela jsou balíčky a knihovny v distribucích – různé programy používají různé knihovny a závisí na sobě – není jedno rozhraní, za kterým by byly schované všechny knihovny. Např. někdo udělá modul pro sazbu tabulek a textových výstupů. Více jiných modulů ho bude chtít využít a sázet pomocí něj své výstupy. Tak mi přijde rozumnější, když budou záviset na tom modulu – ne že se rozhraní nacpe do jádra. Jednak by byl v jádře časem bordel a ztrácel by se přehled, co je čím používáno a jestli není nějaký kód zastaralý/zbytečný. A jednak by to představovalo velké nároky na centrální autoritu – správce projektu – kteří by museli rozhodovat, co do jádra dát a co ne – musela by se dělat řada administrativních rozhodnutí. Ale když budou moci moduly záviset na jiných modulech, může být vývoj živelnější – dá se tomu nechat volný průběh, každý si může dopsat libovolný modul a praxe ukáže, co uživatelé používají a chtějí (a to se pak dá zahrnout do projektu mezi ostatní zdrojáky hned vedle jádra). Správci projektu to pak můžou jen trochu usměrňovat a pomáhat, aby podobné moduly implementovali jedno rozhraní.
Přijde mi, že se snažíš najít v C++ javovské packages, což tak úplně nejde (resp. ne obecně)...Javovské balíčky ani ne, spíš JARy nebo lépe OSGi moduly (což je JAR + metadata). Moje představa je zatím takováhle:
libcadus-něco obsahující -dev verzi, kde by byly hlavičkové soubory – rozhraní. Pro naprogramování nového modulu bych si pak nainstaloval -dev balíčky jádra a modulů, na kterých bude ten můj závislý.
Mám tři dotazy:
Je to technicky proveditelné?Rozhodně ano.
Jak dlouho by trvalo zkušenému C++ programátorovi vytvořit tento framework? (žádná funkcionalita, jen framework, buildovací a balíčkovací skripty… viditelný výsledek: prázdné hlavní okno aplikace + možnost zapínat a vypínat moduly + jeden „Hello World“ modul)Podle mě k tomu nemusíš nic programovat, kromě seznamu modulů UI na vypínání/zapínání modulů. Možnost dynamických modulů je standardní vlastnostní dynamického linkeru. Případně můžeš použít nějakou lehkou nadstavbu z aplikačního frameworku.
Je to pro projekt tohoto rozsahu overengineering nebo ne?Ani ne.
Ty požadavky vypadaj hodně podobný...
(Teda ne nutně s Qt specifikama, nevim, jestli budete Qt používat...)
#include "ABaseClass.h"
class SubClass1 : public ABase
{
public:
SubClass1(unsigned int i) : ABase(i) {};
virtual void doWork(void) const {...}
};
Util::RegisterInFactory<SubClass1, ABaseFactory> regSubClass1("SubClass1");
hlavni program potom pouzije tovarnu pro vytvoreni kontretni tridy:
int main( int argc, const char* argv[] )
{
void *handle = dlopen("./libSubClass1.so", RTLD_NOW | RTLD_GLOBAL);
if( !handle)
{
std::cout << dlerror() << std::endl;
return 1;
}
ABase *one = ABaseFactory::Instance().createPtr("SubClass1", 0);
if( !one)
return 2;
one->doWork();
return 0;
}
Pouzivame to v projektu Tora. Tim modulem je "connection provider" - knihovna ktera je wrapperem nad nativni knihovnou pro pripojeni do databaze(libpg.so, libclntsh.so, ...). Pokud hlavni program najde instalaci DB klienta(Oracle,PgSQL, MySQL), tak si nacte plugin(knihovnu) a rovnou muze vytvaret instance trid z te knihovny. Samotna hlavni aplikace vubec nezavisi na zadnem DB klientovi.
Zatim mi to funguje jen na Linuxu a Woknach - na MAC se mi to zatim nepodarilo portovat - nemam MAC.
Pozadavky na struktury, ktere to bude pouzivat, vyrazne ovlivni, jak bude vypadat pozadovane rozhrani. Jste schopni uz ted rict, jak ty struktury budou vypadat?+1 Osobně bych napřed napsal nějaký kód a teprve poté řešil, jak a zda to případně rozdělit.
Osobne bych k tomu pristupoval jinak. Jako prvni vec bych resil hlavni cast -- modul pro CSG. Pozadavky na struktury, ktere to bude pouzivat, vyrazne ovlivni, jak bude vypadat pozadovane rozhrani.+1
Dal tu nekdo navrhl pouzit nejaky vyssi jazyk jako lepidlo, to neni spatne reseni.Tady by bylo záhodno připomenout, že třeba Python se s C++ lepí relativně velmi dobře. Viz třeba sublime apod.
Tiskni
Sdílej: