Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zdeněk Svěrák se opět projevil V roce 2005 se mu podařilo vysoudit 200 000 Kč za údajné okopírování tří slov z jeho textu. Tak to dnes zkouší znovu. Tentokrát si nárokuje monopol na slovní spojení složené ze dvou slov.
„Je to zlodějna a to se musí trestat. Nelze si myslet, že co je u lidu oblíbeno, patří každému. V tomto případě je oblíbeno to, co jsme s Ladislavem Smoljakem vymysleli.“
Nejsem žádný pirát, ostatně to z diskusí se mnou dobře víte. Ale počínání tohoto „umělce“ mi přijde navýsost zvrácené a pokud mu to soudy budou trpět, je s tímto systémem něco špatně.
Přečtěte si třeba přebal1 jeho knihy Nové povídky:
Zdeněk Svěrák a jeho Nové povídky budou ideálním společníkem pro váš volný čas!
Soubor povídek českého velikána na nejrůznější téma s jeho typickou hravostí a humorem.
V povídkách se jistě poznáte i vy, protože inspirací pro povídky je Zdeňku Svěrákovi právě život sám. Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do stejné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů.
"Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo."
Zdeněk Svěrák
Tato sbírka Svěrákových povídek bude skvostem ve vaší knihovně, ke kterému se budete rádi vracet.
Zde se autor přiznává k tomu, že páchá stejnou zlodějnu, kterou u ostatních nechce trpět. Doporučuji vám se se Zdeňkem Svěrákem nebavit a hlavně mu nic nevyprávět – nikdy nevíte, zda váš zážitek neukradne a komerčně nevyužije v některé ze svých příštích knih. Pokud chodíte do restaurací nebo kaváren, dávejte si pozor, jestli tam někde nesedí Zdeněk Svěrák – mohl by vás odposlouchávat a okrást vás o vaše slova, vtipy, zážitky nebo příběhy.
Na morálku můžou mít různí lidé různý názor, je do značné míry subjektivní, ale když se člověk dostane do rozporu sám se svými tvrzeními, je to celkem jasná morální prohra.
Viz např. sv. Matouš a další:
„Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi.“
Jak může někdo chtít, aby ostatní vůči němu respektovali určitá pravidla, když on sám je vůči ostatním nerespektuje? Snad leda že by sám sebe považoval za nějakého nadčlověka a ostatní za póvl, který mu má sloužit.
Co třeba taková jeho kniha „Mám v hlavě myš Lenku“ – je skutečně autor prvním člověkem, kterého napadlo, že myš jménem Lenka se čte stejně jako slovo „myšlenka“? Nebo tenhle vtípek někomu ukradl? A co taková „Betlémská kometa“, „Sraz naší třídy“ nebo „Ve vlaku“? To jsou jen názvy – co teprve plagiáty a zlodějny nacházející se uvnitř těch textů!
[1] předpokládám, že je to text z přebalu, běžně ho najdete jako popis zboží v elektronických obchodech
Tiskni
Sdílej:
Tak nějakou navrhni, mě teď nic dostatečně objektivního nenapadá.
Volný trh? Na volném trhu by to vypadalo nějak takhle: lidé budou mít původního autora rádi, budou ho oslavovat a považovat za vynalézavého umělce, budou kupovat jeho knihy, filmy, chodit na jeho představení. Autora přejímajícího cizí díla by mohli – v závislosti na poměru vlastní vs. přejaté tvorby a na základě kvality jeho vlastní tvorby – považovat i za člověka bez invence, který místo vlastní tvorby jen kopíruje a odměnit ho tím, že od něj kupovat nebudou (nebo ho v tomto případě nebudou volit) nebo by ho mohli vnímat neutrálně či kladně (prokázal invenci a um v části vlastní tvorby) a citaci/inspiraci vnímat jako poctu autorovi původního díla.
Ostatně když někde použiji třeba jména osob z nějakého díla nebo jinou referenci, tak proto, že mám to původní dílo rád, vážím si ho nebo ho alespoň považuji za významné – přece nebudu citovat/odkazovat nějaké blbce nebo neperspektivní bezvýznamné autory, ne?
Já pomocí reverzního inženýrství zjistím, jak to vyrábět a vyrábím také.Proto se do smluv často dává zákaz RE.
Případně to mohu vymyslet úplně nezávisle.No, to je největší problém. Podobně i u některých případů AZ, NDA a spol. Já prostě nejsem schopen dát záruku, že se budu chovat tak, jako bych nějakou informaci, kterou vím, nevěděl.
Proto se do smluv často dává zákaz RE.Opět se ale vztahuje jen na toho, kdo je ve smluvním vztahu. RE ani nemusí znamenat, že se něco rozebírá. Mnohdy stačí mít pouze fyzický přístup. Někdy ani to ne (mezi "patenty" lze v širším slova smyslu řadit i průmyslové vzory), leccos lze zjistit třeba z fotografií/videozáznamů. Proto se například automobilky, i když si registrují průmyslové vzory na design karoserie, snaží vzhled auta co nejdéle maskovat (ať už přímo nebo s využitím optických klamů).
ze jeho dilo bylo zneuzito
Jednak je otázka, zda tato dvě slova vůbec považovat za autorské dílo a chránit je zákonem.
A jednak, okopíroval autor volební hymny tato dvě slova právě od Svěráka? Když někdo bude mít 1:1 rip DVD nebo ještě dejme tomu kinorip, tak je celkem jasné, kdo je původní autor a kdo kopíruje, ale tady, kde jde o dvě slova? Můžeš to nějak dokázat, že jsou zrovna od Svěráka? Autor té hymny je mohl slyšet třeba od své babičky, nebo od svých známých, nebo je mohl sám vymyslet1. Co když ta slova ukradl už Svěrák a původním autorem je někdo úplně jiný?
[1] oproti tomu na pixel přesnou kopii filmu sám nevymyslíš
Jednak je otázka, zda tato dvě slova vůbec považovat za autorské dílo a chránit je zákonem.Tak například od OSA jsme před časem slyšeli, že "libovolně malá část skladby je chráněna". Tedy u textu jedno slovo? Jedna hláska? U hudby jeden akord, či snad i jeden tón?
Co když ta slova ukradl už Svěrák a původním autorem je někdo úplně jiný?Tohle je dost velký problém autorských i jiných podobných (např. patentových) práv. Někdo vezme kus textu, hudební motiv nebo patentovatelný postup a trochu je vylepší. Je autorem? Z pohledu práva často ano, nebo přinejmenším to leckdy tvrdí. Viz případ písně Modlitba pro Martu. Autor textu Petr Rada se kdysi hlasitě ozval proti použití tohoto textu, jenže on sám klíčovou část refrénu čerpal z díla Jana Amose Komenského. Podobně se i všelijaké hudební motivy objevují v různých skladbách. Stejně tak třeba patenty - někdo si přihlásí drobnou úpravu něčeho, co vytvořil někdo jiný (nebo co kompletně vytvořil někdo jiný; tam ale naštěstí existuje možnost zneplatnění). A dalo by se pokračovat.
Tak například od OSA jsme před časem slyšeli, že "libovolně malá část skladby je chráněna". Tedy u textu jedno slovo? Jedna hláska? U hudby jeden akord, či snad i jeden tón?
Bylo by zajímavé to vyzkoušet – najít třeba svá dvě tři slova, která používá někdo jiný ve svém díle a dát to k soudu.
Tohle je dost velký problém autorských i jiných podobných (např. patentových) práv.
U patentů je to jasné, tam může klidně dojít k tomu, že stejnou věc objeví dva lidé nezávisle na sobě a taky se to stává.
Celkem jednoduchá situace je u moderních audiovizuálních děl – když někdo 1:1 kopíruje DVD, tak celkem není sporu o tom, kdo je původní autor a kdo jen kopíruje. U knížek nebo alespoň textů o pár stránkách doslovně okopírovaných je to taky celkem jasné – těžko dva autoři napíšou úplně stejný text.
U melodií je to o dost horší, tady už se může celkem snadno stát, že dva lidé poskládají tu samou nebo podobnou kombinaci tónů.
A u krátkých textů, zvlášť v tak extrémních případech, jako jsou 2-3 slova, je zcela jasné, že je mohou „objevit“ dva lidé nezávisle na sobě a je nesmysl, aby na ně měl jeden z nich monopol.
Bylo by zajímavé to vyzkoušet – najít třeba svá dvě tři slova, která používá někdo jiný ve svém díle a dát to k soudu.Já si například dělám nároky na slova prasivůz a prasiřidič. Nevím o nikom, kdo by je začal používat dřív než já. Stejně tak slogan PrasiVůz - Simply stupid (inspirace sloganem ŠkodaFabia - Simply clever; jen ať mě VW žaluje)
U hudby jeden akord, či snad i jeden tón?
Nešlo si nevzpomenout.
A pak je zde ještě druhý aspekt, že i kdyby to nakrásně autorské dílo nebylo, což já osobně moc nepřipouštím, potom slovní spojení požívá ochrany i z titulu hospodářské soutěže
Kdo že financoval natočení toho filmu? Kdo k němu dnes vlastní majetková autorská práva?
A dejme tomu běžný nepoučený posluchač, když tuto píseň slyší, okamžitě mu naskočí výrok z filmu a může tedy logicky píseň spojovat s pány Svěrákem a Smoljakem. A nakonec může dovodit, že pan Svěrák, respektive dědicové pana Smoljaka s takovým užitím souhlasí a že tedy, nedej pánbůh, volební blok nějakým způsobem podporují.
Velice zajímavé Tady si asi někdo plete směry.
Když budu ve své práci citovat Einsteina, znamená to, že on nebo jeho dědicové mě podporují a souhlasí se mnou? Nebo snad že Jan Neruda či jeho potomci podporují Svěráka a jeho film?
Taky je to pěkná ukázka definice kruhem. Copyterorista se snaží ostatní přesvědčit, že takové užití díla bez souhlasu autora1 je zakázané → což implikuje dojem, že v případě takového užití díla s ním autor souhlasí a zřejmě autora odvozeného díla podporuje → a proto je potřeba takové užití bez souhlasu zakázat, protože jinak by si někdo mohl myslet, že jeden autor podporuje druhého.
Když někoho cituji nebo odkazuji (třeba na webu), tak to vyjadřuje můj vztah (obvykle kladný) k němu, ne naopak.
Ale v okamžiku, kdy hlášku spojuje se svým komerčním produktem a nějakým způsobem z toho kořistí, nebo když ji použije ve volební kampani pro svou stranu a získává tak podporu, potom to už špatně je. Jestliže z užití cizího autorského díla nemám prospěch, nevydělávám na něm, tak je to všechno zalito sluncem
Takže když by někdo zdarma zveřejnil jeho filmy a knihy na Internetu…
Když ale budete chtít svoji obchodní společnost nějak pojmenovat, nebo budete hledat název pro své literární dílo, věnujete nějakou minimální pozornost tomu, abyste si ověřil, zda název už po právu někdo jiný nepoužívá.
Toto pojetí autorského práva je dost nešťastné a škodlivé a hrozí, že taková „autorská díla“ budou infikovat společnost a nekontrolovaně se šířit a v podstatě kdekoli může vyskočit právník a začít někoho mlátit klackem po hlavě s tím, že použil nějaké autorské dílo.
Když budu kopírovat DVD s filmem, tak je mi jasné, že jde o autorské dílo a budu se zajímat, zda mám patřičnou licenci. Totéž platí pro CD s hudbou nebo třeba stránku textu, nějaké básničky nebo povídky. Nemůžu udělat chybu, protože těžko si zapamatuji pár GB dat (to je nemožné) nebo pár stránek textu (to sice možné je, ale ne náhodou – budu si vědom toho, že si ukládám do paměti nějaké dílo). Ale když někde zaslechnu jedno dvě či tři slova a pak je časem někde jinde použiji, tak to nelze kontrolovat a nelze vysledovat, odkud ta slova pocházejí a nemůžu si být vědom toho, že je to něčí „majetek“. Ostatně všechna slova, která používáme, jsme někde zaslechli.
Zaplatil pan Svěrák všem těm lidem, kteří se mu svěřili se svým příběhem nebo které odposlechl někde v restauraci či kavárně? Skutečně nikdy nepoužil nějaká jejich slova nebo slovní spojení a všechno vymyslel úplně sám?
Proto se domnívám, že pan Úlehla nebude tak nedovtipný, aby neznal film "Marečku, podejte mi pero" a netušil, že "metelesku blesku" je skutečně v této zemi spojeno s tímto filmem.
Sebestřednost a nadutost některých lidí je až udivující. Kdybych někde viděl „metelesku blesku“ tak si asi vzpomenu, že jsem to slyšel i v nějakém filmu, ale rozhodně mi v prvním okamžiku nenaskočí titul „Marečku, podejte mi pero“ a pan Svěrák. Možná kdyby tam byl ještě ten Hujer, ale takhle samotné ne.
BTW: jak je to s eurohujery? Smí se tohle označení vůbec používat nebo je potřeba za něj panu Svěrákovi platit nějaké poplatky?
[1] nechme teď stranou, kdo je autorem, jak moc je to originální a zda jde vůbec o autorské dílo
Kdo že financoval natočení toho filmu?Ha, dobrá otázka. Neměla by automaticky být všechna díla vzniklá za socializmu „ze státního“ volně dostupná občanům státu, kteří si ho už zaplatili? Nebo i současný tvorba České televize?
Nebo snad že Jan Neruda či jeho potomci podporují Svěráka a jeho film?Muhehe, škoda, že Neruda umřel lehce přes 70 let před natočením filmu. Mohli bychom zprubovat* Hrdobce. * Toto slovo jsem zcela bezostyšně ukradl Komenskému.
Neměla by automaticky být všechna díla vzniklá za socializmu „ze státního“ volně dostupná občanům státu, kteří si ho už zaplatili? Nebo i současný tvorba České televize?
Jsem všemi deseti pro, mělo to všechno už dávno vyjít pod Creative Commons BY možná SA (a samozřejmě bez zákazu komerčního užití, aby bylo možné prodávat kopie). Pro současnou tvorbu by mělo platit pravidlo, že jestli chce někdo dotaci, bude dílo třeba po třech letech od prvního zveřejnění volně dostupné pod CC. Pokud chce někdo majetková práva držet trvale, ať si natočení filmu zaplatí sám, nikdo mu v tom nebrání.
pozice toho, kdo do toho ty prachy vkládá= občan platící daně, koncesionářské poplatky
z pozice toho, kdo si chce ten výsledek užít= občan platící daně, koncesionářské poplatky
Což je v případě státní dotace tatáž skupina lidí – platí to občané a občané se na to chtějí koukat. Jasně, může se stát, že za společné peníze natočila blbost a nekoukal by na to nikdo… proto se s tím musí opatrně, ale to je zase na jinou diskusi.
Pokud chce někdo všechna práva k dílu a dlouhodobě, tak ať si natočí film za své. Z čeho by měl pramenit nárok, aby mu ostatní platili jeho zábavu nebo podnikání?
Stát by tohle nemusel dotovat vůbec, ale už je to celkem zavedená tradice a není úplně lehké to změnit… – ta svobodná licence by byl dobrý kompromis – zaplatí (resp. přispějí) to všichni a pak z toho všichni budou něco mít. A tři roky má autor na to, aby si vydělal, kolik potřebuje (za tu dobu se stihne prodat spousta lístků do kina a DVD nebo BD nebo placených přístupů přes Internet)
Kdo že financoval natočení toho filmu? Kdo k němu dnes vlastní majetková autorská práva?Financovala to tehdejší státní organizace Filmové studio Barrandov. Majetková práva výrobce audiovizuálního díla (nikoli autorská práva, jde o práva příbuzná) patří buď tomu, kdo to zprivatizoval (AB Barrandov, a.s.), případně komu byla prodána. Přesný přehled nemám.
Takže když by někdo zdarma zveřejnil jeho filmy a knihy na Internetu…Jo to mě taky napadlo, že ti ten právník trochu naběhl
Že on tvoří na základě okolí? To bychom mohli copyright rovnou zrušit
A proč by on měl mít možnost tvořit na základě okolí a ostatní by neměli mít možnost tvořit na základě něj? Neměli by si být všichni lidé v právech rovni?
Zkus přestat vycházet z toho, co se snaží namluvit ostatním a podívat se na to objektivně: proč by ta dvě slova měla pocházet zrovna od něj? Je skutečně autorem on, nebo to odněkud taky okopíroval?
... ale trochu mu už hrabe na karbid.Krásné
Bývalý dlouholetý komunista a signatář nechvalně známé Anticharty českých umělců mi prostě nesplňuje kritéria nezištného a přesvědčeného pravicového představitele české kulturní veřejnosti.Chci vás vidět, jak byste se tehdy vzepřel, nepodepsal a šel třeba na 20 let topit někam do kotelny nebo mejt výlohy. To se to kecá, 24 let po revoluci. Chtělo by to trošku víc přemýšlet o kontextu věcí, pane černá-bílá.
Jenže v divadle/televizi/filmu/kultuře vůbec by si už neškrtlJako myslíš Havla? (dokonce zakladatel charty 77) Ten si škrtl docela hodně (bych řekl
Já např. proti copyrightu nejsem, myslím, že když někdo okopíruje DVD nebo CD a nemá k tomu licenci, tak je to minimálně nemorální a v rámci možností by to měl potírat i stát. Ale jiná věc je, když si někdo chce dělat monopol na určitá slova. Viz #82 (Toto pojetí autorského…)
+1 Mohl klidně říct: „podívejte, jací to jsou budižkničemové, ani vlastní říkanku si nedokážou složit a musí kopírovat moje texty“ a vyšel by z toho jako morální vítěz.
Ale když vypouští věty typu:
Je to zlodějna a to se musí trestat. Nelze si myslet, že co je u lidu oblíbeno, patří každému. V tomto případě je oblíbeno to, co jsme s Ladislavem Smoljakem vymysleli.
nebo
někdo používá slovní spojení, aniž by se zajímal o to, že patří někomu jinému, přesněji řečeno tomu, kdo ho vymyslel
tak tím říká úplně něco jiného. Snaží se říct, že určitá slova patří jen jemu a nikdo jiný je bez jeho souhlasu nesmí používat. To je velice zhoubná myšlenka pro jazyk a pro kulturu jako takovou. Jazyk je založen na tom, že používáme stejná slova a díky tomu si rozumíme. Není možné si zprivatizovat pár slov, která se mi libí, a odepírat jejich užívání ostatním.
SKK je ISO kód měny slovenská koruna. A ani ISO nemá monopol na tahle tři písmenka, může to znamenat kde co.
Jednou jsem si takhle potřeboval ve škole odskočit. Skončil jsem v kabince... tam byly úhledným písmem napsané krátké poučky, básničky... Některé ... sprosté Co mě však zaujalo, byla jedna poučka. Dobrá nálada tvoje problémy nevyřeší, ale nasere všechny okolo tebe, takže je dobré si ji udržet. Docela mě to pobavilo. Vzpoměl jsem si na to dneska před písemkou z algebry. Ano funguje to.no, niekomu na pobavenie stačí málo:)
Zákon je minimum morálky.
přesněji ... nesouhlasím s tím, že tady jsou pravidla (zákony), který mu to umožňujou, ale když už tady jsou, tak je oukej vyžadovat jejich dodržování - stejně jako my bychom chtěli, aby se dodržovala GPL (a další)
Ano, s tím souhlasím. Ale skutečně si myslíš, že ta dvě slova jsou autorským dílem? A že patří zrovna Svěrákovi?
§ 2
Autorské dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora
Je to výsledek tvůrčí činnosti, nebo jen vložil hlášku, kterou slyšel někde jinde? A je to jedinečný výsledek?
U autorského díla sice nezáleží na rozsahu, ale připadá mi to, jako kdybych si já nárokoval třeba kód:
String email = line[0]; String code = line[1];
který jsem použil v jednom svém programu a hnal před soud každého, kdo ve svém kódu napsal (třeba náhodou) stejné dva řádky.
A co třeba takový seriál Simpsonovi, který je doslova prošpikovaný kulturními referencemi a odkazy na různá díla a osoby (a to zdaleka ne vždy lichotivým způsobem)? Odkazy na jiná díla a hlášky z nich najdeš i v mnoha českých filmech, jistě i v těch Svěrákových, nebo tam najdeš příběhy nebo úryvky z konverzací, které autor nevymyslel, ale jen někde zaslechl. Určitá míra1 přejímání a inspirace je při tvorbě normální a to celou dobu, co lidstvo tvoří. Pokud Svěrákovi tohle projde, mělo by být i hodně jeho děl napadnutelných tímto způsobem a soud by měl být nestranný a potrestat stejně i jeho.
Co se týče toho, kdo a v jakém díle ta dvě slova použil: to má stát rozhodovat, které dílo je dostatečně kvalitní a smí přejímat obsah odjinud? Založíme na to nějakou komisi, která bude hodnotit díla a ta „nekvalitní“ nebo „nevkusná“ (nebo taky politicky nepohodlná) bude potápět (cenzurovat) pod záminkou porušování autorských práv (vždycky se najde něco, co se dá označit za pár slov „ukradených“ odjinud) nebo alespoň trestat jejich autory pokutami?
[1] neměl bych např. okopírovat celou knihu a jen tam dát svoji obálku a tvářit se, že jsem vytvořil nové dílo a jen se trochu inspiroval – totéž platí pro 1:1 kopie filmů nebo hudby
Ale skutečně si myslíš, že ta dvě slova jsou autorským dílem?mno, tak dílem ve smyslu zákona je ten film, a ta slova jsou částí onoho ... a zákon neřeší, o jak konkrétně velkou část díla se musí při aplikaci jednotlivých ustanovení jednat, to je již na výkladu soudu; co se mého skromného názoru týče, řekl bych, že postačuje, aby byl původ zjevný, a o tom snad tady není pochyb
A že patří zrovna Svěrákovi?žádný "prior art" neznám, jestli máš příklad, sem s ním; než ho uvidím, jsem ochoten věřit, že patří autorům filmu (což není jen Svěrák)
Je to výsledek tvůrčí činnosti, nebo jen vložil hlášku, kterou slyšel někde jinde?a) totéž jako výše, víš, kde to mohl slyšet? - sem s důkazy! b) citace hovoří o díle, ty se ptáš pouze na část
A je to jedinečný výsledek?opět (skoro) totéž, máš příklad, čeho by ten film byl plagiátem?
U autorského díla sice nezáleží na rozsahu, ale připadá mi to, jako kdybych si já nárokoval třeba kód:může se ti to zdát absurdní a nikdy bys to neudělal, ale to je pouze názorString email = line[0]; String code = line[1];který jsem použil v jednom svém programu a hnal před soud každého, kdo ve svém kódu napsal (třeba náhodou) stejné dva řádky.
A co třeba takový seriál Simpsonovi, který je doslova prošpikovaný kulturními referencemi a odkazy na různá díla a osoby (a to zdaleka ne vždy lichotivým způsobem)?mezi "kulturním odkazem" a "neoprávněným užitím díla" je jistý rozdíl ... a nechce se mi tady zrovna řešit, jak to v rámci amerického práva mohou nebo nemohou mít ošetřeno
Odkazy na jiná díla a hlášky z nich najdeš i v mnoha českých filmech, jistě i v těch Svěrákových, nebo tam najdeš příběhy nebo úryvky z konverzací, které autor nevymyslel, ale jen někde zaslechl. Určitá míra1 přejímání a inspirace je při tvorbě normální a to celou dobu, co lidstvo tvoří. Pokud Svěrákovi tohle projde, mělo by být i hodně jeho děl napadnutelných tímto způsobem a soud by měl být nestranný a potrestat stejně i jeho.to je možné, nicméně soud nebude konat sám o sobě, nejprv potřebuješ najít někoho, kdo se může hlásit k právům, která Svěrák porušil, aby ho mohl žalovat a tvoji teorii prověřit jinak "by měl být nestranný" a "by měl potrestat" jaksi nejde dohromady, pokud bude soud nestranný, může klidně i nepotrestat, dle okolností konkrétního případu - například natočí-li někdo film o tom, jak nějací ochotníci nacvičují nějakou hru (tuším, že takový motiv jsem ve Svěrákově tvorbě zahlídnul?), pak může ve filmu prezentované úryvky z této hry shledat za její oprávněné užití
Co se týče toho, kdo a v jakém díle ta dvě slova použil: to má stát rozhodovat, které dílo je dostatečně kvalitní a smí přejímat obsah odjinud?za prvé, vůbec jsem nehovořil o tom, že by měl stát o něčem takovém rozhodovat, nýbrž jsem upozorňoval, na koho se Svěrák zaměřil a za druhé, už vůbec jsem to nespojoval s nějakou "kvalitou" ale čistě jen se způsobem (zne)užití a povahou (zne)uživatele
Ale skutečně si myslíš, že ta dvě slova jsou autorským dílem? A že patří zrovna Svěrákovi?To nejsou dvě slova, to je prokazatelněj novotvar a je to docela dost specifické. Takže jo, IMHO jasně autorský záležitost.
prokazatelněj novotvar
On už někdo prokázal, že tato slova nikdo před ním nepoužil a neznal?
Minimálně z 50 % to prokazatelně existovalo již před Svěrákem – „blesku“ je úplně obyčejný pátý pád slova blesk. Metelit je taky běžné slovo.
Stačí, aby se u případného soudu objevil jeden nebo více svědků, kteří potvrdí, že tohle slovní spojení říkala třeba už jejich babička…
A i kdyby ne – nelze vyloučit, že někdo „vynalezl“ tahle slova nezávisle na Svěrákovi.
Tohle je úplně z cesty. Metelesku rozhodně není žádný slovo - celej vtip je v tom, že je to zprzněná čeština s přidanejma příponama, který jsou stereotypně vnímané jako rumunské. A vůbec, nebudu se s váma už hádat, protože evidentně máte předem danou pozici, kterou chcete obhájit, a za tím účelem se budete kroutit jak to jen bude třeba.Minimálně z 50 % to prokazatelně existovalo již před Svěrákem – „blesku“ je úplně obyčejný pátý pád slova blesk. Metelit je taky běžné slovo.
A vůbec, nebudu se s váma už hádat, protože evidentně máte předem danou pozici, kterou chcete obhájit, a za tím účelem se budete kroutit jak to jen bude třeba.
P.S. Stejně si myslím, že má s nima schválně tajnou smlouvu a tímhle jim pomůže ke zviditelnění.na tom něco bude, před touto kauzou jsem netušil, komu patří příslušné logo, které jsem v souvislosti s volbama začal vídat, teď vím, že je to Bobo
Navíc to v tý písničce použili blbě.Což znamená, že zcela jistě neokopírovali význam.
[1] to by ale předně musel dokázat, že autor hymny okopíroval ta dvě slova právě od něj
Nikdo z těch hlásičů taky nic neprokázal, kurňa už. Když už jste tak precizní, tak byste měl taky zmínit, že /lehla řekl, že to je moravsky, a Bobošíková, že to je estonsky. Tak teď čekám na vaši průlomovou jazykovědnou studii, prokazující příbuznost obou jazyků :Pnikdo neprokázal, že Svěrák je původním autorem té hlášky, naopak řada lidí pod tím odkazovaným článkem se hlásí k tomu, že se ta hláška používala už před natočením filmu → ta slova se klidně mohla dostat k autorům hymny cestou (ústní slovesností), ve které nikde pan Svěrák ani jeho film nefiguruje
Nikdo z těch hlásičů taky nic neprokázal,
Prokázat znamená vyloučit opak – Svěrák by musel dokázat, že opravdu nikdo nikdy před ním tahle dvě slova nepoužil. On to ale nedokázal, protože to ani dokázat nejde. On jen tvrdí, že to tak je.
A na druhé straně jsou lidé, kteří tvrdí, že to tak není a že se ta slova říkala už před natočením filmu – můžou u případného soudu svědčit, že to tak bylo. Lhát můžou obě strany, ale jedna strana tvrdí něco, co z principu nemůže být pravda (nikdo nemůže znát všechna slova, co kdy ostatní řekli a potvrdit, že tahle dvě se v té množině nevyskytují), zatímco ta druhá strana tvrdí něco, co pravda klidně být může (ta slova opravdu mohl vymyslet už někdo dříve a oni je od něj mohli slyšet).
Pak je taky možné, že Svěrák tvrdí jen to, že daná slova vymyslel (tzn. použil aniž by je před tím někde slyšel), což je klidně možné – ale pak (resp. i bez toho nemůže, viz níže) si na ně nemůže dělat monopol, protože stejně tak je možné, že je vymyslel i někdo jiný a ta slova se šířila z více různých zdrojů mnoha různými cestami celou společností.
/lehla řekl, že to je moravsky, a Bobošíková, že to je estonsky.
Čím se teď brání ti dva, je celkem jedno. Pravda bude asi taková, že autor hledal slova, která se rýmují a jednou mu přišlo na mysl „čáry máry“ a jednou na „… …“ ostatně ta hymna má mnohem víc slov.
Je zcestné autorským právem chránit něco, co se nekontrolovatelně a nevědomky šíří mezi lidmi – člověk by se pak mohl dopustil trestného činu, aniž by to měl možnost ovlivnit – nemáš šanci spolehlivě rozlišit, co jsou běžná slova a co slova, na která si někdo časem bude chtít dělat monopol. Něco jiného je, když vědomě okopíruješ DVD, CD nebo si vědomě nasoukáš do hlavy básničku.
To by vyžadovalo vytvořit černou listinu slov, která nepatří do českého jazyka (ten může používat kdokoli) a která jsou soukromým majetkem a bez souhlasu majitele se nesmí používat. To by ovšem paralyzovalo použití našeho jazyka, protože před tím, než něco napíšeš nebo řekneš, tak by ses musel podívat do toho seznamu, zda nepoužíváš nějaká zakázaná slova.
Prokázat znamená vyloučit opak – Svěrák by musel dokázat, že opravdu nikdo nikdy před ním tahle dvě slova nepoužil. On to ale nedokázal, protože to ani dokázat nejde. On jen tvrdí, že to tak je.Takhle to bohužel/bohudík nefunguje. Prokazovat, že něco není, je nemožné (ledaže jde prokázat něco, co je, a co vylučuje, že něco jiného není - například nepřítomnost člověka na určitém místě v určitém čase lze prokázat prokázáním jeho přítomnosti na jiném místě v témže čase). Proto v daném případě bude soud považovat za dané, že to nikdo předtím nepoužil, ledaže se prokáže opak.
Čím se teď brání ti dva, je celkem jedno.Ta "estonština" je zcela zjevně ukázka Google Translate poisoningu, na který Bobo buď naletěla, nebo ho "jen" naivně používá jako svůj argument (i když ví, že je to blbost).
To by vyžadovalo vytvořit černou listinu slov, která nepatří do českého jazyka (ten může používat kdokoli) a která jsou soukromým majetkem a bez souhlasu majitele se nesmí používat. To by ovšem paralyzovalo použití našeho jazyka, protože před tím, než něco napíšeš nebo řekneš, tak by ses musel podívat do toho seznamu, zda nepoužíváš nějaká zakázaná slova.Ono je něco jiného použití v běžné řeči a něco jiného využití do nového autorského díla. To nic nemění na věci, že blokovat takhle využití dvojice slov (nebo dokonce slova jediného), je podle mě na palici.
Proto v daném případě bude soud považovat za dané, že to nikdo předtím nepoužil, ledaže se prokáže opak.
Tenhle princip může fungovat až od určitého rozsahu – jestliže budu šířit pár MB nebo GB dat nebo třeba pár stránek textu a někdo jiný bude prokazatelně jejich autorem (např. je dříve zveřejnil), lze vyloučit, že bych k těm samým datům došel nezávisle na něm a byl taky autorem. V takovém případě lze přistoupit na argumentaci, že pokud neprokážu opak, okopíroval jsem je já a autorem je jen on.
Ale u něčeho tak malého jako je pár slov nelze takto postupovat – jednak stejné „dílo“ může vytvořit víc autorů nezávisle na sobě a jednak i když bude někdo první, ta slova se nekontrolovatelně a nevědomky šíří a lidé je prostě berou jako součást jazyka, který obecně může používat kdokoli (BTW: pod jakou licencí je čeština? )
Pod jakou licencí jsou tedy nové pravidla českého jazyka?Samotná pravidla pod žádnou, viz § 2, odst. 6 AZ. Jejich vyjádření (knižní, webové...) má takovou licenci, jakou určí jejich autor nebo na jaké se dohodne s nakladatelem.
Mete les ku blesku Mete lesk u bleskujsou sice trošku mimo, ale mají úplně jiný význam.
P.S. Počítal jsem bez diakritiky variace s opakováním (doufám, že jsem se strefilA je potřeba je fakt vygenerovat? Nestačí udělat program, který je vypíše v konečném čase?) pro abecedu a délku 8 písmen a není to nijak hrozný. Počet je jen okolo 210 miliard, to bych vyřešil i na svém kompu (ale asi bych měl problém s ukládáním a prohlížením). Variace s opakováním pro všechny slabiky by měla být menší.
stejné „dílo“ může vytvořit víc autorů nezávisle na soběStejný problém se řeší u patentů. Většina světa to má tak, že se patent přizná tomu, kdo přihlásil vynález jako první a lze ho zneplatnit na základě toho, že byl vynález před touto přihláškou zveřejněn (prior art). V USA je to trochu jinak, tam se může po přihlášení (před udělením patentu) někdo ozvat a pak se řeší, kdo to vynalezl jako první (bez ohledu na okamžik podání přihlášky). Ale tento systém bude opuštěn, protože se kvůli tomu mnohá přihlašovací řízení enormně vlečou a generují přihlašovatelům značné náklady.
i když bude někdo první, ta slova se nekontrolovatelně a nevědomky šíří a lidé je prostě berou jako součást jazykaTo ale autorský zákon nijak nereflektuje. Dokonce i v případech, kdy jde o výtvory tradiční lidové kultury, na které se autorská ochrana nevztahuje, lze dílo užít jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. (BTW: Je takovým způsobem skřehotající Alzák, prznící tradiční lidovou píseň?)
pod jakou licencí je čeština?Čeština není "jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora"
OK, tak co je tedy spatneho na tom, ze dojde k posouzeni sporneho u nezavisleho soudu?Řešíme morální stránku věci.
Kde je vlastne ta hranice poctu slov, od kdy ma byt dilo chraneno?Dobrá otázka, je to fuzzy.
Dobrá otázka, je to fuzzy.
Něco napoví, zda se to vejde do paměti jednoho člověka:
Kdyby někdo chtěl autorským právem a GPL licencí chránit třeba:
double tps = (počítadlo * 1000) / (System.currentTimeMillis() - začátek); System.out.println(email + " " + kód + " " + počítadlo + " TPS = " + tps);
tak bych si o něm myslel to samé, co o Svěrákovi teď.
Něco jiného je celý program, či třída, metoda v ní… nebo celý film nebo celá scéna či dialog. (doslovný dialog už by se měl správně citovat – lze vyloučit, že by někdo nezávisle vymyslel ten samý rozhovor, doslovně, pokud to není úplná banalita)
Smi se to vubec cist, nebo cteni je uziti obsahu na ktere MAFRA nedala souhlas?Čtení není užitím díla ve smyslu AZ (§ 30, odst. 1).
Dle vyznamu slovniho spojeni "Jakekoliv uziti" to chapu tak, ze MAFRA mi nepovolila jakekoliv uziti, to znamena stazeni dat servirovanych jejich serverem do prohlizece, cteni obsahu, divani se na obrazky, hozeni odkazu na socialni siteToto právo vyplývá přímo ze zákona, kromě výše zmíněného je to stanoveno v § 38a AZ. Vytvoření odkazu na dílo není užitím díla ani jeho zpřístupněním.
Čtení není užitím díla ve smyslu AZ (§ 30, odst. 1).Tohle je zajimave .. a poslech je uzitim dila ve smyslu AZ?
Toto právo vyplývá přímo ze zákona, kromě výše zmíněného je to stanoveno v § 38a AZ. Vytvoření odkazu na dílo není užitím díla ani jeho zpřístupněním.Tohle je taky zajimave.. jaktoze tedy nektere odkazovaci servery byly nuceny ukoncit cinnost, nebo na zaklade jakeho zakona byly tyto servery "popotahovany" ? Nebo byla novela a buzerace serverů se konala pred novelou?
a poslech je uzitim dila ve smyslu AZNo samozřejmě, že ne: Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak. Čtení, poslech, koukání, vnímání jinými smysly, zapracování do svého vlastního díla použitého čistě pro osobní potřebu... Zákon "stanoví jinak" jen pro případy uvedené v odst. 3, tedy v zásadě pro počítačové programy, zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou (okopírování stavby) a pro pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (stručně řečeno: záznam v kině).
Tohle je taky zajimave.. jaktoze tedy nektere odkazovaci servery byly nuceny ukoncit cinnost, nebo na zaklade jakeho zakona byly tyto servery "popotahovany" ? Nebo byla novela a buzerace serverů se konala pred novelou?Většinový názor u nás i jinde v EU je takový, že odkazování porušením autorského práva není. Některé soudy (např. v Belgii) mají však jiný názor. Naopak jiné soudy (např. v Německu) nepovažují za porušení autorského práva ani embedding (vkládání, např. do rámce). Aktuálně se tím zabývá Soudní dvůr EU a těžko předjímat výsledek.
audiovizualni dilo je clanek opatreny audiorozhovorem? Vizualni slozka je text, audio slozka je rozhovor.Není (§ 62, odst. 1): Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
Dle meho ty zakony jsou tezce k nicemu protoze zcela jasne nespecifikuji nic a to co specifikuji se da vylozit miliony ruznych zpusobu. To je proste spatne toto. Kupa balastu.Ty zákony jsou špatné, ale některé věci přece jen vymezují s dostatečnou určitostí.
O tom už jsem jednou psal: Kopírování může nezabíjet – kdyby se striktně prosazovalo autorské právo a nikdo by si nemohl nic zkopírovat bez souhlasu, o většině autorů bychom ani nevěděli a oni by měli smůlu, protože by je nikdo neznal a v důsledku toho nekupoval… A možná by to tak bylo líp – protože by museli změnit styl práce. Dá se říct, že pirátství dnes obsazuje prostor, který by mohl patřit svobodné kultuře – místo toho máme jakousi šedou zónu, lidé kopírují, sdílí, není to úplně legální, ale většinou to projde a občas dostane někdo po hubě a udělá se z něj exemplární příklad.
BTW: včera jsem se pokoušel dívat na pohádku Tři bratři, ale vůbec to nešlo, bylo to vážně peklo (ale ne takové to pohádkové nýbrž skutečné).
Jsou to „vykradené“ hned tři pohádky. Na tom sice není nic špatného, ale vzhledem k tomu, co předvádí autor, když někdo „kopíruje“ od něj, je to obzvlášť pikantní.
A ani jinak to není o nic lepší. Obsah i forma jsou příšerné. Proč např. zpívají, když to neumí a tahá to za uši? Vždyť na mluvených pohádkách přece není nic špatného. Ty texty psaly mentálně postižené děti v rámci nějaké charity? A proč ten příběh nedává smysl?