Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…