Český statistický úřad (ČSÚ): Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.
Ochranný svaz autorský (OSA) připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generování hudby pomocí umělé inteligence (AI). ČTK to sdělil předseda představenstva OSA Roman Strejček. Suno podle něj bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu autorů, které svaz zastupuje. Nedávný investigativní materiál magazínu The Atlantic ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio k trénování modelů používají rozsáhlé databáze obsahující miliony skladeb. V databázích, které časopis zveřejnil, lze dohledat i písně řady českých a slovenských umělců.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vyřešen byl problém s macOS 27 Golden Gate. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
EU dnešním dnem zavedla clo ve výši 3 eur na balíky nízké hodnoty dovážené ze zemí mimo EU. To zahrnuje širokou škálu výrobků běžně nakupovaných on-line, jako jsou oděvy, hračky, elektronika a další spotřební zboží v hodnotě až 150 EUR.
Vyšel Redmine 7.0, jeden z nejlepších open source ticketovacích systémů. Došlo k migraci na Rails 8, vylepšení UI/UX, Workflow, byla přidána podpora náhledu pro Microsoft Office a LibreOffice dokumenty, došlo k výkonnostním optimalizacím a přibylo spoustu dalších oprav a novinek. Více informací v oficiálním oznámení.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…