Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
21.7.2017 22:39
| Softwarové inženýrství
| 
| Přečteno: 3350×
| Komentářů: 78, poslední 27. 7. 2017
| Hodnocení: 50 % (6 hlasů)
Převážně diskusní/dotazovací zápisek na téma návrhu datových formátů.
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
26.12.2013 20:59
| Softwarové inženýrství
|
| Anketa
| Komentářů: 41, poslední 11. 1. 2014
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
