V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…