GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Některé formáty chceme mít textové, protože obsahují převážně textová data, ale občas do nich potřebujeme vložit třeba obrázek nebo jinou binární přílohu, což se typicky řeší pomocí Base64 (případně hexadecimálního řetězce).1 Tento textový formát pak chceme někdy zase komprimovat… Textové části se komprimují obvykle dobře, ale na částech s Base64 daty si většina kompresních algoritmů si na nich vyláme zuby a uloží data velmi neefektivně (výrazně hůře, než by mohly při zachování bezztrátovosti).
Příkaz AWK slouží pro zpracování textu a typicky se pomocí něj filtrují a transformují jednoduché formáty, kde jsou řádky pomocí nějakých oddělovačů rozdělené na políčka. Takže můžeme udělat např.
Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:
Mám pár nápadů na projekty, ke kterým bych potřeboval komponentu WYSIWYM editoru (what you see is what you mean). Nikoli WYSIWYG (what you see is what you get).
Vedle (Textilosaurus) jsme se bavili o C++ a tom, jak v něm řešit některé věci. Ten program, o kterém jsem tam psal, jsem zveřejnil zde: rgb-assembler. Navrhuji v této diskusi pokračovat zde.
Při psaní složitějších skriptů a příkazů pospojovaných rourami někdy člověk narazí na záhadné chyby. Ty jsou někdy způsobeny tím, že např. název souboru obsahuje mezery nebo jiné „nečekané“ znaky.
Původně jsem chtěl vydat až verzi 1.0, ale jednak se od minula nastřádalo pár změn a jednak se mi nechtělo do některých věcí naplánovaných do 1.0, takže tu máme ještě verzi 0.9. Pokud nevíte, o čem je řeč, píšu dávkového/terminálového klienta pro relační databáze.
(v tomto zápisku se nic nedozvíte – naopak se chci něco dozvědět já)
Dělám malý průzkum (časem napíšu proč a jak) ohledně SQL klientů. Jakého databázového klienta používáte? Proč? Co vás na něm štve a co naopak považujete za užitečné a chybí vám to v jiných programech? Používáte GUI, TUI nebo CLI rozhraní? Jaké jsou vaše typické úlohy – ruční ah-hoc dotazování nebo pouštíte nějaké skripty a výstup dále zpracováváte? Jaké SŘBD používáte?
Java je hrozně pomalá a těžkopádná, zejména ta EE (cokoli enterprise je navíc fuj), proto píšeme v Pythonu nebo v Node.js – to ví přece každý zkušený internetový diskutér. Dále víme, že SQL a XML jsou pomalé a proto si do aplikací přidáváme NoSQL databáze jako memcached – no přece aby to bylo rychlejší, to dá rozum. Navíc se zbavíme otravných datových typů a středníků na koncích řádků a náš program bude mnohem přehlednější a bude se lépe udržovat. Tak si pojďme něco vyzkoušet…