Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představíme jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS.
Plynule navážeme na minulý díl a nastavíme automatické zálohování vybraných skupin volumů. Ukážeme si také, jak snadno mohou uživatelé tyto volumy připojit a používat.
Dnes už není největším majetkem zařízení nebo programové vybavení, ale jsou to samotná data. Jejich nevratná ztráta může firmu položit. A když k tomu připočteme i klesající kvalitu zařízení, musíme dávat větší důraz právě na zálohování. AFS umožňuje několik cest jak zálohovat a lze je různě kombinovat dle potřeb. Mezi zajímavý způsob patří online záloha volumu, kterou lze okamžitě připojit. AFS má vlastní systém zálohování, ale můžete využít mechanismu dumpů, který lze snadno napojit k již existujícím řešením zálohování.
V tomto díle se budeme věnovat čerstvě vytvořenému uživateli z minulého dílu. Založíme mu volume, nastavíme mu jednoduché zálohování a ukážeme, jak si může vytvořit vlastní skupinu.
Tentokrát se zaměříme na vazbu AFS a Kerberos, kterou jsme zatím bez většího vysvětlení používali od prvních dílů. Vytvoříme si identitu pro vlastního administrátora, protože sdílení administrátorských účtů není vhodná praxe ani v malých organizacích.
Základní znalosti o AFS nám již umožňují, abychom si vyzkoušeli nějaký ucelenější blok příkazů. Dokončíme práci na kořenovém volumu tak, abychom se mohli podívat, jak vypadají ostatní AFS buňky ve světě. Přitom využijeme jednu z nejpoužívanějších vlastností AFS – replikaci volumů. Na závěr si ukážeme jak by měly vypadat konfigurace firewallu a NATu pro AFS.
Jedním z faktorů, na které se při výběru souborového systému hledí, jsou možnosti nastavení přístupů uživatelům. V tomto ohledu je AFS velmi propracované. Jaké práva nám AFS nabízí, jak se používají access control listy (ACL) a jak jednotlivé komponenty AFS mezi sebou komunikují, je náplní tohoto dílu.
Jak už víme, základním kamenem v AFS je volume. Jejich vzájemným propojováním vytváříme adresářový strom vlastní buňky. K dispozici máme různé typy volumů, což umožňuje vytvářet cesty se zajímavými vlastnostmi.
V AFS je několik typů serverů, které mezi sebou komunikují. Aby AFS mohlo být robustní a škálovatelné, existuje pro každou funkci AFS samostatný server. Všechny databáze lze mít duplicitní a důležité informace se v systému nacházejí vícekrát. A pro velkou jistotu je v AFS kladen silný důraz na zálohování.
Základním stavebním prvkem AFS adresářové struktury je volume. Jeho nastavením ovlivníte práci pro uživatele, zajistíte redundantnost i zálohování. Propojováním volumů mezi sebou pak sestavujete adresářovou strukturu své AFS buňky.
Instalace OpenAFS je sice jednoduchá, protože v distribucích jsou předpřipravené balíčky, ale potíž je rozchodit celou infrastrukturu včetně dalších potřebných programů.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představím jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS. První díl se věnuje vzniku, výhodám i nevýhodám jeho použití a architektuře.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
