Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představíme jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS.
Plynule navážeme na minulý díl a nastavíme automatické zálohování vybraných skupin volumů. Ukážeme si také, jak snadno mohou uživatelé tyto volumy připojit a používat.
Dnes už není největším majetkem zařízení nebo programové vybavení, ale jsou to samotná data. Jejich nevratná ztráta může firmu položit. A když k tomu připočteme i klesající kvalitu zařízení, musíme dávat větší důraz právě na zálohování. AFS umožňuje několik cest jak zálohovat a lze je různě kombinovat dle potřeb. Mezi zajímavý způsob patří online záloha volumu, kterou lze okamžitě připojit. AFS má vlastní systém zálohování, ale můžete využít mechanismu dumpů, který lze snadno napojit k již existujícím řešením zálohování.
V tomto díle se budeme věnovat čerstvě vytvořenému uživateli z minulého dílu. Založíme mu volume, nastavíme mu jednoduché zálohování a ukážeme, jak si může vytvořit vlastní skupinu.
Tentokrát se zaměříme na vazbu AFS a Kerberos, kterou jsme zatím bez většího vysvětlení používali od prvních dílů. Vytvoříme si identitu pro vlastního administrátora, protože sdílení administrátorských účtů není vhodná praxe ani v malých organizacích.
Základní znalosti o AFS nám již umožňují, abychom si vyzkoušeli nějaký ucelenější blok příkazů. Dokončíme práci na kořenovém volumu tak, abychom se mohli podívat, jak vypadají ostatní AFS buňky ve světě. Přitom využijeme jednu z nejpoužívanějších vlastností AFS – replikaci volumů. Na závěr si ukážeme jak by měly vypadat konfigurace firewallu a NATu pro AFS.
Jedním z faktorů, na které se při výběru souborového systému hledí, jsou možnosti nastavení přístupů uživatelům. V tomto ohledu je AFS velmi propracované. Jaké práva nám AFS nabízí, jak se používají access control listy (ACL) a jak jednotlivé komponenty AFS mezi sebou komunikují, je náplní tohoto dílu.
Jak už víme, základním kamenem v AFS je volume. Jejich vzájemným propojováním vytváříme adresářový strom vlastní buňky. K dispozici máme různé typy volumů, což umožňuje vytvářet cesty se zajímavými vlastnostmi.
V AFS je několik typů serverů, které mezi sebou komunikují. Aby AFS mohlo být robustní a škálovatelné, existuje pro každou funkci AFS samostatný server. Všechny databáze lze mít duplicitní a důležité informace se v systému nacházejí vícekrát. A pro velkou jistotu je v AFS kladen silný důraz na zálohování.
Základním stavebním prvkem AFS adresářové struktury je volume. Jeho nastavením ovlivníte práci pro uživatele, zajistíte redundantnost i zálohování. Propojováním volumů mezi sebou pak sestavujete adresářovou strukturu své AFS buňky.
Instalace OpenAFS je sice jednoduchá, protože v distribucích jsou předpřipravené balíčky, ale potíž je rozchodit celou infrastrukturu včetně dalších potřebných programů.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představím jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS. První díl se věnuje vzniku, výhodám i nevýhodám jeho použití a architektuře.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz