Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představíme jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS.
Plynule navážeme na minulý díl a nastavíme automatické zálohování vybraných skupin volumů. Ukážeme si také, jak snadno mohou uživatelé tyto volumy připojit a používat.
Dnes už není největším majetkem zařízení nebo programové vybavení, ale jsou to samotná data. Jejich nevratná ztráta může firmu položit. A když k tomu připočteme i klesající kvalitu zařízení, musíme dávat větší důraz právě na zálohování. AFS umožňuje několik cest jak zálohovat a lze je různě kombinovat dle potřeb. Mezi zajímavý způsob patří online záloha volumu, kterou lze okamžitě připojit. AFS má vlastní systém zálohování, ale můžete využít mechanismu dumpů, který lze snadno napojit k již existujícím řešením zálohování.
V tomto díle se budeme věnovat čerstvě vytvořenému uživateli z minulého dílu. Založíme mu volume, nastavíme mu jednoduché zálohování a ukážeme, jak si může vytvořit vlastní skupinu.
Tentokrát se zaměříme na vazbu AFS a Kerberos, kterou jsme zatím bez většího vysvětlení používali od prvních dílů. Vytvoříme si identitu pro vlastního administrátora, protože sdílení administrátorských účtů není vhodná praxe ani v malých organizacích.
Základní znalosti o AFS nám již umožňují, abychom si vyzkoušeli nějaký ucelenější blok příkazů. Dokončíme práci na kořenovém volumu tak, abychom se mohli podívat, jak vypadají ostatní AFS buňky ve světě. Přitom využijeme jednu z nejpoužívanějších vlastností AFS – replikaci volumů. Na závěr si ukážeme jak by měly vypadat konfigurace firewallu a NATu pro AFS.
Jedním z faktorů, na které se při výběru souborového systému hledí, jsou možnosti nastavení přístupů uživatelům. V tomto ohledu je AFS velmi propracované. Jaké práva nám AFS nabízí, jak se používají access control listy (ACL) a jak jednotlivé komponenty AFS mezi sebou komunikují, je náplní tohoto dílu.
Jak už víme, základním kamenem v AFS je volume. Jejich vzájemným propojováním vytváříme adresářový strom vlastní buňky. K dispozici máme různé typy volumů, což umožňuje vytvářet cesty se zajímavými vlastnostmi.
V AFS je několik typů serverů, které mezi sebou komunikují. Aby AFS mohlo být robustní a škálovatelné, existuje pro každou funkci AFS samostatný server. Všechny databáze lze mít duplicitní a důležité informace se v systému nacházejí vícekrát. A pro velkou jistotu je v AFS kladen silný důraz na zálohování.
Základním stavebním prvkem AFS adresářové struktury je volume. Jeho nastavením ovlivníte práci pro uživatele, zajistíte redundantnost i zálohování. Propojováním volumů mezi sebou pak sestavujete adresářovou strukturu své AFS buňky.
Instalace OpenAFS je sice jednoduchá, protože v distribucích jsou předpřipravené balíčky, ale potíž je rozchodit celou infrastrukturu včetně dalších potřebných programů.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představím jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS. První díl se věnuje vzniku, výhodám i nevýhodám jeho použití a architektuře.
Tiskni
Sdílej: