V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Za programátora se nepovažuji, nicméně čas od času něco pro sebe či pro jiné napíšu. Ať již pro zábavu a nebo protože to potřebuji k vyřešení aktuálního problému.
Programovat jsem začal v roce 1987 a postupně jsem (nepočítaje krátkodobé slepé uličky) používal Atari Basic, Assembler 6502, Pascal (ve škole), Assembler Motorola 680x0, C a Perl. Pokukoval jsem po C++, ale nakonec jsem se k němu nedostal...
Kromě věcí dlouhodobě neplánovaných jsem se letos tešil na dvě pravidelné akce, hru Bedna a pravidelné setkání ataristů jménem Atariáda. Žel, neužil jsem si ani jedné. A ještě ten mencoder!
Tak, pohár mé trpělivosti přetekl a i já už konečně vybouchnu kvůlivá češtině. Ještě pochopím, že si někdo plete mě/mně, pochopím, když je v souvětí více či méně čárek (to se povede i mně), ale některé věci mě vážně nadzvedávají. Kromě typických i/y a stokrát opravenému standarty/standardy v několika posledních měsících vnímám další nešvar, slova holt/hold.
Nu, tak jsem po několika dnech opět zasedl k počítači i doma (v poslední době hodně svého času věnuji i jiným příjemným věcem
), nabootoval Slackware, chrootnul do pokusného základu Gentoo a znovu se podíval na komentáře k mému poslednímu záznamu v blogu (díky všem!).
Využil jsem předposledního dne své neschopenky a dokončil jsem prolézání 'make menuconfig', takže již mám základní konfigurák svého kernelu. Teď už ho budu jen ladit. Kompilace kernelu také proběhla v pohodě. Zatím jsem ho sice nezkoušel (zůstávám v chrootu), ale nevěřím tomu, že by nefungoval (to se mi totiž stalo snad jen jednou).
A teď už k tomu, proč píšu...
Tak u mě po několika letech opět vyvstala potřeba od nuly nakonfigurovat kernel...
Když jsem s Linuxem začínal, tak jsem kompilaci kernelu (chybně) považoval za vrchol linuxového guruovství. Vzpomínám na svůj němý úžas, když mi tehdy jedna kamarádka mezi řečí sdělila, že kompilovala kernel a na moji úžasem stvořenou doplňující otázku odpověděla, že na tom přece nic není (jen doplním, že v té době byl kernel 2.0 ještě na houbách). O pár let později jsem však již kernel běžně kompiloval také.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
Říkám si to už poněkolikáté. Dřív jsem při příchodu projel zprávičky, omrknul jestli něco nepřibylo v článcích a na závěr se vrhnul na diskuse. Vcelku poctivě jsem vždy prošel dotazy za období mé nepřítomnosti, zajímavé či rozdiskutované otevřel a případně přispěl...
Dnes se místo čtení dotazů a souvisejících diskusí vrhám na čtení blogů a diskusí k nim. Na dotazy mrknu jen občas a to ještě docela vlažně. Nebylo by asi dobré, kdyby podobná věc postihla větší množství přispěvatelů. Takže, jak jste na tom vy? :-)
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Možná si někteří ještě pamatujete na cedulky s tímto nápisem, které se vyskytovaly v prodejnách potravin v dobách socialismu. Ja si na ni vzpomněl poté, co se výpadek CDMA v mé lokalitě začal tomuto času blížit.
Od této politováníhodné události sice uplynuly již téměř dva měsíce, ale tehdy ještě tento blog neexistoval, takže se k ní vracím zpětně až teď. Prostě jsem se pokusil nainstalovat Gentoo a...
První zápis do nově zřízeného blogu a hned je věnován dvěma věcem, kterými se běžně nezabývám. Konkrétně (1)hrou pod (2)Windows...