Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Za programátora se nepovažuji, nicméně čas od času něco pro sebe či pro jiné napíšu. Ať již pro zábavu a nebo protože to potřebuji k vyřešení aktuálního problému.
Programovat jsem začal v roce 1987 a postupně jsem (nepočítaje krátkodobé slepé uličky) používal Atari Basic, Assembler 6502, Pascal (ve škole), Assembler Motorola 680x0, C a Perl. Pokukoval jsem po C++, ale nakonec jsem se k němu nedostal...
Kromě věcí dlouhodobě neplánovaných jsem se letos tešil na dvě pravidelné akce, hru Bedna a pravidelné setkání ataristů jménem Atariáda. Žel, neužil jsem si ani jedné. A ještě ten mencoder!
Tak, pohár mé trpělivosti přetekl a i já už konečně vybouchnu kvůlivá češtině. Ještě pochopím, že si někdo plete mě/mně, pochopím, když je v souvětí více či méně čárek (to se povede i mně), ale některé věci mě vážně nadzvedávají. Kromě typických i/y a stokrát opravenému standarty/standardy v několika posledních měsících vnímám další nešvar, slova holt/hold.
Nu, tak jsem po několika dnech opět zasedl k počítači i doma (v poslední době hodně svého času věnuji i jiným příjemným věcem
), nabootoval Slackware, chrootnul do pokusného základu Gentoo a znovu se podíval na komentáře k mému poslednímu záznamu v blogu (díky všem!).
Využil jsem předposledního dne své neschopenky a dokončil jsem prolézání 'make menuconfig', takže již mám základní konfigurák svého kernelu. Teď už ho budu jen ladit. Kompilace kernelu také proběhla v pohodě. Zatím jsem ho sice nezkoušel (zůstávám v chrootu), ale nevěřím tomu, že by nefungoval (to se mi totiž stalo snad jen jednou).
A teď už k tomu, proč píšu...
Tak u mě po několika letech opět vyvstala potřeba od nuly nakonfigurovat kernel...
Když jsem s Linuxem začínal, tak jsem kompilaci kernelu (chybně) považoval za vrchol linuxového guruovství. Vzpomínám na svůj němý úžas, když mi tehdy jedna kamarádka mezi řečí sdělila, že kompilovala kernel a na moji úžasem stvořenou doplňující otázku odpověděla, že na tom přece nic není (jen doplním, že v té době byl kernel 2.0 ještě na houbách). O pár let později jsem však již kernel běžně kompiloval také.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
Říkám si to už poněkolikáté. Dřív jsem při příchodu projel zprávičky, omrknul jestli něco nepřibylo v článcích a na závěr se vrhnul na diskuse. Vcelku poctivě jsem vždy prošel dotazy za období mé nepřítomnosti, zajímavé či rozdiskutované otevřel a případně přispěl...
Dnes se místo čtení dotazů a souvisejících diskusí vrhám na čtení blogů a diskusí k nim. Na dotazy mrknu jen občas a to ještě docela vlažně. Nebylo by asi dobré, kdyby podobná věc postihla větší množství přispěvatelů. Takže, jak jste na tom vy? :-)
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Možná si někteří ještě pamatujete na cedulky s tímto nápisem, které se vyskytovaly v prodejnách potravin v dobách socialismu. Ja si na ni vzpomněl poté, co se výpadek CDMA v mé lokalitě začal tomuto času blížit.
Od této politováníhodné události sice uplynuly již téměř dva měsíce, ale tehdy ještě tento blog neexistoval, takže se k ní vracím zpětně až teď. Prostě jsem se pokusil nainstalovat Gentoo a...
První zápis do nově zřízeného blogu a hned je věnován dvěma věcem, kterými se běžně nezabývám. Konkrétně (1)hrou pod (2)Windows...