GNOME, Bluetooth a hlava v zadku

27.2.2009 12:51 | Přečteno: 1440× | všechno možny

S linuxem mám obecně jeden "problém", jsem zvyklý dělat spoustu věcí ručně (jednou z mých oblíbených aplikací je tedy terminál). To na klávesnici mého UMPC příliš nejde a člověk je na grafické rozhraní odkázaný více, než by chtěl.

Mikroskopická vsuvka GNOME vs KDE

Zde si musím nasypat trošku popela na hlavu. Vždy jsem byl velkým příznivcem GNOME. Především proto, že na obrazovce vypadá daleko lépe než KDE (na čemž stále trvám), ale byly i další důvody. C++, obrovské knihovny místo "unixové" rozdrobenosti, nesympatičnost písmene K a nevhodná licence (neholdám rozebírat, kde již došlo k posunu). Protože jsem však ke GNOME vždy přistupoval jen jako k trošku lepšímu správci oken, až nyní na UMPC jsem si uvědomil strašnou pravdu - vždyť se v tom GNOME nedá prakticky nic trošku pokročilejšího udělat! A zdá se, že zde je zřejmě i jádro pudla sporu GNOME vs KDE. V KDE3 jdou zřejmě pro GNOME nemyslitelné věci dělat docela dobře... No, já to hned tak nezjistím, protože KDE3 nebudu instalovat "už" a KDE4 nebudu instalovat "ještě".

Ti vývojáři GNOME si snad strčili hlavu do pr...

V souvislosti s instalací Ubuntu 8.10 na moje MIVVY UM400 jsem se rozhodl, že budu zkoušet věci nastavit ne jako obvykle editací konfiguračních souborů, ale přes grafické rozhraní. Hned na začátku jsem ale narazil na pár "vlastností" GNOME, za které bych vývojářům vážně "poděkoval"...

Bluetooth párování

Nejprve jsem se pokusil o spárování s mým GPS přijímačem a zde jsem narazil velice tvrdě. Při googlování jsem pak velice rychle objevil v diskusích další uživatele se stejným problémem i názory, že Bluetooth je na Ubuntu 8.10 prakticky nepoužitelné. O co jde?
Bluetooth applet se podle hardwareové adresy zařízení pokusí odhadnout o jaké zařízení jde a podle toho se zachová. V závislosti na tom, zda zařízení zná a nebo je považuje za méně čí více inteligentní (ve smyslu zda má možnost vložení PINu) ze zachová podle několika scénářů. Já narazil na ten nejhorší. Pro můj GPS přijímač si prostě vygeneroval náhodný PIN a okamžitě ho poslal do zařízení, čímž spojení automaticky odmítl. Ani bych nevěděl, co se děje, kdybych na obrazovce vždycky neviděl probliknout nápis ve smyslu: "Zadejte do zařízení PIN: xxxx". Spárování jsem nakonec provedl z příkazové řádky, ale není to nic pro normálního člověka.
Nejvíce mne dojalo, že když se kdosi pokusil reportovat jako bug to, že se PIN nedá zadat manuálně, odpovědí mu bylo, ať lidé posílají adresy a typy zařízení, že je zanesou do databáze...
Nutno říci, že spárování s mobilem naštěstí proběhlo bez problému.

Bluetooth dál co?

Fajn, tak mám v systému dvě Bluetooth zařízení, ale co dál? Nějak je musím napojit na '/dev/rfcommX'. Jak to udělat přes grafické rozhraní, tak na to jsem holenkové nepřišel. Přitom je to tak stěžejní věc. Nu což, '/etc/bluetooth/rfcomm.conf' jsem odeditoval ručně, "jako za starých časů".

Dial-up

Mobil jsem s MIVVY pároval proto, abych mohl v případě potřeby použít dial-up. A opět jsem pro nastavení dial-upu pokusil použít pro mne netradiční postup - grafické rozhraní. Chvíli se zdálo, že to v tom NetworkManageru snad i půjde, ale nikoliv. Nastavení sice spousta, ale tak důležitou věc, jako na kterém portu visí modem (u mne nyní '/dev/rfcomm1'), jsem tam nenašel. Nemusíte hádat, jak jsem to nakonec udělal...
       

Komentáře

[tom]

Příloha:

• 58644-2.jpg (124749 bytů)

Vzhled je ciste otazkou konfigurace, vizte obrazek v priloze.

[Saljack]

A nešlo to dát všechno do jednoho blogu?

[Jiří Svoboda]

Nešlo. Původně jsem to do jednoho napsal, ale pak mi došlo, že: 1) Chci, aby předchozí příspěvek působil seriózně a tento naopak spíš naštvaně. 2) Až bude někdo hledat něco k problému s Bluetooth, ať to není v postu, který se primárně věnuje něčemu jinému,

[Johny z Podoli]

ahoj, prosím, je to asi mimo ale píšeš "spároval manuálně". Mohl by si mi sem pastnout posloupnost toho, co si psal do commandline aby se to spárovalo? Já umím zařízení hcitool scan najít, přes rfcomm s ním pracovat ale spárovat c cmdline se mi nikdy nepovedlo. Byl bych zavázán....

[Limoto]

Prý by to mělo jít přes hcitool cc a pak hcitool auth, ale mě to nešlo, když jsem to zkoušel...

[Johny z Podoli]

to pak ale vyskočí okno "kdeček" abych zadal pin. Já bych toto rád udělal uplně bez zásahu gui, nejlépe jako

hcitool auth  [MAC] my_pin

tedy např:

hcitool auth 00:02:72:18:58:EF 1234

a na mobilu mi vyskočí zadání pinu a já zadám 1234... :( prostě bych rád nějak tenhle párovací proces rád v cmdline :)

[Limoto]

Hledej passkey agent. Já jsem měl probléms  tím, že mě nic nevyskočilo

[Johny z Podoli]

Taky na mě nic neskáče

root@snapy:~# find / -iname "*passkey*"
root@snapy:~#

Dokonce ani nikde v celém debianu dle packages.debian.org neexistuje nic podobného Vím asi na co narážíš - na tu aplikaci co dělá to "okno" se zadáním pinu :) ... ale ne a ne ji identifikovat. Dokonce ani nevím co ji volá :)

 

[Limoto]

No, já to tu taky nemám. Od té doby, co předělali ty bluez konfiguráky (dřív se PIN nastavoval tam) se v tom snad nikdo nevyzná

[Andrej Herceg]

Nie je to v balíčku bluez-gnome (prípadne v bluez-passkey-gnome či v nejakom podobnom)?

[Johny z Podoli]

balíček který by ve jméně měl "passkey" u mě (debian, ubuntu) neexistuje

[Jiří Svoboda]

Vidím, že už to tu rozebíráte, tak odpovím "globálně". Ručně v tomto případě znamenalo opravdu těch pár příkazů spojených s dialogem pro PIN. Nějak by to snad mělo jít i bez toho dialogu, to se mi ale snad nikdy nepovedlo.

Já mám na Bluetooth vesměs špatné vzpomínky. První USB Bluetooth adaptér jsem si koupil v roce 2002 asi za 2500,- abych se mohl spojovat se svými T68i a 6310. Výsledky byly tristní. Originální kernel stack mi nefungoval prakticky vůbec, lepší to bylo s alternativním stackem affix (nevím, kde je mu dnes konec). Když spojení spadlo, musel jsem rebootovat, protože moduly ani nešly vyhodit z jádra a znovu zavést (časem jsem došel k tomu, že to mohlo být tím, že jsem měl pouze USB 1.0 porty). Takže jsem spíš příjemně překvapen, že to dnes vůbec nějak funguje.

Ohledně zobrazování dialogu byla vždycky hlavní potíž v tom, že se vůbec nezobrazoval. To však bylo způsobeno tím, že program vyvolávající dialog buď neměl nastavenou proměnnou DISPLAY a nebo neměl k příslušné obrazovce povolen přístup.

Kdo se o zobrazování dialogu stará dnes, to nevím. V Ubuntu mi však dialog ukázal Bluetooth applet, takže bych to typoval na něj. A dozvěděl se to zřejmě přes dbus(?).

[Johny z Podoli]

btw - jak si to nakonec udělal s tím network managerem? :D

Já budu totéž co řešíš ty řešit tak, abych dal lidem "deb" balíček a po nainstalování aby se zobrazil wizard co vše potřebné zajistí. Je to pro linuxové notebooky pro 30 sekretářek v terénu, takže asi chápeš jak "blbuvzdorné" by to mělo být :)))

 

Zatím řeším základní věci... ale jsem odhodlán to udělat s vlastním gui pro všechny operátory v čr a sk :)

[Jiří Svoboda]

Nijak, pro nastavení dial-upu jsem ho ignoroval a ty dva konfiguráky vyplnil ručně.

[phero]

tak me zas dial-up pres mobil v Ubuntu frcel uplne suprove, spojim mobil pres usb, vyberu na mobilu typ pripojeni, v Ubuntu se objevi notifikace, vyberu cesko->t-mobile a jedem - naproti tomu oser v Mac OSX kde je potreba hledat papiry od operatora a rucne vyplnovat cislo apod.

Bluetooth spojeni s mobilem jsem teda pouzival jen na prenos dat a taky vse out of the box.

Kam na ty problemy chodite vsichni?

[Nicky726]

Tak si říkám, že když jsem z W550i downgradoval na W200i bez bluetooth, tak jsem si ušetřil spoustu problémů, pokud by mě to náhodou chytlo zkoušet a nejspíš ani o moc nepřišel... :-/

[Jirka]

Před nedávnem jsem byl nucen zprovoznit Bluetooth pro běžného uživatele. Když jsem zjistil, že standardní klikátko toho moc nenabídne, tak jsem vygooglil program Blueman (http://blueman-project.org/). Docela pohodlně se tam dalo naklikat hodně věcí, včetně celkem pokročilých nastavení. Dál jsem se po tom moc nepídil a nechal to tam.

Sám to ale nepoužívám, takže delší zkušenosti nemám. S problémy se ale zatím nikdo neozval.